(Vikingové připluli k dračímu hnízdu.)
Kliďas: Až tu horu otevřeme, rozpoutá se hotový peklo.
Tlamoun: V mejch spoďárech. Ještě že mám náhradní.

Tlamoun: Dneska se zaměříme na přežití. Když vás vožehne, je po vás. Tak co budete potřebovat především?
Škyťák: Doktora?
Rybinoha: Rychlost pět?
Astrid: Štíty?
Tlamoun: Štíty! Vpřed!

Kliďas: Když jsem byl kluk, táta chtěl, abych praštil hlavou o kámen, a já praštil. Zdálo se mi to divný, ale poslechl jsem ho. Víš, co se stalo?
Tlamoun: Bolela tě šiška.
Kliďas: Ten kámen se rozpoltil!

Kliďas: Buď vyřídíme my je, nebo oni nás. Máme jedinou šanci, jak se jich zbavit. Když najdeme hnízdo a zničíme ho, draci odletí. Najdou si jinej domov. Vyšleme výpravu, než zamrzne moře.
Viking: Žádná loď se ještě nevrátila!
Kliďas: Jsme Vikingové, to je prostě riziko povolání. Kdo jde se mnou?
(Nikdo se nehlásí.)
Kliďas: Dobrá. Kdo zůstane, bude hlídat Škyťáka.
všichni: Odplouváme!
Kliďas: Jo! Tak se mi to líbí.

Kliďas: Až tu skálu prolomíme, vypukne tady hotové peklo.
Tlamoun: A taky v mejch spoďárech, ještě že jsem si přivez náhradní.

Astrid: Přišel jsi o všechno. O otce, o kmen i o nejlepšího přítele.
Škyták: Děkuju, že jsi to pěkně shrnula.

Tlamoun: Jednim rafem mi ukous ruku a celou ji spolknul. V jeho tváři jsem viděl, že jsem chutný. Musel se pochlubit ostatním, protože ani ne za měsíc mi jinej ucvak nohu.

Škyták: Hej, náhodou jsem si všim, že v tej knížce není nic o Nočních běsech. Je ještě nějaká jiná knížka? Druhý díl? Nebo jenom brožurka o Nočních běsech?

Tlamoun: Žádnej strach, jsi malej a slabej, nebudeš tak nápadnej cíl. Budou tě mít za churavýho nebo šílenýho a půjdou radši po větších vazbách.

Tlamoun: Trolové existujou, kradnou ponožky. Ale jenom ty levý. Čím to je?

Kliďas: Copak nevidíš, že mám větší starosti? Máme zimu na krku a já musím nakrmit celou vesnici!
Škyták: Mezi náma, většina z nich je vykrmená až moc, nemyslíš?

Škyták: Jediným problémem jsou škůdci. Většinu míst trápí myši nebo komáři, nás trápí draci.

Škyták: Tohle je Blp. Je dvanáct dní severně od Beznaděje a několik stupňů jižně od Smrti mrazem. Nachází se přímo na poledníku Zoufalství. Moje vesnice. Jinými slovy odolná.

Astrid: Tak, a máš průšvih!
Škyťák: Tja-dá, jsme v háji.