(Kate přistihne Ashley a Jakea při líbání.)
Katy: Odvezete mě z večírku, kde jsou samý hvězdy, spolkla jsem žvejkačku, a ještě musím sledovat to olizování.

Jake Hardin: Phillips chce do koncertu mít tu novou písničku.
Ashley Albrightová: No a?
Jake Hardin: Máme hovno. (Uvědomí si, že to řekl před Katy.) Teda ani ň. Nemáme ani ň. Ani slovo tetě Martě, ano?

Katy: Jake říkal, že jsi smolařka.
Ashley Albrightová: Cože? Já nejsem smolařka.
Katy: Já jsem taky smolařka. On to myslí dobře, ne jako urážku. Prostě jen nemáš štěstí. Mám žužu hrozně ráda.
Ashley Albrightová: Já taky.

Jake Hardin: (pro sebe) Ne. Neotvírej ten deštník. Ne uvnitř. To nosí smůlu.

(Ashley se cpe slaninou.)
Ashley Albrightová: Bože. Já jsem kojot.

Mac: Nenuť mě k tomu.
Jake Hardin: Bude se vám líbit.
Mac: Nechci další neschopnou servírku.
Jake Hardin: Dobře, Macu. Nebudete litovat.
Ashley Albrightová: Nechce mě.
Jake Hardin: Ne, o to nejde. Ale je to moje bývalá práce.
Ashley Albrightová: No a?
Jake Hardin: Myslel jsem, že vás vezmou jako servírku. Dělal jsem tu uklízeče, poslíčka, umývače záchodů.
Ashley Albrightová: Beru to.

Ashley Albrightová: Možná nejsem prokletá. Překážky můžou být nové možnosti.
Maggie: Když se jedny dveře zavřou...
Ashley Albrightová: ...a dvoje se otevřou. Obrátím list a zase budu mít štěstí.
Maggie: Fajn.

Ashley Albrightová: Dano, jaký je můj horoskop?
Dana: Lev, lev... Tvůj měsíc je zastoupen Uranem.
Maggie: Oh.
Ashley Albrightová: To nezní dobře.

(Silně prší. Ashley jde promočená po ulici. Vedle ní zastaví Jakeovo auto.)
Jake Hardin: V batohu je pláštěnka.
Asley Albrightová: Nenapadlo mě podívat se.
Jake Hardin: Můžu tě svézt?
Asley Albrightová: Bydlím jen 29 ulic odtud.
Jake Hardin: Aspoň si vezmi můj deštník.
Asley Albrightová: Už jeden mám. (Pohlédne na svůj rozlámaný deštník.)
Jake Hardin: Mám sušičku na prádlo, popcorn z mikrovlnky, satelitní televizi.
Asley Albrightová: To bych neměla.
Jake Hardin: Nedělám to pro každého. Ale tobě udělám horkou čokoládu s kusíčky žužu.
Asley Albrightová: Žužu miluju.
Jake Hardin: Co kdybys zahodila ten hromosvod a nastoupila si?
Asley Albrightová: Děkuju.

Ashley Albrightová: (k vězeňkyni) Tuhle tady bylo moje dvojče. Je to mrcha. Já jsem milá.

Ashley Albrightová: Panebože. Podívejte na tu hnusnou hromadu.
David Pennington: Ashley!
Ashley Albrightová: Vypadá to jako sloní exkrement.
David Pennington: Ashley... To je moje matka. Autorka.
Ashley Albrightová: Autorka? Dobrý večer, paní Penningtonová. Ve skutečnosti vypadáte mnohem mladší. Tím nechci říct, že jste stará.
paní Penningtonová: Na tohle si musím dát vodku.

Ashley Albrightová: Haló! Otevřete.
madam Zaffina: Ano?
Ashley Albrightová: Zničila jste mi život.
madam Zaffina: Cože? To jste vy.
Ashley Albrightová: Měla jsem dokonalý život.
madam Zaffina: Počkejte. Byl vážně dokonalý?
Ashley Albrightová: Víte co? Nerozebírejte mě, jasný? Udělejte nějaké kouzlo a vraťte mi moje štěstí.
madam Zaffina: Dobře. Soustřeďte se. (Zamává nad Ashley rukama a dělá, že čaruje.) A je zpátky. Teď běžte domů. Musím zítra brzo vstávat.
Ashley Albrightová: Nepovyšujte se. Zničila jste mě. Teď to musíte napravit.
madam Zaffina: Já vás varovala, drahoušku. Stalo se na tom večírku něco neobvyklého?
Ashley Albrightová: Praskly mi šaty, dusila jsem se a zatkli mě, jinak nic.
madam Zaffina: A co předtím?
Ashley Albrightová: Políbila jsem kluka, normálka... Počkejte. To štěstí mi mohl někdo sebrat, je to tak? Znamená to, že mi štěstí vzal on?
madam Zaffina: Možná ho potřeboval víc než vy.
Ashley Albrightová: Ukradl ho? Ten ničema mizernej. Je to moje štěstí. Poraďte mi, jak ho získat zpátky.
madam Zaffina: Já? Tak počkejte. Když je vám sebral polibkem, je to jednoznačné
Ashley Albrightová: Cože?