B.Wilde
Three Billboards Outside Ebbing, Missouri
Příběh tří billboardů...
Přiznám se, že jsem si k tomu příběhu hledala cestu celou první polovinu filmu, kdy jsem si jen říkala, že se mi to vlastně ani nějak extra nelíbí. Poté se to ale přeci jen zlomilo a přišla velmi zajímavá jízda. Je tu hned několik ikonických momentů a velmi dobrý výběr obsazení tomu dodává pomyslnou třešničku na dortu. Nakonec mi i všechna ta oceněné a hodnocení začaly dávat smysl. Každopádně je to takový ten film, co je sice výborně natočený a poměrně poutavý, ale znovu bych si ho už nejspíš nepustila.
Mr. Right
Mr. Right
Jelikož mám aktuální crush na Rockwella a zároveň mi to v pár věcech dost připomíná Argylle, tak mi film skvěle sednul do nálady. Jo, je to ujeté, bláznivé ale to už k akčním komediím patří, Sam je jako Mr. Right prostě naprosto skvělej a nejednou jsem si během filmu řekla, že je prostě k sežrání, plus ty jeho tanečky mě prostě baví. Ano, hlavní hodnocení filmu je hlavně za něj, ale tak jako tak jsem se dobře pobavila a dokonce i Kendrick (která mi v hlavě utkvěla jen jako postava z pozadí příběhu Twilight) mi tu přišla dobrá, takže za mě zase zbytečně podhodnocený film svého žánru.
Charlie's Angels
Andílci
No, nečekala bych, že si tenhle počin pustím po tolika letech znovu, ale člověk míní a Sam Rockwell mění. Už fakt nevím, jestli mi bylo jedenáct či dvanáct, když jsem film viděla prvně, ale vím jistě, že už tehdy mi tam přišla jeho postava nejzajímavější (a bylo mi líto, že to tam dopadlo, jak to tam dopadlo) a i po letech si myslím to samé. Škoda, že se tam ta hlavní zápletka nevyřešila lépe, protože Ericova motivace, proč dělal co dělal, dávala v rámci možností smysl a pak to skončí jako "jo, tak proto to dělal? Se smrtí jeho otce jsem neměl nic společného... ale co, už je na cucky a nikdy se to nedozví... ha ha ha..." zvláštní. Něco mezi 50-60%.
Jojo Rabbit
Jojo
Velmi těžké téma a období, které je tu zpracované přesně tak akorát, aby humor dokázal vše odlehčit, ale zároveň to nijak neshazuje momenty, které mají zasáhnout. Byla jsem až překvapená, jak celý příběh odsypá a že mi to celé vlastně dost sedlo. Nebýt Sama, asi bych se k filmu nikdy nedostala (což by byla určitě škoda) zároveň tam pro mě byla jeho postava jako třešnička na dortu. Nevím jak to dělá, ale svým charisma si mě nejspíš získá kdykoliv a v jakékoliv roli.
Seven Psychopaths
Banda psychopatů
Když to vezmu kolem a kolem, ten film je vlastně naprostá hovadina (což se ale v tomhle žánru dá naprosto chápat) bohužel je problém především v tom, že to bylo celkově nedotažené a něco tomu chybělo. Dávám tři hvězdy, ale všechny si zaslouží především Sam Rockwell, který z toho dokázal udělat aspoň pro mě koukatelný film (ta stopáž tady byla docela odvážný krok, co si budeme) on totiž i psychopata dokáže zahrát tak, že se stane nejlepší postavou příběhu. A ta jeho čepice? No byl k sežrání, nebudu tvrdit že ne. Jeho musí tyhle weirdo role vyloženě bavit, jinak to není možné.
Moon
Velké překvapení!
Tenhle film mi doporučili v poslední době a nezávisle na sobě hned tři lidé z fandomu Sama, takže už jsem to nemohla déle odkládat. A víte co? Bylo to velmi příjemné filmové překvapení! Sice bylo brzy zřejmé, kam to povede, ale ani tak mi to neubralo na tom, že mi tohle sci-fi sedlo (a to na vesmírné filmy až tak nejsem, pokud to není nějaká bláznivina jako třeba Strážci). Sam tu byl opravdu skvělý a jen se mi potvrdilo, že je to talentovaný herec, který zvládá i o dost vážnější role (ač mi sedí na všechny ty excentrické podivíny). Jinak film doporučuju určitě v originále, protože dabing tady opravdu neměl šťastnou ruku pro výběr jeho českého hlasu.
The Way Way Back
Sam zachránce filmu
Nebaví vás už mé chvalozpěvy na Sama Rockwella? Smůla! Už to se mnou bude jen a jen horší. Protože ten chlap je naprosto neskutečný! Film s takovým průměrným příběhem a bandou ne až tak zapamatovatelných postav dokázal vytáhnout tak o level, možná i dva, výše. Opravdu si občas říkám, kolikrát je to hrané a kolikrát do těch jeho bláznivých rolí prosakuje jeho skutečná osobnost. Čím víc toho mám totiž nakoukáno, tím víc jsem si jistá, že Sam je taky takový "král podivínů, který si tančí světem" a to na něm fakt zbožňuju. A tahle role mu znovu sedla jak ulitá.
Argylle
Filmová láska na první pohled
Možná se někdo bude podivovat nad tím, že jsem tomuhle filmu dala nejvyšší možné hodnocení, když je všeobecně vnímán docela průměrně jak kritiky, tak i diváky... ale vysvětlím vám to. Já tenhle film prostě miluju a je mi tak nějak fuk, jestli se někomu nelíbí. Pokud budu moct, napálím mu plný počet kdekoliv to půjde a možná i právě proto.
Do kina jsem se dostala naprostou náhodou, když kamarádka vyhrála lístky a ani jsem netušila, do čeho jdu. A víte co? Já si ten film neskutečně užila. Možná i proto jsem navštívila kino ještě třikrát poté a nelituju jediné návštěvy. Ano, tenhle film je jiný, tenhle film je v mnoha ohledech bizardní a taky je mi jasné, že díky zkreslené propagaci bude spousta lidí čekat něco absolutně jiného. Ale to co mi film nabídl jsem si užila mnohem víc, než co jsem původně předpokládala, že příběh nabídne.
Sama a Bryce jsem znala už z pár jiných rolí, ale nijak extra jsem je neřešila... za to teď? Absolutně jsem si je zamilovala. Bavila mě jejich společná dynamika během celého filmu a později i chemie (film je na druhé podívání ještě o kus lepší a viděla jsem ho jinýma očima, když už jsem znala všechny zvraty). A především Sam mě tu přesvědčil o tom, že nutně potřebuju dohnat více filmů z jeho filmografie. Mimo to... že by mě zaujala nějaká filmová dvojice natolik, abych se o ně zajímala ještě dlouho poté, to se mi stává opravdu minimálně. Většinou na to totiž stopáž filmu nestačí, aby tam pro mě bylo něco wau, ale tady bylo a hned několik věcí.
Takže co říct závěrem? Pokud se chcete podívat na film, kde si užijete Cavilla, Cenu a Lipu, rozhodně to nedělejte, nejspíš budete zklamaní. Ovšem pokud si chcete užít trochu bláznivou akční komedii s prvky romantiky s trochu netradičním hereckým duem, který působí tak nějak lidsky a nevyumělkovaně, je to film pro vás.
Barbie
Pro koho je tento film určený?
Taky se vám stává, že o filmu máte nějakou představu, pak ho vidíte a jde to naprosto jiným směrem, který vám to celé zkazí? Tak přesně to se mi stalo u Barbie. Čekala jsem že to bude trošku bizardní, že to bude trochu kýč (což by v tomhle případě bylo naprosto okay) ale hlavně jsem čekala, že se u filmu dobře pobavím a bude to fajn oddechovka. No, spletla jsem se - jestli jsem se dvakrát zasmála, bylo by to moc a odcházela jsem s velmi rozpačitými pocity. Absolutně si neumím představit, že by se ten film mohl líbit dětem, které ho jistě díky velkému růžovému plakátu s jejich oblíbenou panenkou, budou chtít vidět.
Herecké výkony i vizuál byl fajn, ale ten příběh... vůbec se mi to zpracování nelíbilo a jestli to mělo předat nějakou hlubší myšlenku, já ji tam tedy necítila. Vlastně ve mě ten film nevyvolal téměř žádné pozitivní emoce. Spíš mi to přišlo poměrně depresivní, těžké a zaobalené do umělé růžové pozitivity, kdy tomu vypravěčský hlas nasadil korunu. U některých dialogů a scén jsem jen kroutila hlavou... fakt bych chtěla vidět, jak si někdo mladší vyloží všechny ty dialogy o fašistce, patriarchátu a podobné bláboly, které ve filmu zazněly. Prostě celá ta forma se mi zdála zlá a bohužel to nezachránila ani Margot a Ryan. Potenciál mezi nimi naprosto nevyužitý... Kena mi nakonec bylo spíš líto a Barbie jsem vlastně ani nijak nefandila, ač mám Margot hodně ráda a herecky byla velice dobrá... prostě za mě ne. Vůbec nevím, kdo je přesně cílovka tohohle počinu, ale za mě fakt zklamání... Na film jsem se totiž opravdu těšila a vlastně jsem si ho ani neužila.