Loyd: Citíš to taky, Harry? Tohle je naše velká šance. Stačí, když ukážem, že máme úroveň a slušný vychování a hned nás přijmou mezi sebe.
Harry: Žádnej problém Loyde, úroveň i vychování máme.
(Kolem Harryho a Loyda projde vnadná žena.)
Harry: Ty vole, ta má kozy.

Loyd: Není to tady úžasný? Co by si mohli dva svobodný kluci víc přát.
Harry: Něco k jídlu.
Loyd: Hm... já jsem cestou spolknul chrousta, nemám ani hlad.

Harry: Tys prodal slepýmu klukovi mrtvýho ptáka? Loyde to je... ty seš... Peety neměl hlavu.
Loyd: Harry, to jsem vyřešil.

Harry: Ahoj, Loyde.
Loyd: Ahoj, Harry.
Harry: Jak ses dneska měl?
Loyd: Šlo to, jen jsem spadnul z nástupní rampy.

Lloyd: Zadržte ho!
zaměstnanec letiště: Pane, tam nemůžete.
Lloyd: To je v pořádku, jsem řidič limuzíny.

(Lloyd má plné ruce a manipuluje s automatem na noviny tak nešikovně, že mu do něj zapadne peněženka. Kolem projede důchodkyně na vozíčku a Lloyd ji osloví.)
Lloyd: Promiňte, paní. Nemáte drobné?
důchodkyně: Drobné? To nemám.
Lloyd: A nemohla byste mi tu pohlídat věci, než si zajdu rozměnit?
důchodkyně: Ale jistě.
Lloyd: Řeknu vám, důchodci jsou sice nebezpeční za volantem, ale když je člověk potřebuje, jsou užiteční. Neumřete mi tu zatím.

Lloyd: Máte zajímávý přízvuk. New Yersey?
žena: Rakousko.
Lloyd: No tak teda brej den, co takhle si vyrazit na klokany?
žena: Beze mě!