Briseradius: Konec. Šmytec. Šlus. Loučím se s tebou.
Caius Obtus: Kam jdeš?
Briseradius: Půjdu radši prodávat preclíky.
(Vypadne z okna.)

Caius Obtus: Tohle si vypijete! Nemrcouchové neschopní! Mizerové, kreténi, debilové, idioti, všecky vás dám zavřít.

Asterix: Už mám toho tvýho flákání dost. Hni sebou, Obelixi!
Obelix: Pane Asterixi, snad mám právo jednou za den pozdravit svého psa!
Asterix: Pane Obelixi, uvědomte si, že SPĚCHÁME!
Obelix: Hlavně tolik neřvi nebo Idefixe vystrašíš! Uklidni se!
Asterix: Já jsem klidný!
Obelix: NÉ! TY NÉ! TO JÁ! JÁ JSEM KLIDNÝ!

lazebník: (zženštilým hlasem) Milí hošové... svlíkněte se.

velitel: Legionáři, váš výcvik je ukončen. Ráno odtáhneme do Masilie. Tam se nalodíme na galéru, která nás odveze do Afriky. Každé tažení vyžaduje organizaci a kázeň. Věřím, že budete disciplinovaní, jen tak můžete prokázat svůj dobrý vztah.
bretonec: Vot hí sés?

Briseradius: Jste zařazeni do první legie, třetí kohorta, druhý manipul, první centurie. Tohle musíte uvést, když se budete hlásit. Zahlaste se mi!
Asterix: Asterix, těší mě.
Obelix: Obelix, jak se vede?

Asterix: Tu zelenou plastelínu jsi vařil ty?
šéfkuchař: Pročpak?
Obelix: Nedá se to žrát.
šéfkuchař: Koukám, že velcí labužníci by chtěli speciální jídelníček.
Obelix: Správně. Dám si dva kňoury.
šéfkuchař: Dozlatova upečený... Aby na nich byla kůrčička...
Asterix: No vida, dokonce si rozumíme.
šéfkuchař: Vypadněte z mý kuchyně! Nebo vás dám strčit do basy!
Obelix: Ty, Asterixi... Mám něho bejt laskavej?

(Bretonec prstem labužnicky baští legionářskou šlichtu.)
bretonec: Splendid. Márvls. Vandrful.

Asterix: Čím mocnější armáda, tím horší strava. Válečníci jsou potom děsně rozvztekleni. (Asterix okoštuje šlichtu.) Fuj! Netušil jsem, že je římská armáda až tak mocná. Tak vážně, co to vlastně je?
kuchař: Legionářská strava. Špenát, špek a sejra. Je to raz dva hotový.
Obelix: To bude každej den...
kuchař: Ale kdepak. V neděli dostanete dvojitou porci.

Obelix: Mám žaludek prázdnej jako špajz po svatbě.

Briseradius: Ticho!
bretonec: Vot hí sés?
Briseradius: Co řiká?
bretonec: Vot hí sés?
Briseradius: Cože?!
teuton: Já myslet, on ptát, co vy říkat.
Briseradius: Já jsem řek' ticho!
bretonec: Vot hí sés?

legionář: Zastav se, sude, a postav se do řady!
Obelix: Asterixi! Říman, co jsi k němu byl tak velice laskavý, je teď moc laskavý ke mně. Mohl bych mu hned teď tu laskavost oplatit?
Asterix: No ovšem.
Obelix: Buď tak laskav, Římane, a zvedni trochu hlavu. Chtěl bych být k tobě co nejpřívětivější.

(Asterix vystřelí Římana ze sandálů.)
Obelix: Nechápu, v čem se vlastně Asterixova laskavost liší od té mojí.

(Setník uvidí zajatého Tragikomixe a Falbalu.)
setník: Vždyť jsou to Galové. Ten debil...

setník: Jak to vypadá, hlídko? Všechno v pořádku?
legionář 1: Ano, setníku. Všude mrtvo.
setník: Hlavně, že jsou klidní. Fajn.
legionář 2: Ideální čas útoku. Překvapíme je a zničíme. Jdu svolat chlapy.
setník: Hej! Počkej chvilku! Jsi tady nový?
legionář 2: Dorazil jsem s poslední kohortou.
setník: Tak si zapiš za uši, že na Galy nikdy nebudeš útočit. Rozumíš, debile jeden zelenej?! Podívej se - ze všech Caesarových podrobených provincií je Galie nejvzpurnější. A ze všech galských vesnic je tahleta nejnebezpečnější. Nikdy tam nelez, kreténe. Jsou to krvelačné bestie, odporné příšery, barbaři a divoši, lumpové, surovci a bezcitný hovada.

(Asterix a Obelix jsou na lovu kňourů.)
Obelix: Připravte pekáče.

Asterix: Jako bys nevěděl, že nemám rád, když ničíš les.
Obelix: Jakej les?
Asterix: Tady, okolo!
Obelix: Aha, ty myslíš tohle. Ale dyť ten les není skoro vidět, protože je to tu samej blbej strom!

Obelix: K večeři si dám dva kňoury.