Pan Saltini: Kam ji to táhnou?!
Willi Wonka: Do odpadní roury pro zkažené ořechy.
Pan Saltini: A kam ta roura vede?
Willi Wonka: Přece do spalovny! Nebojte, spaluje se jen v úterý.
Mike Telekuk: Dneska je úterý.
Willi Wonka: No, ještě máme naději, že nerozdělali oheň.

Willi Wonka: A Ořechový sál.
Pan Saltini: Tak tady mě nic nepřekvapí. Víte, já mám továrnu na zpacování ořechů. Taky používáte k třídění Sortovač 3000?
Willi Wonka: Ne. Vy jste vážně divný!

Willy Wonka: Všechno v téhle místnosti je k jídlu. Dokonce i já jsem k jídlu. Ale tomu se říká kanibalismus a většina společností to nerada vidí.

Willy: Promiňte, asi jsem se zasnil.
pan Saltini: A stává se vám to často?

(O druhém nálezci zlatého kupónu.)
dědeček Jiří: Je ještě horší, než ten tlouštík.
Karlík Bucket: To přece nebylo fér. Ten kupón nenašla ona.
dědeček Pepa: Nic si z toho nedělej, Karlíku, rodiče ji pěkně rozmazlují. A z rozmazlených dětí nikdy nic dobrého nevzdejde.

Willy Wonka: (na děti) Jste tak hodně zakrslé.
Fialka Garderobová: No jasně, vždyť jsme děti!
Willy Wonka: To vás neomlouvá, já takový nikdy nebyl.
Mike Telekuk: Ale byl.
Willy Wonka: Nebyl!

(Augustus nabízí Karlíkovi čokoládu.)
Augustus Gdoule: Nechtěl bys čokolate?
Karlík Bucket: Jasně.
Augustus Gdoule: Tak sis ji měl přinýst!

(O prvním nálezci zlatého kupónu.)
dědeček Jiří: To je ale špekoun!
Karlíkova babička: Takový protivný kluk.

(Veruca uvidí Williho Wonku, Karlíka a jeho dědečka v létajícím výtahu.)
Veruca Saltini: Papa, já chci skleněný létající výtah.
otec Verucy: Ty dostaneš leda sprchu. A ticho už!
Veruca Saltini: Ale já ho chci.

(Karlík pozoruje Fialku, jak si lepí žvýkačku k uchu.)
Karlík Bucket: Proč si ji schováváš, proč si nedáš jinou?
Fialka Garderobová: To bych potom nebyla šampiónka. Byla bych nula jako ty.

(Fialka se promění v borůvku.)
Fialčina matka: Ale já nechci mít za dceru borůvku!

(Willy Wonka nabízí Karlíkovi, že mu věnuje továrnu.)
Karlík Bucket: Znamená to, že už nikdy neuvidím svou rodinu?
Willy Wonka: Ano, samozřejmě! Ber to jako bonus.

Willy Wonka: Nemám rodinu a jsem ztělesněný úspěch!

paní Gdoulová: Kde je moje syn? Kam vede ten roura?
Willi Wonka: Tahle roura vede čirou náhodou do sálu, kde se vyrábí nejlahodnější čokoláda s náplní jahodového fondánu.
paní Gdoulová: Och, bude z něj plnění jakohodý fondán? On bude prodáván na celý svět ve staniol, to vy říkat?
Willi Wonka: Ne, to bych nedovolil. Chutnala by odporně. Gdoulová čokoláda s Augustovskou náplní? Fuj, jasný propadák.

Willy Wonka: Ten vodopád je nejdůležitější. Promíchává čokoládu, čechrá ji, činí ji lehkou a vzdušnou. Mimochodem, v žádné továrně na světě nemísí čokoládu vodopádem, milá dítka, na to můžete vzít jed.

Veruka Saltini: Já chci veverku, papá! Kup mi jednu z těch veverek. Já ji chci!
otec Veruky: Veruko, máš přece spoustu zvířátek.
Veruka Saltini: Nemám nic než jednoho poníka, dva psy, čtyři kočky, šest králíků, dvě andulky, tři kanárky, papouška, želvu a opelichaného křečka. Já chci tu veverku!

(Veruku táhnou veverky.)
otec Veruky: Kam ji to táhnou?
Willi Wonka: Do odpadní roury pro zkažené ořechy.
otec Veruky: A kam ta roura vede?
Willi Wonka: Přece do spalovny. Nebojte, spaluje se jen v úterý.
Mike Telekuk: Dneska je úterý.
Willi Wonka: Ještě máme naději, že nerozdělali oheň.

Willi Wonka: Přátelé, projíždíme kolem veledůležitých sálů. Máslový krém, kávový krém, vlasový krém!
matka Fialky: Na co je vám vlasový krém?
Willi Wonka: Zvyšuje pružnost!

(Umpa Lumpové bičují krávu.)
Karlík Bucket: Co to dělají?
Willi Wonka: Šlehačku.
Veruka Saltini: To nemá logiku.
Willi Wonka: Abys věděla, holčičko, šlehačka není žádná šlehačka, když ji nenašleháš bičem. To ví přece každý!

Willy Wonka: Všechno v téhle místnosti je k jídlu. Dokonce i já jsem k jídlu, ale tomu se říká kanibalismus a většina společností to odsuzuje.

Augustus Gdoule: Jmenuji se Augustus Gdoule a moc rád čokolate.
Willy Wonka: To je vidět. To já taky, aspoň, že něco máme společného.

Miki Telekuk: Proč jsou ty dveře tak malý?
Willy Wonka: To aby nám neutekla ta skvělá čokoládová chuť.

Willy Wonka: Žvejka to je hrozný hnus, žvejká ji kdo nemá vkus.

(Willy Wonka vítá návštěvníky továrny.)
Willy Wonka: Vítejte, hvězdy. Země vás zdraví!

(Willy Wonka veze Karlíka s dědečkem Pepou domů.)
babička Jiřinka: Nezdálo se vám, že někdo ťukal?

(Karlíkova rodina zjistí dalšího nálezce zlatého kupónu.)
Karlíkova babička: To je ale fracek.
babička Jiřinka: A špatně hoří.
Karlíkův dědeček: Víš vůbec o čem je řeč?
babička Jiřinka: O klacku??

Miky Telekuk: Vypočítal jsem data výroby čokolády s odchylkou způsobenou počasím na tokijské burze. To by zvládnul i naprostý dement.
pan Telekuk: Bohužel málokdy víme, o čem mluví.

Veruka Saltini: Jmenuji se Veruka Saltini.
Willy Wonka: Já jsem myslel, že Veruka se říká té bradavici, co se udělá na chodidle.

Willy Wonka: Tak honem děti, papejte!

Fialka Garderobová: Jmenuji se Fialka Gerderobová.
Willy Wonka: Aha... A co jako?