(Irenka přijde k bazénu a k ní Vlastička.)
Vlastička: Bohušu, řekni něco!
Bohuš: Irenko, to je Vlastička.
Irenka: My máme služku, Bohoušku?
Vlastička: Kdo je u tebe služka? Já dobře vím, co jsi. Jsem si to nechala zjistit. Kurva si. (Otočí se na Bohouše.) Kurva je.
Irenka: Co si to dovoluješ, ty krávo vesnická?

Bohuš Stejskal: Paní doktorko, vy jste doktorka?
paní doktorka: Ano.
Bohuš Stejskal: A věříte v Boha?
paní doktorka: Já? Ne. Nechápu, jak vůbec může někdo věřit.
Bohuš Stejskal: Proč by nemohl?
paní doktorka: Však nejsou důkazy. Nikdo ho nikdy neviděl.
Bohuš Stejskal: Vaši piču jsem taky neviděl a věřím, že ju máte.

Bohuš: Vlasto, nedělej krávu!

Bohuš: Chlapi, nedělajte ze sebe křupany!

teta: A co to žere?
Bohuš: Nebojte se teta, vás ne.

Bohuš: Máš tady špek.
Vlasta: No dovol?

(Bohuš se prohlíží v zrcadle.)
Bohuš: Dobré, ne? Dobré.
Dr. Ulrich: No, to je, to je dobré, no.
Bohuš: Pásek to má aj. Já bych si vzal tři.
prodavačka: Prosim?
Bohuš: Tož tři ty obleky bych si vzal, no.
Irenka: Ježismariá, přece si nebudeš kupovat troje stejné šaty!
Bohuš: Však Irenko, však proč? Když ak su pekné. Mně se to líbí.
Dr. Ulrich: To, to myslíte vážně Bohoušku? (Koukne se na cenovku.) To by myslím nebylo třikrát rozumné.
Bohuš: Tož co, to, to, to už nemám na tři obleky nebo co?
Dr. Ulrich: Ale tak…
Bohuš: No tož! No.
Dr. Ulrich: Dobře, no.
Irenka: Kup si raději koženou bundu… a džíny.
Bohuš: Ale né, člověče, to by ma tlačilo na kulách… No co, já potřebuju něco, aby to větralo, né? Však stejně, já doma nosim, já doma nosim co nejradči? Tepláky, ne? Tož co doma nosim nejradči?
Dr. Ulrich: Tepláky, víte?
Irenka: Nechceš nějakou kravatu? (Nabídne mu kravatu.)
Bohuš: Nevim… Né, tuto né. Nějaku pestrú, todle je ňáké takové posraté. Nějakú pestrú mi vyber. (Políbí Irenku.)
Irenka: Ale prosím tě, tady před lidma?
Bohuš: (K prodavačce.) Slečno, vy jste taková pěkná dcérka, však vy… vás je tady škoda! Co tady budete dřít za pár korun? No! Však kolik vám tady dávajú? Moc né, co?
prodavačka: Vezmete si ten oblek?
Bohuš: Ano, jsme domluvení, tři, ne? Slečno, pojďte ke mně! Tam vám bude dobře… nějaké koruny si vyděláte, však já mám, já mám hotel, totok, restauraci, to… kdybych já vám měl vykládat, co všecko mám, že Irenko?
Irenka: No snad ji ještě pozvi domů!
Bohuš: Však proč by nepřišla? Ať přijde… však má tam bazén, pštrosa…
Irenka: Pštros je můj!
Bohuš: Kdo ti ho kúpil, ty?
Irenka: Prosím tě, ty se mnou jednáš jako bych byla tvůj majetek! Takhle se mnou mluvit nebudeš, rozumíš? Takhle teda ne!
Bohuš: Co tady držkuješ, člověče? To si nezvykaj! Divajte sa na ňu! Vona si snad bude stěžovat, že sa ma u mě dobře, nebo co! Já jí všecko dám, všecko! Ani neuvaří! Ani nemusí, teta… chudák, stará… malá.
Irenka: A kdo ti dělal dneska snídani, co?
Bohuš: Prosim tě, však se to nedalo žrát! Co bys byla beze mňa, ty... herečko!
(Irenka mu dá facku a odejde z obchodu.)

(Dr. Ulrich pustí ven pštrosa.)
Irenka: Pštros?
Bohuš: Irenko, to je pro tebe k narozeninám.
Irenka: Na co pštros?
Bohuš: Takovýho ptáka ještěs' neviděla!

Dr. Široký: Tak… kde jsem to skončil?
Bohuš: Na ministerstvu. (Koukne se na nějaké dokumenty.)
Dr. Široký: Ty Japonci mají zá… Posaďte se prosím tady, posaďte se. Tedy ti Japonci mají seriózní zájem o vaší cihelnu.
Bohuš: Jak zájem?
Dr. Široký: No chtějí jí odkoupit. Samozřejmě s těmi pozemky. S těmi sedmi hektary.
Bohuš: Osmi.
Dr. Široký: Já tady mám sedum.
Bohuš: Já mám osm tam.
Dr. Ulrich: Prosím vás, to je úplně jedno. To je detail. Na tom přece nezáleží… sedum nebo osum... hektar sem, hektar tam.
Bohuš: Moment, moment, moment. Proč by kupovali cihelnu? Proč by utráceli peníze na cihelnu? Však já jim můžu prodávat cihly… Japoncom.

(Mluví o své cihelně.)
Bohuš: A co ty lidi tam?
Dr. Široký: Jací lidi?
Bohuš: No ti, co tam pracuju.
Dr. Široký: No… to snad už není naše starost.
Bohuš: No vaše ne, ale moje ano! To je moja cihelna, moji lidi! Víš? (Otevře okno.) Už jdu, už jdu!
Dr. Široký: Pane Stejskal, rozmyslete si to! Tady jde o obrovskou sumu! Rozmyslete si to!
Bohuš: Vyřiď těm svejm Japoncom, že žádnou cihelnu neprodávám. A když sa naseru, že jim neprodám ani cihlu! Hotove!

(Bohuš nalévá slivovici.)
Dr. Široký: Mě jenom na dno…
Bohuš: Jak na dno? Do dna!

(Bohuš čte inzerát v novinách.)
Bohuš: Hledám staší paní. Mám sedmdesát let, vdovec, živnostník. Teta, to by bylo něco pro vás.
teta: Já už to mám všecko za sebou, já už žádnýho chlapa nepotřebuju, ale ty by ses měl místo teho kurvení oženit.

Bohumil Stejskal: Jak dělal? Co dělal? Ona dělala, co sem měl dělat?

Bohumil Stejskal: Vlasto, podej mě tu rádiovku.

Bohuš: (k černochům) Odkaď ste, hoši?
černoch: Já jsem z Prahy. A tenhle můj bratranec z Afriky.
Bohuš: Divaj se na Pražáka. Tož to je hlavní město, ne? Tam se musí fachčit, že su všeci černí.

pan Košťál: Kdybych byl tak mladý, jak su svobodný, tož to su puberťák.

Bohuš Stejskal: A jak se to ty kurvy šikmooké dozvěděli, že mám cihelnu?

(Bohuše naštvaly Irenka s Vlastičkou.)
Bohuš: Tož a na co vás mám? Dvě baby. Já vás pošlu do řiti a bude pokoj.
Irenka: Ale pán se na nás zlobí.
Vlastička: On se na nás mračí.
(Obě ho vyklopí z houpací sítě.)
Bohuš: Co blbnete? Kam deme? Kam mě vlečete?
Vlastička: My tě dáme jenom do postýlky.
Bohuš: Já nechcu. Já nechcu. Postel né. Baby neblbnite. Je to tu samý kuřinec.

vrchní: Tak, co to bude, pánové?
Bohuš: Dva sifony.
vrchní: A dál?
Bohuš: Co dál? Nic dál! Dva sifony.

Bohuš Stejskal: Dívejte sa na ňu. Prý masérka. Kurva je to! Vždyť já ju znám! Já s ňu žiju, ne?

Bohuš Stejskal: Tož totok je Irenka Fojítková. Dneska má narozeniny. A bude u mě bývat.

pan Košťál: Však je to sladké, jak hovno z nutrie.

vrchní v restauraci: Neznáte mapu, neznáte mapu, pane. Já můžu odejít kdykoli. Kdykoli!
Bohuš Stejskal: Tož běž! Běž! Běž! Val! Val! Už sa nevracaj! Takové lidi já tady nepotřebuju.
vrchní v restauraci: Nová doba, host vyhazuje vrchního. Já odcházím! Já odcházím! Nová doba!

Bohuš Stejskal: Kurňa. Dva roky po revoluci a Němci sa tady proháňajú jak za války.

Bohuš Stejskal: Jak zkůšaš? Tož co zkůšaš? On to zkůša, jestli to funguje. Tož jsi blbý nebo co? Já mám jednání.

Bohuš Stejskal: Irenko, nebuď hlupá! Já ťa mám rád aj bez peněz.

Bohuš Stejskal: Irenko, už jsi? Už jsi? Víte... ona musí... ona ještě není... však ona bude. Irenko, až budeš, řekni.

Bohuš Stejskal: Napij sa nebo ťa vyměním!

Bohuš Stejskal: Prosím vás, nemáte něco k pití? Já mám takový hlad, že nemám s kým spát.

Bohuš Stejskal: Doktorko, vy jste doktorka?

Bohuš: Cigána nepustíš, černoch ti nevadi...

Bohuš: Repete!

Bohuš: Mě je tak blbě, že nemám ani tužku.

teta: Nesu ti lívance. Uteklo prase zase.
Bohuš: Ať si zasportuje.

anděl: Bohumile, Bohumile. Kurva se neříká.

Bohuš: Ti rozhodim sandál!
kamarád: Tak to zkus! Ty kapitalisto!
Bohuš: Komu říkáš kapitalisto, ty hovne!

Vlasta: Jsi blbý, však neprší.
Bohuš: Ale je tam trochu vlhko!

Bohuš: Já jsu milionář!

Bohuš: Tak, a teď si vás kupim všecky!

Bohuš: Já mám telefon!

Bohuš: Kde se tady můžu vychcat? Vyčůrat? Vymočit?

Bohuš: To je sviňa, to prase.

Bohuš: Mě je blbě, že nemám ani tužku.

Vlasta: Bohušu.
Bohuš: Vlasto, řekli sme bez bab!
(Vlasta mu dá do ruky rum.)
Vlasta: Na cestu.
Bohuš: To je úspěch na jednu. Ještě sa mňa porvu.
(A odchází bez Vlasty.)

Bohuš: Na Lízinku, koza sa mi oběsila, sviňa.
kamarádi: Na kozy!

Bohuš: Kurvy šikmooké.

Bohumil Stejskal: Děláte machry a hajzl máte na chodbě.

Bohuš: Zapni tu televizu a jeď na sto dvacať.

Bohuš: Na co plyn?

Bohuš: Hrušky, jablká.. šecko dodáme, šecko bude.

Bohuš: Vašu piču jsem taky neviděl a věřím, že ju máte.

Bohuš: Tos mi neměl dělat! Deset dní sa nemodlím!

Bohuš: Netvař se jak na pohřbu. To jsou narozeniny!