král Jindřich: A jak se dostaneme ven?!
kat: Těžko.

král Jindřich: Vidím, i když spím.

princ Václav: Páni! A do týhle rodiny se já mám přiženit. Tatíček nemůže vidět krev, a tak pořáda popravy.

Kokoška: Chtěli boj, ma-ma-mají ho mít!

princezna Helena: Když já si ho nemůžu vzít!
král: Proč?
princezna Helena: Vždyť je menší než já!
král: A toho sis nevšimla dřív?!
princezna Helena: Ale on chvíli neposeděl!

princ Václav: Teď se lísáš, viď? Klidně bys mi dala setnout hlavu.
princezna Helena: Pochop, to jen kvůli lidem.

král Dobromysl: Jak se dá uprchnout ze žaláže?
kat: Těžko.
král Dobromysl: Při troše dobré vůle jde všecko. Co podhrabat se?
kat: Sedmimetrovou zeď? Na skále? Čet si někdy Monte Cristo?
král Dobromysl: Nebo vypáčit mříže.
kat: Je vidět, že jsi nikdy nebyl v kriminale.
král Dobromysl: Aha. A co kdyby někdo podplatil žalářníka?
kat: Přijdu o místo!
král Dobromysl: Jak jsi to s touhle inteligencí mohl dotáhnout až na kata?!

princ Václav: Jak bys mě asi představila? Milý tatíčku, tohodle chlápka jsem já poznala v base. Krávu má zaparkovanou za parkem, ale jinak je éňo ňéňo.

princezna Helena: Poslechni, co udělal král v tý pohádce?
princ Václav: No, co udělal. To přece víš, ne? Dal vyhlásit půl království a princeznu tomu, kdo ji rozesměje.
princezna Helena: Tak náš táta to udělal úplně vobráceně.
princ Václav: Půl princezny a celé království?!