(Seth přiběhne k Maggii ležící na silnici.)
Seth: Dojdu pro pomoc.
Maggie: Zůstaň tady se mnou.
Seth: Měl bych dojít pro pomoc.
Maggie: Nechoď. Řidič to šel zařídit. Prosím tě, zůstaň se mnou. Zůstaň tady se mnou, prosím. Mám strach. Zvorala jsem to. Chtěla jsem ti toho tolik ukázat.
Seth: Ještě ukážeš.
Maggie: Ty jsi ušel takovou dalekou cestu. Promiň.
Seth: Bože, ne, Maggie! Dotýkat se tě, cítit tě. Moct tě takhle držet za ruku. Víš, co to pro mě znamená? Víš vůbec, jak moc tě miluju? Dívej se pořád na mě? Dívej se mi do očí.
Maggie: Někdo tam je.
Seth: Hlavně se na ně nedívej. Prosím tě, nedívej se tam!
Maggie: Tak takové to je?
Seth: Ano. Takhle to je.
Maggie: Já se už nebojím. Až se mě budou ptát, co jsem měla nejraději, řeknu jim, že tebe.
Seth: Bože!

Seth: Nevidím tě, ale vím, že jsi tady.
Cassiel: Je mi líto.
Seth: Vypadni. Byls to ty? Tys to byl? Byl jsi u toho?
Cassiel: Ne.
Seth: Proč tohle udělal?
Cassiel: Nevím.
Seth: Proč to vyšlo na ni?
Cassiel: Co ti na to mám říct?
Seth: Byl jsem potrestán?
Cassiel: Víš dobře, že ne. To je život. Teď žiješ. A jednoho dne budeš umírat. Jaké to je?
Seth: Co?
Cassiel: Vášeň..
Seth: Nádhera.
Cassiel: Kdybys býval věděl, co se stane, udělal bys to přesto?
Seth: Raději bych jen jednou přivoněl k jejím vlasům, jedinkrát ji políbil na ústa, jen jednou jí pohladil ruku, než prožil celou věčnost bez ní....