(Na frontu čekající před branou.)
Petronel: Polední pauza!

Petronel: Když já za to nemůžu, archanděl Gabriel si na mě zased!

Petronel: V dětství kradla bombóny...
Uriáš: Bonbóny!
Petronel: ...a lkala.
Uriáš: Lhala, matlo!

správce Metoděj: Já jsem věděl, že kradete... ale že tolik!

Uriáš: A z jednoho rozmazlenýho floutka uděláš žebráka, tak co pak?
Maxmilian: Jakýho floutka?
Uriáš: Pch, to bys neuhod.

panna Marie: Skloň pokorně hlavu a nechtěj zachránit jen sebe. Nemysli jen na sebe, Petronelku, pak bude celé nebe stát při tobě!

Bůh: Pane Bože, co se tady děje?
Panna Marie: To máš přece vědět, jsi přece vševědoucí a neber své jméno nadarmo.

Petronel: A co svatá Barbora, ta se přece dostala z vězení.
Uriáš: Teď jde o to, jestli to bude umět taky opačně.

Petronel: Svatý Petr! No! No, tak ten mi nebeskej univerzál nepůjčí.

Bůh: Ježíšku, ty lumpíku!

Petronel: Chodit po vodě, to umí jenom náš mladej Pán, ale to víš, to je elita, na to já si netroufám.

Panna Maria: Ježíšku, kam letíš? Co snídaně?!
Ježíšek: Jdu si hrát s Jidášem.
Panna Maria: Aha. Ale ne, že se zas vrátíš s brekem.