Audrey: (k Danielovi) Vždycky vypadáte jako neustlaná postel?

Sara Miller: (o Danielovi) A je to fešák?
Audrey Woods: Nevím, nevšimla jsem si. (pauza) Není to tvůj typ. Už má řidičák.

Sara Miller: Promiň.
Audrey Woods: To je ono. Já se mu omluvím.
Sara Miller: Raffertymu? Proč? Nic špatného jsi přece neudělala.
Audrey Woods: No právě, vůbec to nebude čekat. Upřímná omluva je manipulační taktika jako odpuštění nebo velkorysost. Skočí na to. Není z New Yorku.
Sara Miller: Jsi obdivuhodná, když jdeš po kořisti.

Sara Miller: Holčičko, nemůžeš se pořád vyhýbat chybám, které jsem dělala já. Musíš si vyrábět vlastní.

Sara Miller: Šukám? Vážně jsi to slovo řekla?
Audrey Woods: Na schodech soudní budovy v jednadvacátém století.

Daniel Rafferty: To vypadá jako putýn.
Audrey Woods: Po co?
Daniel Rafferty: Ne po. Pu. Putýn je tradiční irská whisky, podomácku pálená. Ale načerno.
Audrey Woods: Á, keltsky Kozlí koule.

Audrey Woods: Jako manželé proti sobě nemůžeme stát u soudu.
Daniel Rafferty: Proč ne? Můžu něco říct?
Audrey Woods: Ztrapníme se. A nemůžeš.

Audrey Woods: Ukradls mi Serenu.
Daniel Rafferty: Pojď dál. Druhá kabinka je volná.

Serena: Já potřebuju Dannyho. Ufikne Thornovi koule a dá mi je jako náušnice.

Sara Miller: Serena, ta ví, že poslední, co si žena uchová, jsou ramena.
Audrey Woods: Tak to by měla dostat Nobelovku.

Sara Miller: No jo, trochu to bolí, ale výsledky už jsou znát. Spodní víčka mám zase jako mladá holka. Holka, která proletěla čelním sklem, ale pořád mladá.

Sara Miller: Myslím, že se ti líbí.
Audrey Woods: Líbí? Zbláznila ses?
Sara Miller: Ano, ale jsem tvá matka. Když nejsme mezi lidmi.

Daniel Rafferty: Ty nejsi šťastná?
Audrey Woods: Vypadám tak snad?
Daniel Rafferty: Těžko říct, vedle mě se nikdy šťastně netváříš. Zřejmě tě vždycky naštvu.

Sara Miller: Promiň, že jsem naměkko, ale o tomhle dni sní každá matka. O dni, kdy si její dcera dává zámek na dveře ložnice kvůli svému manželovi.

Sara Miller: Znám tě pětatřicet let. Alkohol ti nikdy nedělal dobře. Jsi hyperaktivní, agresivní a vdáváš se.

Daniel Rafferty: Dotkneš-li se obzoru, tvá cesta se brzy naplní.
Audrey Woods: James Joyce?
Daniel Rafferty: Ne, můj strejda, Clive.

Daniel Rafferty: Za to, v co věříš, chtě nechtě musíš bojovat! Fér nefér, ale musíš bojovat.

Daniel Rafferty: (k Audreyině matce) Četl jsem o vás ve společenské rubrice. Vám je šestapadesát?!
matka: Jen některým partiím.