Ian Miller: Co děláte na Vánoce? Tvoje rodina... Toula Portokalos: Moje máma upeče jehně. Ian Miller: Ohh... s mentolovým želé? Toula Portokalos: Jsem z Řecka, že jo? Takže, co se u nás děje. Táta se popere se strýcem o to, kdo dostane jehněčí mozek. A teta Vula si vezme oko a honí mě s ním a nutí mě ho sníst, protože potom budu chytřejší. Takže ty máš dva bratrance, já jich mám dvacet sedm. Jen dvacet sedm bratranců a sestřenic. A celá naše rodina je velká a hlučná. A každý se každému do všeho plete. Pořád. Takže nejsi ani minutu sám. Prostě jediné, co všichni děláme, je, že jíme, jíme a jíme. Jediní lidé, které známe, jsou Řekové. Protože Řekové si berou Řeky. Aby zplodili další Řeky. Aby bylo více hlučných, množících se řeckých žroutů.
Tula Portokalos: Ian je vegetarián. Nejí maso. Vula Portokalos: On nejí maso? Tula Portokalos: Ne, Ian nejí maso. Vula Portokalos: Co tím myslíš, že nejí maso? Tak dobře, udělám jehněčí.