Ovečka Kadeřavá

Bydlím ve velkém domečku v malé vesničce na jihu Čech, kam jezdí autobus čtyřikrát denně a to pouze za předpokladu, že není prosinec, leden nebo únor. (Asi se lehce nachladí, a proto nás v zimních měsících nikdy včasně nepoctívá svou přítomností. Což vlastně nikomu příliš nevadí. My jsme totiž rádi odděleni od civilizace, protože jsme prostě neandrtálci a vidláci a vůbec nás nese*e, že se po dlouhých devadesát dní nedostaneme do města jinak, než autem nebo pešky a neustále žijeme s obavou, že brzy padneme na zadek, na pusinku nebo někam do závěje, kde potkáme souseda, který je nezvěstný už od minulé zimy a nyní čeká, dokud se nebude psát rok 3000, kdy bude věda na tak velké úrovni, že ho rozmrazí a on se bude šklebit na hroby nás všech, strouhat mrkvičku a plácat se na rameno, že je prostě ten nej...). Abych ještě odpověděla na otázku, kde bydlím: Bydlím v místě, na němž si nemusím natahovat budík, protože ve chvíli, kdy vyleze sluníčko nad obzor se rozeřve kohout a probudí mě. No, a kdyby se čirou náhodou stalo, že se neprobudím díky tomu debilnímu ptákovi, tak mi budíček zařídí stádo sedmnácti ovcí, které mi bečí pod oknem a jen tak mimochodem se rozmnožuje ještě rychleji, než králíci, takže je číslo sedmnáct jistojistě neaktuální. Ale miluji své bydliště. Kohouta v nejbližší době totiž zbavíme hlavy a naložíme do polévky, s ovečkami jsem se ztotožnila tak dobře, že už jsem skoro jedna z nich (pokud se nebere v potaz to, že ony jaksi nemají vlnu a to, co mně roste z hlavy vlna skoro je...). Věřte nevěřte. Bydlím tady ráda. Po dlouhé a mrazivé zimě, jako v Rusku, kdy nás zahřívají pouze zásoby vodky (závidíte?) totiž přijde jaro. Sníh se změní v bláto a my prodáváme vstupenky na exkluzivní stoprocentně přírodní bahenní lázně. Nabízíme široký sortiment všech možných a nemožných koupelí, masek a všelijakých pijavic, které se vám přisají do třísel a míst jim velmi blízkým. Přijďte nás navštívit, možná vám dokonce dám slevu ;) Pokud se ptáte, co se stalo se sousedem ve škarpě, tak vám můžu odpovědět, že ten zůstane ve zledovatělém stavu celou dobu, dokud nezačně zase zima. My, osadníci máme totiž velkou výdrž a když si vezmeme do hlavy, že přežijeme jako kostka ledu do r.3000, tak nám to nikdo a nic nevymluví! Ani střídání ročních období a nějaké stupidní globální oteplování (že pane prezidente?). A už vůbec ne léto, jenž patří k nejpohodovějším obdobím v naší vesnici. To se začínají rodit malá komárčata a my, zatímco hrajeme v podvečer na hřišti volejbal se stáváme něčím jako přesnídávkou pro budoucí hnusné a obrovské krvežravé bestie. Ale nikomu to tady nevadí. Jsme na to již zvyklý a milujeme to. Takže... tady bydlím. =)