Kocour: Všechno to začalo před dávnými lety. Kočka: Oooh, nenene, nemusíš mi tu vyprávět svůj životní příběh. Kocour: Radši se posaď, místy to bude celkem doják. Kočka: Tak jo, vyklop to.
Kocour: Byl to rok, kdy nespadla ani kapka deště. Vítr byl silný a košík velmi lehký. Celé dny mne unášel. Hladové malé kotě bez mléka, matky a možnosti si odskočit.
(Valda vypráví Kocourovi o jeho snu a nechce, aby se Kocour k němu přidal. Ten se na něj otočí s typickým pohledem - rozšířenými zorničkami.) Valda: Ty bláho, ty jedeš! To-to s těma očima, to je vážně mazaný.