pan Gustave: Byl jsi někdy vyslýchán?
Zero: Jednou mě zajali a mučili vzbouřenci v Pouštním povstání.
pan Gustave: Tak víš, jak máš mlčet.

pan Gustave: Vidíš? Stále existují záblesky civilizovanosti i na těchto barbarských jatkách dříve nazývaných lidstvo. Právě o to se snažíme v našem skromném, nevýznamném…. Seru na to.

pan Gustave: V posteli to byla dračice, mimochodem.
Zero: Vždyť jí bylo osmdesát čtyři, monsieur.
pan Gustave: Měl jsem starší. V mládí je to samá svíčková, ale jak léta jdou, musíš se smířit s lacinějším masem. Mně nevadí, mám ho rád. Prý má lepší šmak.

Dmitri: Dozvím-li se, že ses dotkl mé matky, živé či mrtvé, přísahám Bohu, že tě podříznu. Rozumíš?
pan Gustave: Já myslel, že jsem buzerant.
Dmitri: To jsi. Ale bisexuální.

pan Gustave: (nad otevřenou rakví Madame D.) Vypadáš skvěle, drahá. Skutečně. Odvedli skvělou práci. Nevím, jakým krémem tě to v márnici natřeli, ale chci ho. Vypadáš lépe než jindy. Jako bys byla živá.

pan Gustave: Vy špinavé, poďobané fašistické svině! Ruce pryč od mého portýra!