(Anna Heymesová je na vyšetření mozku.)
doktor Ackerman: V posledním testu ti budu ukazovat tváře a ty nahlas co nejrychleji řekneš, kdo to je.
(Na skleněné tabuli se zobrazují obličeje známých světových postav. Anna nahlas říká jejich jména.)
Anna Heymesová: Mao Ce-tung. J.F. Kennedy. Che Guevara. Napoleon. Mona Lisa.
(Najednou se na tabuli objeví fotka neznámého muže. Anna není schopna odpovědět, kdo je na fotografii. Po chvilce se objeví další obrázek se známou postavou z historie.)
Anna Heymesová: Lincoln. Počkej... Kdo byl ten předtím? Zastav to! Kdo to byl?
doktor Ackerman: To byl Laurent. Tvůj manžel.

(Anna Heymesová jede s manželem Laurentem z vyšetření v autě.)
Anna Heymesová: Biopsie? Ne, to nedovolím.
Laurent: Ale Anno...
Anna Heymesová: Nikdo mi nevezme ani kousíček mozku.
(Anna se dívá z okna ven a vidí kolem velké množství vojáků.)
Anna Heymesová: Proč to tak hlídají?
Laurent: Využití radioaktivního materiálu hlídá armáda.
Anna Heymesová: Co je to za materiál?
Laurent: Kyslík 15. Ten ti vstříkli před vyšetřením do krve.
Anna Heymesová: Jaká čest.

Paul Nerteaux: Viděl jsem Schifferovu složku. Víš, jak se mu říká?
policista: Jo, Šíbr.
Paul Nerteaux: Je to grázl.
policista: Schiffer je možná lump, ale 20 let to byl pán malýho Turecka. Poldové mu říkají Šíbr, ale Turci mu říkají Železo.

Anna Heymesová: Laurente... Proč vlastně nemáme děti?
Laurent: Cože?
Anna Heymesová: Ano. Už osm let jsme manželé, tak proč nemáme děti?
Laurent: Nechtěla jsi je. Musel jsem ti slíbit, že po tobě nebudu chtít dítě.
Anna Heymesová: Ale proč?
Laurent: Máš pořád častější výpadky.

(Paul Nerteaux přijel za Jeanem-Louisem Schifferem do domova důchodců.)
Jean-Louis Schiffer: Na starobinec jsi moc mladej.
Paul Nerteaux: Kapitán Nerteaux z 10. obvodu.
Jean-Louis Schiffer: Copak mi neseš?
(Nerteaux hodí Schifferovi, který právě večeří, na stůl fotografii rozpárané zavražděné ženy.)
Jean-Louis Schiffer: Co je to?
Paul Nerteaux: Mladá Turkyně. Načerno ve Francii. Našli ji ve stoce v našem obvodu.
Jean-Louis Schiffer: No a co?
Paul Nerteaux: Měl jste tureckou čtvrť pod palcem. Tohle je druhá oběť.
(Nerteaux položí před Schiffera další fotografii jiné zohavené zavražděné ženy.)
Paul Nerteaux: Třetí vypadá stejně.
Jean-Louis Schiffer: Co po mě chceš?
Paul Nerteaux: Co si o tom myslíte?
Jean-Louis Schiffer: Jsem mimo službu. Po mně už teď ani pes neštěkne.

Paul Nerteaux: (o vrahovi) Rozmlátil a rozdrtil jí nohy. Úlomky roztříštěných kostí pronikly do svaloviny. Odstranil jí rty. Odřízl jí ňadra. A tak dál.
Jean-Louis Schiffer: (o domově důchodců) Lituju, ale já jsem vázanej tady.
Paul Nerteaux: Je to tak lepší. Nad vaší složkou jsem zvracel. Byl to omyl. Prej "Šíbr".

Jean-Louis Schiffer: Jak je možný, že na tom případu nedělá kriminálka?
Paul Nerteaux: První vraždu odložili. Já jsem ji zase vytáhl.
Jean-Louis Schiffer: Tvůj první sériovej vrah? Dělá na tom celá parta?
Paul Nerteaux: Ne.
Jean-Louis Schiffer: Chceš urvat slávu pro sebe? Trvalo ti než ses tu ukázal. Zítra pro mě přijeď.
Paul Nerteaux: Co prosím?
Jean-Louis Schiffer: Tys moji složku nedočetl. Nenechali mi ani řidičák.

(Jean-Louis Schiffer přichází do budovy, kde se nachází pitevna. Paul Nerteaux stojí ve dveřích.)
Jean-Louis Schiffer: Prošacuj mě, mladej.
(Schiffer ukáže Nerteauxovi pozlacený náhrdelník.)
Jean-Louis Schiffer: Žádnej jinej kov nemám.
Paul Nerteaux: Je tu jen jeden policajt ve službě. A to jsem já. A nejsem váš mladej.

(Paul Nerteaux přivádí Jeana-Louise Schiffera do pitevní místnosti k patologu Lopezovi. Chce je oba představit.)
Paul Nerteaux: (na Lopeze) Dobrý den, tohle je...
Jean-Louis Schiffer: Ahoj Lopezi.
Lopez: (na udiveného Nerteauxe) Známe se.

(Jean-Louis Schiffer si prohlíží tělo zavražděné dívky. Zkoumá hrudní oblast.)
Jean-Louis Schiffer: Co je tohle?
Lopez: 27 zářezů, jsou hlubší a hlubší. Mučil ji celé hodiny.
Paul Nerteaux: Jak to víte?
Lopez: Bránila se a pouta se jí zadírala do masa.
Jean-Louis Schiffer: Co zbraň?
Lopez: Zubatý nůž jako u těch dvou.
Paul Nerteaux: (o genitáliích) A dole to udělal stejně?
Lopez: Ne, tady je to jinak. Nejspíš použil nějaké zvíře.
Paul Nerteaux: Zvíře?
Lopez: Hlodavce, možná krysu. Pohlavní orgány byly ohryzané a roztrhané až k děloze.
Jean-Louis Schiffer: (o dolních končetinách) A tohle?
Lopez: Rozdrcené zánártí, záprstí a články prstů tupým předmětem. Železnou tyčí nebo pálkou.
Jean-Louis Schiffer: Falaka.
Paul Nerteaux: Cože?
Jean-Louis Schiffer: Falaka, to je zvláštní turecký způsob mučení.
(Jean-Louis Schiffer se přesune k obličeji.)
Jean-Louis Schiffer: Obličej?
Lopez: Tím je doslova posedlý. Uřízl nos, odstranil rty a všem třem udělal do tváře velice zvláštní zářezy.

Jean-Louis Schiffer: Není to sériový vrah?
Lopez: Tenhle postupuje jinak. Nezanechává stopu po znásilnění, oběť pečlivě umyje a vyčistí jí nehty. Má skoro vědecký přístup. Je posedlý zlem, ale pořád se ovládá. Je to exemplární pedant, jako z učebnice kriminalistiky.
Jean-Louis Schiffer: Všechno?
Lopez: Je toho dost.
Jean-Louis Schiffer: Díky.

(Jean-Louis Schiffer odešel z pitevny. Lopez zastavuje Paula Nerteauxe.)
Lopez: Chcete si zničit kariéru? Vědí vaši nadřízení o Schifferovi?
Paul Nerteaux: To je moje věc.
Lopez: Co víte o vraždě Gazila Hameta?
Paul Nerteaux: Schiffera očistili.
Lopez: Já jsem toho člověka pitval. Ten Turek byl ve tváři podobně zohavený.
Paul Nerteaux: Četl jsem zprávu. Proti Schifferovi nebyly důkazy.
Lopez: Proti němu nikdy nejsou. Spřáhl jste se s ďáblem.

(V autě před pitevnou.)
Jean-Louis Schiffer: Co myslíš?
Paul Nerteaux: Ten vrah má auto. Tak se zbavuje těl.
Jean-Louis Schiffer: A co ty obličeje?
Paul Nerteaux: Je několik možností. Buď chce zahladit stopy...
Jean-Louis Schiffer: Nebo?
Paul Nerteaux: Znetvořuje tváře obětí, protože je zná. Nechce je vidět, tak odstranil lidské rysy.
Jean-Louis Schiffer: To jsou samý voloviny. Napadá tě další možnost?
Paul Nerteaux: Je to umělec. Ty řezné rány připomínají praskliny na sochách. Jako by vytvářel stejnou tvář.
Jean-Louis Schiffer: Úžasnej blábol.

(Anna Heymesová je u psycholožky Mathilde Uranové.)
Mathilde Uranová: Odkud máte můj telefon?
Anna Heymesová: Ze seznamu.

Mathilde Uranová: Chápu-li to správně, vaše amnesie se týká jen obličejů.
Anna Heymesová: Hlavně manželova.

Mathilde Uranová: Jak dlouho jste vdaná?
Anna Heymesová: Osm let.
Mathilde Uranová: Máte děti?
Anna Heymesová: Právě že ne. Laurent tvrdí, že je nechci.

Anna Heymesová: Myslíte, že jsem blázen?
Mathilde Uranová: Vůbec ne, naopak.

(Paul Nerteaux s Jeanem-Louisem Schifferem jdou za Malekem Djessourem alias Mariusem. Schiffer jí tureckou specialitu.)
Jean-Louis Schiffer: Hladovej nemůžu vyšetřovat, jsem pak nervózní.
Paul Nerteaux: Je to moc tučný.
Jean-Louis Schiffer: Jak jim chceš porozumět, když nejíš to co oni? To je osobní nasazení.
Paul Nerteaux: Tak jsi to dělal i na protidrogovým?
Jean-Louis Schiffer: Člověk má vědět s čím bojuje.

Paul Nerteaux: Nemáte Turky moc v lásce.
Jean-Louis Schiffer: Blbost, málem jsem si jednu vzal.

(Paul Nerteaux je vzteky bez sebe. Vrazil pěstí do obličeje Jean-Louisi Schifferovi až upadl na zem, protože předtím Schiffer brutálním způsobem zranil Maleka Djessoura alias Mariuse, aby od něj získal karty zavražděných dívek, které u sebe načerno zaměstnával jako prostitutky.)
Paul Nerteaux: Kde myslíte, že jste? Co je to za fašistický metody!? Máme tu zastupovat zákon, říká vám to něco?
Jean-Louis Schiffer: Já znám jedinej zákon. Ten svůj.
Paul Nerteaux: Ten si strčte do prdele! Ze zásady, takhle nikdy nepracuju!
Jean-Louis Schiffer: Marius je šmejd. Když holky nechtějí šlapat, zmrzačí jim v Turecku děti.

(Mathilde Uranová veze Annu Heymesovou za profesorem Ravim na vyšetření.)
Mathilde Uranová: Jsme kamarádi už léta. Řekla jsem mu, že jsi měla vážnou autonehodu. Shořely ti doklady a ztratila jsi i paměť. Museli ti operovat obličej a nevíš, kdo jsi. Jasné?
Anna Heymesová: Mathilde... Proč to pro mě děláš?
Mathilde Uranová: Čistě vědecký zájem.

(Na policejní stanici.)
policista: Schiffere! (o Nerteauxovi) Jak vám to spolu klape?
Jean-Louis Schiffer: Báječně, chtěl mě sejmout.

Jean-Louis Schiffer: (o Nerteauxovi) Jseš zabejčenější než jsem byl já. Taky špatně skončíš.

(Jean-Louis Schiffer a Paul Nerteaux jdou za Gurdilekem do tureckých lázní.)
Jean-Louis Schiffer: Gurdileka přivezli do Francie v 15 letech. V podlaze nákladního auta. Dvojitá podlaha. Byla to cisterna. Bohužel vezla kyselinu. A nádrž tekla. Když dorazili, byli všichni mrtví. Gurdilek přežil, ale spálilo mu to hrtan a plíce. Musí pořád inhalovat výpary z máty. Nasralo ho to tak, že to dotáhl na bosse.

(Jean-Louis Schiffer a Paul Nerteaux byli vpuštěni ochrankou ke Gurdilekovi.)
Jean-Louis Schiffer: Zdravím tě, Talate. Nerad tě ruším při omývání.
Gurdilek: Železo! Copak ty jsi ještě živý?
Jean-Louis Schiffer: Sem mě ale přivádějí mrtví.

(Doktor Ackerman vysvětluje Anně Heymesové jaké pokusy na ní prováděl.)
doktor Ackerman: Po útocích z 11. září vznikl program infiltrace mezi teroristy. Vezmou jednoho člověka, upraví mu paměť a je z něj štěnice.
Anna Heymesová: Já jsem teroristka?
doktor Ackerman: Ne. Byla jsi naše pokusná osoba. Chtěli jsme vědět, jak daleko můžeme zajít.
Anna Heymesová: Takže... Všechno bylo falešné?
doktor Ackerman: Všechno. Od manžela po domovnici. Žila jsi v laboratoři. I večeře s kolegy byla test.

Anna Heymesová: Kdo jsem!?
doktor Ackerman: Imigrantka. Turkyně. Bez příbuzných, bez dokladů a byla jsi v šoku. Hodila ses nám.

(Anna Heymesová skončila terapii, při které jí bylo navráceno původní vědomí.)
Mathilde Uranová: Anno? Jak se cítíš?
Anna Heymesová: Radši bych byla Anna Heymesová.

Jean-Louis Schiffer: Rád mě vidíš, viď?
Charlier: Ani náhodou. A mám práci.
Jean-Louis Schiffer: Loni v listopadu jsi sebral holku, tureckou dělnici.
Charlier: A proč tě to zajímá?
Jean-Louis Schiffer: Jsou tu Šedí vlci, Charliere. Už zavraždili tři ženské, hledají ji.
Charlier: Co s ní mají společného Šedí vlci?
Jean-Louis Schiffer: Co je to za ženskou?
Charlier: Nikdo. Nelegální imigrantka.
Jean-Louis Schiffer: Proč jsi jí vůbec sbalil?
Charlier: Hodila se do našich plánů.
Jean-Louis Schiffer: A do jakých?
Charlier: Infiltrovala by teroristickou síť. Měl bych náskok před CIA. Byla pokusný králík.
Jean-Louis Schiffer: Do prdele! Vy pitomci, tu jste měli vynechat!
Charlier: Z dělnice jsme udělali manželku. Říká ti to něco?
Jean-Louis Schiffer: Na to já ti kašlu! Kde je?
Charlier: Utekla nám.
Jean-Louis Schiffer: To je fór?
Charlier: Proč myslíš?

(Anna Heymesová jede s Mathilde Uranovou v autě.)
Mathilde Uranová: Kdo jsi?
Anna Heymesová: Jmenuju se Sema Gökalpová. Převážela jsem heroin, adresátem byl Zlatý půlměsíc. Měla jsem jim odevzdat dvacet kilo a vyzkoušet novou cestu.
Mathilde Uranová: Ty sis změnila tvář? Proč?
Anna Heymesová: Zradila jsem je.

(Anna Heymesová se pokouší násilím otevřít tajnou schránku v podzemí Turecké mešity na Pařížském hřbitově. Najednou se u ní objeví Jean-Louis Schiffer.)
Jean-Louis Schiffer: (na Annu) Došel jsem k tobě přes hromady mrtvol, Semo.

(V Turecku, v horské vesnici. Azer přivádí spoutaného Paula Nerteauxe do rezidence Ismaila Kudseyie. Je tu taky Jean-Louis Schiffer, o kterém si Paul myslel, že zemřel.)
Paul Nerteaux: Spadl jsi z 15 metrů.
Jean-Louis Schiffer: Měls to nechat plavat.

Ismail Kudseyi: Považoval jsem tě za vlastní dceru.
Anna Heymesová: Prosím tě o odpuštění.
Ismail Kudseyi: Vybral jsem si tě mezi stovkami dětí. Dal jsem ti všechno.
Anna Heymesová: Nechal jsi mě sterilizovat.
Ismail Kudseyi: Měla jsi být válečnice, bojovnice.
Anna Heymesová: Žádné dítě nemá zažít to co já.

(Azer řeže dýkou Annu Heymesovou po tváři, aby vypadala přesně jako obličej obří sochy na kopci.)
Azer: Ostatní sochy byly jen nanečisto. Ty budeš moje nejkrásnější socha. Nesmrtelná.