vitekgregor30

Lestat: Tvé tělo umírá. Nevšímej si toho.

šerif: Jak se ti daří, Cindy?
Cindy Campbell: Dobře. A jak vám šerife?
šerif: No, mám zácpu. Mám hemeroid jak vlašskej ořech. Jako obvykle.

(Chystají se hodit mrtvolu do vody.)
Cindy: Počkat! Mohl by mít nějaký prachy.
Buffy: Proč?
Brenda: No jasně! Když už jsme zabily, tak ho můžeme i okrást!
Cindy: Já chci kreditky!
Brenda: Já chci šmuky!
Ray: A já spodky!

(George jde k Sue, aby jí sdělil, že učitelka Meeksová je mrtvá.)
George: Sue?
Sue: Ano?
George: Víš, Sue, paní učitelka...
Sue: Ano?
George: (veselým tónem) Je mrtvá! Zemřela příšerně bolestivou smrtí. Do prdele ves, chcípla jak tvůj pes.
Sue: Můj pes umřel?
George: Před chvílí jsem ho přejel, když jsem zajížděl k baráku. Všichni, které miluješ, začali umírat.

(Tabitha, holka ze studny, se promění na hodnou holčičku.)
Tabitha: Vaše láska zrušila mé prokletí. Děkuji vám.
George: Eh, vážně?
(Tabitha se promění zpátky v příšeru.)
Tabitha: Ne, jenom si z vás dělám prdel.

Claudia: Dobrou noc, princi. Zpěv ďáblů ať teď zkonejší tě, princi.

Lestat: Živ se, čím chceš. Krysami, kuřaty... pudly.

Lestat: Milosrdná smrti, jak miluješ svůj pocit viny?

(Dr. Phil si řeže nohu aby se osvobodil.)
dr. Phil: Dokázal jsem to! Jsme zachráněni! Co je?
Shaquile O´Neil: Špatná noha!
dr. Phil: Zkurv....

Lestat: Bůh zabíjí bez rozdílu, a my taky.

Agamemnón: Mír je pro slabochy. Zemi živí válka.

chlapec: Říká se, že vás nelze zabít.
Achilleus: To bych se asi neobtěžoval nosit štít.

chlapec: Král Agamemnon mě posílá. Chce...
Achilleus: S tvým králem promluvím ráno.
chlapec: Ale pane, už je ráno. Čekají na vás.

Paris: Překrásné ráno. Bohové nad námi bdí.
Hector: Bohové tě ráno milují a večer tě proklejí.
Paris: Miluješ mě, bratře? A chránil bys mě před nepřáteli?
Hector: Když ses takhle ptal naposled, bylo ti deset let a ukradls otcova koně. Cos provedl teď?
Paris: Chci ti něco ukázat.
(Sejdou do podpalubí a Paris mu ukáže Helenu.)

Menelaos: Ať bohové drží vlky v horách a ženy v našich postelích!

Hector: Obránit loď! Plujeme do Sparty!
Paris: Prosím, bratře.
Hector: Ty blázne!
Paris: Poslouchej mě.
Hector: Víš co jsi udělal? Víš kolik let usiloval náš otec o mír.
Paris: Já ji miluji.
Hector: Pro tebe je všechno hra. Touláš se od města k městu a spíš s vdovami, kněžkami a myslíš si, že víš něco o lásce. A co tvá láska k otci? Zostudil jsi ho, když jsi ji přivedl na tuhle loď. Co tvá láska k vlasti? Obětoval bys Tróju téhle ženě? Nedovolím, abys kvůli ní vyvoval válku!
Paris: Smím promluvit? Co říkáš je pravda. Já se prohřešil, vůči tobě i otci. Jestli chceš odvést Helenu do Sparty, budiž, ale já pojedu s ní.
Hector: Do Sparty? Zabijí tě!
Paris: Pak zemřu v boji.
Hector: A to ti připadá jako hrdinství? Zemřít v boji? Řekni mi, bratře, už jsi někdy zabil?
Paris: Ne.
Hector: Viděl jsi umírat může?
Paris: Ne.
Hector: Já jsem zabíjel. Já znám smrt a není v tom žádné hrdinství, žádná romantika. Říkáš, že chceš umřít pro lásku, ale nevíš nic o smrti a nevíš nic o lásce.
Paris: Já přesto pojedu s ní. Nežádám, abys za mě bojoval.
Hector: To už jsi udělal. Do Tróje!

Achilleus: Málem jsi připlul až po válce.
Odysseus: Není důležitý začátek, ale konec války.

Agamemnon: Možná bychom měli bojovat zítra, až budeš odpočatý. Měl bych tě dát za tvou opovážlivost zmrskat!
Achilleus: Můžeš bojovat sám.

Odysseus: Není urážka říct o mrtvém, že je mrtvý.

Achilleus: Představ si krále, který by bojoval sám. To by byla podívaná.

Achilleus: Měl jsem krásný sen. Velmi krásný sen.

Aramis: d'Artagnane, nemusím být kněz, abych poznal, že tvé srde něco tíží. Trpíš tím, že to neseš sám.
d'Artagnan: Nemohu zradit krále. Nejde to.
Aramis: Bůh s tebou. Zůstaneš sám.

(Porthos se šel oběsit do stodoly. Ozve se rána.)
Athos: Co to bylo?
Aramis: Nařízl jsem trám.
(Stodola se zřítí.)
Aramis: Jsem génuius, ne tesař!

Athos: D'Artagnane. Neznám hodnějšího a starostlivějšího přítele. Ale jestli král připraví mého syna o jeho lásku, tak ve mě získá nepřítele. A stejně tak každý, kdo by ho snad chtěl bránit.
d'Artagnan: Už musím jít. Tvůj syn je mi drahý. Tak jako ty.

Athos: To, zač jsme bojovali, bylo větší než král, hodnost nebo odměna. Ale za co bojuješ teď?
d'Artagnan: Za víru, že každý člověk může být lepší. I Ludvík.