maminka: Štěpánku, uč se. Uč se!
Štěpán: Maminko, mně to stačí říct třikrát.

maminka: Máte peníze, chlapci?
Mireček: Habakuk!
Štěpán: Říká se habaděj.

Miroslav Zajíc: Při studiu pramenů jsme na naší katedře Duševní hygieny objevili i studii Alexandra Bronschteina a řekněme rovnou, že posunula náš výzkum o notný kus dopředu. Máme před sebou původní schéma Leffingwellova psacího stolu, ovšem už s modifikaci dle Bronschteina. Na první pohled je zřejmé, že máme co dělat s pozoruhodně objevnou prací. Bronschtein redukoval redundantní počet učebnic ze tří hromádek na dvě, A1 a A5. A proč prosím pěkně? No? No protože si uvolnil bé jedničku. Ale to není všechno, přátelé. Bronschteinův přínos spočívá především v tom, že přesunul poznámkový blok z dominantního sektoru A2 do ergonomicky mnohem výhodnější polohy v sektoru B5. Sektory B1, B2, B3 a B4 zůstaly prázdné, zde Bronschteinovy pokusy přerušila válka.

Mireček: Vendulko, naveky zalezem do deky!

profesor: Na tuto nemoc zná věda dva léky. Bohužel - ani jeden nepomáhá.

učitel: Medicína je zábavná věda o smutných věcech.