Vasilij Zajcev: Když jsem tě tenkrát viděl ve vlaku, tolik ti to slušelo, četla sis a potom jsi usnula.
Tania: A chrápala jsem?
Vasilij Zajcev: Hrozně!

major König: proč vlastně pomáháš Němcům, Sašo?
Saša Filipov: Mmm, sou silnější...
major könig: ...a máš rád čokoládu, viď?

Nikita Chruščov: Kaviár je luxus, který si můžeme dovolit. Vodka je luxus, který si můžeme dovolit. Ale čas, ten, ten si dovolit nemůžeme!

Tania: Dnes ráno přišel na velitelství seznam. Seznam civilistů, kteří byli obklíčeni a posláni do Německa před třemi týdny. Byli mezi nimi i moji rodiče. Po třiceti kilometrech Němci vlak zastavili a vyhnali všechny ven. Uprostřed mostu je svázali k sobě po dvou. Matky s dcerami. Manžele s manželkami. Vyrovnali je podél zábradlí a pak zastřelili jednoho z každé dvojice, aby ušetřili náboje. Fungovalo to. Těla mrtvých stáhla živé lidi pod hladinu.