Kunc: Chlapi, nelejte to pivo z voken, podívejte se jak vypadám, no předsedo, vopravdu no, to je sranda lejt pivo z voken.

Kalina: No tak, chlapci, prosím vás, nechte toho, neperte se. To nemá za mák smyslu, co tady děláte. No to jste družstevníci?

Kašpar: Děláš velkou chybu, Jaromíre. To se ti vymstí.
Kunc: Co zas?
Kašpar: No to tvoje vracení sirek do krabičky... Jednou to poznáš.

Turek: Vem si plavky, pojedem se vykoupat, teď tam nikdo nebude.
Jana: Já se koupat nemůžu!
Turek: Tak se budeš dívat, jak se koupu já!

hrobník Brož: Tak jsem slyšel, Karle, že jsi tomu pražákovi načechral betonovej pilíř!
Pávek: Starej se o hroby, havrane.
hrobník Brož: No jo, vono dopředu se to jezdí, ale zacouvat, to už holt chce fištróna.

Kašpar: Otíku, senzační film, rumunskej! Máš lístek? To musíš vidět! Ještě že jsem ti ho koupil, tumáš, ať nezmeškáš. Je to trochu cestopisný a trochu erotický, no já bych na to šel ještě jednou, ale nemůžů, musím se koukat na besedu o hovězím dobytku. Ten můj křáp zase nějak neukazuje, asi lampa, čoveče. Oťas, v žádným případě neodcházej před koncem, konec je úplně nejlepší!

Pávek: Vy jste se zase kochal, že jo, pane doktore? Vy jednou špatně skončíte, pane doktore.
dr. Skružný: To každej, Karle.

dr. Skružný: Jen se neposer, papundekle!

Pávek: Nohy sis myl? To já poznám, hned se s tebou jinak jede. Co uši? Vždycky na něco zapomeneš! Když má člověk takové plachty jako ty, tak nesmí tu údržbu zanedbávat. Včera jsme vozili cement, jestli dneska zaprší, tak se ti udělá za ušima beton a budou ti to muset odsekat majzlíkem... Ses měl narodit jako kůň, původně, ale v poslední chvíli si to pán bůh rozmyslel.

Václav Kašpar: Heleďte se, já bych napsal, že soudruh Rákosník je magor a že musí pracovat pod dohledem zkušeného pracovníka.
předseda Kalina: Nemůžeš napsat magor, Václave.
Jaroslav: Poloviční blázen bych napsal.
Hrabětová: Doktor říká, že je momentálně zaostalej!
předseda Kalina: Mentálně zaostalej...

Bedřich Rambousek: Klouby. Kolikrát nemůžu ani vstát.
doktor Skružný: Ale vstaneš!?
Bedřich Rambousek: No, nakonec jo, páč musím.
doktor Skružný: Tak si nestěžuj. Jsou lidi, co nevstanou.

Bedřich Rambousek: Nesu pivo. Někdo zavolá "Platím". Já votočím hlavu, až už ji nedám nazpátek.
doktor Skružný: A celej se votočit můžeš? Takhle?
(Otáčí se celým telěm.)
Bedřich Rambousek: To jo.
doktor Skružný: Tak neotáčej hlavu, otáčej se celej... No, povídej.

Bedřich Rambousek: Před bouřkou, když klesne tlak. Tak to jsem naumření.
doktor Skružný: No, to já taky. Co tam máš dál?

Bedřich Rambousek: Pane doktore, vy všechno zlehčujete. Já nejlíp vím, jak mi je. Já už tady dlouho nebudu.
doktor Skružný: Chceš lázně, Bedřichu?
Bedřich Rambousek: Nechci, to mi nedělalo dobře.
doktor Skružný: Tak jeď k moři. Zavři hospodu a jeď.
Bedřich Rambousek: Tam jsem byl. Předloni. Tam trpím průjmama.
doktor Skružný: Tak jeď do Tater.
Bedřich Rambousek: Já nesnáším vejšky.
doktor Skružný: Tak víš, kam jeď. Jeď do Pelhřimova. Prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš... Další!

Karel Pávek: Nohy sis myl?
(Otík kýve.)
Karel Pávek: To já poznám, hned se s tebou líp jede.

Karel Pávek: A uši sis myl?
(Otík zavrtí hlavou.)
Karel Pávek: Vždycky na něco zapomeneš. ... Včera jsme byli pro cement. Až začne pršet, udělá se ti za ušima beton. A budem ti ho muset vysekat majzlíkem.

Otík Rákosník: Pane Pávek, já nechci k Turkovi!
Karel Pávek: Už sem řek, po žních jdeš k Turkovi!
Turek: Cože? Ke mně? Leda až pokvetou hrábě!
Karel Pávek: Si je doma prohlídni, možná už mají pupeny!

doktor Skružný: Mařenko, vy jste v obličeji krásná, ale ze všeho nejradši mám tu vaši pánev, ta je nádherná.
Mařenka: Vy jste ale sprosťák, pane doktore.
doktor Skružný: Pánev je nádoba na smažení, děvenko. To byste měla vědět. A tu druhou máte taky pěknou.

Pávková: Otíku, ty piješ? To je dobře.

(Děti si hladí doktorova psa.)
děcko: Jak se jmenuje?
doktor Skružný: Jmenuje se Karl von Bahnhof.

policajt: Proč jsem nebyl k nehodě přivolán?
doktor Skružný: No to já nevim, asi vás nechtěli budit.

Hrabětová: Má pravdu, předsedo.

Turek: Vem si plavky, pojedem se vykoupat, teď tam nikdo nebude.
Jana Turková: Já se koupat nemůžu.
Turek: Tak se budeš dívat, jak se koupu já.

doktor Stružný: A všim sis, Karle, kolik těch mladejch holek nenosí podprsenku?
Karel Pávek: (zasněně) Všim.

(U Pávka na zahradě, doktor otevírá lahváče.)
doktor Stružný: Ze sedmýho?
Karel Pávek: Z jinýho nepiju.

(U dr. Skružného v ordinaci poté, co se Jaromírovi vznítila zápalka v kapse.)
doktor Stružný: Měl jsi štěstí, Jaromíre, na funkci to nebude mít vliv.
Jaromír: Jako na funkci rostlináře, jo?
doktor Stružný: No... To už vůbec...

Václav Kašpar: Tady jsem ti vystřelil růži.
Jana Turková: Ta je hezká...
Václav Kašpar: No, važ si jí, neboť mě přišla na dvaapadesát korun.

(V ordinaci dr. Skružného po rvačce v hospodě.)
Jana Turková: A nemůže přijít Vašek, teda pan inženýr, o oko?
doktor Stružný: A jednookej by se ti nelíbil?
(Jana se culí.)

(V ordinaci dr. Skružného po rvačce v hospodě. Václav s monoklem na oku si nalije víno do nádobky na moč.)
doktor Stružný: A nevadí ti, že do toho pacienti močej?
(Václav mávne rukou.)

sekretářka: Dáte si čaj nebo kávu?
ředitel: Nebo něco ostřejšího?
Otík Rákosník: Rohlík.

předseda Kalina: Ve městě nevěru utajíš, Václave, ale tady ne. Tady ne.
Václav Kašpar: Má to vliv na dojivost nebo na přírustky?