doktor Kája: Blaženko, to jsem já, Kája. Blaženko, já jsem vám přišel říct, že vás asi miluju. A že si vás asi vezmu!

Škopková: Prosím tě, jdeš jako buldozer!

babička: Já mám zuby v kredenci!
Škopková: To máte, patnáct let, ale ještě jste si je nedala do huby!

Škopková: Josefa si vezmeš a bez řečí!
Blažena: To radši zůstanu svobodná matka!
Škopková: To víš, hanba pod střechou, ještě aby si na nás ukazovali, ne?! Prosím tě, co by si chtěla? Josef, takovej slušnej člověk. Do hospody nechodí, pivo nechlastá, družstevní byt má zařízenej, auto má, video má, tak co by si chtěla?
Škopek: To taky není všechno, majetek.
Škopková: Ty mlč, ty tomu tak rozumíš! Máš místo mozku z piva kostku!
Škopek: No dovol?!
Škopková: Jakýpak dovol?!
Blažena: (o Josefovi) A je tlustej.
Škopková: Co tlustej. Ale hodnej. Kdo myslíš, že si tě teď vezme, co? No? A že je trochu při těle. Se podívej v televizi, jaký jsou tam tlustý. A proč? Protože se mají!
Blažena: Ale nemám ho ráda.
Škopková: Prý ho nemá ráda! Si ho vezmeš a hotovo, rozumíš?! Člověka tady nenechaj ani v klidu najíst. No a stihne se to ještě v termínu.
Škopek: Ráno mě ženeš do Volyně, abych všechno odvolal, a teď zase.
Škopková: (na Blaženu) A toho grázla vedle si mně ani nevšimneš! To bys měla vidět, jak se vytahovala konopnice v kravíně, že budou mít v baráku inženýrku! Ať si mají třeba tři! Ty se teď vdáš, ale slušně. A už nechci slyšet ani slovo!

(Blažena předala Kelišové svatební oznámení.)
Kelišová: No jo, když ono už to klepe na pupek.

tetka: Se na sebe usmívaly, viděla jsi?
Kelišová: Jo. Ale jedna druhou by sežrala.

Kelišová: Mají to moc hezký, celý zlatý. Škoda že na to nevidím.

Škopková: Chlastat pivo, to umíš!

(Konopník stojí na žebříku s košem a všimne si, že Škopková masíruje tlustýho Josefa.)
Konopník: Mámo, pojď se honem podívat na něco.
Konopníková: Co je?
Konopník: Dělej, rychle.
Konopníková: Co je?
Konopník: Pojď se na něco podívat... Koukej.
Konopníková: No todle, táto?! To vypadá jako když... No ale takhle obráceně?
Konopník: To ani já neznám.

(Doktor Kája nabídl Škopkový cigaretu, ta se po šluku z cigarety zakuckala a přes plot je pozorujou Konopníkovi.)
Konopníková: Poser se!

babka 1: Musíš pořád, tak mlaskat?
(Přitom ji šťouchne loktem.)
babka 2: Tak mě netluč, mlaskej taky... A ty nemáš, co, viď?
babka 1: Bábo jedna.

Škopková: No že vám huba neupadne, maminko - tak my prej jí trápíme hlady, člověk si vod huby utrhne, sám jí přinese... A vy tady budete vykládat takovýdle věci!
babička: No dyť je to pravda, bodejť ne, prosím tě a co dneska ta polívka - kyselá!
Škopková: Maminko, dyť to bylo kyselo. A když je to kyselo, tak je to kyselý. To si taky musíte rozmyslet, co vlastně chcete!

babička: Pane bože, jak já k tomu přijdu, že já mám takovouhle dceru!
Škopková: Podívejte, co jste si udělala, to máte, na to nenadávejte.

Škopková: Ježišikriste, Bavorov s malým b... Blbe, jdi od toho!

tlustý Josef: Jsem pro ni moc tlustej.
Škopková: Tlustej? A kde?

Blažena Škopková: Když on je tlustej!
Škopková: Prej tlustej... Se podívej v televizi, jaký jsou tam tlustý, a proč? Protože se maj!

(Jirka hází na babičku šipky a Škopková se zlobí.)
doktor Kája: Jen ho nechte, paní Škopková, děti si mají hrát!

Škopková: Ubohá je naše Blažena. Jak ta k tomu přijde, aby si vzala takovýho kurevníka? No řekněte, velebnosti!
farář Otík: Takový slova, bože, bože, nic jsem neslyšel.

babky: A máme po ptákách!

farář Otík: Anděl, vopravdickej anděl...
slečna inženýrka: No, kam čumíš, dědku jeden bláznivej? Se podívej, jak to mam vodřený. Se na to můžu vybodnout! Když na tom neumíš, tak na to nelez. No!

tlustý Josef: Nejlepší kolektiv, jo? No to bude něco. No musíš rozhodnout mezi Škopkovou a Konopnicí. Já jsem zvědavej jak.

farář Otík: Odstup, sílo nečistá!

Škopková: (Mluví o inženírce.) Přijela sem až, až v autě a... a sháněla se po něm! A i fotku mu tady nechala!

Evička: Jednoho dne v parku, našel jsem tam marku. Ležela tam mnoho dní, byla totiž východní.

babička: (Na doktora Kroupu) Já se ti na ty tvoje medicíny vyprdnu už.
Škopková: A už ani slovo, maminko. To jsem vám tisíckrát řikala, že se takový slova neříkají a ono je to furt prd platný, co? Že se nestydíte, taková stará, snad už by jste mohla mít taky trochu rozum, ne?
babička: Nebudu.

Cecilka: (O Vencovi a jeho domnělé dceři.) Má to s tou nestydou odbarvenou, co to do vás napasovala, velebnosti.

Jirka Škopek: To mám fakt opsat padesátkrát sedmkrát?

(Otík omylem pustí sestrám porno.)
v televizi: Můj bóže, můj bóže, můj bóže!
teta: Copak že to je?
Kelišová: Utrpení.

Škopková: Co to tam píšeš? Svatba se píše s "d", jo?
Jirka Škopek: A jo...
Škopková: Řeknu si svatba - svatební košile. No, co slyším - "d", píšu "t", troubo!

Škopková: Kolikrát jsem ti říkala, abys na tu tužku neryl, co?
Jirka Škopek: Šestnáctkrát.
Škopková: No tak.

Škopková: (O televizi.) No co by taky v tom kravíně dělali? Pár záběrů na nás, na krávy a hotovo.

Konopníková: (O doktorovi.) Jak vám povídám, vožrali ho, znásilnili. Taková je to famílie!

(Konopníková ukáže Vencovi fotku s ing. Tejfarovou.)
Konopníková: Znáš ji?
Venca: No jasně! To je...
Konopníková: Znáš!
(Vlepí mu facku.)

Škopková: Svítím, jsem světluška!

Konopníková: Paní inženýrka, to je něco. Auto má z tuzexu, peněz jako šlupek. Aspoň konečně budeme moct přistavět.

(Venca se dostane jedné noci k oknu a bude přemlouvat Blaženu.)
Václav Konopník: Otevři. To jsem já! Nedělej fóry, Blážo. Blážo...
(Škopková otevře okno a polije ho vodou z kbelíku.)
Škopková: Já ti dám fóry, ty neřáde jeden! Ještě jednou se tu ukaž a uvidíš! Pinďo, trhej!

Škopková: (Na Blaženu.) To bys měla vidět, jak se vytahovala Konopnice v kravíně, že budou mít v baráku inženýrku. Ať si mají třeba tři!

Blažena: Bych ti chtěla něco říct. Si doktora nevemu.
Škopková: Cože? Řekni to ještě jednou!
Blažena: Že si doktora nevemu. Já už vlastně ani nemůžu.
Škopková: Já ti dám, že nemůžu. Tak toho si vemeš, kdybych tě za tyhlety vlasy měla dotáhnout na národní výbor. Neser mě, Blaženo. Tadyhle nákupy za statisíce, třikrát posíláme oznámení, že se vemete, že se nevemete, že se vemete, že nevemete. Já ti seženu doktora, takový terno. A ty řekneš, že si ho nevemeš! Toho si vemeš, jakože já se jmenuju já, to ti přísahám!
Blažena: No jak myslíš. Já jsem to s tebou myslela dobře.

Kája Kroupa: Babi, já vám napíšu moc dobrou medicínu. Lepší. A do svatby budete zas jako rybička.

Škopková: Konopnice jedna žlučová.

Jirka Škopek: Tati? Byla tě někdy tvoje maminka?
Škopek: Ne, jenom ta tvoje.

Škopková: Co na tom chlastu vůbec vidíš?
Škopek: Já ti to řeknu a začneš chlastat taky.

Škopková: Máš místo mozku z piva kostku!

Jirka Škopek: Mami, a co je to coura?
(Škopková mu dá dvě facky.)
Škopková: Hajzle jeden!

Škopková: Já ho nevožrala, on chlastal sám....

Škopková: Já ti to zakazuju, jakože se jmenuju já!

tetka: Už se perou, už se perou. Já to věděla, že si čumáky rozbijou!

Škopková: Já vím, že můj starej stojí za hovno, ale je to můj muž!