Monikas

Ceasar Vargas: Pošalte sem bouchačky!
Mitch Preston: Cože mu máme?

Aziz: Bylo moudré, že jste si uvázal koně, pane Hopkinsi. Kdyby nakryl arabskou klisnu, bylo by to považováno za nenapravitelnou chybu. Hříbě by muselo být zabito, než by se dotklo země. Stejně tak, jako jeho otec.
Frank Hopkins: Slyšels to? Holky necháš na pokoji.

Yusef: Nevíte, že na cestě ze Sýrie do Damašku budete muset přejet stovky mil solí? Nenajdete tam žádný jídlo. Muži tam zešílí.
Frank Hopkins: To vidím...

Porthos: Zdržela mě hrouda sádla!

Aramis: Je váš kord hbitý jako váš jazyk?
D'Artagnan: Hbitější.
Aramis: Á, takže souboj.
D'Artagnan: Jistě.
Aramis: Budu ve dvě za klášterem kapucínů.
D'Artagnan: Já přijdu.
Aramis: Těším se.

Aramis: (o Rochefortovi) To je zas ten kyklop.

Aramis: Gratuluji, Porthosi. Zbořil jsi dům.

Porthos: Rochefort... Není to ten smradlavý sýr?

Porthos: Athosi... Nemůžeš se bít.
Athos: Proč ne?
Porthos: Má se bít se mnou.
D'Artagnan: Až v jednu hodinu.
Aramis: Se mnou se bije také.
D'Artagnan: Ale až ve dvě.

(Jussac s gardisty přeruší začátek souboje mezi Athosem a D'Artagnanem.)
Athos: Jen blázen by nás chtěl zatknout dvakrát za den.
Jussac: Jste zatčeni!
Aramis a Porthos: Je blázen.
Jussac: Ten mladík mě nezajímá, může odejít. Jsme v přesile, tak se vzdejte.
Porthos: (na Jussaca) Nebuďte hlupák, chceme se bránit, ale dejte nám chvilku, jo? (Otočí se k Athosovi a Aramisovi, D'Artagnana odstrčí.) Jich je pět, my tři, to není fér.
Aramis: Dáme jim šanci se vzdát.
D'Artagnan: Promiňte, jsme tu čtyři.
Athos: Mlčte, vy nejste mušketýr!

kardinál Richelieu: Dám tisíc zlaťáků tomu, kdo mi je přivede, živé nebo mrtvé! (Zamyslí se.) Lepší bude to druhé.

(D'Artagnan, Athos, Porthos a Aramis ujíždějí v kardinálově kočáře.)
D'Artagnan: Střílejí po nás!
(Z kočáru se vynoří Porthos s lahví.)
Porthos: Šampaňské?
Athos: Prožíváme štvanici, Porthosi!
Porthos: Jasně, tak červené. (Zaleze a zase se vynoří.) Pánové, kardinál vás zve na svůj skvělý cabernet. (na D'Artagnana výchovným tónem) Ty nedostaneš, jsi mladý.

Athos: Dávej tu pozor, my najdeme krále.
D'Artagnan: Proč já?!

Porthos: Piknik se vydařil, to šampaňské bylo chutné. Vzdávám kardinálovi hold!
D'Artagnan: Kardinál! Musíme přidat!
Porthos: Vy máte rande?

(D'Artagnan prudce zahne s kočárem, aby se vyhnul srážce, a Porthos se uvnitř poleje šampaňským.)
Porthos: A je to. Příště nebude řídit!

(Opilý Porthos spadne na Athosův stůl a rozlehne ho.)
Porthos: ("ženským" hlasem) Úú, pán je zadaný?

stráž hraběnky de Winter: Porthos, ten pirát! Ááá! (Skočí z lodi.)
D'Artagnan: Pirát?
Porthos: Já říkal, že jsem slavný!

(Athos uvidí D'Artagnana visícího za královskou vlajku, jak bojuje s vrahem.)
Athos: (na Porthose) Náš přítel potřebuje pomoc!
Porthos: Drž to. (Dá Athosovi kord a vraha sestřelí kuší.)
D'Artagnan: Díky, už bylo na čase!
Porthos: Hoď sebou, D'Artagnane, bijeme se za krále!

Porthos: Ó, no tohle!

Aramis: Máš zpoždění!
Porthos: Zdržela mě hora sádla.

Aramis: Vaše dny jsou sečteny jednou provždy, Bůh je mi svědkem! (Chce propíchnout kardinála.)
král Ludvík: Počkat! (Dá kardinálovi pěstí, ten sletí do vody.)
Aramis: Výborně, Výsosti.

Athos: Otec by na tebe byl pyšný. Jsi mušketýr.
D'Artagnan: Co budeme dělat? Co dál?
Aramis: Budeme chránit krále.
Porthos: A královnu.
Aramis: Z vůle Boží.
Porthos: A Francii, ne?
Aramis: (otráveně) Francii také.

Lorenc: Jaká zlodějská sebranko? My jsme vláda! Máme intimitu!
Ferenc: Imunitu!

Lorenc: Ty, Fernci, taky máš takovej divnej pocit v kalhotách?

Lorenc: Co bude s královskou radou, až budeme kralovat?
Ferenc: Už je nebudeme potřebovat, tak z nich uděláme ministry.
Lorenc: A ministry čeho?
Ferenc: To je jedno, ministry čehokoli. Hlavně že budou mít plat, klid a nohy v teple.