ředitelka: To nemůžete jít kouřit někam za roh?

školník: No já se tady na to vyseru! Jakej hajzl to zase na těch hajzlech udělal?!

tělocvikář: Dejchej, dejchej. Nemůžeš, co? Kouříš, co? To máš z toho, co?

češtinář: Jsou to grázlové, verbež, zločinci...!
ředitelka: Tak půjdou do politiky, no...

Petr: Starej Kolman je ostrej, co?
Pavla: No, dycky tak divně čumí.
Petr: No, oni asi všichni chlapi divně čuměj na holky.
Pavla: Náhodou, ty čumíš docela hezky.
Petr: To asi všichni, když byli mladý, tak čuměli hezky, ale pak zestárnou, zblbnou, a čuměj jak úchylové.
Pavla: Jestli chceš vidět, jak čumí debil, tak se přijď podívat na mýho otce.

Pavla: Jseš nějkej pomlácenej.
Petr: Jo? Jak jsi to poznala?

(Petr si kreslí, k jeho lavici přijde třídní učitel.)
třídní učitel: Co to je?
Petr: Teď už nic. Ale byla to ředitelská.

policista: No, a v lochu tě někdo vomrdá a budeš mít po prdeli.

otec Pavly: Běž se učit matiku!
Pavla: Matiku? Ta je zbytečná!
otec Pavly: To ty jsi zbytečná...

ředitelka: Karle, možná je čas uvažovat o důchodu.

ředitelka: Nepiješ, nekouříš, nejíš maso, v kůži nechodíš... Baví tě aspoň šukat?

Petr: Ty vole, dvacet minut, to tu zdechnem.
Michal: A komín čeká.
Petr: Komín ne, ty vole, já se fakt musím učit.

zhulenec: Ty vole, to je psycho...

zhulenec: Nám na Karláku ujel bus.

češtinář: Co?! Už zase ten transformátor!

Petr: Hele,co kdybysme založili společnou group?
Michal: No, to bysme mohli ty vole, to sem právě myslel.

Pavla: To si myslíte, že jste ňáký Rychlý šípy nebo co?
Petr: Ne, my jsme Bratrstvo kočičí pracky.

Petr: Já nejsem drzej, já jsem upřímnej...

češtinář: Nevážejí si svobody. Nezajímá je literatura. Nezajímá je historie. Nezajímá je nic! Válku na ně! Nejdřív totalitu a pak válku!

Petr: A ty co malovali v jeskyních po zdech, ty to taky měli povolený od majitele?

zhulenec: Vy tady pěstujete ryby, jo? To jsou uplně stejný jako máme doma!
Klára: Ty vole, to jsou tvoje ryby! Vždyť jsme u tebe v bytě!