Carl Denham: Říkám to pořád, Jacku. V divadle nezbohatneš. Měl by ses radši držet filmu!
Jack Driscoll: Já to nedělám pro peníze, Carle. Já divadlo miluju.
Carl Denham: To sotva! Kdybys ho tak miloval, tak bys skočil!

Choy: Tato místnost být pohodlná. Dost světla, čerstvá sláma...
Jack Driscoll: Prokrista! Co tady všechno máte?
Choy: Lev, tygr, hroch, všechno možné.
Jack Driscoll: Vozíte je do zoo?
Choy: Zoo, cirkus. Za vzácná zvěř mít kapitán velká peníze. Pozor! Velbloud tady udělat nepříjemnost. Skvrna nejít vyprat! Kapitán chytit zvíře jaká chcete! Na bílý nosorožec vám dát sleva!

Carl Denham: A nyní vám ukážu to největší, co vaše oči kdy spatřily. Ve svém světě býval králem, ale k vám teď přichází jako zajatec. Dámy a pánové, představuji vám King Konga, osmý div světa!

Carl Denham: Děkuji. Dámy a pánové, chci vám vyprávět velmi zvláštní příběh. Příběh o našem dobrodružství, během kterého sedmnáct z nás zaplatilo strašlivou smrtí. Ztratili životy, když chtěli ulovit divé zvíře, nestvůrnou přírodní anomálii. Ale i ta nejlítější šelma se nechá zkrotit. Ano, jak sami uvidíte, to zvíře podlehlo půvabu jedné dívky. Dívky z New Yorku z níž mu roztálo srdce. Jak praví staré arabské přísloví: "Ejhle, zvíře pohlédlo do tváře krásy a krása zadržela jeho ruku. Od onoho dne už bylo zvíře jako mrtvé."

(Carl stojí nad přemoženým Kongem.)
Carl Denham: Za tuhle podívanou zaplatí celý svět. Hoši, jsme milionáři! Podělím se s vámi ze všemi. Za pár měsíců bude jeho jméno zářit na Brodwayi! Kong, osmý div světa!

Hayes: Nechápali jsme nic, neboť jsme byli příliš vzdáleni. A na nic jsme nemohli zapomenout, neboť jsme cestovali nocí pravěku. Obdobím, které patří minulosti a které po sobě zanechalo jen sem tam nějaké vzpomínky. Jsme uvyklí dívat se na spoutané tělo přemožené obludy. Ale tam, tam jste se mohli dívat na něco obludného, co bylo zatím svobodné.

Hayes: Jestli to místo najdete a vylodíte se tam s těmi svými kamerami, už se nevrátíte. Aby vám to bylo jasné.

Lumpy: Před sedmi lety jsme se s panem Hayesem plavili na norské bárce.
Hayes: Vylovili jsme z vody trosečníka. Plaval tam několik dní.
Lumpy: Jeho loď najela na mělčinu u ostrova na západ od Sumatry. U ostrova ukrytého v mlze. Vyprávěl o vysoké zdi postavené tak dávno, že nikdo neví kým. O zdi vysoké třicet metrů, která je dnes stejně pevná jako kdysi před lety.
Preston: Proč tu zeď postavili?
Lumpy: Ten trosečník vyprávěl o tvoru, co není ani zvíře ani člověk. Ale něco nestvůrného za tou zdí žije.

Carl Denham: Pánové, prosím. Netoužíme po potížích.
Jimmy: Ne. Vy toužíte po něčem jiném.
Carl Denham: To je pravda. Chceme najít Ostrov lebek. Najít ho, nafilmovat a ukázat světu. Za 25 centů uvidíte poslední bílé místo na mapě.

Carl Denham: Tohle je primitivní svět, jaké lidské oko dosud nevidělo. Rozvaliny celé civilizace. Ta nejvelkolepější podívaná. Tam natočím svůj film.
producent: Budou tam cecíky?
Carl Denham: Cecíky?
producent: Kozičky. Vemínka. Dudy. Na tohle chodí lidi jenom proto, aby viděli nahé domorodky.

Carl Denham: Změnil se děj. Přepsal se scénář. Zasáhl do toho sám život. Dostal se mi do rukou plánek. Plán ostrova, co není na mapách. Co měl zůstat jen v pověstech. Až do dneška.

producent: Tady nejde o princip. Jde o peníze.

Carl Denham: To kráska zabila zvíře!

(Vyděšeně zkoumá Kongovu stopu.)
kuchař Lumpy: Jen jedna věc na světě po sobě mohla nechat tohle... sněžný muž.

Carl Denham: Jsem někdo, komu můžete věřit. Jsem filmový producent.