sigf07

Ve srovnání s úrovní ostatní současné české produkce je Svatba na bitevním poli přece jen vydařeným počinem. A až na omyly v podobě Skokana a bláznivého Pechy je i vtipná. Přesto kouzlo filmu nespočívá v jeho komičnosti, žabomyších válkách mezi vesnicemi ani v rádoby dramaticky pojatých životních příbězích obyvatel, ale v krásném prostředí jihu Moravy v kombinaci s prostým českým snílkovstvím. Duo Vašut - Polívka je z herců asi nejsympatičtější, a i když připomínají spíše karikatury, je radost je sledovat. To platí i o některých dalších momentech, kde obyvatelé hrají na vojáky a například scéna, kdy děti a manželky ráno obcházejí "bojiště" a hledají toho svého, nemá chybu.

Aneb bez mobilu to nejde

Lepší než jsem čekal. I když to není kdovíjak kvalitní dílo, docela jsem se bavil a film byl na možnosti, které žánr nabízí docela originální. No a to samé platí ohledně výkonů. Vzpomínka na opuchlou Ashley Tisdale mě asi bude ještě dlouho budit ze spaní... Jak už to u teen komedií bývá, soundtrack se povedl a vyvažuje naivní příběh.

Film je doslova narvaný mými oblíbenými herci a herečkami a proto jsem od něj očekával něco strhujícího a nezapomenutelného. Chyba lávky. I když mám Perryho, Hurleyovou, Crewse, Adamsovou a ostatní rád, přiznávám, že se jim tento film zas tak nepovedl. Vtipných momentů ve filmu moc není, ačkoli úplnou katastrofou "Sloužit Sáře" není. Nápad je to zajímavý s velkým potenciálem, ale tvůrci se ho zhostili nejhorším možným způsobem a původně nadějný a originální film úplně ubili pitomým scénářem a dialogy.

Naprostá legenda, která patří mezi absolutní špičku svého žánru a snad ani nemůže být nikdy překonána. Úžasný strhující příběh na pomezí komedie a romantického filmu, skvělá taneční čísla a písničky, které vám budou v hlavě znít hodně dlouho po zhlédnutí. K hereckým výkonům nemám jediné výhrady a například John Travolta u mě navždy zůstane tím nezapomenutelným samolibým frajerem Dannym Zukem, bez ohledu na to, že ve svých pozdějších filmech se stal akčním hrdinou, který pobíhá sem a tam se samopalem v ruce a likviduje jednoho protivníka za druhým.

Pro filmy z českého prostředí mám slabost. Snad je to nějaký patriotismus nebo co. Každopádně je Česká spojka dost dobrým filmem sama o sobě, s podmanivou atmosférou, vtipnými hláškami a vynikajícími hereckými výkony - tím mám na mysli zejména Chrise Rocka, Hopkinse a Petera Stormarea. Krásné prostředí Prahy a povedená titulní melodie jsou už jen příjemným bonusem, který vyvažuje jedinou slabinu, jíž je nepříliš originální (i když skvěle zpracovaná) zápletka.

Další komedie pro teenagery, která se točí téměř výhradně kolem sexu, ale která díkybohu nezklouzává k zbytečným fekalitám. Herecké výkony nejsou nijak úžasné, ale pro tento film úplně stačí, navíc velká část vtipů je vydařená a docela jsem se zasmál, i když o originalitě bych snad ani nemluvil - tvůrci se drží osvědčených receptů, viz. teplý spolubydlící nebo afektovaný vedoucí tábora. Pokud se chcete odreagovat, můžu Loudily vřele doporučit (kde zase proboha sehnali tento český název?), zaručeně je na co koukat!

Zajímavě laděný film, který je pravděpodobně tím nejoriginálnějším, v čem Jennifer Anistonová hrála, ale asi ne tím nejlepším. Herecké výkony jsou na poměrně slušné úrovni, ale při takovém obsazení to snad ani jinak nejde. Přesto z filmu nemám nejlepší dojem, což bude nejspíš způsobeno slabším (i když originálním) dějem s přehnaným důrazem na dramatičnost a romantiku. Na to doplácí komediální aspekt a mnoho momentů, kdy jsem se zasmál nebo aspoň pousmál, nebylo...

To, co na Anglických jahodách vidím jako hlavní pozitivum je skutečnost, že se konečně někdo rozhodl podívat na události roku 1968 i z pohledu "okupantů". Ve filmech o druhé světové je tento pohled už poměrně běžný, ale co se týče sovětské invaze, je to poprvé co jsem zaznamenal pokus o objektivnost... Film ukazuje jaká je politika svinstvo, když se ti nahoře rozhodnou realizovat své mocenské plány a jak na to obyčejní lidé na obou stranách doplácejí. Přesto, do syrového dokumentu film má daleko. Těžko říct, jestli je to dobře, příběh, kterým jsou události roku 1968 obaleny není nic moc, zábavných momentů je minimum a herecké výkony působí poměrně amatérsky. Nic na tom nemění ani obsazení údajného ruského Brada Pitta - Alexej Bardukov. Ten má totiž do svého vzoru hodně daleko, ať už to bereme vzhledově nebo podle hereckých kvalit. Přesto bych na závěr rád vyzdvihl ústřední písničku, která se kromě své chytlavosti může pochlubit i povedeným textem a do filmu mi prostě výborně sedl.

Film, o kterém sám Sylvester Stallone tvrdí, že hrát v něm byl omyl, podle mě nedopadl zase až tak špatně. Abyste rozuměli - Stallone podle mě hrál i v horších filmech. Vtipné momenty se najdou, stejně jako ty trapné, herci svými výkony nemají čím překvapit a taky to neudělají. Ve výsledku je film, hlavně díky sympatické zápletce o střetu matky a syna, snesitelným počinem, spadající do cyklu americké krimi komedie stokrát jinak.

Tak takový film nemusím. Pitomoučká romantická komedie, která se snaží vypadat jako něco hodnotnějšího tím, že se hlavní hrdinové zajímají o literaturu, klábosí o slavných autorech a sem tam recitují básničky. Inspirace podobnými britskými komediemi je zřejmá na první pohled, problém je však v tom, že Hollywood a hlavní představitelé přecenili své síly... Výkony jak (jinak krásné a talentované herečky) Sarah Gellarové tak i Aleca Baldwina jsou mizerné a divák zvažuje, jestli se u tohoto křečovitého výplodu má smát nebo plakat.

Tak zvládl David Yates svůj úkol nebo ne? Po slaboučké pětce se o jeho schopnostech všude hodně diskutovalo a pochybovalo. Já v tom budu pokračovat i teď, ačkoli úroveň šla podstatně nahoru. Knižní předloha je hodně rozvláčná a až na pár vyjímek, v podobě jedné nebo dvou akčních pasáží, jde vlastně o dílo založené na konverzaci. Tedy něco, co není pro filmaře příliš atraktivní. Yates však udělal ze zdánlivé slabiny pozitivum a tak jsou odlehčené pohodové pasáže, kdy hrdinové řeší své vztahy nebo hrají famfrpál, nejpovedenějšími úseky filmu. V případě dramatičtějších, vážnějších momentů a akčních scén (s vyjímkou té v jeskyni) byl daleko méně úspěšnější. Některé úplně vypustil, některé podal tak nepřirozeně a nudně, že si člověku zasteskne po (docela vtipném) plkání ve společenské místnosti. A podobně je to i s hereckými výkony. Radcliffe se už nějakou dobu nikam herecky nevyvíjí a za Watsonovou a Grintem pomalu ale jistě zaostává. Kdo by mu to ale měl za zlé, fanynky ho budou bránit zuby nehty a o jeho nahrazení se nemůže ani uvažovat. Snape a bláznivá Bellatrix působí jako dvě zombie či řečníci na sjezdu satanistů... Vyzdvihl bych spíše méně výrazné postavy, jejíž výkony mě tentokrát zaskočily a myslím si, že si uznání ocení. Jedním je Jim Broadbent v roli Křiklana, druhým Tom Felton, který se konečně nemusel omezovat na pouhé nenávistné pošklebování. Tentokrát sice žádnou cenu asi nedostane, ale větřím velký potenciál... Uvidíme, co nás čeká v posledním díle, Yates jej už má přiklepnutý, ale nejsem si jistý, jestli je on tím správným. I když uznávám, že opět měnit režiséra by bylo velkým riskem a na kvalitě by se to projevilo víc než to, co může ztropit Yates.

Co na to říct, když jsem viděl Dračí srdce poprvé, tak mě tento film úplně uchvátil. Na svou dobu vynikající triky, drak vypadá jako živý a český dráček Mráček (Za humny je drak) se s ním nemůže měřit ani náhodou. Postupem času sice nadšení trochu opadlo a začínají se objevovat drovbné chyby a nesrovnalosti, ale přesto se na film vždy rád podívám. Příběh se moc nezdržuje přílišnými oklikami a rovnou směřuje ke svému jedinému cíli, kterým je (jako vždy) povstání utlačovaných poddaných a likvidace arogantního tyrana. To ale nevadí - film má spád, vtip, akci a dokonce lehký nástin romantiky, což je kombinace, která se jen tak rychle neokouká. A jak už jsem řekl, jde v mém případě tak trochu o srdeční záležitost :)

Hned na úvod prohlašuji, že jsem jeden z těch chudáčků, kteří se museli spokojit s obyčejnou 2D verzí. A úplně mi to stačilo k tomu, abych si uvědomil, že Monstra vs. Vetřelci jsou (jakkoli pitomě zní název a vypadají plakáty) tím lepším, co v poslední době opustilo studia animátorů. Samozřejmě, že do není bůhvijaká kvalita a ceny kritiků to ani nezahlédne, ale na druhou stranu uspokojí potřeby diváků a to je to, o co tu jde. Děj je přímočarý, ale poměrně originální a hlavně příjemně podaný, scény s americkým prezidentem mě rozesmály a ostatní... těžko říct, jestli bych to nazval zábavou, ale přinejmenším mě pokusy tvůrců o vtip neurazily. Je skvělé, že animátoři konečně opustili lesy, pralesy a oceány, nechali zvířata na pokoji a místo dalších bláznivých veverek, zeber a žraloků se vyblbli na něčem jiném. I když je otázkou vkusu, jak reagovat na hroudu mluvícího slizu a žaborybího transsexuála.

Tak tento film se zkrátka nepodařil. Jednak byly ambice tvůrců až moc vysoké a na kvalitní (pokud takové vůbec existuje) muzikálové drama ze středoškolského prostředí jednoduše nemají, jednak se jim podařilo obsadit naprosto jalovou skupinu rádoby herců, kteří se svých rolí zhostili tím nejhorším a nejnudnějším způsobem... Ve výsledku je film podprůměrnou slaboduchou teenage romancí, která ničím nevyčnívá nad ostatní výtvory svého žánru. Zjev Hilary Duffové je stejně tuctový jako její zpěv - přitom ona jediná místy působila dojmem, že se snaží hrát. Namelírovaný blbeček Oliver James mi ani nestojí za zmínku...

Kdo přetrpí nemastný neslaný rozjezd, který trvá zhruba hodinu (tedy dvě třetiny filmu) a u kterého se člověku klíží oči, bude nakonec odměněn výrazně povedenějším finále. Z filmu se totiž vyklube příjemná britská tragikomedie, při níž se člověk sice nepopadá za břicho, ale tím více si vychutnává těch pár vtipných replik a herecké umění všech zúčastněných. Rovněž se povedla i dramatická stránka filmu, přestože s realističností to občas zaskřípe a člověk si skoro říká, že dvě tři kulky v těle v podstatě nic neznamenají. Jak jsem již zmínil, jsou herecké výkony a hvězdné obsazení (a to zejména Fiennes s Gleesonem) tím hlavním důvodem, proč stojí za to film vidět. A to včetně Colina Farrella, přestože ten se většinu filmu tváří jakoby mu někdo na začátku natáčení sebral medvídka a on se z toho psychicky zhroutil. Za zmínku stojí také malebné a lehce melancholické prostředí nádherného belgického městečka, podkreslené stejně rozvláčnou klavírní melodií, jako je tomu u větší části filmu. Přestože se budete při sledování asi nějakou dobu nudit a možná si jej naplno vychutnáte až napodruhé, kouzlo Brug si vás dříve nebo později stejně získá.

Kdo by čekal ještě bláznivější obdobu Policajta ze školky, ten je v tomto případě vedle. Pokud mám tento film k něčemu přirovnat, tak snad ke kombinaci Smrtonosné pasti a Sám doma, přičemž jsou parodovány oba tyto tituly. Do ulítlé bezduché zábavy to má poměrně daleko a sám se divím, jak mě příběh slušňáckého obtloustlého snílka zaujal. Většina gagů je sice postavena spíše na situačním než konverzačním humoru, ale k pobavení úplně stačí. Kevin James si u mě po úletu "Když si Chuck bral Larryho" konečně trochu napravil reputaci. Pokud vám můžu něco poradit, tak nemějte přehnaně vysoká očekávání a z kina odejdete se stejně dobrým dojmem z filmu jako já.

Ještě drsnější? Ani náhodou!

Čeho je moc, toho je příliš a ve filmovém světe to platí snad bez vyjímky. Sandra Bullock je zpět ve své divácky vděčné roli, ale i když je stále roztomilá, tak film místy hodně zavání trapností... zkrátka nastavovaná kaše, která má za účel jediné - vybílit kapsy všem těm, které předchozí díl pobavil. Ano, trapnými momenty a nastavováním mám na mysli například šílené převleky a la Rio de Janeiro karneval a soutěž imitátorů. Skutečně povedených momentů je poskrovnu a až do závěrečných titulků jsem doufal, že se objeví alespoň náznak pohodové a přirozené atmosféry prvního dílu. Nemusím snad zmiňovat, že jsem se nedočkal a namísto toho mi opět předhodili ohranou písničku o tom, že povyšovat nad ostatní se nemá....

Na úvod je třeba říct, že Earth je v prvé řadě dokument a na ty platí trochu odlišná měřítka - těžko jej můžeme srovnávat s dramatem, komedií či dobrodružným filmem. A on je to navíc hodně povedený dokument, který mě uchvátil jak nádhernými scéneriemi a raritními záběry, tak i svým zpracováním. Asi nejvíc bych v tomto ohledu vyzdvihl hudbu, která je skutečně tím, co bych nazval podmaňující a skvěle doplňuje jednotlivé scény. Ty jsou skvěle poskládány do jednotlivých po sobě jdoucích celků a film nabývá na plynulosti - osobně mi ta hodina a půl uplynula hrozně rychle :) Zaujalo mě, že se tentokrát tvůrci nesnažili zakrývat krutou stránku přírody a tak se kromě klasických záběrů rozverných mláďátek dočkáme i o poznání realističtějších záběrů, které se v přírodě objevují častěji. Tato přirozenost vás sice občas dojme, ale záběry mají v životě, stejně jako v dokumentu, své místo. To samé platí o kritice a ekologických problémech, kterým se sice autoři úplně nevyhýbají, ale vždy je zmíňují jen tak mimochodem... záběry na tající Arktidu mluví samy za sebe. Zkrátka vzato kolem a kolem, Earth je po obsahové i technické stránce hodně nadprůměrný dokument, u kterého je zatěžko se rozhodnout zda si zaslouží 90 nebo 100% :)

Stupidní film, navazující (a dějové předcházející) na kultovní sérii, vychází z přesvědčení, že z lidí se stávají monstra následkem nějakého traumatu z dětství. Což mi tentokrát vůbec nesedí a v Hannibalu Lecterovi vidím raději vyšinutého kultivovaného inteligenta, který vše to, co páchá, dělá ze zjevného znechucení společností. Pindání o pomstě a přetváření jeho postavy do podoby romantického hrdiny je zoufalým, nevěrohodným a nepromyšleným činem... Ale není to to jediné, co v tomhle hloupém prequelu skřípe, nesmyslů či chybných kroků udělali tvůrci více, ať už jde o herecké ucho v hlavní roli - Gasparda Ulliela nebo fascinaci asijským bojovým uměním, které je teď sice oblíbené, ale Lecter o ně nikdy ani náznakem nenaznačil zájem. Nebýt zoufalé snahy zapadnout mezi ostatní díly série a rozjet kariéru neschopnému režisérovi Peteru Webberovi, byl by z filmu průměrný akční thriller. Dělají z něj ale něco víc, než čím skutečně je - a čím vůbec může být, což sráží mé hodnocení ještě o několik stupňů níž.

Nemastný neslaný děj, který je možná romantickým, ale do komedie má hodně daleko. Začínající režisérka Vanessa Parise se nespokojila jen s režírováním, ale spáchala taky určitou část scénáře a když byla v tom, rovnou si střihla jednu z rolí. Není divu, že ani jednu z těchto závazků uspokojivě nezvládla. Podobně jako ústřední dvojice nesympatických hrdinů. Freddie Prinze Jr. působil hodně zmateným dojmem a Taryn Manningová ze všeho nejvíc připomínala narkomanku krátce po absťáku. O nějakém jiskření tu nemůže být ani řeč, natož o vtipných momentech, propracovaných dialozích a věrohodných výkonech. Alespoň, že soundtrack je poměrně povedený. Protiklady se přitahují je film, který působí jako hodně nepovedená parafráze Pretty Woman a na který se doufám už nikdy nepodívám.

Z očekávané lehce romantické komedie se vyklubal takový kýč až to bolí. Ben Affleck, Liv Tylerová, Jason Biggs a ostatní podávají neuvěřitelně strojené výkony (o Jennifer Lopezové ani nemluvě) a vypadá to, že i oni sami si uvědomují do jaké pitomosti se to pustili. Nechápu jak dokázal Kevin Smith sehnat pro tento projekt tolik slavných jmen, ledaže by jim vyhrožoval smrtí... Samotný děj je nudný a od začátku směřuje k jedinému očekávanému cíli - velkému rodinnému objetí, stmívačce a závěrečným titulkům. To, že se vás po celou dobu snaží v jednom kuse dojmout snad ani nemusím zmiňovat. Klidně řekněte, že jsem odporný cynik, když nedokáži ocenit morální kvality tohoto filmu, ale mě to ustavičné kecání o lásce otce k dceři, doplněné o tklivé melodie, otravovalo.

Jako kluk jsem tenhle film viděl a tehdy jsem si nedokázal představit mrazivější drama - být úplně bezmocný a vydán napospas oceánu, je hrozivou představou i teď, ale přesto film již ztratil hodně ze své děsivosti a některé momenty jsou spíše úsměvné. Na druhou stranu, dvě hodiny stopáže a hodně omezený prostor, na kterém se herci mohou pohybovat určitě svazuje ruce a klobouk dolů před každým, kdo i přesto dokáže vytvořit napínavý film.

Zajímavý snímek, který určitě stojí za zhlédnutí a který ve mě vyvolal hodně rozporuplné pocity. Zaujaly mě útěky do jiného světa a jeho občasné prolínání do reality v myslích hrdinek, styl, jakým Jackson celý příběh vypráví a snad i hudba, která dojem výstřednosti ještě umocňuje. Naopak Kate Winsletovou jsem nikdy neměl rád a i když obvykle uznávám její nesporný herecký talent, filmy s touto herečkou příliš nevyhledávám. Po dnešku můžu říct to samé i o Melanii Lynskeyové. Nějak mě děvčata nepřesvědčila, že berou své role vážně a nedařilo se jim vtáhnout mě do děje a vcítit se do toho, co prožívají. Což na druhou stranu není špatně a asi to svědčí o mých morálních kvalitách :) Tato zákeřná vražda zůstává zákeřnou vraždou, na tom trvám i přesto, že v případě podobného filmu Klass jsem hrdinům sám cpal zbraně do rukou.

Režijní debut Aleca Baldwina se bohužel nijak zvlášť nepovedl. Obsazení Anthonyho Hopkinse bylo slibným krokem, stejně jako Dana Aykroyda a Jeniffer Love Hewittové, ale lesk, který filmu účast těchto hollywoodských hvězd dodává, není náležitě využit a tak během filmu jen sem tam zahlédnete nějaké to problesknutí, které v zápětí zmizí v neprostupné temnotě nudy. Herecké výkony jsou totiž hodně podprůměrné a například Jennifer, které role ďábla evidentně nesedla se ani v nejmenším nedá srovnávat s okouzlujícím výkonem Liz Hurleyové v podobném filmu Smlouva s ďáblem, který byl pravděpodobně pro tvůrce z velké části inspirací. Nezbývá než dodat, že na to, že se má jednat o komedii se většina pokusů mě pobavit míjela účinkem a ocenil jsem až záverečný soudní proces, z kterého se však dalo vytlouct daleko víc. Na druhou stranu, i sám Baldwin prohlašuje, že se výsledný snímek zásadně liší od původního scénáře - producenti trvali na spoustě změn a škrtů, což se jim však ve výsledku vymstilo a tržby nebyly takové jak očekávali. Dobře jim tak.

Docela příjemná komedie se dvěma mými oblíbenými herci v hlavní roli. S humorem a originalitou je to tak trochu diskutabilní, ale univerzální komedie, u které by se celou dobu bavil úplně každý, snad ani neexistuje. Jméno Sean William Scott je snad jasným vodítkem o co v tomto filmu půjde, své klasické roli se ani zde nevyhnul. O to víc pozornosti na sebe strhává Paul Rudd, který není jen Seanovým nevýrazným parťákem, ba co víc, v některých momentech bych řekl, že jej herecky o dost převyšuje. Nápad přimíchat do děje téma milovníků fantasy byl rozhodně jeden z nejlepších, které scénáristé měli a mě osobně sledování těchhle cvoků pobavilo. Velcí bratři (neboli Role Models) jsou poměrně svěží komedií, která pobaví. Přinejmenším napoprvé.