Ovečka Kadeřavá

A Beutiful Mind

Co je tolik oskarovýho a zajímavýho na příběhu matematika? A jak to vůbec někoho může bavit? Tyhle dvě otázky jsem si kladla na začátku filmu, který vypadal tak fádně a nudně, že jsem skoro usínala. Ale překonala jsem to a říkala si, že ta největší pecka třeba ještě přijde.
A pak to začalo být zajímavý. Ruská mafie? Špionáž? Nějaký zbraně? Vydírání? Vyhrožování? Vraždy? WTF? Bylo to zajímavě zmatený, a já vzdala nutkání to pochopit, ale řekla jsem si, že když už jsem přežila tak podstatnou část filmu, neuškodí, když ho alespoň dokoukám. A tak jsem si pěkně štrikovala čepičku a koukala na Beautiful Mind. A teprve potom to přišlo! Teprve potom jsem sledovala, hltala a prožívala každou scénu. Teprve potom to za to stálo. Na konci. Klaním se. Moc povedený snímek. Dechberoucí. A trochu doják. Ale Beautiful ;)

Miley překvapila

Když jsem se o tomhle filmu dověděla, ani jsem neuvažovala, že se na něj podívám. Ale nuda udělala své a já mu dala šanci. Není to vynikající, není to průměrné, ale není to ani špatné.
Sparksovi díla jsou všechny o jednom a tom samém a člověk v nich nenajde nic nového. Ale přesto to ušlo. A Miley kupodivu nehrála zase tak hrůzostrašně, jak jsem myslela...
Hodnotím tedy na hodně mizerných 30 procent.

Jsem táááák odvážná!

Tak jsem tedy konečně pochytila tolik odvahy, abych se podívala na další film s Pattinsonem v hlavní roli...
Nápad byl ucházející, snad i plodný základ, na němž by se dalo stavět a vytvořit trochu hlubší a psychologištější snímek. Ale to se nestalo. Hlavním lákadlem byl znovu starý a dobře ohraný románek. Vztah Ally a Tylera byl vážně trochu hodně nudný...
To, co mne zajímalo bylo rodinné zázemí. Ale toho se film dotýkal jen velmi zřídka a nijak přesně. Ale budiž.
Co se týče Pattinsonova výkonu: Je lepší než ve Twilight sáze, to tedy musím uznat. Ale nikdo mi nevymluví, že je to zatraceně špatný herec. A nejsem vůči němu vysazená, skutečně jsem mu jak v Zatmění, tak v Remember Me dala šanci. Ale nepovedlo se.
Pokud neprodělá absolutní změnu osobnosti a chování, bude dříve či později na odpis. S krásnou tvářičkou (což je také pouhá věc vkusu) se ve světě filmů prosadil málokdy. A věřím v to, že on mezi tu špetku patřit nebude. Na to jeho výkony zavánějí příliš amatérstvím...

S nádechem šílenosti a absurdity

Tak na tenhle snímek jsem se těšila jako malé dítě na Ježíška. Hlavně proto, že na JLo prostě nedám dopustit a všechny filmy s ní mi jsou jednoduše sympatické do posledního coulu.
Tak tomu bylo i s Back-Up Planem. Sympatická Lopez, které bych jejích čtyřicet netipla ani náhodou!, podala svůj klasický výkon, nezazářila ani nepohasla. Udržela se na své laťce. Její postava ale byla totálně šiblá, s prominutím. Tak šiblá jako celý film.
Druhá hlavní postava, Alex, byl tedy dle mého docela propadák. Nevím, jak hrál v jiných filmech, ale tady dodal té absurditě a občas i nepochopitelnosti korunu!
Ale co nemůžu upřít: nasmála jsem se dosyta a ještě dál. Tolik scén, tolik hlášek, tolik momentů. Jedna z mála komedií, kde jsem opravdu slzela smíchy.
Takže šedesát procent bude tak vyhovující...

Výtečné je slabé slovo!

Chtěla jsem ho vidět mermomocí. Nutně! A konečně se povedlo-viděla jsme ho. A jsem okouzlená a užaslá.
Ten, kdo Počátek srovnává s Matrixem zrovna pravdu nemá. Je mnohem lepší, pochopitelnější a příjemněší než Matrix. Nikdo se tam neprohání v tmavých oblecích a brýlých a nevyhýbá se kulkám - v tomhle směru byl Matrix totálně nereálný. Za to základ Inception byl mnohem skutečnější a pochopitelnější. Dokonce až uvěřitelný. Logický. A uspořádaný. Leo je skvělý herec, Joseph příjemně překvapil (viděla jsem ho pouze v 10 Things I Hate About You a tam to bylo takové tele...), Marion také velmi dobrá, a ostatní jakbysmet. Nesouhlasím s těmi, kdo říkají, že to rozhodně není záchrana filmové éry 2010, protože ta to skutečně je. Je to nejlepší film, který jsem za tento rok viděla. A nemyslím, že by se ještě objevil nějaký jiný, který ho trumpfne.

About a Boy

Jak jsem se dostala k tomu, podívat se na tenhle film? Z nudy. Čekala jsem více-méně šílenou komedii, u které budu slzet smíchy (jak to bylo u Bridget), ale nic takového se nekonalo.
Film byl spíš vážnější, k zamyšlení. Hugh Grant tedy vysekl svou roli výtečně. Arogantní týpek bez smyslu života mu sedl stejně dobře jako zamilované pako. Ať si říká, kdo chce, co chce, Hugh je jeden z nejlepších herců! :)
Samotný film nebyl nijak oslnivý, humor suchý (britové, no...) a příběh možná jako kniha skvělé psychologické, snad i to vtipné, počtení, ale jako film trochu nuda.
Přesto dávám padesát procent, ucházející.

Slepci nebo tupci?

Tak už je to pár pátků, co měl tenhle 'trhák' premiéru a já už ho také před pár pátky viděla - konečně se ale mám k tomu, napsat názor.
Jsem rozpolcená. A nějak musím začít, takže to asi vezmu od režiséra. Slade se vážně netajil tím, co si o Twilight myslí, a tak je pro mě vážně udivující, že se posadil na židli režíséra. Ale budiž. Asi si myslel, že celému světu (tedy hlavně těm, kterým se Twilight nelíbí) ukáže, jaký je borec a jak byli všichni předchozí režiséři neschopná paka. A mě hrozně škodolibě těší, že můžu napsat, že se mu to nepovedlo. Ale není to jeho vina. Podle mne odvedl skvělou práci. Z toho, co měl k dispozici vytěžil to nejlepší a jen proto se přikláním k 20 % v hodnocení. Jen kvůli němu, kvůli jeho snaze udělat z Twilight něco víc.
Ovšem to by nedokázal ani Bůh. Twilight je možná v knižní podobě neuvěřitelný bestseller a čtenáře pohltí a okouzlí (mluvím z vlastní zkušenosti, i mně se psaný příběh líbí), ale jako film je hrozně slabý. Jediná zápletka, jediný děj, jediná věc, o které Twilight je, je láska Belly a Edwarda. To, jak je ona člověk a on upír a jak ona chce proměnit a on ji nechce proměnit, protože jí nechce vzít duši a blábláááblááááá! V knize to snad působí dobře, ale na plátně je to ta největší nuda, kterou jsem kdy viděla! Za celý svůj život, za těch patnáct let, jsem neviděla nic nudnějšího než Zatmění! Celý film stál kompletně za houby. Co na tom, že ztěží tři scény byly jakž-takž ucházející, když zbytek byl tak neuvěřitelně nuzný, že jsem odešla ještě před koncem (škoda času stráveného nad takovou hovadinou!).
V předchozích dílech se dalo alespoň mluvit o dosti povedeném soundtracku, ale tentokrát šlápli s těmi podivnými instrumentálnímu popěvky (nebo co to bylo?) jednoznačně kilometr vedle. Další megalomanská stížnost padá na hlavu kameramana a střihu. Bože, to byli snad nějací začátečníci? Nebo co to tam vyváděli? Snaží se vyhrát v soutěži o nejhůře udělané dílo? Velmi nepovedené! Jejich práce působí roztříštěně, nekompletně, rozmazaně - až odfláknutě. Tentokrát tedy i zklamání po této stránce.
A nakonec mi zbývá zhanit ještě herce. Ale u nich budu dnes mírnější. Bylo totiž vidět ( jak na Pattinsonovi, tak na Stewart), že se snaží. Robertův výkon v Zatmění byl ve srovnání s výkonem ve Stmívání až oskarový. Taková změna! XD Na pár nanosekund se mi jejich pár zdál dokonce věruhodný. Asi jim to prospívá... Každopádně se mé zhnusení už příliš nestáčelo na hlavní postavy, protože na nich byla vidět zoufalá snaha něco uhrát (a v tomto případě tu snahu odvážně přičítám režisérovi - v žádném jiném díle totiž nevypadali jako herci, spíše jako někdo, kdo se na plátno dostal omylem; tady se dá hovořit a ocenit alespoň to, jak potili krev).
Twilight už jsem odepsala po prvním díle, ale teď je odepsané definitivně. Na čtyřku je mi až škoda jít do kina, i když mě stejně zajímá, jaký propadák to znovu bude...
A ještě jednu věc musím dodat. Neustále jsem se těm šíleným fanynkám smála a klepala si na hlavu: Jak se jim může proboha líbit něco takového? Něco, čemu se nedá ani říkat film? U knížky jsem to chápala, dejme tomu slaďárna, ale tohle? Vždyť je to vrchol! Přehlídka neschopností! Od hereckých, přes hudební, technické, scénáristické, po režisérní! A oni jsou z toho na větvi!
Teď už vážně nevím, jestli jsou slepí nebo totálně tupí. Jedno z toho určitě. Spíš se přikláním k tomu, že mají natolik vymytý mozek všemi těmi *píp*, které hrajou po světě, že nepoznají kravinu, když na ní čučí...
A že je Twilight kravina pořádná!

LAME!

Dokonce jsem uvažovala, že tenhle film vlastně ani nestojí za to, psát k němu názor, ale nakonec jsem si řekla, že někde musí své znechucení a zklamání ventilovat.
Když jsem se na něj vydala, věděla jsme, že bude spíše horší než lepší, ale že bude tak hrozný, jsem netušila ani náhodou.
Své jediné naděje jsem vkládala do Hopkinse a ten byl snad největší propadák, nebo spíše jeden z největších propadáků, protože ať hledám, jak hledám, nenacházím na tomto filmu ani jedinou věc, která by mě oslnila.
Herecké výkony nuzné (tak nuzné, že mi to chvílemi připadalo i jako Stmívání), kamera dejme tomu, příběh beze šťávy, zdlouhavý, v end-effektu o ničem a bez jakýchkoli akčních scén, které by mne vtáhly do děje.
Několikrát jsem zaregistrovala pokus o hororové prvky- například, když padala jedna nebo dvě hlavy, když byly záběry na torza těl a když se celý štáb marně snažil vytvořit atmosféru, kdy se divák vážně lekne.
Ale snaha nestačila. Romantika ve filmu byla asi tolik romantická jako moje koleno a nějaký logický a plynulý postup to také naprosto postrádalo. Ale nedá se říct, že bych se nezasmála. Smála jsem se pořád, někdy v duchu, jindy nahlas a když už jsem neměla sílu se smát, vrtěla jsem pouze hlavou nad tou slabotou. Ztracených 100 minut. Jsem ráda, že to netrvalo déle, protože já už usínala po první pětině...

Očima jedné Ovečky...

Tak nevím, upřímně, jak začít tenhle názor.
O Pulp Fiction jsem slyšela už mnohem dříve a i přestože se počítá mezi jakési klasiky, které musí každý rádoby filmový znalec znát, neměla jsem příliš velkou chuť jej vidět. Hlavně z důvodu, že mi jak plakát, tak popis přišli trochu příliš crazy na můj vkus. Příliš ty šílené filmy nemusím, trocha šílenosti je snesitelná, většinou i vítaná, ale tady jsem se obávala, že to dopadne jako Borat. To byl obrovitánský omyl! Přímo megalomanský! :D
Teprve teď můžu říct, že odsuzovat něco, co jsem ještě neviděla není nejchytřejší. Pupl Fiction za to v každém případě stojí. Zatraceně skvělé. Šílené to bylo, ale bylo to šílené přesně tím stylem, který je mi vlastní. Johna Travoltu a Samuel L. Jacksona asi nikdy nezapomenu, jakožto jednu z nesmrtelných filmových dvojicí, Umu moc nemusím, ale hodila se a Bruce, božínku ten tam padl jako ulitý, i když jsem tomu ani nechtěla věřit :D
Moc povedené. Hláškami narvané až k prasknutí a ještě víc... Řekla bych, že to, co bude následovat se dá počítat jako přímo historický okamžik: "Klaním se, Tarantino, klaním se až na zem. Jsi mistr!" XD Pro mě poprvé...

Goodbye, John.

Hlavní lákadlo, které mě donutilo se na tenhle film nakonec podívat byl Channing, který viniká spíše svým vzhledem než hereckým talentem (ale také není z nejhorších). Roli v Dear John zvládl dle mého velmi dobře, stejně jako Amanda. Hodili se k sobě a tvořili sympatický pár. Ale nehodlám tady hodnotit jejich výkon, protože ten by sám o sobě film nepokazil. To, co z filmu udělalo jakousi podivnou slátatinu s jemně nelogickým a neplynulým vyústěným byl samotný příběh. Výhrady jsem začínala mít již na začátku, kdy dle mého jedna z nejdůležitějších fází filmu uběhla příliš rychle. Poté následovalo to hlavní, k němuž mám opravdu pramalé výhrady, a kdy jsem Dear John znovu dala šanci a těšila se z toho, že den ukončím nějakou příjemnou slaďárnou. Ale ouha. Konec se stal osudným. Bylo tam toho moc a jaksi to nevypadlo nijak záživně ani trhákově.
Nerada to říkám, ale tenhle prapodivný konec a trochu přehnaný začátek zkazil celou myšlenku, která by ve svém jádře byla nepochybně hodně plodná půda pro jeden z významnějších romantických filmů.
Pokud máte chuť se zbavit nadměrného množství slz či se kochat a dojímat pohledem na dva zamilované, vřele doporučuji jiný film. Já byla dojatá k slzám pouze ve chvílích, kdy šlo o Johnova otce, a ten konec už jsem opravdu proplakala. Teď tedy s ohledem na počáteční scénu jaksi ani nevím, co měla být hlavní pointa filmu; zda vztah Johna a jeho otce nebo vztah Johna a Savannah...
Značně nepovedené, možná dám šanci knížce, podle které to bylo natočeno - knihy jsou vždy lepší a pokud byl film takhle katastrofálně udělaný, můžu jedině doufat, že to bylo dočiněním režiséra (tady příliš nemohu hodnotit, poněvadž je toto můj druhý film od Hallströma a s Casanovou se jeho kvalita srovnávat nedá...).
Každopádně nesmím zapomenout na jednu věc. Ta se totiž povedla ze všeho nejvíce a dá se říct, že mě opravdu dorazila. Byl to trailer. Jestli tedy chcete vidět Dear John a nedopadnout jako lehce zmatený divák u rozpoluplného konce, podívejte se na trailer, protože on obsahuje asi tak vše, co by měl samotný film obsahovat v míře několikrát větší. A ten láskyplný vztah mezi Savannah a Johnem se tam prezentuje dokonce lépe... Pokud to byl tedy on, o kom celý tenhle film měl být.

Tlesky-Tlesk, Pláci-Plác

Tak jsem se konečně dočkala. :D Po třech měsících čekání, kdy jsem už vážně uvažovala nad takovou zoufalostí jako si ho stáhnout /což praktikuji hlavně u filmů, které už nejsou aktuální v kinech/ jsem na Shutter Island šla do našeho místního biografu. Názor na film by zřejmě neměl obsahovat detailní popis stupně tvrdosti sedaček ani střídající se jas obrazu, takže o tohle názor oželím a přejdu rovnou k věci.
Na film jsem chtěla hlavně proto, že mě jaksi nalákal, když jsem četla oficiální text. Trailer nebyl tedy nic moc, ale přesto jsem neklesala na mysli a teď vím, že jsem udělala dobře.
Lea beru spíše jen jako dobrého herce, jelikož mi jako osoba není sympatický a že by hrozilo nadměrné množství slin se také říct nedá - takže prostě herec a jeden z těch lepších. A v Prokletém ostrově to potvrdil. Dle mého mu nadání rozhodně nechybí. Michelle také seděla a narozdíl od Lea zůstala sympatická a oblíbená stále (jako už i u Zkrocené hory), i přestože její role byla všechno jen ne příjemná.
Co se týče nápadu: v jádře je asi lehce okoukaný a známý, ale já takové rozuzlení nečekala ani náhodou, takže smekám!
Yeah, a ještě bych měla zmínit Kingsleye: prostě machr :D
Mám vážně málo co vytknout, kromě jedné věci, to jest: Počáteční velmi nudná a zatraceně dlouhá fáze, než se konečně příběh dostal k pořádné akci. To trvalo opravdu až moc dlouho, a kdybych Ostrov stahovala, asi bych to vypla - jelikož jsem byla v kině a platila, vydržela jsem to a stálo to za to!
Nebojím se říct, že to bude asi jeden z nejlepších filmů, které jsem za svou skromnou filmovou kariéru viděla ;)

Ehm?

"Tim Burton znovu v akci!" hlásaly titulky velkým, zářivým písmem. Nehodlám tady přesně jmenovat ony plátky, které tak opěvovaly nástup další Burtonky, asi bych zasloužila urazit hlavu, jelikož bych je právě teď kvalitativně přirovnala k nějakým bulvárům, které čtou důchodkyně v parku, zatímco si neuvědomují, že se jejich malá pudlík právě škrtí o vodítko... No, snad jsem čekala příliš mnoho - jak to bývá vždy, když je propagace tak mocná a nakonec skutek utek. Ovšem snažím se na to dívat objektivně, ale už i to samotné je nemožné. Na žádný film Tima jsem se nikdy nedívala objektivně, nebyla jsem toho schopna. Burtonky nejsou o objektivitě. nejsou o tom, aby se na ně člověk podíval z nadhledem a odstupem. Jde o vytříbený, šiblý, neuvěřitelně oslňující a osobitý styl. Zdůrazňuji slovo osobitý, poněvadž neznám žádného jiného, kdo by se Timovi rovnal. Avšak to, co jsem viděla při shlédnutí Alenky bylo pouho pouhé zklamání. Ten originální Tim byl snad zcenzurován či co, ale rozhodně to nebyl ten Tim, kterého tolik hltám. Alenka se jevila spíše jako nějaký nepovedený mix Burtonky a pohádky, v němž spíše dominovaly prvky pohádek. Samozřejmě... na motivy Alenky v Říši divů. Jistě, ale není to právě umění Burtona, udělat ze značně nudné předlohy originální výtvor?
Čekala jsem více známek, které by nasvědčovaly, že byl film dělán právě takovým režisérem. Srdcová královna s megalomanskou hlavou, crazy kloboučník, křiklavě modrá housenka s vodní dýmkou a pár hlášek byly zoufalé pokusy vdechnout filmu nějaký říz.
Co ale rozhodně nemůžu zkritizovat je výkon Heleny a Johnyho, skvělé jako vždy. Ale i skvělí herci zaniknou v tak podivně neburtonsky udělaném snímku.
Nevím, no. Čekala jsem rozhodně víc a z kina jsem odcházela s rozpoluplnými pocity. Co se týče kvality zpracování a efektů, nemám co vytknout. Ale to vše prostě není Tim, kterého jsem poznala ve Sweeneym a Nevěstě. Podivný happyend to ještě znásobil.
Tak možná příště.

Tak, abych nějak začala...

Nečekala jsem od toho nic moc a moje očekávání byla naplněna. Ale v jednom mě tenhle snímek příjemně překvapil, nebylo to až TAK úděsné, jak jsem předpokládala.
Co se týče nápadu: ohrané a staré, obsazení: nijak oslňující, ale vyhovující, zpracování: povedené a celkový dojem: ucházející. Někteří v předchozích názorech mluví o tom, že to bylo vtipné, ano, vtipné to bylo, ale pochybuji, že kdybych se na něj dívala sama a ne v partě osmi lidí, smála bych se stejně. Některé hlášky skvostné, jiné ledatak na slabé uchechtnutí.
Absolutní propadák to nebyl, ale také nic zrovna vytříbeného a skvělého. Ale beru to tak, že jsem se na to dívala s trochou alkoholu v krvi a mozkem zastřeným dýmem z vodnice a to člověku hodnocení trochu pozmění. Takže si odečtěte tak deset procent a máte sumasumárum zdravého ovčího mozku =D

Že by se jednalo o nějaký velký trhák, nepředpokládal snad nikdo. A takhle komedie očekávání splnila. Oddechovka každým coulem. Nic světolomného. Ale vtipných scén se našlo dost.
Co se týče hereckého obsazení, Hugh samozřejmě klasika, Sarah nepříliš sympatická (mně osobně), ale stejně nepohoršila. Na obouch už jsou jejich roky vidět, ale přesto příjemně strávený čas :)

Málo rozumné, za to příliš citové

Hlavní důvody, proč jsem se rozhodla na tento film podívat, byly adaptace dalšího románu Jane Austen, herecké výkony Kate Winslet, Alana Rickmana a Hugha Granta.
Začnu u těch herců. Kate Winslet hrála dobře, tento snímek byly její filmové začátky, takže jsem čekala nějaké chybičky, ale musím uznat, že se žádné nevloudily. Opravdu nebylo znát, že v tom 'chodí' teprve pár pátků. Tady tedy klobouk dolů. Co se týče Hugha Granta, také nemám, co bych vytkla. I role Edwarda mu seděla (i když musím říct, že role všech mužů ve filmu byly až na několik vyjímek značně stydlivé, zdrženlivé a přílišně emocionální). Sympatický mladý hoch - jak jsem již zmínila -trochu nevyrovnaný a nesmělý. Alan Rickman pro mě představoval překvapení. Mohu říct, že je to snad poprvé, co jsem ho viděla hrát takovou postavu. Plukovník byl plachý a neuvěřitelně citově založený. Přímo se mi to příčilo. Ale nejen u Rickmana, všichni muži byly tak neuvěřitelně plaší a ostýchaví, že jsem se až divila.
Jediné potěšení byl Hugh Laurie, kterého jsem zaprvé vůbec nečekala a zadruhé zachoval svůj standart, na něž jsem zvyklá z Dr.House. Dokonce si myslím, že pan Palmer byla jediná postava ve filmu, která doopravdy nosila kalhoty. Všechny ostatní byly přitažené za vlasy a nereálné, že se mi z toho dělalo někdy i zle.
Ještě nesmím zapomenout zmínit Emmu Thompsonovou, který se ujala jak scénáře, tak i role Elinor. Byla ucházející. Ano, byla nominována na oskara, ale i přesto mi její herecký výkon nepřišel nijak legendární. Možná jsem také už ovlivněná celým tím podivínským a naprosto nechlapským pojetím mužů, ale neokouzlila.
Příběh sám o sobě byl zajímavý. Uvažovala jsem, že bych hodnotila kladněji ovšem ten příliš přeslazený konec mě přesvědčil o opaku.
Pokud už hodláte sledovat nějakou adaptaci Jane Austen, tak prozatím doporučuji Pýchu a Předsudek, protože toto opravdu nestálo za moc.

Aussie Salute!

Už je to pár pátků, co jsem tenhle snímek shlédla. Že bych zrovna patřila mezi slony, kteří jsou známí svou přímo sloní pamětí, se říct nedá. Nečekejte tedy nějaký dlouhatánský a detailní názor na film. Vzmůžu se jen na pár útržkových věciček, co mi zůstaly v hlavě. A hlavně na jeden útržkový pocit, který mi zůstal na duši.
Bylo to příjemné a bylo to dlouhé.
Nicole zrovna nepreferuji. Nevím, co na ni někteří (např. má maminečka) vidí, ale nemůžu popírat, že by neuměla hrát. Hrát tedy umí, takže se povoláním nesekla. A to je v Austrálii vidět.
Dále také přiznávám, bez nátlaku a naprosto dobrovolně, že jedna z hlavních věcí, proč jsem se na to šla dívat byl Hugh Jackman. V tomhle si třeba s mojí máti rozumíme a obě souhlasíme, že je zatraceně fešný! Ale to sem vlastně ani nepatří. :D Takže zpět k Austrálii.
Líbilo se mi to. Líbilo se mi to, protože Austrálie je země, která mě už dlouho fascinuje, a kterou plánuju někdy v budoucnosti jistojistě navštívit. Navíc nemůžu ani opomenout historický kontext, jenž se ve snímku objevil. Fajn, byl to možná takový lehce zoufalý pokus o tragické vyvrcholení na konci, ale hodil se tam. Alespoň do té doby, dokud se jednalo o mocenské hry. Bombardování už bylo trochu příliš. Ale dejme tomu.
K dobru musím připsat to, že jsme se do toho vžila. Rozhodně si tedy Austrálie zaslouží být celovečerním filmem, nejen kvůli hvězdnému obsazení, ale také kvůli (zdlouhavému, ale v end-effektu zajímavému) příběhu a několika skvělým hláškám a scénám, jejichž zveřejnění se opravdu velmi aktivně ujala Bettina. =)
Rozhodně se tady jedná o mnohem kvalitnější film než například doslova 'vyhulené' komedie. Ano, žánr drama a komedie se nedá příliš srovnávat, ale i přesto svůj večer raději strávím se zdlouhavým filmem, při němž se alespoň něco dozvím z historie a poznám kontinent protinožců než něčemu, čemu se ztěží dá říkat film (R.S.), a u něhož zjistím jen to, co už stejně dávno vím: Že po požítí trávy jsou lidé vytlemení.
No, nic. Přestanu být hnusná vůči bezinteligentním komediím, popřemýšlím, na kolik procent Austrálii zhodnotím a půjdu spát.
Mimochodem, nakonec se mi ten dlouhý názor povedl. Jestli jsem tím čtenářům na kflilmu.net prokázala službu, radši ani nechci vědět. Neberte mi iluze, prolosííím! :D

Nic moc.

Jak už někdo psal přede mnou - při dívání Vám někde v hlavě prostě něco připomíná Jurassic park a celý 'zážitek' z Lovců dinosaurů je vlastně k ničemu.
Ale zkusím to zhodnotit objektivně. Ne každý film má obrovský megalomanský rozpočet, takže se ne z každého filmu musí stát pecka, která Vás zavrtá hluboko do křesla. Nehledě na to, že po technické stránce to bylo malinko nuzné (možná jsem ještě ovlivněná Avatarem, ale pochybuju a řekla bych, že i přesto stálo technické zpracování za pramálo...) se do toho člověk vžije. Okrajově a velmi zřídka. Jednou nebo dvakrát jsem sebou trhla - což znamená, že jsem se lekla.
Ale, zkouknout to jednou naprosto stačí. Nic moc.

Burton si znovu a rád hraje s krví

No, prostě jedním slovem masakr. Možno ještě dodat slova jako nechuťárna, kanibalství a černý humor. Přídavným jménem černý myslen velmi černý, tak černý, že je černé uhlí málo černé.
Ale je to dobře šáhlé. Přesně takové, jaké by člověk od Tima Burtona čekal. I přestože jsem se v některých scénách přemáhala, abych nevyklopila obsah svého žaludku na klávesnici, bylo to fajn. Božínku, Burton ze mě udělal bezcitnou obludu s chlupatým srdcem, když hodnotím Sweeneyho jako fajn! Jenže on byl fajn. Byl nechutný, ale byl fajn.
Nedávno jsem četla jednu básnickou sbírku. Není nad nepřeložené originály. Líbí se mi Timův styl a hlavně jeho osobité malůvky (:D), i když je někdy i až příliš masakrující.
Nelituji ničeho, co jsem od TB viděla a přečetla.
Co se týče hereckých výkonů, nemám zrovna nějaké velké výhrady. Obsazení v podobě Johnyho, Heleny a Alana to celé jen potrhlo a zněkolikaznásobnělo. Jistě, dalo by se toho dost vylepšit, ale to se dá všude.
Takže, co říct. Vlastně nic nového z dílny známého smrtimila, ale přesto osobité a originální.

Hm

Co se týče hereckého obsazení, jsou to pro mě dosti neznámé a nic neříkající tváře. Zaměřím-li se na samotný příběh, je to zajímavé ale nikoli ohromující.
Když tedy mám zhodnotit celkový dojem, tak jsem lehce nonšalantní.
Ale musím uznat, že napjaté jsem byla, to tedy ano. Jednou jsem sebou dokonce trhla tak úspěšně, že jsem rozesmála celé kino... No, ale to je jedno... Nic světolomného, co by se zapsalo do ovčí paměti na věky věků a do skonání světa, kdy nás budou ovládat rostliny a my si dobrovolně lehneme pod sekačku, která nás oholí. A jen tak mimochodem, já bych si pod sekačku nelehla ani kdyby mě k tomu nutil třeba celý prales! Svoji vlnu mám moc ráda... :D

Rozlučme se. Právě nastal konec

Éry inteligentních filmů. Tohleto je totiž naprostá nesmyslná a skoro až trapná fraška trvající neskutečně dlouhých 110 minut. Ani Morgan Freeman nedokáže zachránit to, co všichni ostatní tak úspěšně zmrvili. Obávám se chvíle, kdy na světlo světa vyleze i druhý díl, který bude také stále o jednom a tom samém: Jak nejlépe obstřelit mrtvé prase. Jeví se mi to jako nepovedený pokus o předělávku Matrixu s nádechem velmi nuzné originálnosti.
Po shlédnutí ve Vás snad do konce života vyhasne plamínek naděje, že by se kdy mohlo objevit ještě něco, kde nepůjde jen o hloupé střílení a zabíjení.
Jediné, co mě fascinovalo byla ta vlákna, která každého vedla životem. Jinak ovšem zhola nic.
A ještě jednu ošklivou připomínku bych měla. Jediné Wanted, které budete potřebovat, bude nějaká taková skvělá pistolka, s níž tam Angelina machrovala. A nepokoušejte se střílet do plátna, film ke vší smůle přežije. Raději si rovnou vystřelte mozek z hlavy. Pokud se tedy ještě po takové stupiditě zvládnete trefit a pokud jste to už v průběhu filmu neudělali. Upřímnou soustrast.

Nemůžu kritizovat...

Božínku, co říct?
Jsem holka. Nechtějte po mně nějakou vytříbenou kritiku a hodnocení typu: 'Byla to neuvěřitelně předvídatelná hovadinka. Nudila jsem se a už se na to nikdy nebudu dívat, protože to byla obrovská ztráta času. Rozhodně mi to stačilo jednou a celkově to celé stálo za houby.'
Já to takhle prostě zformulovat nedokážu. Svým způsobem mě to okouzlilo. Nebyla to žádná typická americká hovadinka.
Zasmála jsem se a nebudu lhát ani si hrát na nějakou necitlivku: pokud budu mít tu možnost ten film ještě jednou vidět, tak se na něj znovu a ráda podívám. Jane Austen je kapitola sama pro sebe, takže tu tady nebudu rozebírat. Jde o to, že i přestože v kolonce žánr stojí Romantika. Není to taková ta typická, naivní a bezduchá romantika, kterou známe například z Twilight ságy. Je realističtější, důvěryhodnější. Emoce jsou podávány s určitým odstupem (alespoň od hlavních postav tomu tak je). Pan Darcy učaroval svou nonšalantností a tajemným kouzlem, včetně nesmrtelného gentlemanství. Elizabeth zase svým nadhledem, rozumem a uvažováním. Mr. Bennet celou svou postavou :). Dát stoprocent mě nenapadlo ani na vteřinu, ale benevolence jde v tomto případě stranou. Musím uznat, že tenhle film je jeden z mála, u něhož se skoro bojím říct, že se jedná o konstruktivní a smysluplnou romantiku, která vám mozek rozhodně vymyje, ale příjemným a hlavně věruhodným způsobem.

Klasika na Vánoce

Jako všechny tisíckrát obehrané pohádky a české filmy se s až ohromující pravidelností objevuje i S tebou mě baví svět.
Upřímně nepatří české komedie a filmy mezi mé oblíbené, ale musím uznat, že jednou za čas se nám povede natočit i něco dobrého. Jedním z těch povedených filmů z dílny českého národa je i tahle komedie.
Musím říct, že se nedivím, že se stala Komedií století, protože humor jí nechybí. Je to holt jiný humor než ten, na který jsme zvyklý z komedií, které letí v dnešní době. Přesněji řečeno je to český humor z roku 1982. A tak se to musí i brát. Když sesedneme z toho zatraceně vysokýho oře a podíváme se na S tebou mě baví svět objektivně a nezaujatě (tzn. Bez toho, že ho před shlédnutím hodíme do škatulky 'Český filmy z roku raz dva), tak musíme uznat, že ačkoli jsme už od rodičů nespočetkrát slyšeli "Matýsek se pos*al!", stejně nás to pobaví.
A mě to taky pobavilo. Je hrozně jednoduché hodnotit americké koprodukce, protože těch je ja na...Matýskováno a všechny jsou na jedno brdo. Českých filmů je taky tucet, ale na rozdíl od těch amerických mají něco v sobě. Možná jakýsi osobitý a typicky český styl. Je to fajn klasika. Oddech, pobavení. A to, že je ohraný a všechny už pomalu začíná nudit není filmem, ale tím, že nám ho televizní stanice pouští stále a stále dokola. Jsme otroci televizních kanálů! Lidstvo! Povstaňme a započněme revoluci ve vánočním programu! :D Už žádné Co takhle dát si špenát a S tebou mě baví svět! Stačí to jednou. Ale ne jednou za rok. Jednou za pár let. A teprve potom se dá opravdu nezúčastněně ohodnotit film.
Pokusila jsem se na to jít tedy z téhle strany. A musím uznat, že nelituji. Zábavné a fajnové. Hlášky jsou skvost a Albertovy bojovky jakbysmet. Ale příští rok tenhle film vynechám. A přespříští možná taky. No... a za tři roky ode dneška budu sedět před bednou a užívat si S tebou mě baví svět, protože ho uvidím po dlouhé době znovu a znovu mě pobaví, přesně tak, jak to bylo prve.

Bez komentáře.

Fajn, tak ne. Budu to komentovat. Musím!
Avatar. Poprvé, když jsem slyšela název Avatar a o tomhle snímku nevěděla zhola nic, zařadila jsem ho do kategorie: Dětské hovadinky na entou.
Ve chvíli, kdy jsem ho vygooglovala jsem se musela opravit. A to pořádně.
James Cameron.
To snad mluví samo za sebe.
Legendární režisér. A co jiného než něco legendárního by mohl vytvořit legendární režisér. Trailer mne nažhavil, recenze ještě víc. Jela jsem s našima do kina a nelitovala. O tom, že 3D v "Multikině Cinestar" není 3D se zmiňovat nebudu - nepatří to sem. Ale stejně to byl zážitek sám pro sebe. Mohla bych se tady rozepisovat, básnit o technickém provedení, mít výtky k příběhu, který dějově nepatří mezi ty nejlepší, hodnotit herce a tak dále. Ale nebudu. Prostě to zkrátím.
Stojí to za to. Po dlouhé době film, kdy jsem po celých 160 minut nechtěla jít na záchod. Film, u něhož jsem opustila kino mezi prvními, protože jsem váážně, ale váážně musela na WC. :D
Ne, opravdu skvělý filmový zážitek. Pokud se na něj půjdete podívat, tak nebudete litovat. Ne nadarmo se traduje, že je to první film svého druhu. Je to pravda.
Podtrženo, sečteno: Avatar je něco nového, osobitého a okouzlujícího. Něco, na co se vydržíte dívat jistě stále znovu a znovu. Protože jednou nestačí. Pokaždé najdete jinou věc, která vám učaruje a zanechá ve vás pocit originálnosti, který jste při jiných filmech neměli.
Nebudu si hrát na nějakou přísnou kritičku. Jsem uchvácena. A kdybych dala cokoli jiného než sto procent, byla by to fatální chyba.
Klaním se, tleskám a klušu zpět ke svému stádu =)

Bezduchá předělávka Popelky

Stupidní oddechovka. Vhodná, když nemáte nic na práci a máte chuť se dívat na další předělávku popelky.
Jediné, co bych připsala k dobru je Ralph Fiennes, který mi je sympatický. Jinak jen další romantická rádoby komedie.
Komediální prvky jsem nalezla ztěží tři. Vážně povedený byl jeden jediný, ten, který je tady v hláškách.

Lehce šiblý, ale humorný humor.

Satirická komedie. Už jen slovo satirická člověku prozradí, o co jde.
Přetéká to jízlivostí, jenže ne tou obvyklou, kterou známe. Je to pro mě malinko nepopsatelný druh posměšnosti.
Jednou za čas někdo prohodí vtipnou hlášku, které se zasmějete. Tyhle občasné proslovy Vás drží před obrazovkou. Dějově žádná bomba, ale nemusí to být přeci přímo atomovka, aby jste se do toho vžili. Po lehce nezáživném a zmateném začátku sedíte a sledujete, protože chcete vědět, jak to nakonec tedy je.
Konec přinesl hlavně mně překvapivé rozuzlení. Už jsem jásala, že se muži konečně přiznali k tomu, jací to jsou povrchní hulváti, co chtějí ženu jen do domácnosti, jenže nakonec to bude naopak. :D Možná by režísér dál nedokázal žít s penisem či co, kdyby poukázal na chlapi, ale to je vlastně jedno.
Zasmála jsem se a nelituji. Dobrá práce, Franku =)
PS: Stojím si na svém, Nicole to sluší pouze a jedině jako blondýnce!