(Na Carriině svatbě.)
žena: Znáte Oscara Wilda?
Gereth: Ne, osobně ne. Ale znám někoho, kdo by vám mohl sehnat jeho faxové číslo. Zatancujeme si?

Charles: (Vidí Carrie v sexy svatebních šatech.) Není nic horšího na svatbě než kněz s erekcí.

paní Beaumontová: Povězte mi, jste vdaná?
Fiona: No.
paní Beaumontová: Jste lesbička?
Fiona: Dobrý bože! Co na to mám říct?
paní Beaumontová: Je to jedna z možností pro nezadané ženy. A je to zajímavější, než říct: "prostě jsem ještě nenašla toho pravého kluka".
Fiona: Docela dobrý. Proč být skleslá?
paní Beaumontová: Díky.
Fiona: Pravda je, že už jsem potkala toho pravého, jenomže on mě nemiluje. Dokud ho nepřestanu milovat, nikdo jiný nemá šanci.
paní Beaumontová: Smůla.
Fiona: To teda je. Byla jsem jednou lesbička, ve škole, ale jenom na 15 minut. Nemyslím, že se to počítá.

Scarlett: Máš kluka?
družička: Jo.
Scarlett: Jak se jmenuje?
družička: Dolph. Je dobrý v ping-pongu. A co ty?
Scarlett: Ne, nemám.
družička: Proč ne?
Scarlett: Nevím. Protože většina kluků, co mám ráda, si myslí, že jsem hloupá a prostoduchá, takže se se mnou vyspí a pak mě opustí. A kluci, kterým se líbím já, jsou zase samí nekňubové. Ani se s nima nezatěžuju, takže proto jsem pořád sama.
družička: Co znamená vyspat se?
Scarlett: To je něco jako ping-pong, jenom s o něco menšíma míčkama.

Charles: Tommy, jseš nejbohatší muž v Anglii?
Tom: Ne! Myslím, že jsme sedmý. Královna, samozřejmě, a ten Bransonův chlápek si vedou sakra dobře.

Henrietta: Ahoj, Charlesi.
Charles: Oh, Hen. Ahoj. Podívej, dneska opravdu nesnesu žádnou scénu. Vím, že máme nejspíš spousty věcí, o kterých bysme si mohli povídat...
Henrietta: To jsem se naposledy chovala tak děsně?
Charles: Pamatuješ tu scénu ve sprše v Psychu? (Henrietta přikývne.) Děsivější. Bože, jsem zničenej, Hen! Jak se máš?
Henrietta: Jsem šťastná. Skoro nic nevážím a mám nového božského přítele.
Charles: Možná jsme se měli vzít.
Henrietta: Ne! Musela bych si vzít i tvé přátele, a nejsem si jistá, jestli bych vystála Fionu.
Charles: Fiona tě má ráda.
Henrietta: Fiona mi říká kachna.
Charles: To jsem nikdy neslyšel.

Charles: Co se děje?
Carrie: Musím už jít.
Charles: Kam?
Carrie: Amerika.
Charles: To je katastrofa.
Carrie: Před tím než půjdu, kdy myslíš, že oznámíme svatbu?
Charles: Promiň. Čí svatbu?
Carrie: Naši. Předpokládala jsem, že když jsme spolu spali, vezmeme se. Co sis myslel ty?
Charles: Já... Hrome! Víš, že tenhle druh
rozhodnutí potřebuje hodně rozvahy. Samozřejmě. Já jsem... Já... Děláš si srandu.

Tom: (Snaží se sbalit neznámou ženu na Carriině svatbě.) Jak je vidět, hodně lidí našlo své budoucí partnery na svatbách, což je zajímavé.
žena: To je, já jsem poznala svého manžela na svatbě.
Tom: Dobrý bože, vypadá to, že jsem dopil svůj drink. Když mě omluvíte.

Charles: Nevíš jak se jmenuje ta holka v černém klobouku?
Fiona: Carrie.
Charles: Je hezká.
Fiona: Američanka.
Charles: Zajímavé.
Fiona: Děvka
Charles: Fakt?
Fiona: Pracovala v módě. Teď žije v Americe. Chodí jenom s velmi atraktivními lidmi. Trochu mimo tvoji ligu.
Charles: To je úleva. Díky.

Scarlett: (O Henriettiných svatebních šatech.) Měla hezké šaty. Jsem si jistá, že se jí hodí na různé večírky.

Charles: Ahoj! Jsi promáčená. Pojď dál.
Carrie: Ne, je mi fajn. Už jsem tak mokrá, že víc už to nejde.
Charles: OK, pak půjdu já ven.

Carrie: Proč myslíš, že se tomu říká líbánky?
Charles: Nevím. Ale myslím, že to musí být sladké jako med a navíc při tom manžel poprvně uvidí zadek svojí manželky.

Charles: (Po příchodu na svatbu se Charles usadí a kometuje ostatní.) Nesnášim lidi, co choděj pozdě. Nesnášim.

Fiona: Ahoj. Jak se máte? Jmenuju se Fiona.
Gerald: Já jsem Gerald.
Fiona: Co děláte?
Gerald: Učím se, abych se stal knězem.
Fiona: Dobrý bože! Děláte svatby?
Gerald: Ne, ještě ne. Samozřejmě budu. Asi budu nervózní.
Fiona: Jo, spíš jako když máte poprvé sex.
Gerald: Taky si to myslím.
Fiona: A je to méně nemravné... a není třeba tolik kondomů.

Matthew: Pamatuju si, když jsem viděl poprvně tancovat Garetha. Bál jsem se, že při tom budou umírat lidi.

Charles: Myslíš si, že skutečně existují lidé, kteří řeknou: ,,Čau kočko. Jmenuju se Charles. Tohle je tvá šťastná noc?"
Matthew: Myslím, že pokud ano, nejsou to Angličani.

Lydia: Oh, páni! V čem je problém? Slibovali mi sex. Každý to říkal... Budeš družička, budeš mít sex. Budeš je muset odmítat. Zlatý voči...

Tom: (Řeční na svatbě.) Když mi Bernard řekl, že si vezme Lydii, blahopřál jsem mu, protože všechny jeho ostatní přítelkyně byly úplně hrozný. Přesto mohu říct, jak jsme potěšeni, že jich sem dnes tolik přišlo. Obvzláště mě potěšilo, že přišla Camilla, kterou si mnoho z vás bude pamatovat jako první osobu, kterou Bernard požádal o ruku. Pokud si to dobře pamatuju, řekla mu, aby šel k šípku. A štěstí pro Lydii, že šel.

Henrietta: Charlesi! Charlesi, musíme si promluvit.
Charles: Dobrá.
Henrietta: Věci se mají, Charlie, mluvila jsem o tobě s hodně lidmi. Každý souhlasil, že máš vážné problémy, Charlesi.
Charles: Opravdu?
Henrietta: Podívej se na sebe, stává se z tebe sériový monogamista. Jedna holka za druhou, ale žádnou si u sebe ještě nenechal. Na druhou stranu... jsi k nim něžný a milý. Dokonce i na mě, i když sis myslel, že jsem idiot.
Charles: Nemyslel.
Henrietta: Myslel. Myslela jsem si, že U2 je druh ponorky.
Charles: Svým způsobem jsi měla pravdu. Jejich hudba má námořní přízvuk.

Charles: Drahý Bože, odpusť mi, co se teď chystám říct... na tomto velkolepém místě uctívání. Do prdele! Do prdele! Do prdele! Do prdele!
kněz: Mohu vám pomoc?
Charles: Ne. Díky. Promiňte. Hlasová cvičení. Velký kostel.
kněz: Skvělé. Často to také dělám. Tedy ne se stejným slovníkem, samozřejmě. Používám více aleluja. Nechám vás o samotě.

Charlie: Je to zvláštní... už nikdy nebudeš spát s nikým jiným. Nemyslíš si, že bys byla nevěrná?
Carrie: Ne. Jakmile se jednou vdám. Řekla jsem Hamishovi, že jestli to udělá, zabiju ho, takže to taky dodržím.
Charlie: Asi máš pravdu.
Carrie: Přesto bych měla složit účty.
Charlie: Jak dlouhé jsou v tvém případě?
Carrie: Nevím. Víc než jeden.
Charlie: Ale no tak. Pověz. Viděl jsem šaty. Nemáme žádná tajemství.
Carrie: Dobře...
Charlie: První, ten se samozřejmě nedá zapomenout, byl celkem hezký. Druhý... chlupatý záda. Třetí, čtvrtý, pátý... Šestý byl na moje narozeniny v pokoji mých rodičů.
Charles: Kolikáté narozeniny?
Carrie: Sedumnáctété.
Charlie: To jsme teprve u sedumnácti?
Carrie: Vyrůstala jsem na venkově. V senících se děje spousta věcí. OK. Sedmý.... Devátý, opřená o okno. Hodně nepohodlný. Nezkoušej to.
Charlie: Nebudu.
Carrie: Desátý byl skvělý. Prostě božský, jenom... Byl báječný.
Charlie: Toho nesnášim.
Carrie: Jedenáctý, zřejmě po desátým, to bylo zklamání. Dvanáctý až sedumnáctý, roky na univerzitě. Citliví, soucitní, inteligentní kluci. Sexuálně řečeno, málo výkonní. Osumnáctý mi zlomil srdce. Roky smutku.
Charlie: To je mi líto.
Carrie: Dvacátý... Můj bože! Nevěřím, že už jsem u Dvacítky. Dvacátý první, jazyk jako slon. Dvacátý druhý usnul. To byl můj první rok v Anglii.
Charlie: Omlouvám se.
Carrie: Dvacátý třetí a dvacátý čtvrtý dohromady. To bylo něco.
Charlie: Vážně?
Carrie: dvacátý sedmý... To byla chyba.
Charlie: Najednou u dvacátého sedmého si udělala chybu?
Carrie: Jo, pořád křičel. Hodně nepříjemné. Málem jsem to celé vzdala. Ale Spencer to změnil. To je dvacet osum. Jeho otec, dvacet devět.
Charlie: S jeho otcem?
Carrie: Třicátý první, třicátý druhý... Můj bože. Třicet dva... byl milý. A pak můj přítel, to je třicet tři.
Charlie: Wow! Takže já jsem přišel po tvém příteli?
Carrie: Ne, tys byl třicet dva. Takhle jsem na tom. Míň než Madonna, víc než princezna Diana, doufám. A co ty? S kolika jsi spal ty?
Charlie: Kriste! Určitě ne tolik. Nevím... Nevím, co jsem k sakru celou tu dobu dělal. Nejspíš práce. Jo, práce. Hodně jsem pracoval.

Carrie: Chceš jít nahoru na skleničku?
Charles: Jseš si jistá?
Carrie: Jo. Myslím, že to risknem. Jsem si docela jistá, že ti dokážu odolat. Nejseš tak roztomilej.

Carrie: Máš dobrou noc?
Charles: Je to jako u otce na pohřbu. Strašně se bavím.

Charles: Kde mám zabočit? Ať to není B359.
Scarlett: Je to B359.
Charles: Kruci!