Pešek: Pane purkrabí, pane purkrabí!
purkrabí: Já vim, zdálo se ti, že se budeš ženit.
Pešek: Ale ta, ta, ta...
purkrabí: Co mě dráždíš!
Pešek: Ale ta, ta ženská!
purkrabí: Ale, ta, ta, ta... Bože, to je dnes koktavá mládež. To za mých časů nebývalo! Hele, to šlo rána na ránu, ráz na ráz!
Pešek: Tak rána na ránu, no. Je to tvoje neteř Alena. purkrabí: Já mám teď čas na příbuzenstvo!

Karel IV.: Na hradě se skrývá žena.
purkrabí: Nemožno, nemožno! Ani myš ženského pohlaví!

Alena: Strýčku, což mě nepoznáváš?
purkrabí: Já jsem tetička a už nechci slyšet ani slovo!

král Petr: Neboj se, mé dítě, já tě ochráním.
páže: Já se nebojím, já jsem chytil tchoře!

Pešek: Já sám jsem tě poznal na první pohled!
Alena: To nebyl pohled, Pešku!