Fletcher Reed: Víš,co udělám?! Nic!

Fletcher Reede: Není snad pravda, že váš vztah s ní je čistě platonický? Námitka ctihodnosti!
soudce Marshall Stevens: Proti sobě?
Fletcher Reede: Ano, rád bych změnil otázku. Pane Falko, dal by se váš vztah k paní Coleové charakterizovat jako čistě profesionální. Námitka ctihodnosti! Žádám napomenutí!

Fletcher Reede: Tome, máš poslední číslo nosu před chobotem. Tak lezeš Allanovi do prdele, že není vidět kde on končí a ty začínáš!

Miranda: Jistě víš, že tomu výboru předsedá sám pan Allan. Ty jsi pro pana Allana kdysi pracoval. Nebo ne? Nuže... Co si o něm myslíš.
Fletcher Reede: Je to puntičkář. Panovačnej, nafoukanej parchant. Vztahovačnej prďola, neschopnej hňup, chytrej jak kravský lejno. Obrazně řečeno.

Fletcher Reede: Škrábnul jste to.
muž z odtahové služby: Kde?
Fletcher Reede: Tady!
muž z odtahové služby: Jo, tam. To už tam bylo.
Fletcher Reede: Vy lháři! Víte co s vámi udělám? Nic! Když vás zažaluju, ztratím tím osm hodin života. Vy tam stejně nepřijdete. Když mi to uznají, tak stejně nezaplatíte. Takže se jenom naseru a budu řvát jako tygr. Pak sklopím uši a dám si to opravit za svoje.
muž z odtahové služby: Vy už jste tu byl. Co?

dopravní policista: Víte, proč jsem vás zastavil?
Fletcher Reede: No podle toho, jak dlouho jste mě sledoval.
dopravní policista: Tak to vezměte pěkně od začátku.
Fletcher Reede: Tak tedy. Rychlost, nedodržování vzdálenosti, projetí stopky, kolize s Chevroletem, ještě větší rychlost, nedání přednosti chodcům, změna pruhu na křižovatce, jízda na červenou a zase rychlost!
dopravní policista: Je to všechno?
Fletcher Reede: Ne. Neplatil jsem za parkování.

Gréta: Pane Reede. Volali vás Rubin a Dan. Chtějí vědět, jak je to s tím urovnáním v Davisově případu.
Fletcher Reede: Navrhl jsem, abychom s nima vyjebali.
Gréta: Vyjebali? Dobře.

Fletcher Reede: Barva toho pera je rurururururu… To pero co držím je růůůůů... Barva tohoto pera, který držím v ruce je růůůůů... Nebesky modrá. Jedna lež a já to neřeknu.

Pete: Tak co, Fletchere.
Fletcher Reede: Moc žereš, tlusťochu. Dej si bacha, brzo tě klepne.

Fletcher Reede: Ahoj.
žena ve výtahu: Ahoj.
Fletcher Reede: Jste tu nová?
žena ve výtahu: Ano... Bydlím tu od pondělka.
Fletcher Reede: Líbí se vám tady?
žena ve výtahu: Všichni jsou ke mně moc milí.
Fletcher Reede: No... protože máš velký kozy. Teda, moc pěkný dudy. Rád bych si s nima pohrál.

Miranda: Neuvěřitelné. Jaká jsem byla?
Fletcher Reede: Už jsem měl lepší.

Samantha Coleová: Jo, to by šlo. Je to velmi chytré.
Fletcher Reede: Díky.
Samantha Coleová: Jenže to není pravda. Ani trochu. Je to problém?
Fletcher Reede: Paní Coleová, problém je v tom, že vy jste mu celá léta věrně sloužila, milovala ho a vychovávala jeho děti. Jsou jeho, že?
Samantha Coleová: Jo… Jo… Jedno určitě.
Fletcher Reede: No, tak vidíte a potom všem se s vámi váš manžel nechce podělit o společný majetek pouze kvůli jedné nevěře.
Samantha Coleová: Sedmi.
Fletcher Reede: Promiňte?
Samantha Coleová: Sedmi. Kvůli sedmi nevěrám.
Fletcher Reede: Kvůli sedmi nevěrám, z nichž má důkazy jen na jednu z nich a za něž je on sám přímo osobně zodpovědný.
Samantha Coleová: Cože?
Fletcher Reede: Paní Coleová. Vy jste přece oběť. Žena odtažitého, chladného workoholika, kterou touha po citu žene do náruče jiného muže.
Samantha Coleová: Sedmi.
Fletcher Reede: Tím hůř.

Fletcher Reede: Ahoj chlape! Všechno nejlepší. Kolik je ti? Dvaadvacet nebo víc?
Max Reede: Jenom pět, tati.
Fletcher Reede: No dobře. Tak to vrátím ten sud piva a odvolám ty hopsandy.

Max Reede: Máma je učitelka.
učitelka ve školce: A... Tatínek?
Max Reede: Můj táta je... Lhář.
učitelka ve školce: Lhář? To určitě nemyslíš vážně.
Max Reede: No... Chodí v kvádru k soudu a hrozně tam žvaní.