plk. Ives: Jestli zemřeš první, tak tě určitě sním. Otázkou je, co uděláš ty. Bon appétit.

(Ives sleduje dalekohledem blížící se Martu, Linduse a generála Slausona.)
plk Ives: Ach, tady je máme. Snídaně, oběd a posily.

kpt. Boyd: Chceš mě zabít?
plk. Hart: Ne, to ne. Být kanibalem je osamělá záležitost. Těžko se přátelíme.

plk. Ives: Ach, morálka! Poslední bašta zbabělce.

maj. Knox: Vy nejíte žebírka, plukovníku Ivesi?
plk. Ives: Ne, majore. Já - nemůžu zapomenout, že to bývalo zvíře.

(Plk. Ives chce zastřelit jednoho člena výpravy, ale zjistí, že nemá náboje.)
plk. Ives: To je tak otravné!

(Reich ošetřuje Tofflera a Boyd se odvrátí.)
vojín Reich: Válečný hrdina a bojí se dívat na krev?

(Knox zvrací.)
plk. Hart: Příliš mnoho bourbonu v jeho bourbonu.

(Hart překládá Georgeovo vyprávění v indiánském jazyce Washu Boydovi.)
plk. Hart: Je to stará indiánská pověst ze severu. Muž, který jí maso jiného - obvykle nepřítele a získá... ne - ukradne jeho sílu a ducha. Jeho hlad začíná být žádostivý... nenasytný. A čím víc jí, tím víc chce. Čím víc jí, tím silnějším se stává. Georgi, lidé to dosud nedělají, že ne?
(George mu něco vysvětluje.)
plk. Hart: (pokračuje) Bílý muž jí každou neděli tělo Ježíše Krista.

plk. Hart: Žádná marijánka, žádný peyotl, žádné ženské. Marto, dej na něj pozor. Tak dobře, šťastnou cestu.
vojín Cleaves: Takže mám sehnat sůl, maso, fazole, marijánku a ženské.
Marta: Žádné ženské.
vojín Cleaves: Nemůžu mít ženskou?

(Hart si všimne Boyda s jeho medailí.)
plk. Hart: Za co si dostal tu medaili?
kpt. Boyd: Za zbabělost.

plk. Hart: Major Knox. Nikdy se nesetkal s lahví, kterou by si nezamiloval.

plk. Hart: Tohle je můj koníček... čtení v původních jazycích. No, jazyky vůbec. Je to - ehm - nudné, vím. Ale na tomhle místě nuda jen kvete.