kapitán Ivan Danko: Čaj, prosím.
seržant Art Ridzik: A do sklenice. S citrónem. Správně?
kapitán Ivan Danko: Ano.
seržant Art Ridzik: Viděl jsem doktora Živaga.

Lou Donnelly: Co vy Rusové používáte ke snížení napětí a stresu?
kapitán Ivan Danko: Vodku.

seržant Art Ridzik: Doufám, že Vás v tý Vaší slavný poldovský škole v Kyjevě naučili všechno o autonehodách a ceně pojistky.
kapitán Ivan Danko: V socialistických zemích nejsou pojistky potřeba. Všechno tam platí stát.
seržant Art Ridzik: Jo? Tak mi teda řekněte, když je to tam u Vás takovej ráj, jakto že máte stejný malér s heroinem a koikainem jako my?
kapitán Ivan Danko: Číňani to vyřešili. Brzy po revoluci seřadili všechny dealery a drogově závislé a pěkně je střelili do týla.
seržant Art Ridzik: Ne to tu nejde. To ti zasraný politici nedovolí.
kapitán Ivan Danko: Ty zastřelte první.

poručík Stobbs: (na Danka) Jak to, že jste vstal z postele?
seržant Art Ridzik: Myslí si, že najde Viktora.
poručík Stobbs: To je báječný. Hele, radši na něj dohlídni.
seržant Art Ridzik: Proč já?
poručík Stobbs: Protože to říkám. Hele, je to důležitý svědek. Musím mluvit s Donnellym, možná ho napadne, co s ním.
seržant Art Ridzik: Proč dostávám pořád všivý práce?
poručík Stobbs: Protože ti sednou, Ridziku.
seržant Art Ridzik: Jo…!
kapitán Ivan Danko: Jdete se mnou? Ano?
seržant Art Ridzik: Slyšel jste ho. Dostal jsem rozkaz.
kapitán Ivan Danko: Zavezte mě do stejného hotelu.
seržant Art Ridzik: Připadám vám snad jako taxík?
kapitán Ivan Danko: Ano.

seržant Art Ridzik: Tak jo, já jdu pryč. Kapitáne, přeju vám šťastnej let. Jestli budete mít příležitost spláchnout tohle obří hovno do hajzlu, udělejte to.

seržant Art Ridzik: Co se týče toho mizernýho pasáka... V týhle zemi se snažíme chránit práva jednotlivce. Říká se tomu "Mirandin Akt" a podle něj mu nesmíte sáhnout ani na zadek.
kapitán Ivan Danko: Já mu ale nechci sahat na zadek. Chci, aby promluvil.

kapitán Ivan Danko: Kdo je Abdul Elijah?
seržant Art Ridzik: Patří mu jedna z největších zločineckých organizací.
kapitán Ivan Danko: Kde ho najdeme?
seržant Art Ridzik: Ve vězení.
kapitán Ivan Danko: Právo Miranda tam platí.
seržant Art Ridzik: Jo, Miranda tam platí. I lumpové mají v téhle zemi práva.
kapitán Ivan Danko: V Sovětském svazu smějí lumpové mluvit s právníkem až po dvou dnech.
seržant Art Ridzik: Děláte si srandu!
kapitán Ivan Danko: Nedělám.

seržant Art Ridzik: Támhle to je on. Abdul Elijah. Se všemi kámoši. Donutil je oholit si hlavy, aby prověřil jejich poslušnost. Pravidla se liší podle šéfů. Tak je to i s vaší vládou, co, Ivane?

Abdul Elijah: Nás politické revoluční vůdce drží ve vězení, aby nás umlčeli.
kapitán Ivan Danko: Jaký je váš politický zločin?
Abdul Elijah: Vyloupil jsem banku. Tak pojďme na to, pane Moskvo. Copak chceš?
kapitán Ivan Danko: Mám Viktorův klíč.
Abdul Elijah: Jestli jo, pak máš i jeho peníze. Potřebuješ jen půlku stodolarovky a můžeme spolupracovat.
kapitán Ivan Danko: Dám vám klíč. Vy mi dejte Viktora.
Abdul Elijah: To je nemorální.
kapitán Ivan Danko: Nechte si kokain.
Abdul Elijah: Snažíš se mě přimět, abych ustoupil ze svých zásad.
kapitán Ivan Danko: My nejsme jako americká policie. Když pošlete drogy do mé země, jednoho rána se probudíte a zjistíte, že vám varlata plavou ve sklenici vody vedle postele.
Abdul Elijah: Jsem zbožný muž. Nepotřebuju varlata.
kapitán Ivan Danko: Spokojím se s vašima očima.

seržant Art Ridzik: Tak jak to šlo?
kapitán Ivan Danko: Fajn.
seržant Art Ridzik: Fajn? Byl jste s tím týpkem tak dlouho, že jsem se bál, abyste mi neoholil hlavu.
kapitán Ivan Danko: Možná je to dobrý nápad.
(Pípání.)
seržant Art Ridzik: Co je to?
kapitán Ivan Danko: Moje hodinky. Moskevský čas.
seržant Art Ridzik: Čas chytit lotra?
kapitán Ivan Danko: Čas nakrmit papouška.
seržant Art Ridzik: To je rusky honit si ho? ... No asi ne.
kapitán Ivan Danko: Co je špatně na papouškovi?
seržant Art Ridzik: Nic. Proti papouškovi nic nemám. Synovec míval papouška. Chcete papouška, nic proti tomu.
kapitán Ivan Danko: Vy myslíte, že je papoušek ženského rodu?
seržant Art Ridzik: Řekl jsem to snad? Neřekl, nebo jo? Co já sakra vím. Bože, je to fajn.
kapitán Ivan Danko: Díky.
seržant Art Ridzik: Není zač.

seržant Art Ridzik: Nechápu, jak se mohla vypařit. Prohlídal jste zadní schodiště?
kapitán Ivan Danko: Ano.
seržant Art Ridzik: Žádné stopy?
kapitán Ivan Danko: Ano.
seržant Art Ridzik: Prostě zmizela?
kapitán Ivan Danko: Ano.
seržant Art Ridzik: Hezká práce, Gumby.
kapitán Ivan Danko: Díky.
seržant Art Ridzik: Tak jsem to nemyslel.
kapitán Ivan Danko: Já vím.
seržant Art Ridzik: Máte v Rusku hajzly?
kapitán Ivan Danko: Ano.
seržant Art Ridzik: Jeden tu máme a vy i já jsme v něm. A nevlezli jsme větrákem, prolítli jsme stropem.

seržant Art Ridzik: Jste ženatej? Ptám se proto, že spolu děláme.
kapitán Ivan Danko: Ne.
seržant Art Ridzik: A byl?
kapitán Ivan Danko: Ne.
seržant Art Ridzik: Máte přítelkyni?
kapitán Ivan Danko: Ne.
seržant Art Ridzik: A měl?
kapitán Ivan Danko: Jistě.
seržant Art Ridzik: Tak jo, dobrá. A co váš táta? Taky byl polda?
kapitán Ivan Danko: Voják. Mrtvej jedenáct let.
seržant Art Ridzik: A máma?
kapitán Ivan Danko: Sestřička. Umřela, když jsem byl mladý.
seržant Art Ridzik: Prarodiče?
kapitán Ivan Danko: Zabiti ve válce proti nacistům.
seržant Art Ridzik: Pěkně pochmurnej příběh.