Vyměřený čas - hlášky z filmu

MENU

+ přidat další hlášku

HLÁŠKY Z FILMU

Henry Hamilton: Kolik ti je? V reálném čase.
Will Salas: Dvacet osm.
Henry Hamilton: Mně je sto pět.
Will Salas: To ti přeju. Pokud se chceš dožít sto šesti, musíš se vyvarovat nocím, jako je tahle.
Henry Hamilton: To máš pravdu. Ale přijde den, kdy už toho máš dost. Na rozdíl od tvého těla mysl může stárnout. Chceme umřít. Musíme.
Will Salas: Tohle je tvůj problém? Že jsi naživu příliš dlouho?

#včera

Will Salas: (Čte odměnu za jejich dopadení.) Deset let.
Sylvie Weis: To mě uráží.

#včera

Sylvia Weis: Kolik máme?
Will Salas: Den? Za den se toho dá stihnout dost.

#včera

Will Salas: (Krade z trezoru milion let.) Vcelku kvalitní čas.

#včera

Henry Hamilton: Kdybys měl na hodinkách tolik času jako já, jak bys s ním naložil?
Will Salas: Přestal bych ho kontrolovat.

#včera

Henry Hamilton: Všichni nemůžou žít věčně. Kam bychom je dávali? Od čeho myslíš, že jsou časové zóny? Proč myslíš, že v ghettu stoupají daně a ceny ve stejný den? Ceny se zvyšují, aby byla jistota, že lidé budou stále umírat.

#včera

Henry Hamilton: Aby někteří mohli být nesmrtelní, jiní musí zemřít.

#včera

Will Salas: Čtyři minuty za šálek kávy?
Borel: Včera to byly tři!

#včera

Will Salas: Čas je naše měna. Vyděláváme si ho a utrácíme. Bohatí mohou žít věčně. Zbytek z nás... Kéž bych se mohl probudit s více času na ruce, než má den hodin.

#včera