Artuš: Nařizuji ti, jako král Britů, ustup stranou!
černý rytíř: Neustoupím žádnému.
Artuš: Budiž!
(Začne souboj. Artuš usekne rytíři ruku.)
Artuš: Nuže, ustup stranou, ctný protivníku.
černý rytíř: To je jen škrábnutí.
Artuš: Škrábnutí? Přišel jsi o ruku!
černý rytíř: Nepřišel.
Artuš: A co je tohle?
(Ukáže na ruku na zemi.)
černý rytíř: Bylo i hůř.
Artuš: Lžeš!
černý rytíř: Pojď, ty srábotko.
(Po další chvilce boje usekne Artuš rytíři i druhou ruku. Artuš poklekne a začne se modlit.)
Artuš: Vítězství patří mně. Děkujeme ti, ó Pane...
(Rytíž Artuše srazí a začne kolem něj poskakovat a kopat do něj.)
černý rytíř: Tak dělej.
Artuš: Co?
černý rytíř: Hr na tebe!
Artuš: Jsi vskutku srdnatý, pane rytíři, leč boj patří mně.
černý rytíř: Ani bych neřekl.
Artuš: Viz, blbče pitomá, jsi bez rukou.
černý rytíř: Nejsem.
Artuš: Koukej!
černý rytíř: To je jen povrchové zranění.
Artuš: Nech toho!
černý rytíř: Srabe! Srabe!
Artuš: Já ti tu nohu...
(Rytíř pokračuje v kopání do Artuše.)
Artuš: Dobře...
(Artuš usekne rytíři nohu.)
černý rytíř: Tak a za to tě ztrestám!
Artuš: Jak? To mě utopíš svojí krví?
černý rytíř: Jsem nepřemožitelný!
Artuš: Jsi cvok.
černý rytíř: Hr na tebe!
(Rytíč skáče na jedné noze k Artušovi a skočí na něj. Artuš mu usekne i druhou nohu.)
černý rytíř: Řekněme... remíza?
Artuš: Jdeme, Patsy.
černý rytíř: Ahá... Utíkáš... jsi baba. Že si pro tebe dojdu? Ukousnu ti obě nohy!