Lestat: Milosrdná smrti, jak miluješ svůj pocit viny?

Louis de Pointe du Lac: Claudie spala se mnou v mé rakvi. Pak ale přišla chvíle, kdy zatoužila po vlastní rakvičce...

Claudia: Dobrou noc, princi. Zpěv ďáblů ať teď zkonejší tě, princi.

Lestat: Claudie, co jsem ti říkal?
Claudie: Doma to nedělat.

Lestat: Živ se, čím chceš. Krysami, kuřaty... pudly.

(Lestat tančí s tělem mrtvé matky malé Claudie.)
Lestat: V té staré dámě je ještě pořád dost života!

Lestat: Pojeď se mnou do Paříže. Budeme tam moci ochutnat francouzskou... kuchyni

Louis: Plachetnice vystřídaly parníky, které chrlily nekonečné menu chutných cizinců.

Lestat: Bůh zabíjí bez rozdílu, a my taky.

Lestat: Tvé tělo umírá. Nevšímej si toho.