Pippinova žena

Nevydařené rande

"To překlepeš Ančo, to překlepeš," říkám si, když se mě ptá, jestli ještě nezajdeme na nějaký film. "Hmmm..oukej," zamumlám a nenávidím se za to. Sedám do křesla. Začíná film. Tohle příšerné rande se ukazuje býti nápadem roku.

Herci sympatičtí, hláškují jak Willis v Posledním skautovi a já se trhám smíchy. Od filmu jsem rozhodně nečekala moc, upřímně řečeno jsem v něm viděla jen příležitost, jak se na dvě hodiny vyhnout trapnému tichu. Možná právě díky tomu se mi to tak líbilo. Hudba perfektní, kamera, střih - nemám co vytknout.

A ještě musím říct - A-Team zachránil příšerné rande a dokonce jsme si i pak měli o čem povídat! :)

Během nekonečně dlouhého trháku jsem padla do mikrospánku a když jsem se z něj probrala, s hrůzou jsem zjistila, že najednou vím, jak film skončí. A taky že tak skončil. A teď tak nějak přemýšlím... Byl to účel?
Opravdu chtěl Nolan, abych padla nudou, aby se mi Leo vkradl do snu a našeptal mi, jak vše dopadne?
Jestli jo, tak je génius, pokud ne [a že já se přikláním k té druhé možnosti], tak to prostě byla jen předvídatelná nuda.
Přemýšlím, jestli dát 60 nebo 70. Líbila se mi hudba, nelíbilo se mi, jak moc se některé scény podobaly Matrixu. A že DiCapria nemám ráda, tak tady byl tak dobrý, že by mi opravdu nevadilo, kdyby se mi dnes v noci zjevil a nakecal mi cokoliv by si přál.

Mami, kde máme tlakoměr?

Tesco. Výprodej DVD s až 50% slevami. Disturbia za 74,90. Shia LaBeouf za takovou cenu? Přece ho tam nemůžu jen tak nechat ležet ladem!
A tak jsem se dostala k Disturbii. Ještě toho dne po setmění jsem nažhavila DVD přehrávač a už to jelo. S tou tmou to byla chyba. V jisté chvíli jsem si říkala, jestli to nemám nechat na ráno, až bude někdo doma.
Nevím, jestli to bylo mým aktuálním rozpoložením, ale přišlo mi to jak zábavné, tak napínavé. Hlavně tedy napínavé. Záporáka jsem se bála i přes tu obrazovku a měla jsem tendence zalézt pod peřinu... dobře, jednou jsem pod tu peřinu zalezla. Při scéně, kdy si Morse přisedne k Ashley do auta, se mi udělalo tak divně, že jsem si musela změřit tlak - a fakt že jo. Takže, když si to shrneme - byl to druhý film, u kterého jsem objímala polštář, druhý film, u kterého jsem lezla pod peřinu a první film, který mi změnil hodnotu krevního tlaku.
A to už musí něco znamenat, no ne?

Barmský videožurnál

Bylo něco málo po jedenácté večer, když už jsem se rozhodla, že "ještě kouknu, co dávaj' jinde a půjdu spát", když jsem přepnula na ČT 2. Pak už jsem spát rozhodně nechtěla. Stačilo tři minuty sledovat, co se děje na obrazovce, a vtáhlo mě to dovnitř. Už jsem nedokázala odtrhnout oči, prožívala jsem to naplno, v napínavých chvílích mi srdce bušilo jak o závod, napadaly mě všemožné nadávky a ptala jsem se sama sebe, jak jen se tohle může dít?
Snímek vřele doporučuji všem, není mu co vytknout.

A já vám něco povím.

Avatar je film založený čistě jen na efektech. Neberu jim to. Většina lidí na kfilmu to nezažila, ale z vyprávění možná slyšela, jak byli všichni na větvi z 2001: Vesmírné odysey, což byl tuším první film, ve kterém byly použity nějaké ty počítačové efekty.
Když se na odyseu koukáme dneska, tak práci počítačových mágů už skoro nikdo neocení, stejně tak to bude s Avatarem.
Jak už bylo řečeno níže - děj by se dal shrnout do dvaceti minut, krajina sice byla udělaná hezky, i ten galenit pěkně namaskovali jako vzácný nerost, ale to je prostě všechno.
Já tvrdím, že Pocahontas měla stejnou zápletku a ještě ke všemu lepší hudbu. :)

Už od úplného začátku jsem na tváři měla zajímavý úšklebek. Z toho se vyvinul hlasitý smích, skoro až pláč, když se Bella na začátku setkávala s Edwardem - ty jejich pohledy.. za to by se měla udělovat speciální cena. Ale dobře, už David Lynch říkal, že není důležité, jestli by se skutečný člověk zachoval stejně, tohle je přece film. V jisté části filmu se veškerá má mimika vytratila a po zbytek filmu jsem jen držela zoufalý pohled.
Chtěla jsem už Twilight vzdát, už jen kvůli nezvládnuté kameře a příšernému střihu, ale vydržela jsem až do konce, pobavenému úsměvu jsem se ale nevyhla. Jediné dvě věci, co mě zaujaly: 1)Soundtrack byl až na vyjímky prvotřídní.
2)Twilight musí být začarovaný nebo co, protože jsem pociťovala zvláštní radost z Cullenovic tatínka, vždycky když se objevil na plátně, nemohla jsem z něj spustit oči. Ti, co mě znají, by si asi řekli, že to není nic divného, já se přece v každém filmu do někoho zamiluju, ALE Cullen senior patří do skupinky lidí, kteří jdou absolutně mimo mě - Nafintění blonďáci. Divný, co?

Vymývárna mozků

Usedla jsem do sedadla, nasadila brýle, připravila si nezbytnosti jako tyčinku Corny a litr Coca-Coly, opřela se a.. film začal. Už dlouho se mi v multikině nestalo, že by film začal téměř okamžitě. Už to vykouzlilo úsměv na mé baculaté tvářičce.
Ale teď k filmu. Byly tam vtipné momenty, patří to k tomu lepšímu průměru, ale jak už psal kdosi podemnou, nemít 3D brýle, asi by z toho člověk neměl takový zážitek.
Krom toho jsem měla neodbytný pocit, že nám Američani opět ukazují, jak jsou úžasní a zlí Rusáci jim nemůžou překazit jejich plány. Ale v té době to asi tak bylo, takže to taky nemůžu moc kritizovat. Ale další věc - nezdálo se vám, že Naďa (nebo jak se ta ruská moucha jmenovala) byla na dětský film až moc vyvinutá? A ještě jedna věc, za kterou bych vraždila - to omdlévání už vážně přestalo být vtipné. Jednoznačně nejlepší na celém filmu byl Děda Mušák.
Fandila jsem mu nejvíc ze všech! Možná to dělala ta kožená bunda, ve které mi připomínal Indianu Jonese? (A takhle se děti pozná maniak - vidí Indyho všude.)
A závěrečné zhodnocení? Jak jsem již řekla, pár vtipných momentů by se našlo, bylo to 3D, za to taky přihazuji něco málo bodů... 70%.

Film nechápu, ale pochopit bych ho chtěla, při sledování se mě zmocnil pocit, který se mi nelíbil, ale chci ho zažít znova, bojím se na to ještě jednou podívat, ale určitě to udělám...

Pekelná nuda

Tak jsem si zase jednou vyšla do kina na pohádku. Chtěla jsem vidět Mádla v roli prince. Po dvaceti minutách, kdy nám pouštěli ukázky a po shlédnutí nekonečného filmu o filmu konečně pustili pohádku.
Mám-li to říct stručně, jedná se o neskutečně nudnou slátaninu, kde mixují snad všechny starší české pohádky. Zcela prokazatelně jsem tam rozeznala Šíleně smutnou princeznu a Zatoulanou princeznu, náznaky tam ale byly i z jiných klasik.
Zastřelit. I ten Mádl mě zklamal.

Po dlouhé době jsem si zase našla důvod, abych opět usedla do deváté řady, na sedadlo číslo sedm, na moje posvátné místo v místním kině.
Tím důvodem byl "film roku", "film století" a "nejlepší film všech dob", asi všichni víme, o kterém snímku teď mluvím. Ano ano, Temný rytíř.
Bez mučení přiznávám, že jestli něco nesnáším, tak jsou to "Batmanovky", ale pochopte, film, na který nejzápornější recenze zněla "Nejlepší film na světě", jsem prostě musela vidět.
Tak, ale dost okecávání - jak na mě tedy Temný rytíř zapůsobil?
Abych začala tím záporným - bylo to nepředstavitelně dlouhé. Tak dlouhé, že jsem na chvíli upadla do mikrospánku. Ale tak to asi mělo být, ti Batmanofanatici si dokonce ještě stěžovali, že to mohlo být delší, takže chyba asi bude na mém příjmači.
A teď už konečně k tomu zelenovlasému pánovi. Jokere, chci si tě vzít za manžela!
To, co tam předvedl Heath Ledger, to se nedá ani popsat, tak kladné slovo neexistuje. Byl to ten nejlepší herecký výkon, co jsem kdy viděla. Poprvé v životě jsem herci nevěřila, že je herec. To prostě nejde, aby někdo něco takového hrál.
A za tohle, za toho chlapíka s nožem, dávám plný počet, zaslouží si to.
RIP.
-----------------------------------------------¨
22.2.2009 - Update: Hodně dlouho jsem uvažovala, jestli mám tohle udělat, nakonec jsem se rozhodla, že ano. Čili. Z původní stovky polovinu ubírám. Myslím si, že jen za to, že někdo (ano, Heath) byl v roli padoucha nezapomenutelný, přece nemůžu dát plný počet. Celkově mě totiž ten film nebavil, jak jsem již zmínila, jednou jsem i usnula, proto pro Jokera 100, za film 50. Tímto se omlouvám za stržený průměr :)

Jak jsem mohla být tak hloupá a tento film tak dlouho ignorovat? Proč jsem si ho jen nepustila dříve? Stopařův průvodce po galaxii je něco úžasného, totálně mě to pohltilo, každá myšlenka je tak originální, každý moment, každá věta, každý detail.. všechno je tak skvěle promyšleno, do posledního milimetru filmového pásku se jedná o naprostý unikát ve světové kinematografii. A co teprve, až si půjdu do knihovny pro knížku..

Ztracený večer

Tak jsem se tedy s rodinkou vydala na Sněženky. Věděla jsem, že to nebude žádná sláva, ale že to bude až taková nuda, to bych nikomu nevěřila.
Staré hlášky se vrací v nevtipné podobě, Jeníčková je ještě ošklivější než tenkrát a celkově je to o ničem.
Jestli takhle vypadají srazy po 25 letech, tak radši na žádný nikdy nepojedu.

Příběh: 20%
Herci: 30%
Hudba: 40%

Je mi do breku

Seriál Bewitched naprosto zbožňuju, proto jsem se hrozně těšila na to, až konečně uvidím film. Ale co mělo být tohle? Naprostá slátanina, Ferrella bych za jeho výkon nejradši zastřelila.
Příště se mu zdaleka vyhnu a doporučím to i svým známým.
1O% za tu poslední scénku, která mi alespoň trochu připomněla starý dobrý originál.

Už se o tom nezmiňujte, pokud jsem

Nerada používám hodně kritická slova, ale tady si nemůžu pomoct. Je to prostě totální kravina, jinak se to říct nedá.
Naprostá katastrofa - příběh žádný, děj předvídatelný a aby toho nebylo málo, herecké výkony příšerné.
Je mi líto, ale tady by i těch deset bylo moc.

eh..

Hniji trapností, když přiznám, že film se mi líbil. Není to můj žánr, ale přece mě to nějakým záhadným způsobem oslovilo, dokonce jsem hlavní hrdince i fandila.
Někdy to sice bylo přehnané, ale i tak celkem zajímavý a (ano, řeknu to!) dojemný film.

Na tenhle film jsem narazila omylem, když mi bylo asi tak čtrnáct. Dokázal mě totálně pohltit, herecké výkony úžasné, jen Robertsová mi tam moc nesedla. Super nápad a poníženě přiznávám, že jméno Billy Mahonney mě děsilo ještě dlouho...

Enchanted

K této pohádce jsem se dostala z donucení. Děti si to půjčily a nedaly jinak, než že se na to s nimi podívám. Tak jsem se tedy usadila do křesla, ale měla jsem v plánu věnovat se notebooku, který jsem si posadila na klín. Chvílemi jsem zvedla oči od monitoru na televizi, pak stále častěji a častěji.. dopadlo to tak, že notebook jsem velice brzy vypla a doslova hltala obsah filmu. Amy Adams mě nadchla, Patrick Dempsey taky neměl chybu, ale kdo byl opravdickou hvězdou filmu, to byl princ v podání Jamese Mardsena. Netušila jsem, že to jde, aby se někdo v hraném příběhu choval jako kreslená postavička.
Pohádka byla tak naivní, přitom tak dokonale chytlavě natočená.. prostě kouzelná romance.
Ať nežeru - já dávám 90%

Já a polštář

Už dlouho se mi nestalo (vlastně před Znamením se mi to nestalo nikdy), že bych při sledování filmu skoro brečela strachy, nehnutě seděla a objímala pletený polštář po babičce.
Znamení pro mě byl úplně nový divácký zážitek. A co teprve, když jsem si ho pustila v původním znění...
K ničemu nemám nic špatnýho, dávám plný počet!

Odpovědi na otázky

Niel chtěl odpovědi, dostal se na I-60. Film mě pohltil od prvního okamžiku, líbí se mi charakter dálnice i celého filmu. Scény, na které se nezapomíná a já dávám 90% za film, který si vždy ráda znova pustím.

..

Moje dvacáté narozeniny jsem strávila v kině na tříhodinovém ruském filmu v původním znění s titulky. Téměř celý film se odehrává v jedné místnosti, kde sedí dvanáct postarších chlapíků a řeší velice zapeklitou situaci.
Zní to nudně. Ale to je jen dojem. Ve skutečnosti jde o velice zajímavý film, na žebříčku těch, co jsem v poslední době viděla, patří rozhodně k těm lepším, jestli ne k nejlepším!

Další příjemné překvapení

Hned po přečtení děje jsem věděla, že musím zajít do kina. Film mi neskutečně utekl - závěrečné titulky přišly po chvilce, která mi připadala jako maximálně třicet minut. A navíc - po dlouhé době to byl film, kde se lidé hned při závěrečných titulcích nezvedli, ale ještě chvíli seděli na místě a přemýšleli. To byla atmosféra.
Snímek všem mohu jen doporučit! :-)

Můj nej

Všechny filmy s Indym miluju, ale nejvíc mě zaujal právě Chrám zkázy. I když většině diváků lezla na nervy, tak Willie byla prvotřídní, Short Round taky úžasný a o Indym ani nemluvím.
A navíc - co potěší srdéčko dítěte se sadistickými sklony více, než vyjmutí bijícího srdce v mocném spánku Kalí Má? :-)

Když ostatní holčičky snily o tom, že se stanou baletkami, já snila o tom, že se stanu Indianou Jonesem. Indy má super hlášky, mezi ním a Marion to taky pěkně jiskří.. já dávám 80%

Nejslabší

Pro mě jednoznačně nejslabší díl z celé série, ale vůbec neříkám, že nestál za nic.
Indy je zpátky a tentokrát s velkým Henrym, jejich dialogy mě dokáží pobavit kdykoli a kdekoli.
+ dávám bonusových 10% za to, že jsem se konečně dozvěděla, jak vznikla Indyho jizva na bradě :P

Překvapení

Do kina jsem se dostala poměrně pozdě - asi až týden před vydáním DVD, takže jsem měla načteno spoustu recenzí a ze všech stran se na mě hrnul fakt, že není o co stát a jsou to jen ztracené dvě hodiny života.
Jako Indyholička jsem se ale rozhodla, že navzdory všem těm šumům se na něj půjdu podívat a názor si udělám sama.
Když jsem vstoupila do sálu těsně před začátkem, byla jsem docela zklamaná, na film se přišlo podívat už jen osm lidí. "Tohle si Indy nezasloužil", řekla jsem si pro sebe a když zhasla světla, tak jsem si uvědomila, že tohle je ta chvíle, na kterou jsem čekala celé ty roky od dob, co jsem se dozvěděla, že se chystá pokračování.
Od první chvíle, co se Harrison objevil na plátně, jsem seděla na sedadle s idiotickým úsměvem a všem hláškám jsem se věrně smála a Indyho tip, jak přežít atomový výbuch, si zapamatuji do dalších let.
Pro mě tedy příjemné překvapení, 90% je málo, ale 100 už je moc.