Jonathan Harker: Je živá?
Van Helsing: Je Nosferatu.
Jonathan Harker: Ona je Italka?

hrabě Drákula: To jsou děti noci. Dělají tady svinčík!
(Pohled na netopíří hovno.)

Lucy Westerdová: Utečeme spolu, Johathane. Vím, žes po mě vždy toužil. A já toužila po tobě. Konečně můžeme být spolu.
Jonathan Harker: Ale Lucy, jsem zasnouben s Mínou. A ty jsi mrtvá!
Lucy Westerdová: Nejsem mrtvá. Jsem NEmrtvá.
Jonathan Harker: Ano, ale já nejsem NEzasnouben.

dr. Seward: Hrabě Drákulo, dovolte mi vás představit. Profesor Abraham Van Helsing z Londýnské univerzity. Je to doktor vzácných onemocnění, stejně jako theologie a filozofie.
Van Helsing: A gynekologie.
dr Seward: Nevěděl jsem, že v tom jste měl také prsty.

(Sestřička vstoupí do ordinace, kde na zemi v mdlobách leží deset studentů, kteří byli právě přítomni pitvě prováděné doktorem Van Helsingem.)
sestřička: Teda, pane profesore, deset z deseti!
Van Helsing: Jo, furt ještě to umím.

doktor Seward: S dcerou jste zasnouben pouhých pět let a dovolíte si na ni... SÁHNOUT?!

(V místnosti je Mína, Mínina služka Tessie a taky dost velká tma. Drákula tam vejde a vynáší ženskou postavu zabalenou do svého pláště.)
hrabě Drákula: (pomalu, tajemně a vášnivě) Staneš se mojí nevěstou pro věčnost, budeme sdílet bezmeznou vášeň nesmrtelné lásky.
Tessie: Nemůžu se dočkat!
hrabě Drákula: Né, ty né!
(Hrabě se vrátí a vynese Mínu.)
hrabě Drákula: (rychle zadrmolí) Staneš se mojí nevěstou pro věčnost, budeme sdílet bezmeznou vášeň nesmrtelné lásky.

hrabě Drákula: Míno, Míno, otevři oči - vstaň, Míno!
(Mína uposlechne.)
hrabě Drákula: Jdi ke dveřím!
(Mína vejde za dveře.)
hrabě Drákula: Míno, vešla jsi do šatníku!

Van Helsing: Musí to učinit ten, kdo ji za života velmi miloval.
Jonathan Harker: Byla mi jen sympatická!
Van Helsing: To bude stačit!

(O předkovi hraběte Drákuly.)
Van Helsing: Byl to krvežíznivý mordýř, jenž neslýchaně trýznil poddané venkovany, odřezával jim ruce a nohy, vylupoval oči a potom je napichoval na ocelové hroty.
hrabě Drákula: Oni si to zasloužili!

hrabě Drákula: Renfielde, k útěku příště použiješ tu okapovou rouru. Já létám. Ty ne!

Lucy Westerdová: Ách, ano! Opactví mi připomíná onen starý verš. Znáte: pnoucí se trámy, stěny však pusté z nich. Ozvěnou smích zní tu, jak mrtvých němý smích.
hrabě Drákula: Á, líbí se mi vaše myšlenky, drahá.

Van Helsing: Jediný způsob je prohnat tento dřevěný kolík jejím srdcem.
Jonathan Harker: Ale to je hrozné! Jiná možnost není?
Van Helsing: Ještě jedna. Musíme jí odříznout hlavu, naplnit ústa česnekem a utrhnout uši.
Jonathan Harker: Dejte sem ten kolík!