(Kakofonix začne zpívat až tak, že se to nedá vydržet, tak po něm Apendix hodí rejnoka.)
Apendix: Zmlkni, barde!
(Jenže ten rejnok přistál na obličeji Automatixe.)
Automatix: Vem si tu smradlavou rybu a usuš si ji!
Apendix: Cože? Moje ryba že smrdí?! Lidi, to není pravda! Čuchněte si, vždyť voní po moři!
Jedna část davu: Není čerstvá!
Druhá část davu: Je čerstvá!
Jedna část davu: Není čerstvá!
Druhá část davu: Je čerstvá!
Jedna část davu: Není čerstvá!
Druhá část davu: Je čerstvá!
Kakofonix: Stejně smrdí...

Obelix: (na Caesara) Hej, ty! No ty tam nahoře, co máš na hlavě ten bobkovej list! Natoč se!

(při pohledu na náhrobní kámen)
Obelix: Proč mám odpočívat tady? Já nejsem unavenej.
Asterix: To je náhrobní kámen, Obelixi.
Obelix: A my jsme mrtví?

Julius Caesar: I ty darebáku!

Panoramix: To je konec jeho vousu.
Obelix: Na druhym konci bude on!
Asterix: Tos vymyslel vlastní hlavou?

(O jeskyním člověku.)
Obelix: Ten triumf je to zvíře?
Lucius Detritus: Ještě hůř, je to člověk.

(Při pohledu na krokodýly.)
Asterix: Né! Ještěrky! Obrovský ještěrky!

Asterix: Tak co, Obelixi, ty se pořád ještě cpeš?
Obelix: Já, že se cpu? To je teprve třetí divočák.
Asterix: Ó, pardón... On si dal jen tři divočáky. A ještě tři zdlábneš, viď?
Obelix: Ne, jen dva, na noc se nepřecpávám.
Asterix: Hmm. Jako bys nebyl už dost tlustej.
Obelix: Jen dobře vyvinutej.