Ellen Ripleyová: Co to bylo za speciální rozkaz?
Ash: Četlas ho. Řekl bych, že je dost jasný.
Ellen Ripleová: Co to bylo?
Ash: Přivést zpět formu života, priorita číslo jedna. Všechny ostatní priority podružné.
Parker: Ta zatracená společnost! A co naše životy, ty parchante?!
Ash: Opakuji, všechny ostatní priority podružné.
Ellen Ripleová: Jak to zabijeme, Ashi? Musí být nějaký způsob, jak to zabít. Jak to uděláme?
Ash: Nijak.
Parker: Kecy.
Ash: Pořád ještě nechápete, s čím máte co do činění, co? Dokonalý organismus. Jeho strukturální dokonalosti se vyrovná pouze jeho zrůdnost.
Lambertová: Ty ho obdivuješ.
Ash: Obdivuju jeho ryzost. Přežívá... nezatížen... svědomím, výčitkami... nebo falešnou morálkou.
Parker: (na Ripleyovou) Podívej. Už jsem slyšel dost a chci, abys ho odpojila. (Ripleyová se ho chystá odpojit.)
Ash: Ještě ne.
Ellen Ripleyová: Cože?
Ash: Nemůžu vám lhát, co se týče vašich šancí, ale... soucítím s vámi.

Ellen Ripleyová: Ashi, ten signál. Matka ho částečně rozluštila. Nevypadá to jako SOS.
Ash: Co to tedy je?
Ellen Ripleyová: No, já... vypadá to jako varování. Musím jít za nimi.
Ash: A k čemu to bude? (Pauza.) Chci říct, než se k nim dostaneš, budou už vědět, jestli je to varování nebo ne. Nemám pravdu?

(Po probuzení Matkou, při jídle.)
Parker: Už jsi se probral?
Brett: Jasně.
Kane: Mně je hrozně!
Parker: (smích) No ty taky vypadáš hrozně.

Dallas: Takže, asi jste si všimli, jsme tak asi na půl cesty domů.
Parker: Cože?
Dallas: Matka náhle změnila kurz naší cesty.
Kane: Proč?
Dallas: Má jeden program, takže to za jistých okolností může udělat.
Ellen Ripleová: Za jakých?
Dallas: Vypadá to, že zachytila signál neznámého původu. Proto nás vzbudila.

(Dallas a Lambertová nesou bezvládné tělo Kanea a žádají vpuštění na loď.)
Dallas: Rip, prosímtě pusť nás dovnitř.
Ellen Ripleová: Co se Kaneovi stalo?
Dallas: Něco se na něj nalepilo. Musíme ho hned dostat na ošetřovnu.
Ellen Ripleová: O co se jedná? Uveď přesný popis.
Dallas: Nějaký organismus. Tak otevři!
Ellen Ripleová: Tak moment! Může zavléct na loď infekci. Znáš bezpečnostní opatření, ne? Čtyřiadvacet hodin na kontaminaci.
Dallas: Do té doby může zemřít! Neblázni!
Ellen Ripleová: Poslechni, pak bychom mohli umřít všichni.
Lambertová: Tak otevřeš nebo neotevřeš?! Přece slyšíš, že potřebuje pomoc!
Ellen Ripleová: Ne, nemůžu. Kdybys byla na mém místě, udělala bys totéž.
Dallas: Ripleová, to je rozkaz! Otevři dveře, slyšíš mě?! Říkám ti, že je to rozkaz, rozumíš?!
Ellen Ripleová: Ano, rozumím ti. Odpověď je ne.
Ash: Dveře otevřeny.

Parker: Stejně byste ho měli zmrazit. Když je nemocnej, tak by to bylo v pořádku. Až bude doma, může k doktorovi.
Brett: Jasně.
Ellen Ripleová: Cokoliv řekne, ty na to vždycky jasně, Brette víš o tom?
Brett: Jasně.
Ellen Ripleová: (s povzdechem) Parkere, co si o tom myslíš? Na všechno říká jen jasně. Copak je papoušek?
Parker: (smích) Dělej s tím něco. Copak jsi papoušek?
Brett: Jasně.
Dallas: Prosím vás, nechte toho!

(Dallas je mrtvý a ostatní se radí, co bude dál.)
Ellen Ripleová: Ashi! Máš nějaký návrh? Nebo snad Matka?
Ash: Ne. Ještě to prověřujeme.
Ellen Ripleová: Cože? Vy to prověřujete. To snad ani neni možný!
Ash: Co mám dělat?
Ellen Ripleová: To, co jsi dělal doposud. Nic! Teď mám k Matce přístup já a zeptám se jí sama, děkuju ti!

(Zbylá posádka Nostroma zjistí, že Ash je ve skutečnosti robot, zlikviduje ho a Parker ho ještě naposledy zapojí.)
Ellen Ripleová: Jak to zabijeme?! Přece musí být způsob, jak to zabít! Tak co máme udělat?
Ash: Vůbec nic.
Parker: To je hovadina.
Ash: Vy nechápete, s čím máte co dočinění! Je to dokonalý organismus. Jeho dokonalosti se může vyrovnat jenom jeho zrůdnost.

Ellen Ripleová: Vyhodíme loď do vzduchu. Zkusíme štěstí v transportéru.

Ellen Ripleová: Až to zapnem, kolik zbyde času do výbuchu?
Parker: Deset minut.
Ellen Ripleová: Určitě?
Parker: Když nevypadneme do deseti minut, poletíme a nebudeme ani potřebovat raketu.