Martin Kabát: Hej, povídám, loupežníku, copak je s tebou?
Sarka Farka: Dejte mě všichni pokoj, já už nejsem žádnej loupežník, já si tu přemejšlim...

Lucifer: Co je to?
Belial: Živý maso.
Lucifer: Co tu chce ta umrlčina?!

král: Fuj! To je smrad... V tom se nedá panovat.

Sarka Farka: Nejradši bych to loupežnictví položil, kdybych měl nějaký iný živobytíčko.
Martin Kabát: Když už ti to svědomí nedá spát, loupežníku, tak si najdi nějakou prácičku.
Sarka Farka: Dragoune, ty seš blázen! Já řeknu živobytíčko, a ty hned myslíš na práci. Vždyť já jenom proto se dal za mlada na to loupežnictví, abych nemusel nic dělat. Kdepak, na práci mý tělíčko stavěný není... To já si radši nechám to zlý svědomí.

Sarka Farka: Tak co? Přespals v čertovym mlejně?
Martin Kabát: To se ví! Přespal.
Sarka Farka: A hráls mariášek?
Martin Kabát: Bodejť by mi vobě ruce upadly, než sem to vzal do ruky!
Sarka Farka: A sakra! Prohráls duši, co?
Martin Kabát: Kdyby jednu. Já prohrál hned dvě!
Sarka Farka: Mord hadry, to je polízanice. A co budeš dělat?
Martin Kabát: No nejspíš tam budu muset dojít, aby mi ty oupisy vrátili.
Sarka Farka: To jim chceš donést k tej prohranej duši taky tělo, aby to měli pěkně pohromadě?
Martin Kabát: Já sem svou duši neprohrál, ale dvě spanilý holubičky sem strčil peklu do chřtánu.
Sarka Farka: Ženský?
Martin Kabát: Ženský. No mladý, ouhledný...
Sarka Farka: Ale co je do ženskejch? Stejně jsou potvory falešný a do pekla by spadly tak jako tak.

Martin Kabát: Loupežníku! Polez ven!
Sarka Farka: Kterejpak bídák si to na mě votvírá hubu?

otec Školastykus: Nestydy nestydyté, ženské nemravné!
Lucius: Deset slečinek bych sváděl raději, než jednoho poustevníka!

Lucius: To je štěstí, že jste přišel, pane doktore. Ti kočebráci...
doktor Solfernus: Kušuj! Jsi větší hňup než oni!
Lucius: Já...
doktor Solfernus: Mlč, ignorante!
Lucius: Vždyť ani nedutám...
doktor Solfernus: Dutáš! A hloupě dutáš! Zmiz!
Omnimor: Prosím, dutal!

Sarka Farka: Ani hnout, chlape, sic máš kuli v játrech.