(Joker chce zabít Batmana, ale v poslední chvíli ho zastaví Gordon, který chce Jokera zatknout.)
Joker: Nepočkalo by to minutku?

Jim Gordon: Harvey Dent nedorazil dnes večer domů. Co jsi s ním udělal?
Joker: Já? Já byl tady. Kdo od vás ho měl hlídat? Vaši lidi? Teda, pokud to ještě jsou vaši lidi a ne Maronyho.
Jim Gordon: Kde je Dent?
Joker: Kolik je hodin?
Jim Gordon: Co na tom záleží?
Joker: No, podle toho, kolik je hodin, může být na jednom místě nebo na několika.

Joker: Fakt boží kšeft. Fakt že jo.

Joker: Cinky linky láry dády dá.

Joker: Budeš se smát. Napořád!

Bruce Wayne: Samotná pravda někdy prostě nestačí, někdy si lidé zaslouží víc... Někdy lidé za svou víru zasluhují odměnu.

Alfred Pennyworth: Vezmete si Batpod, pane?
Bruce Wayne: Přes den, Alfréde? Není moc nenápadný.
Alfred Pennyworth: Takže lamborghini? Mnohem nenápadnější...

(Joker je na policejní stanici.)
Joker: Kolik tvých kámošů jsem zabil?
policista: Jsem tu dvacet roků a poznám rozdíl mezi šupákem, co jenom potřebuje lekci v chování a maniakem jako ty, kterému to dělá dobře. Zabils šest mých přátel.
Joker: Deset.

Joker: Dobrý večer, dámy a pánové. Dnes vás budeme bavit my.

(Joker stojí nad Batmanem. Ten je zaklíněný na okraji budovy. Joker čeká na výbuch.)
Joker: V dnešní době se nedá na nikoho spolehnout. Člověk si musí všechno dělat sám. To nevadí. Jsem na to připravený. Je to divný svět, ve kterém žijeme. Mimochodem, víš, jak jsem přišel k těm jizvám?
Batman: Ne, ale vím jak jsi přišel k těmhle! (Vystřelí mu do obličeje. Přehodí ho přes římsu a Joker letí k zemi. Batman ho ale zachytí a vytáhne zpět. Joker teď visí proti Batmanovi hlavou dolů.)
Joker: Tys mě prostě nemohl pustit, že jo? Tohle se stane, když se nezadržitelná síla setká s nehybným objektem. Tebe opravdu nejde zkazit. Že ano? Ty mě nezabiješ z nějakého pokřiveného smyslu pro spravedlnost a já tě nezabiju, protože na to je s tebou moc veká zábava. Myslím, že je nám souzeno, abychom tohle dělali napořád.

Joker: (Jede autem a demoluje vše okolo.) Tahle práce mě baví.

James Gordon: Je to hrdina, kterého si Gotham zaslouží, ale který ho zrovna nepotřebuje. A tak ho budeme pronásledovat, protože on to unese... protože to není hrdina. Je to tichý ochránce, bdělý strážce. Temný rytíř.

Joker: Šílenství je jako gravitace. Stačí jen trochu popostrčit.

Joker: Ahoj. Víš, nechci, aby mezi námi byla nějaká nevraživost, Harvey. Když jste ty a Ra...
Harvey Dent: Rachel!
Joker: ...Rachel byli uneseni, já jsem seděl v Gordonově kleci. Já jsem tam ty nálože nedal.
Harvey Dent: Tví lidé. Tvůj plán.
Joker: Vážně vypadám jako někdo, kdo má plán? Víš kdo jsem? Jsem pes, co se honí za autama. Ani bych nevěděl, co s ním udělat, kdybych ho chytil. Víš, já věci jen prostě dělám.

Two-Face: Svět je krutý. Jediné, co je v tomhle krutém světě morální je náhoda. Nestranná a bez předsudků. Spravedlivá.

Joker: Nejsem příšera. Jen jsem předběhl dobu.

(Po zatčení Jokera.)
Anthony Garcia: Tak co máme?
komisař Gordon: Nic. Žádná shoda na otiscích prstů, DNA, zubech. Oblečení je na zakázku. Bez značek. V kapsách neměl nic, než nože a prach. Žádné jméno. Žádné další přezdívky.

Joker: (Uvidí Rachel.) Ahoj krásko. Ty musíš být Harveyho roštěnka. A jsi krásná. Ale vypadáš nervózně. Je to těma jizvama? Chceš vědět, jak jsem k nim přišel? Pojď sem. Hej. Pojď ke mě. (Strčí Rachel nůž do pusy.) Měl jsem ženu. Krásnou jako ty, která mě řekla, že se moc strachuju. Která mě řekla, že bych se měl víc smát. Co si zahrávala a zapletla se s nebezpečnýma lidma. Jednoho dne jí pořezali obličej. Na plastiku jsme neměli. Nemohla to unést. Jen jsem ji chtěl vidět, jak se znovu směje. Chtěl jsem jí dát najevo, že mi ty jizvy nevadí. Tak jsem si strčil do pusy žiletku a udělal si tohle. A víš co? Nevydržela se na mě dívat a opustila mě. Teď se na to dívám z té lepší stránky. Teď se tomu směju...

(Joker mluví s jedním z bossů mafie a zapálí obrovskou hromadu peněz.)
Joker: Jediné, co tě zajímá jsou peníze. Tohle město si zaslouží lepší zločince. Já jim je poskytnu. Řekni svým lidem, že od teď pracují pro mě. Tohle je moje město.

Joker: Zaveď trochu anarchie. Zamávej zavedeným řádem a všechno se obrátí v chaos. Jsem vyslanec chaosu. A víš jak se to má s chaosem? Je spravedlivý.

Bruce Wayne: Chtěl jsem v lidech vzbuzovat dobro. Ne šílenství a smrt.

Harvey Dent: Buď zemřeš jako hrdina nebo žiješ tak dlouho, že vidíš, jak se z tebe stává zloduch.

Harvey Dent: Slavný Bruce Wayne. Rachel mi o vás všechno řekla.
Bruce Wayne: Všechno snad ne.

Joker: Pro ně jsi jenom zrůda. Jako já. Momentálně tě potřebují. Až tomu tak nebude, tak se tě zbaví. Jako malomocného. Víš, oni jsou morálka a zákon. Je to špatný vtip.

Joker: Ti mafiáni se tě chtějí zbavit. Chtějí, aby to bylo jako předtím. Ale já znám pravdu. Nejde to vrátit. Změnils věci. Napořád.
Batman: Tak proč mě chceš zabít?
Joker: Já tě nechci zabít. Co bych bez tebe dělal? Že bych se vrátil k oškubávání mafiánů? Ne, ne. Ne. Ne, ty mě naplňuješ.

Joker: (Drží nůž pod krkem mafiánského bosse.) Chceš vědět, jak jsem přišel k těm jizvám? Můj otec byl ochlasta a ďábel. A jednu noc mu ruplo v bedně víc, než obvykle. Maminka si vzala kuchyňský nůž, aby se mohla bránit. Nebyl z toho moc nadšený. Ani trochu. Takže zatímco jsem se díval, přitisknul ten nůž k ní a u toho se smál. Otočil se ke mě a říká: "Proč tak vážně?" Přišel s tím nožem ke mě. "Proč tak vážně, synu?" Strčil mi ten nůž do pusy a říká: "Vykouzleme na té tváři úsměv." A... proč tak vážně? (Podřízne bosse.)

mafián: Dej mi důvod, proč nemám říct tady tomu, aby ti ustřelil palici.
Joker: Umím kouzlo. Nechám zmizet tuto tužku. (Joker vezme jednoho mafiána za hlavu a praští s ním o stůl na místě, kde stojí tužka.)
Joker: Tadá! A je fuč.

Alfred Pennyworth: Zaútočil na vás tygr?
Bruce Wayne: Byl to pes.
Alfred Pennyworth: Cože?
Bruce Wayne: Byl to velký pes.

(Bruce Wayne si sám zašívá ránu na ruce.)
Alfred Pennyworth: Posledně, když jste se šil sám, dopadlo to špatně.
Bruce Wayne: Učím se ze svých chyb.
Alfred Pennyworth: To už musíte být velmi vzdělaný, pane.

mafiáni: Co navrhuješ?
Joker: Je to prostý. Zabít Batmana.

Joker: Proč tak vážně?

Joker: (Po úderu od Rachel.) Hmm, nedá se. To se mi líbí.
Batman: Tak to si mě zamiluješ.