avatar uživatele

Pecca007

Jméno
Věk
Bydliště
Twitter
Facebook
Instagram
Poznámka
Názory
plakát filmu
Poldové
Cop Out
60 %

Cop Out

Režisér Kevin Smith je takové světlé místečko dnešního komediálního žánru. Osobně ho mám raději, než více favorizovaného Judda Apatowa. Jeho komedie jsou více vtipné, dá se u nich snadněji odpočívat a dokáže vytvořit naprosto vyšperkovaný "gag" dialog. Proto jsem chtěl vidět, jaký bude jeho nejnovější film "Poldové" (hodně suchý překlad distributora mimochodem), na kterém se podílel pouze jako režisér a scénář nechal, mně neznámým, bratrům Cullenovým. Což o to, fanoušky si film přitáhnout dokáže, neboť co se týče hereckého obsazení, je to pastva pro oči. Bruce Willis jako ta akčnější a "coolovější" polovička policejního dua a Tracy Morgan jako ta zábavnější polovička, která rozdělí akci od vtipu. K tomu ještě svědek v podobě Seanna Williama Scotta a menší hvězdičky ve vedlejších rolích s tváří Kevina Pollaka nebo Jasona Leeho. Musím přiznat, že když jsem se dozvěděl o tomhle filmu, nadchl mě natolik, že jsem od něho očekával doslova zázrak v odvětví "buddy" komedií. Očekával jsem něco, co tady ještě nebylo. Nějakou novou dvojici, která by se stala kultovní a neviděl bych jí naposled. Možná i proto mě nakonec film mírně zklamal. Hlavní hrdinové mi přišli jen vtipní, ale ne "cool". Tím, že se scénáristé soustředili hlavně na tu komediální stránku filmu, působili hlavní hrdinové jako blbci a dokonce i hlavní záporák působil úplně jinak, než by měl. Chybí akce, což je nadruhou stranu ovšem dobře, protože Smithovi akční scény nejdou. Ze začátku film působí příjemně a vtipně, a to proto, že se divák seznamuje s hlavními postavami. Avšak film působí stejně i když už by měla být atmosféra zcela vážnější. Film se snaží působit vtipně neustále, což je také jeho největší chyba! Díky tomu je také spousta fórků buď úplně mimo anebo vtipné na sílu. Alespoň, že závěr je povedený. Teď k hercům. Bruce Willis tady hraje rozhodně lépe, než ve filmu "Náhradníci". Vyvrátil to, čeho jsem se obával a to bylo to, že ztratil čuch na role. Filmy podobné "Poslednímu skautovi" nebo "Smrtonosné pasti" už určitě nenatočí, ale alespoň se nedá upsat podprůměrným (akčním) filmům. Tracy Morgan jde čím dál, tím víc vidět. Jako komik rozděluje diváky do dvou skupin. Já patřím do té, která ho má ráda. Umí nasadit totálně tupý a hloupý výraz a je přitom vtipnější, než kdyby řekl nějaký fórek. Seann William Scott poslední dobou trochu upadá. Nejnovější film, co jsem s ním viděl byl "Pan tělocvikář" a stejně jako v tomto filmu, ani tady mě nějak více nezaujal. Stále si myslím, že se té škatulky Stiflera už nezbaví. Další herci už hráli pouze průměr. Jedním dechem: "Smith zkouší jen režírovat a nedopadá to úplně katastrofálně. Jenže koncept téhle buddy komedie, který mají na svědomí bratři Cullenovi mi upřímně nějak nesedl. Tracy Morgan se tak může jakkoli snažit mě rozesmát, už to avšak zcela nenapraví, ale chválím ho!" Dávám 60 %. P.S.: Úvodní scéna výslechu je peckovní!

20. dubna 2010
plakát filmu
Riddick: Kronika temna
The Chronicles Of Riddick
40 %

The Chronicles of Riddick

Druhý díl s hlavní postavou jménem Riddick. Film byl přesně takový jak jsem očekával. Jestli David Twohy
dělal film "Černočerná tma" z lásky k sci-fi žánru, tak druhý díl značí už pouze a jen rozežranost! Twohy dostal zkrátka více financí a tak udělal všechno velkolepější a blýskavější! Typická chyba hollywoodských filmařů. I když je úplně stejných příkladů všude v historii filmu a diváci stále vtloukají filmařům do hlavy přísloví: "Méně znamená občas více." Pánové v Hollywoodu jakoby byli hluší a slepí! Znovu je tu samozřejmě Vin Diesel, což je jedině dobře, protože kdyby se vyměnil herec hlavní postavy, byl by to poslední hřebíček do rakve. Nejprve klady. Ty peníze jsou v tom filmu vidět. Vizuálně je to docela pecka a akčně film taky vystoupil o dvě úrovně výše. Což je největší klad tohoto filmu. Dozvídáme se něco víc o Riddickovi, ale nadruhou stranu Twohy děj moc zkomplikoval. Pro mě bylo skoro až nemožné uvěřit, že tenhle film má vůbec něco společného s filmem "Černočerná tma". Film mě spíše zklamal. Ukojil sice mé dětské ego toužící po akci, ale zklamal mě jako nadšeného fandu sci-fi žánru. Mohu to říct i tak, že Twohyho nastínění budoucnosti, planet a všemožných lidských ras mě nějak neuspokojilo a nelíbilo se mi. Jenže když nebudu přemýšlet nad detaily a kouknu se na to jen jako na akční řežbu, tak je to rozhodně nadprůměr. Na tenhle film se ale nedá koukat jen jako na čistou akci, protože to je pokračování velmi dobře odvyprávěného a natočeného sci-fi snímku! Závěr taky nebyl nic moc. Otevřený konec se k tomuto filmu vůbec nehodil a jsem i rád, že studio nepřistoupilo na natočení dalšího dílu (i když je pravda, že Vin by už zase potřeboval nějakou větší roli). Když už Twohy dostal k dispozici tolik peněz, odrazilo se to samozřejmě i na herecké stránce. Největším překvapením pro mě byla Judi Dench. Tohle bylo podle mě plýtvání jejím talentem, ale když jsou ve hře peníze, není se čemu divit. Ve filmu nepředvedla ani nějak zvlášť kvalitní výkon. Pouze se občas stala průsvitnou a dobře fungovala jen jako vypravěč. Vin Diesel byl opět a více "cool". Už tolik nehláškoval, ale díky němu byli některý scény dost vyšperkované (zabití hrnkem). Colm Feore a Karl Urban jsou velice špatní záporáci. Zcela nefunkční. Thandie Newton jako jediná mile překvapila! Jako intrikářka byla věrohodná a nebezpečně sexy, její výkon mě uspokojil. :) Jedním dechem: "Vizuální a akční stránka filmu je bezchybná! Všechno ostatní je ale špatně. David Twohy byl úplně mimo a úplně tím zašlapal předchozí díl!" Dávám 40 %.

19. dubna 2010
plakát filmu
Kokain
Blow
60 %

Blow

Johnny Depp je prostě všude a vždycky je opěvovaný. Dámy chodí do kin jen kvůli němu, ani neví o čem je vlastně ten jeho nový film a dělají mu celkem pěkně velké tržby. "Kokain" byl ten typ filmu, u kterého jsem si mohl ověřit, jestli je Depp opravdu tak dobrý herec, jak o něm všude po světě koluje. Už mě trochu utvrdil, že je, když jsem se nedávno díval na "Krycí jméno Donnie Brasco", ale tenhle film je opět jeden z těch "based on a true story" a v těhle filmech se dobře pozná, jestli je někdo dobrý či špatný herec. Já byl ale natolik zaslepený filosofováním, jestli mě Depp v tomto filmu ohromí, že jsem zapomněl na to, že i když je film podle skutečné události, nemusí to nutně znamenat, že u mě sklidí úspěch. Autobiografické filmy se totiž nemají dělat o každém člověku, co něco dokázal (o tom už jsem se přesvědčil při sledování filmu "Falco"). Příběh o Georgeovi Jungovi Vám nepřinese žádné nové, či kvalitněji řečené poselství. Nepřinese Vám žádné poselství, protože film je pouze o jednom dealerovi drog, kterého po celém světě pořádně proslavil ne prodej kokainu, ale až tento film s Johnny Deppem. Jsem si jistý, že i dnešní američan nemá ani potuchy, kdo je nějaký George Jung. Třeba Pabla Escobara jsem znal i já a díky zařazení téhle postavy do příběhu mi, nevím proč, přišel film více autentický. Dnes už je to prostě neznámá postava a v roce 2001 byla taky. Režisér Ted Demme natočil tenhle film víceméně jen pro sebe. To, co tenhle film opravdu drží nad vodou jsou skvělé herecké výkony. Hlavně ten Deppův, protože právě díky němu v samém závěru filmu litujete hlavní postavy a nejradši byste mu pomohli z basy. Film nepostrádá emoce, to rozhodně ne, ba naopak je emocemi napěchovaný a tenhle fakt už sám o sobě zvyšuje kvalitu filmu. Herecká stránka avšak nezklamala a projevila se jako největší pozitivum filmu. Ano uznávám, Johnny Depp je kvalitní herec a tímto filmem mě natrvalo přesvědčil. Kromě Deppa mě ale mile překvapil třeba i Ray Liotta. Tohohle herce znám jen jako tvrďáka a vidět ho hrát poctivého chlapa bylo velké a navzdory obavám i milé překvapení. Penélope Cruz byla zase velké a nemilé překvapení. Tím, že se skoro celou dobu, kdy byla na scéně líbala s Deppem a šňupala koks mě nepřesvědčila ani trochu o nějakém kvalitním výkonu. Popravdě mi přišla otravná! Jordi Molla taky hodně překvapil. Podal zde lepší výkon, než ve filmu "Mizerové 2" a já si ho v tomhle filmu rychle oblíbil. Paul Reubens podal podle mě druhý nejlepší výkon (hned po Deppovi). I když hraje nějaké divné individuum, jeho výkonu se dá věřit. Co mě mrzí je, že Franka Potente nedostala tolik prostoru, takže nezahrála nic víc, než jen průměrný výkon. Jedním dechem: "Další příklad toho, že né všechny autobiografické filmy jsou kvalitní. Tenhle mě třeba vůbec nechytl a jediné, co na něm bylo kvalitního byly herecké výkony většiny herců!" Dávám 60 %.

17. dubna 2010
plakát filmu
Zpátky na zem
Down to Earth
60 %

Down To Earth

Černošským komediím se nebráním, protože znám černošskou historii, takže jejich gagy a fórky (narozdíl od některých jiných diváků chápu), mám rád jejich lehce rasistický humor a ještě více rád mám rád stand-up show. Tenhle film kdysi jednu dobu hrál na HBO a já jsem ho nevynechal ani jednou. Proto jsem chtěl zjistit, jak na mě film zapůsobí teď, když se na něho podívám s odstupem času ještě jednou. Musím přiznat, že teď na mě zapůsobil hůře, než kdysi, ale pořád to pro mě byla zábava. Opravdu jsem dostal občasnou absenci humoru (a to je mi u filmu s Chrisem Rockem hodně divné), ale pořád tu byly scénky, které mě dostávaly (např. když jede v Chris Rock v těle bílého Charlese Wallingtona se sluhou Ciscem a poslouchají Snoop Dogga). Takových fórků je ve filmu ale nedostatek a to má samozřejmě za následek upadající komediální kvalitu. Film už na mě prostě nepůsobil jako skvělá komedie, nýbrž jako příjemná oddychovka na kteroukoli denní dobu. Potěšili (a nezklamali) mě herci jako Eugene Levy, Jennifer Coolidge, Regina King, Chazz Palminteri nebo malá cameo role Johna Cho a každý z níich hrál takový charakter postavy, jaká mu jde nejlépe. Coolidge hrála mrchu a nymfu v jednom, Levy hrál ňoumu, King hrála tvrdou, ale sympaticky milou slečnu a tak bych mohl pokračovat do aleluja. Režíjní dvojce bratrů Weitzových obsadila fungující hereckou skvadru, avšak jelikož je scénář sice nápaditý, ale má hluchá místa, která nezalepí ani rychlá pusa Chrise Rocka, je z toho nakonec jen opravdu lechce nadprůměrná oddechovka. Největší chybou je však to, že některé filmové stand-up výstupy Chrise Rocka nejsou nějak extra vtipné a já se smál jen málokterým jeho vtipům na pódiu. Tenhle film zkrátka zkombinoval několik hodně obtížných příběhů tykajících se komedií (nebe, posmrtný život, stand-up výstupy) a sám se tím pokazil, protože taková kombinace je o hubu a ani čtyři scénáristé (včele s Chrisem Rockem) nedokaží tohle humoristicky utáhnout. Chris Rock však zvládá táhnout alespoň celý film, když už ne scénář. Jeho ksicht je vtipný sám o sobě, jeho grimasy a gagy Vám taky vyloudí úsměv na rtech. Rozhodně je zde lepší, než třeba v novějším "Moje žena a jiné katastrofy". Ostatní herci, jak už jsem se zmiňoval, hrají průměrně, ale u nikoho mi nic vyloženě nevadilo. Všichni prostě hráli své role a nikdo nebyl lepší, než ten druhý či dokonce lepší, než sám Chris Rock. Jedním dechem: "S lepším scénářem a s gagy pro celé publikum (nejen pro to černé) by mohla být tahle komedie šíleně "funny". Bohužel, velké množství hluchých míst ve scénáři se ovšem projevilo. Rock je ale perfektní!" Dávám 60 %.

17. dubna 2010
plakát filmu
50 %

House of Wax

Horrory jsem měl vždycky rád a vyvražďovačky prostě byly a budou mou horrorovou srdcovkou. Tuhle vyvražďovačku jsem ještě neviděl, tudíž jsem to chtěl napravit a taky se konečně podívat na nějaký z těch neskutečně kritizovaných hereckých výkonů Paris Hiltonové. I když jsem zprvu vlastně ani moc nechtěl, protože o tomto filmu kolovaly jenom ty zlé a špatné řeči, ale jelikož jsem se na film měl dívat s kamarádem nakonec jsem ho pustil, protože dívat se na tyhle typy filmů ve více lidech je zábava pokaždé. Já jsem od tohoto filmu nečekal nic kvalitního a když jsem zjistil, jak dlouho film trvá, bylo mi jasné, že tímto filmem debutující režisér Jaume Collet-Serra nedokáže dělat (tudíž ani točit) zázraky. Film obsahoval vlastně stejné chyby jako všechny ostatní slashery. Byl klišoidní a začátek byl natahovaný. Filmu bych ještě vytknul to, že všechny skoro všichni teenageři byli zavražděni v průběhu zhruba dvaceti minut a když má film skoro dvě hodiny, je to pro diváka docela nepříjemné zjištění. Abych na film ale jen neházel špínu musím uznat, že voskové městečko vypadalo skvěle a film nepostrádal pár pekelně morbidních scének. Ve filmu tak naleznete takové chuťovky jako je ušmiknutý prst nebo propíchnutá hlava. Jak jsem již psal, "Dům voskových figurín" je úplně stejný slasher jako všichni jeho předchůdci. Snaží se diváka nalákat na nehezky vypadající morbidity a pár erotických scén a doufá, že diváka opije rohlíkem. Musím uznat, že film má hezkou image, "cool" vrahy a i mezi teenagerama se najdou nějací ti sympaťáci (Chad Michael Murray, Robert Ri’chard). Nadruhou stranu však je celý pokryt klišé, je zbytečně protahovaný a lekačky taky nějak velký "shock" účinek. Některé dokonce ani nefungují! Co se týče herců, je to stejné. Polovina je sympatická, polovina je k smíchu. Jared Paladecki působil po celou dobu, co byl na scéně jako pitomec. Už měl i lepší herecké chvilky (a to hraje pravidelně jen v horrorech). Elisha Cuthbert měla za úkol jen křičet a nesundat ze sebe svoje bílé tílko a Paris Hiltonová tu byla jen pro tu erotickou složku. Chad Michael Murray byl jediný pořádný sympaťák v tomto filmu. Byl "cool" a byl za hrdinu. Pro typický slasher zcela dostačující výkon. Brian Van Holt byl pěkně slizský hajzl a pořádný úchyl, tudíž taky pro typický slasher zcela dostačující herecký výkon. Jedním dechem: "Tenhle film je tak půl na půl. Prostě typický klišoidní, neskutečně natáhnutej slasher s pár nechutně "cool" momenty, kvalitním záporákem a s hloupými, uřvanými teenagery!" 50 % a to jen kvůli té efektivní scéně v závěru!

17. dubna 2010
plakát filmu
60 %

Pitch Black

Oba dva filmy s Riddickem už mám nějakou chvíli doma, tak jsem se konečně odhodlal a pustil si první díl. "Černočerná tma" vypadal na první pohled jako takovej film od fanouška žánru. Režisér Twohy do tohoto filmu vložil na dnešní poměry docela nízky rozpočet, obsadil zrovna začínající herce (a taky neherce) a šel točit na poušť. Na to, jak málo to stálo milionů je film hodně vizuálně vyšperkovaný a v souvislosti s tímto filmem je opravdu možno mluvit o sci-fi. Divák by skoro ani nepoznal, že je to točené na Zemi. Tohle je asi nejlepší film Twohyho a je to hodně smutné, protože film zase taková bomba není. Náměť divákovi nepřinese nic nového a herecké výkony taky nejsou bůhbvíjak kvalitní. Nadruhou stranu po té vizuální stránce film rozhodně sci-fi žánru ostudu nedělá. Twohy je pořád ale jen průměrný režisér, co vždycky spíše lépe psal scénáře, než režíroval filmy (Hlubina, Dokonalý únik). Film je taky dost předvídatelný a postupně se z něho stává spíše takový lehký odvar slasher odvětví. Tvorové proti kterým se snaží hrstka postav postavit ve mně vůbec žádné pocity napětí či dokonce strachu nevyvolali. To, co film drží nad vodou je skutečnost, že ve filmu je několik památných scén, povícero povedených hlášek a Vin Diesel je neskutečně "cool". Tyto faktory filmu hodně pomáhají a když k tomu ještě přičtu tu jedinou technicky opravdu povedenou část - vizualitu, tak tenhle film není nakonec až tak špatná podívaná, navzdory všem předvídatelnostem a dalším chybám na kráse. Vina Diesela zachraňuje jeho tvrdý pohled a hlášky, ale jinak stojí jeho výkon za dvě věci a podobně je tomu i u ostatních herců. Tehdy začínající Radha Mitchell podává dle očekávání čistě průměrný výkon a Cole Hauser je jako takový nenucený záporák zcela dostačující. Není to žádný šílenec, ale jde poznat, že klaďas to taky rozhodně není. Tenhle film už měl tisíce záporáku s podobou létajících vetřelců, takže Hauser skutečně nemusel rozsévat zlo po kilech. Keith David, ačkoli měl ze všech herců asi největší zkušenosti, také nepodává nějaký extra herecký výkon, ale pouze standart. Ani se není čemu divit, když je jeho postava nezajímavá. Další herci už nestojí ani za zmíňku. Jedním dechem: "Film na jednu stranu recykluje námět, který už mnoho diváků vidělo a nabízí slabou hereckou stránku v čele s jedinou "cool" postavou s tváří Vina Diesela. Nadruhou stranu je to ale vizuální sci-fi žánrovka s pár památnými scénami a taky nejpovedenější snímek jinak průměrného Twohyho!" Dávám 60 %.

17. dubna 2010
plakát filmu
Srdce v Atlantidě
Hearts in Atlantis
80 %

Hearts In Atlantis

Už mi to příjde jako osud. Aniž bych to nějak vyloženě chtěl, tak narážím na filmy podle Kingových povídek. Po tomhle filmu jsem pokukoval už nějakou dobu a jeho námět se mi moc líbil, ale že tohle je jedna z nich jsem se dozvěděl až po dokoukání filmu a upřímně řečeno, mě to velice překvapilo. Tenhle film byl totiž úplně z jiného šálku, než jsme od Kinga zvyklí. Bylo to spíše rodinné drama, než napínavý thriller a filmová adaptace byla jedna z těch lepších. Lepší, jak kdejaké jiné zfilmované Kingovy romány. Režisér Scott Hicks uměl do filmu dát potřebnou dávku emocí. Po té dramatické stránce byl film vyšperkovaný a emocemi se zde nešetřilo. Knižní předloha údajně většinu čtenářů nesmírně dojala, takže se pochopitelně o to samé snažil i film. Co se týče mně osobně, filmu se to podařilo a dojal mě. Na filmu mi ovšem i vadilo pár věcí, jako je neuzavřenost příběhu nebo málo údajů, informací a zajímavostí ohledně Hopkinsovi postavy. U téhle postavy bych se pozastavil. Anthony Hopkins byl ten, na kom celý film stál. I kdyby byli Anton Yelchin nebo David Morse sebe více dokonalí herci, kdyby zde Hopkins zklamal, film by stál za dvě věci. To se však nestalo, ale stejně jsem měl pocit, že scénárista William Goldman (mimojiné přepsal ke zfilmování i Kingovo "Misery nechce zemřít"), mohl Hopkinse více zaměstnat a to tím, že by jeho postavu trochu rozvětvil a udělal tak pro diváka film více zajímavým a dechberoucím, než ve skutečnosti byl. Tenhle film také utrpěl na nesympatičnosti některých postav a né zrovna skvělých hereckých výkonů. Takovým typickým příkladem tohoto filmu je Hope Davis, která ztvárnila matku hlavní postavy. Její postava nebyla sympatická, ale to ani být neměla. Měla působit bezradně a sobecky, ale Hope Daviso z této postavy udělala normální semetriku a nic víc, než to. Navíc chvílemi neskutečně přehrávala a to se mi vždycky příčí. Anthony Hopkins byl příjemně tajemný, sympatický a neubližný. Přesně takový, jak jeho role vyžadovala, takže na tohoto herce nemám vůbec žádné výtky. Anton Yelchin je zde ještě nedozrálý a to se i projevuje v jeho hereckém výkonu. Podává výkon podobně, jako by ho podal jakýkoli mladý herec před pubertou, čili čistý průměr. David Morse také potěšil i když byl na scéně jen opravdu malou část filmu. Scény s ním jsou ovšem zcela emocionálně laděny a jeho nešťastné a psí pohledy, které se navzájem prolínají by na Vás měli zcela zabrat. Jedním dechem: "Po dlouhé době opět kvalitní drama, které mi na dlouhou dobu uvízne v hlavě. Hlavně díky příběhu, atmosféře, Hopkinsovi a Morseovi!" Dávám 80 % a řadím do domací filmotéky!

13. dubna 2010
plakát filmu
Propast
The Abyss
80 %

The Abyss

Když už jsem neviděl ten bezchybný a nejlepší film všech dob - "Avatar", rozhodl jsem si to alespoň vynahradit jiným filmem od mistra Jamese Camerona. "Propast" je hodně (neprávem) opomíjené dílko v němž nás má Cameron přesvědčit tím, že umí kvalitně točit i něco jiného, než potápějící se lodě nebo hru na kočku a na myš s robotem z budoucnosti. Viděl jsem 171 minutový "director's cut" a jsem velice překvapen! Nejenže mě film navzdory své délce nenudil, ale dokázal mě připoutat k sedačce. Nominace na Oskara za kameru je zcela pochopitelná, protože když si vezmete jak málo měli kameraman Salomon a režisér Cameron prostoru pro natáčení a podíváte se na celkový výsledek, nezbývá Vám nic jiného, než jen uznale pokývat hlavou. Cameron opravdu umí a i když jsem si nikdy nebyl zcela jistý, po shlédnutí tohoto filmu již jsem! Dokázal mě svým vyprávěním zaujmout a napnout. Některé scénky byly opravdu nervydrásající (pomalý pád jeřábu na ponorku, oživování Lindsey nebo prozkoumávání potopené ponorky atd.). Ovšem, poselství, které nám chtěl Cameron tímhle filmem předat mi přišlo tak trochu zbytečné, neboť o tomhle tématu se zabývalo už kvantum filmů a některé "Propast" ve vyústění pointy a výsledného dojmu nemá šanci trumfnout. Ještě že je film tak technicky vyšperkovaný a co se týče efektů, tak rozhodně předběhl svou dobu. Tenhle film jen dokazuje to, že Cameron je kvalitní režisér a stejně kvalitní scénárista. Teď k herecké stránce filmu. Ed Harris byl jako kladná hlavní postava velmi milé překvapení, protože po všech těch záporácích, které za svou kariéru hrál jsem se konečně jistojistě přesvědčil, že je to sympaťák a že klaďase umí zahrát stejně dobře jako záporáky. Michael Biehn jakožto hlavní záporná postava mě taky dokázal přesvědčit. Dokonce tak, že kdybych byl akademikem, nebál bych se ho nominat na Oskara! Jeho postava více a více šílí a jeho ztvárnění postupně nabíhajícího šílenství bylo dosti přesvědčivé! Mary Elizabeth Mastrantonio byla krásná, sympatická a nedělala hercům ostudu, takže i když nepředváděla nic světoborného, dívalo se na ní líp, než třeba na Chrise Elliotta. Jedním dechem: "Technicky výborně zpracovaný film, který ohromí i dnešního diváka a ukazuje nám, jaký je Cameron frajer. To je ale vše, protože filmů o mimozemšťanech je tolik, že bych našel minimálně dva lépší filmy! Biehn ovšem neskutečně překvapil!" Dávám silných 80 %.

12. dubna 2010
plakát filmu
Chlapec v pruhovaném pyžamu
The Boy in the Striped Pyjamas
70 %

The Boy In the Striped Pyjamas

Filmy o druhé světové válce se dnes už tolik netočí. Nejspíše tvůrcům příjde, že diváci jsou touto tématikou již přesyceni (což je i pravda) a taky si myslím, že si filmaři už dokonce ani netrofnou takové filmy točit, protože konkurence je více, než kvalitní a těžce se zdolává (Schindlerův seznam, Pianista, Šedá zóna). Ovšem, když se občas vyklube nějaký odvážlivec se zajímavě znějícím námětem z druhé světové války, musím to vidět! Mark Herman není nějak známý režisér a tohle bylo mé první setkání s jeho tvorbou, takže k tomuto člověku nemám co více napsat. Příběh mě, řekl bych i mile, překvapil. Film totiž není čistě o druhé světové válce. Ukazuje nám život v táboře jen tak naokraj a s vojáky se setkáváme v jiných situacích, než jsme zvyklí. Tohle je totiž drama. Drama více o pohledu na válku z pohledu němců (ať už dospělých nebo dětí), než o židech a jejich životě. Tudíž na mě film působil zcela jinak, než všechny dosavadní filmy o takovém tématu. Naivita hlavního hrdiny sice občas divákovi spíše leze na nervy, ale většinou na diváka působí smutně. Film se vlastně celý nese v takovém depresivním duchu a všechny postavy v něm jsou od začátku do konce smutné. "Drama gradaci" jak bych to nazval zde taky nechybí. Začne to maličkostí jakou je stěhování a skončí dost katastroficky. Jediný problém je, že závěr je divákovi jasný už předem. Další negativum je to, že postavy (nejvíc hlavní postava a jeho matka) se chovají strašně hloupě a dělají nesmyslná rozhodnutí. U osmiletého dítěte bych to ještě pochopil, ale matka v podání Very Farmigy mi byla silně nesympatická za svou hysteričnost a stupidní kroky, které její postava dá se říci po celý film prováděla. Tyhle zbytečnosti ubírají na kráse jinak skvělému dramatu. Co se mého názoru týče, tak herecká stránka filmu nebyla vůbec špatná. Davida Thewlise bych tu vůbec nepoznal. Jako nacista ve vyšším postavení byl slizský a nepříjemný. Z jeho ledového klidu a vražedných pohledů šel strach a husí kůže, ale co se mě týče, na to, že hrál nacistu mohl být trochu surovější, nebezpečnější a mohl být více hajzl. Takhle mi to připadalo jako slabý odvar Ralpha Fiennese z filmu "Schindlerův seznam". Veru Farmigu mám jindy rád, ale tady mi silně nesedla. Občas se mi zdálo, že malinko přehrávala. Asa Butterfield jako hlavní postava Bruno nebyl také nic moc. Viděl jsem hodně charismatičtějších, mladých herců, než je Butterfield. Zlatý (herecký) hřeb večera byl ovšem Rupert Friend. Takhle nějak jsem si představoval mladého nacistu. Hrubý, násilnický a věčně v ráži. Friendovi se podle mě podařilo nacistu ztvárnit do puntíku přesně. Jedním dechem: "Ne válečný film, ale rodinné drama v období druhé světové války. Příběh je smutný a rozhodně většinu diváků dojme. Chyby na kráse mu dělají jen některé špatně napsané postavy a brzy vyzrazeného závěru!" Dávám 70 %.

12. dubna 2010
plakát filmu
Maverick
Maverick
70 %

Maverick

Sobotní, filmové dopoledne u mne doma vždycky patří oddechovým filmům. Dnes přišla řada na film "Maverick" a já jsem byl na něj, abych pravdu řekl, docela natěšený. Spojení režiséra Richarda Donnera a Mela Gibsona pokaždé přináší ovoce a já neviděl důvod, proč by to zrovna u tohoto filmu mělo být jinak. Western už jsem neviděl pěkně dlouho a i když tenhle film nebyl úplně čistý western, vizualita filmu mě každou chvíli přesvědčovala o opaku. Richard Donner zkrátka umí. Je to zatraceně vtipné a hlavní hrdina je naprostý sympaťák. To, čeho jsem se obával se nakonec nekonalo. Bál jsem se toho, že Gibsona budu během filmu pořád vidět jako Martina Riggse, ale to se nestalo. Zápletka je se více a více zamotává, ale nikdy se v ději neztratíte. Tím pádem ale film poukazuje na svůj největší nedostatek. Film působí totiž strašně natahovaně a kdyby bylo na mně, nebál bych se ho klidně zkrátit o dobrých patnáct minut. To jediné mi na filmu vadilo. Další malinká chyba na kráse je ta, že vtipnost filmu není vyvážená, tudíž sí na některé scénky teď už ani nevzpomínám a některé scénky zase nemohu dostat z hlavy. Scénář se mi jinak zdá bezchybný. "Maverick" je poměrně dlouhý film a v žádné chvíli vyloženě nenudí. Baví Vás jak hlavní postava, tak i situace do které se spolu se svými přáteli zaplete. Závěr ale mile překvapí a film si zachová stejnou tvář s jakou přišel a s jakou po celou dobu vystupoval - jako oddechový, vtipný a chytrý western. Mel Gibson je tady větší sympaťák, než v celé sérii "Smrtonosné pasti" nebo ve filmu "Po čem ženy touží". Jeho úsměv byl tak sladký, až se mi z toho kazily zuby a celou dobu vážně působil jako ňouma, co neumí napočítat do pěti. Opravdu velmi dobře zahraná role! Jodie Foster je tady sexy jako v žádném jiném filmu. Opravdu jí to sluší a potěšilo mě, že v tomto filmu opravdu podává nějaký slušný výkon a není tu jen na okrasu. James Garner na mě ale působil, že je tu jen do počtu, protože nic světoborného zde tedy nepředváděl. Alfred Molina a James Coburn jsou zrození pro ztvárnění záporáků a proto jim to jde hodně dobře. Nemám žádné výtky. Cameo Dannyho Glovera je usměvavé a ty nechápavé a zmatené pohledy zkrátka vypovídají za vše. Také jedna z památných chvilek filmu. Jedním dechem: "Hodně dobrý film, jemuž ale škodí zbytečná přetaženost a nevyváženost humoru! Gibson a Foster válí!" Dávám 70 % a zakládám do mé osobní filmotéky!

10. dubna 2010
plakát filmu
Život Davida Galea
The Life of David Gale
70 %

The Life of David Gale

Filmů, polemizujících o trestu smrti jsem už pár viděl, ale ani jeden nebyl v takovém obsazení a v rukou režiséra, o kterém jsem si byl naprosto jistý, že je kvalitní. Možná to bylo trochu troufalé tvrdit, protože jsem od režiséra Alana Parkera viděl jenom jeden film a to "Angel Heart", ale už tenhle snímek mě přesvědčil, že Parker točit umí a to tak, že jsem opravdu věřil, že film je ve správných rukou. Tak zajímavé propojení dvou žánrů už jsem dlouho neviděl. Nebyl to žádný slabý odvar dramatu a krimi, který by se neznatelně odehrával v pozadí příběhu a divák by ani nevěděl, kam má vlastně film zařadit. Film měl totiž opravdu buď tu dramatickou část, nebo tu kriminální. Parker mě nezklamal! Dramatická linka je sice místy nudná a zajímavou se pro mě stala až později, když byl příběh v pokročilejším stádiu. Kriminální linka avšak nemá chybu! Je napínavá a i když jsem také děj trochu předpovídal dopředu, závěrečný zvrat, kdy do sebe všechno zapadne mi přece jenom vyrazil dech! Režisér Parker kašle na nějakou cenzuru a podává film dost surově, tím pádem dodává té kriminální zápletce na atmosféričnosti. Největším škůdcem filmu jsou snad jen některé nudné části ve filmu, kterým se zkrátka nevyhnete. Film je prostě moc dlouhý na to, aby se divák alespoň jednou pořádně nezanudil. Jsou zde však také chvilky, kdy scénárista Charles Randolph příjemně překvapí a já osobně jsem se například u scény, kdy Gale "bojuje" ve slovní přestřelce s guvernérem, hodně bavil. Ačkoli film pojednává o stále aktuálním tématu, film mi neprozradil nic, co už bych nevěděl. Že má právní systém chyby, to víme všichni. Mě spíše vadí to, že film chtěl hlavně upozornit právě na toto sdělení a ten závěrečný zvrat, ta třešnička na dortu tady byla jen na aranž, aby se divák necítil ochuzený. Poselství filmu zkrátka a jasně nevyzní tak, jak by mělo a trochu se mine účinkem. Všechno ostatní je ale perfektní. Kevin Spacey opět exceluje a opět přivádí všechnu pozornost na sebe a z filmu dělá tak trochu "one man show". Kate Winslet sice působila příjemně, ale to nic nemění na tom, že její výkon byl průměrný a nezachránily to ani ty vlhké oči v závěru. Laura Linney překvapila, protože mě (po Spaceym) zaujala nejvíce ze všech herců! Její výkon byl výborný, procítěný a autentický. Pochvala je na místě! Jedním dechem: "Rozhodně zajímavý film jenž se sice se svým poselstvím tak trochu minul účinkem, ale zápletka hezky graduje a závěrečný, povedený zvrat trochu ztlumí i fakt, že ve filmu se vyskytují slabší, nudnější scény! Filmu zkrátka trošku uškodil scénář. Spacey a Linney jsou však perfektní!" Dávám 70 %.

10. dubna 2010
plakát filmu
Východní přísliby
Eastern Promises
80 %

Eastern Promises

Zatím mě všechny filmy režiséra Davida Cronenberga velmi zaujaly. "Scanners" sice trochu méně, než jeho "Moucha", ale už nějaký ten pátek vím, že když narazím na filmy tohoto mistra, rozhodně je škoda je vynechat. Jeho nejnovější počin "Východní přísliby" jsem tudíž musel vidět co nejdříve, protože tu byla šance, že jestli tenhle film bude alespoň tak dobrý jako dva předchozí filmy Cronenberga které jsem viděl, zařadí se tento režisér mezi moje top režiséry. Nakonec jsem si oddychl, protože film se opravdu vyvedl a nezklamal mé očekávání. Viggo Mortensen v hlavní roli ve mne sice budil nejistotu, protože jsem jej (asi jako všichni) měl zaškatulkovaného jako Aragorna, ale v podstatě jsem se bál zbytečně. Tento film byl hodně vychvalován a já pochopil proč. "Východní přísliby" se mi líbily více, než například tolik do nebe vynášený "Americký Gangster". Proč? Atmosféra je tu silnější a lepší a zasazení ruské mafie do Londýna vůbec nebyl "crazy idea", jak jsem si původně myslel. Naopak, celý film je velmi realistický. Ani herci vůbec nezklamali. Cronenberg se sice trochu krotil, protože narozdíl od jeho ostatních filmů tady chyběl ten jeho pravý chladnokrevný podpis, ale zase ne úplně. V některých scénách (úvod, sauna) jde velmi dobře poznat, že právě běží Cronenbergův film. Je pravda, že ve filmu se spíše mluví, než jedná, ale i přesto mě film vůbec nenudil. Bylo to nejspíše tím, že mě bavily všechny herecké výkony a scénárista Steven Knight napsal perfektní scénář o praktikách ruské mafie. Jak již jsem psal, film je podepřen výbornými hereckými výkony. Mortensen změnil image, přízvuk a konečně mám pocit, že se co se mé osoby týče, zbavil tváře Aragorna. Je to tahoun celého filmu a nominace na Oskara je zde lehce pochopitelná. Vincent Cassel je další jedinec, z kterého jsem nemohl spustit oči. Jeho výkon byl tak přesvědčivý, že jsem schopný uvěřit tomu, že i ve skutečnosti je tak šílený a ujetý. Další procenta nahoru! Poslední do třetice je Armin Mueller-Stahl. Byl chladný, byl to boss a já mu to věřil. Na tuhle trojici bych se mohl dívat neustále. Naomi Watts podává průměrný výkon. Já jsem však od ní nic jiného nečekal. Jediné, co mi na filmu vadilo, byl z poloviny nedopovězený příběh. Cronenberg se taky podepsal jen tak matně, ale jelikož měl k dispozici kvalitní scénář a uměl ho podat ani mi tak nevadilo, že nebyl tak moc svůj. Jedním dechem: "Cronenberg je borec, Mortensen je borec, Cassell je perverzní šílenec a Mueller-Stahl je boss. Tahle kombinace se mi neskutečně líbí!" Dávám 80 %. Do budoucna by to chtělo víc takových komornějších gangsterek.

9. dubna 2010
plakát filmu
Americká kletba
An American Haunting
50 %

An American Haunting

Včera jsem měl možnost shlédnout tento horror. Něco málo jsem o něm věděl. On sám si dělá reklamu tím, že je údajně založen na skutečnosti a převádí na plátno celý zdokumentovaný příběh. To bylo ale jediné, co jsem o filmu věděl. Nevěděl jsem jméno režiséra, herců, nevěděl jsem nic bližšího k příběhu, takže jsem šel k tomuto filmu zcela nepřipravený a nejistý tím, co ho vlastně čeká. Jméno Courtney Solomon jsem neznal a jeho předchozí (a údajně katastrofální) počin "Dračí doupě" jsem neviděl. Ovšem jména jako Donald Sutherland, Sissy Spacek nebo Rachel Hurd-Wood mě překvapily. Film tedy vypadal na první pohled velmi slibně, ale největší zápor se stejně objevil. Proč ne, nemám problém věřit jakémukoli filmu, že je podle skutečnosti, ale proboha když už se pyšní tímhle podtitulem, ať mu to diváci alespoň uvěří. Příběhu, který se odehrál v devatenáctém století se těžko věří, ale budiž. Takových momentů, kdy jsem byl na pochybách jestli se to, co se ve filmu odehrává opravdu stalo. Samozřejmě jsem věděl, že tvůrci se úplně nedrží skutečností a potřebují příběh nějak okořenit, ale příběh se celý zdál smyšlený, takže zde bylo velmi těžké odhalit, co se opravdu stalo a co je smyšlené, a tudíž ztrácí nálepka "based on a true story" smysl a filmu nijak nepomáhá. Je pravda, že film atmosféru nepostrádá a kvalitní lekačky tady určitě najdete. Navíc duchařskými scénami film vůbec nešetří, takže nudu zde potkáte jen těžko. Nudu ve Vás vyvolá snad jen odpor či nedůvěra k filmu, ale to nebyl můj případ. Některé scény mě svou absurditou spíše rozesmály, než-li vyrazily dech, ale nebylo jich moc. Závěr se mi líbil. Podle mě chytré vyústění zápletky. Herci jsou na tom následovně: Donald Sutherland není nejhorší. Podává takový lepší průměr. Sissy Spacek mi v tomto filmu vůbec nesedla. Její výkon byl suchý a její postava nudná. Rachel Hurd-Wood, kterou jsem si já osobně zapamatoval nejvíc díky filmu "Peter Pan" už byla jiné kafe. Sice se to nezdá, protože pořád jen řve a je obětí poltergeista, ale její výkon mě zaujal více, než výkony výše zmiňovaných. Navíc ječet umí Hurd-Wood taky kvalitně. Jedním dechem: "Přesvědčit mě o pravdivosti příběhů se tvůrcům sice nepovedlo, ale pořád to má atmosféru a pár velmi kvalitních "shock" momentů!" Dávám 50 %. Jen dodám, že když se koukáte s přáteli, je to solidní zábava!

9. dubna 2010
plakát filmu
Turnaj zabijáků
Tournament, The
50 %

The Tournament

Pohled na zcela čistou a nefalšovanou akci se mi včera naskytl. Turnaj zabijáků je béčko velké jako Brno, ale tenhle fakt mi vůbec nevadil. Nečekal jsem, že to bude nějak zvlášť vyjímečný film. Čekal jsem od něj pouze to, že mě zaplaví velikou akční tsunami vlnou a to se mu povedlo. Informace o režisérovi a scénáristech jsem si raději ani nezjišťoval, protože jsem věděl, že bych se toho ani taky moc nedozvěděl. Jména Scott Mann nebo Gary Young mi zhola nic neříkali, takže jsem věděl, že tyto osoby nějak více zkoumat vůbec nemá cenu. Stačily mi jména jako Ving Rhames, Ian Somerhalder, Robert Carlyle nebo Kelly Hu a byl jsem spokojený. Nečekejte, že když to má velice nápaditý a zajímavý námět, dostatek akčních scén a ucházející kameru, tak že to bude vysoce nadprůměrný film kategorie B, takhle to vůbec není. Film má spoustu nelogičností, ale ty jsou menšího vzrůstu a nijak výrazně nezasahují do filmu a nebijí diváka do očí. (To s tím čipem, jak již tady zmiňoval jakupb, je hodně diskutabilní.) Podle mě byl nápad se zasazením Carlyleovy postavy do příběhu. Kdyby se film věnoval pouze turnaji a postavám v něm, mohla by to být větší šílenost. Co se mi ale na filmu líbilo bylo to, že neměl vyloženě nějakou slabší chvilku, scénu u které bych se alespoň trochu zanudil. Film dokonce kašlal i na nějaký výpravný úvod a hned na začátku nám režisér Mann naservíroval akci. Je z toho ale cítit béčkovost a toho si všimne i laik. Další zápor filmu je Robert Carlyle, ale to až potom. I přesto, že celým filmem se prolíná nelogika a další přitěžující věci, jež Vás raději donutí vypnout mozek, má film hodně "funny" momentů. Hodně scének, které se Vám (jestli jsem fanda akčních filmů) budou líbit. Scéna v baru nebo třeba hned v úvodu je perfektní a nutí k tomu se na samotný film nedívat až tak moc přísně. Je to zkrátka průměr jak prase a to platí i co se týče herecké stránky. Jak už jsem psal, Robert Carlyle je tady hrozný. Jak on samotný, tak i jeho postava mi přišla strašně nesympatická. Ufňukaný, ničeho schopný, uchlastaný kněz mi vážně nepadl do oka a Carlyle si s jeho ztvárněním taky moc práce nedal. Naopak největší překvapení filmu je Ian Somerhalder. Tento převážně seriálový a televizní herec zde předvedl, nebál bych se říct, svůj životní výkon. Hlavní záporák byl v jeho ztvárnění hodně slizský, dost šílený a kupodivu i velmi sympatický. Rozhodně nejlepší výkon ve filmu! Ving Rhames ovšem taky potěší. Sice hraje toho stejného tvrďáka jako vždy, ale on tyhle charaktery zkrátka umí. Kelly Hu je sexy a hrála spíše průměr ačkoli jednu světlou chvilku tu také měla (dialogová scéna v kabinkách na WC). Jedním dechem: "Průměrné béčko, které stráda díky Carlyleovi a velkému množství špatných scénáristických tahů. Nadruhou stranu je film akční v pravém slova smyslu, akční scény jsou vyšperkované a Somerhalder a Rhames jsou úžasní. Obzvláště ve společné scéně!" Dávám 50 %.

6. dubna 2010
plakát filmu
Max a maxipříšerky
Where the Wild Things Are
30 %

Where the Wild Things Are

Nedělní dopoledne a já opět uvažoval, jaký film si mám pustit. Vlastně ani nevím, proč padla volba zrovna na tento film, ale připadalo mi, že tenhle film bude spíše taková "umělecká oddechovka", kde bude režisér Spike Jonze dokazovat, jak je zručný a kvalitní režisér a lákat diváky budou Forrest Whitaker nebo Michelle Williams. Představoval jsem si film pro mládež, ale i pro dospělé. Takový ten film, který dá každé generaci kousek sebe a závěru si všichni uvědomíme, že to je vlastně hodně umělecká záležitost s kvalitní výpravou. Námět a i samotný trailer mě v tom pouze utvrzovali, ale skutečnost byla překvapivě zcela jiná. Nejzábavnější byla pro mě kupodivu úvodní část, kdy si Max hraje a to ani nevím proč. V téhle části to mělo docela dobrý nádech na silné drama a já si představoval, jak dobře se to může vyvinout. Když ale Maxe chytne amok a uteče z domu (mimochodem, velice trapná scéna), už mě film nějak moc nebavil. Nudný sice nebyl, ale zajímavý taky rozhodně ne. Dalo se na to dívat, ale nějak mě to nezasáhlo, ani emocionálně ani nějak jinak. Max Records mi byl po celý film silně nesympatický a "maxipříšerky" byly jediné, co jsem na filmu shledal povedené. Režisér Jonze si alespoň na nich dal záležet a jejich vzhled i mimika tváře je perfektní. Souhlasím s tím, že film je hodně svůj. Taky proto ale nesedne úplně každému a tak při psaní názoru je lehčí být spíše subjektivní, než-li objektivní. Mě osobně film nějak neoslovil a nic mi nedal. Ani hlasů Whitakera, Williams či O'Harové jsem si neužil, protože jsem se na film díval s českým dabingem. Ač je odkazů na realitu ve filmu docela hodně, přechod z reality do fantazie (a naopak) je tady natočen velmi nejasně. Vcelku mě film hodně zklamal, protože jsem si myslel, že to teda bude mnohem větší fantasy, než to bylo a to, že maxipříšerky jsou zábavné, chvílemi roztomilé, chvílemi strašidelné a mají lidské vlastnosti určitě všechno nenapraví. Tenhle film si zkrátka užije spíše mladší generace a ani tu mladší generaci film určitě nenadchne celou. Konec je taky trochu na hlavu. Nic se tu neřeší, jen se hlavní postava nají a film končí ulevujícím pohledem jeho matky. Jedním dechem: "Ostatní možná zaujme či nadchne, ale já byl u něho ledově klidný a místy jsem si i nudil. Jediné, co na tomto filmu chválím, jsou maxipříšerky!" Dávám 30 %.

5. dubna 2010
plakát filmu
Uprchlík
Fugitive, The
80 %

The Fugitive

Včera jsem měl náladu si pustit nějaký kvalitní thriller a jelikož jsem měl po ruce tento film, a věděl jsem stejně jako většina filmových fanošků, že nejlepší krimi thrillery vznikaly v devadesátých letech, tenhle film byl jasná volba. Film jsem viděl už kdysi dávno, ale moc jsem si na něj už nepamatoval. Samozřejmě, že scény takového kalibru, jako útěk z vlaku a následné zničení vlaku nebo skok hlavního hrdiny do řeky z hodně velké výšky divákovi zůstanou v paměti. Já osobně jsem si na ně tedy pamatoval. Avšak jen na to, na ostatní už ne. Nevěděl jsem o co ve filmu vlastně šlo a ani jak film skončil. Včera jsem si ale osvěžil paměť. Mohu Vám s klidem potvrdit, že tohle je opravdu výborný thriller! Jehož největší pozitivum se skrývá v zápletce. I když se na první pohled zdá námět velmi obyčejný a nijak extra zajímavý. Jde o to, že jak režisér Andrew Davis, tak scénárista David Twohy zažívali při tvorbě tohoto snímku svá nejlepší období, protože oba dva podle mě zažili při tvorbě tohoto snímku tvůrčí rozkvět. David Twohy dokázal, že i dvouhodinový film, kde hlavní hrdina pořád jen utíká před policisty, nemusí zákonitě nudit a režisér Andrew Davis mu pomohl v tom, že natočil několik památných scén a po celý film dokázal diváka udržet v napětí a to i přesto, že místy je film lehce předvídatelný. Film má prostě svá skrytá silná místa, která objevíte teprve až se na film podíváte. Postava Tommy Lee Jonese je sice vykreslena jako dokonalý policajt a to jak charakterové, tak i v oblasti přemýšlení, ale to už je jen malá maličkost, kterou navíc ještě více "zmenšil" Tommy Lee Jones svým hereckým výkonem. Když už jsem u těch herců, tak film vlastně stojí jen na dvou hercích. Na Fordovi a Jonesovi. Oni dva jsou ti, kdo proti sobě stojí a ten pravý záporák s tváří Jeroena Krabbéa je vlastně jen něco, přes co se musí Ford a Jones dostat, aby film mohl konečně skončit. Ford tu opravdu předvádí slušný výkon a dalo by se říct, že po Indym je tohle jeho nejlepší herecká volba. Avšak jediné jeho pozitivum je to, že je sympatický, ale potom už nic více. Zato Tommy Lee Jones mi přišel lepší. Sice ne tak dobrý, aby dostal Oskara (nechápu čím byl lepší, než třeba Ralph Fiennes ve filmu "Schindlerův seznam"), ale nominaci bych mu dal určitě taky. Z dalších herců už potom nikdo nepředvedl výkon, který bych měl potřebu nějak komentovat, takže jedním dechem: "Naprůměrný akční thriller s vynikajícím Jonesem a sympatickým Fordem. Režisér Davis a scénárista Twohy tímto filmem ukázali, co v nich skutečně je!" Dávám 80 % a určitě se kouknu znova, a ne jednou!

4. dubna 2010
plakát filmu
Holé lebky
Higher Learning
40 %

Higher Learning

Když už musím vidět nějaké to drama, musí mít hodně lákavé herecké obsazení. Tenhle film ho splňoval, co víc, jednalo o drama, v němž se řeší rasové problémy a tenhle film nabízel jak zajímavě znějící jména bílých herců, tak zajímavá jména černošských herců. Sice to byly většinou jména seriálových či příležitostních herců, ale konec konců taková Jennifer Connelly nebo Laurence Fishburne to vše jistili. Pod scénářem a režií se podepsal známý režisér černé pleti, John Singleton, který ovšem točí spíše akční filmy (Drsnej Shaft, Rychle a zběsile 2), než dramata, takže jsem měl trochu obavy o celkový "vzhled" filmu. Na konci filmu jsem se dozvěděl, že jsem se obával oprávněně. Jasně, takřka celý film se režisér Singleton snaží pracovat s otázkou rasismu, utlačování a morálky, ale nějak dobře mu to nevychází. Film sleduje více osudů a všechny se dá se říct nenuceně proplétají. Žádná rasa tu není úplně ta nejhodnější a bez chyb a film se snaží být objektivní, za což ho chválím. Jenže tenhle film mi zkrátka nic nedal. Určitě změnil pár teenagerů v roce 1995, ale v roce 2010 už se u tohoto filmu nikdo ani nepozastaví. Proč? Protože je mnohem více lepších dramat pojednávajících o tomto tématu a je i více lepších dramat celkově. Navíc mi film přišel poněkud zdlouhavý. Některé scény by se klidně mohli zkrátit a pointu by neztratily. Závěr má být srdceryvný a dojemný, ale s mojí tváří to ani neškublo, takže to znamená, že bylo nejspíš něco špatně. John Singleton dělá nadprůměrné a zábavné, oddechové akční filmy, ale od dramat musí dát zkrátka ruce pryč. Chápu, že chtěl divákům před patnácti lety něco sdělit, ale dnes už to diváka tolik neosloví. Filmu podle mě neprospělo ani to, že řeší nejen rasový problém, ale taky otázku utlačování žen. Kdyby se soustředil pouze na jeden jediný problém, možná mohl být výsledek lepší. Herci ale potěšili a když už né svými výkony, tak alespoň proto, že se vůbec ve filmu objevili (Busta Rhymes, Ice Cube, Omar Epps). Omar Epps tady nehrál nějak zvlášť dobře a jediné, co mu zde pořádně šlo, bylo zahrát vztek. Ve filmu "Ring volný" nebo v "Juice" se mi líbil o hodně víc. Z výkonu Kristy Swanson jsem byl trochu v rozpacích, protože ze začátku hrála velmi slibně, ale postupně se její výkon horšil a její postava nedostávala tolik prostoru, kolik by si zasloužila. Přesně to samé platí o Jennifer Connelly. Nejlepší herci ve filmu byli bezpochyby Michael Rapaport a Laurence Fishburne. Rapaport měl nejvíce emocionálně rozvětvenou postavu a zahrál to překvapivě velice dobře. Poslední scéna s ním je jedna z nejsilnějších scén filmu. Laurence Fishburne vyhrává díky svému charisma a zvláštně sympatickému přednesu. Jako starší a o hodně zkušenější profesor do filmu hezky zapadl. Busta Rhymes, Ice Cube, Tyra Banks nebo Regina King už jsou potom lidi, kteří Vám sledování filmu jen zpříjemní. Jedním dechem: "Příliš dlouhé drama, které mi v dnešní době už nic nedalo, se zajímavým a sympatickým hereckým obsazením. Právě ta herecká stránka je nejsilnější část filmu!" Dávám 40 % pouze za herecké obsazení!

3. dubna 2010
plakát filmu
Čistá práce
Bank Job, The
50 %

The Bank Job

Na áčko se Stathamem se vždycky rád podívám, Kromě Ritchiovek hraje pořád jen v béčkách a i když žádný film s ním mě vyloženě nenudil, myslel jsem, že tímto filmem sázím na jistotu a čeká mě jistojistá zábava. Ačkoli jsem byl trochu zděšen (to slovo je myšleno s nadhledem), že neznám ve filmu nikoho kromě Stathama. Dokonce i od režiséra Rogera Donaldsona jsem ještě nic neviděl. Nadruhou stranu jsem se ale konejšil, že když je film tak vychvalovaný, tak se nemusím bát. Já nevím co to semnou je, ale mě film zase tak úžasný nepřišel. Že je to "based on a true story" film je sice hezké a hezké je taky to, že režisér Donaldson bral látku seriózně a taky jí tak převedl na plátno, ale já si nemůžu prostě pomoct! Na mě film zkrátka působil stylem, jakobych už ho někde viděl. To by ale nebyl ten největší problém, protože kolik filmů, kteří pojednávají o tom stejném tématu je lepších, než jejích starší předchůdci. Mě jde o to, že mě film ani nějak pořádně nesebral. Přišel mi místy nudný a i když ta první polovina byla taková odlehčenější a lépe se na ní dívalo, s příchodem druhé poloviny mě film začínal opravdu nebavit. Ta stylizace do sedmdesátých let je taky přehnaně přechvalovaná, protože ve filmu je pořádně znatelná jen v pár chvílích, takže i když jsem uznaně pokyvoval hlavou, na větvi jsem z toho rozhodně nebyl. Jestliže je to opravdu podle skutečné události (což je) podle mě by úplně stačilo převést na plátno pouze tu první polovinu, protože v té druhé je největší problém to, že žádnému herci, který hraje zápornou postavu v britské vládě jeho herecký výkon vůbec nevěřím. Je sice hezké, že nás režisér Donaldson nechtěl připravit o žádnou podrobnost, ale když selžou herci, tak je zle. Dokonce ani herci ve Stathamově partě nemají žádné charisma a jejich postavy postrádají osobitost. Ta vedlejší linka s Michaelem X je tady taky taková docela postradatelná a obešel bych se bez ní. Hlavnímu příběhu nic nedala a pro příběh je podstatné jen něco málo, ale to neznamená, že nám hned musí tvůrci ukazovat osudy jeho a lidí kolem něho. Herci, jak už jsem psal, moc nezazářili. Na Stathama se dalo dívat a jako jediný na mě působil jako sympaťák. Saffron Burrows byla sexy, ale nic víc. Richard Lintern mi jako jediný ještě přišel jako dobrý herec. Má image přesně na takové role, jakou ve filmu ztvárnil. Jedním dechem: "Zase taková bomba to není. První polovina baví, druhá už ne. Když si ještě vezmu kolik je ve filmu herců a jenom dva mě opravdu bavili, taky to není moc pozitivní. Pro mě je film průměr a nadprůměr v tomto filmu nikdy nebudu vidět!" Dávám 50 %.

2. dubna 2010
plakát filmu
Speed Racer
Speed Racer
80 %

Speed Racer

Měl jsem strach, že od filmu až moc očekávám. To víte, bratři Wachowští nejsou jen tak obyčejní režiséři a scénáristi. Mají za sebou trilogii Matrixu, takže jsem od filmu "Speed Racer" čekal stejně nadstandartní podívanou. Čekal jsem zázraky a proto jsem měl strach, že mě film hodně zklame. Jenže co se nestalo, Wachowští nezklamali a opravdu mi ukázali zázrak! Zázrak na poli filmu. Tak vizuálně vymazlený film jsem opravdu ještě neviděl. Tolik barev, tolik fantasy magořin jsem za dvě hodiny ještě pohromadě neviděl. Ano, rozhodně to není perfektní film a i "Speed Racer" má svoje nevýhody. Epileptici by se od tohoto filmu měli zdržet na míle daleko a celý film působí jako jeden velký, barevný kýč (a to on vskutku je), ale je to tak zatraceně "cool" a plné zábavy, že tyhle nedostatky jsou oproti pozitivům zcela zanedbatelné. Wachowští se věrně drží předlohy a snaží se nám naservírovat něco, co se dá nazvat jako "hrané anime", a tímto filmem u mě stoupli v žebříčku nejšílenějších režiséru v historii. :D Ovšem, ať se film jak chce snaží, stejně nezakryje skutečnost, že to je hlavně rodinný film, než čistá fantasy parodie na "Rychle a zběsile". Celý film je totiž obalený v hábitu rodinného filmu, ale to by ani tak nevadilo, protože u závěrečné scény, kdy se Speed v cílové rovince vybavuje ty nejdůležitější výroky celé jeho rodiny, jsem měl i já trochu vlhké oči. Jakmile se však na scéně ukáže Paulie Litt s opicí a začne tropit ty svoje lumpárny, je mi zle, protože vím, že je to jen proto, aby si film získal tu skupinu diváků, která ještě ani nedochodila první stupeň základní školy. Bez téhle postavy a jeho opočího partnera bych se klidně obešel, ba ještě filmu zvednul hodnocení. Samozřejmě, že největší "zbraní" filmu jsou scény na trati a Wachowští mají štěstí, že závodů je ve filmu hromada a každý diváka baví jiným způsobem. Samotná vizuální stránka a nebo třešničky na dortu v podobě přimontovaných frajeřinek v autech Vás poté přesvědčí, že tohle je nadprůměrně kvalitní oddechovka a jinak jí brát nemá ani smysl. Herci jsou sympatičtí akorát jsem litoval Emila Hirsche, protože mi přišlo, že jeho mladší herecká verze byla ve filmu osobitější a dostala větší emocionální prostor. Christina Ricci se tady taky moc neukázali a přitom se její jméno objevovalo na plakátech mezi prvními. John Goodman a Susan Sarandon byli jako rodiče opravdu dobří. Velmi přesně padli charakterně do svých rolí. Prostě všichni se drželi zajetých kolejí a nějak neozvlášťnovali své role. Hráli pouze to, co měli. To samé platí i o Rogeru Allamovi, jenž působil jako čistý záporák a nic víc. Jedním dechem: "Takhle nějak vypadá rodinný film od bratrů Wachowských! Úlet. Hodně velký úlet. Víte, že má film pár větších chybiček, ale jako celek působí film jako hodně nadprůměrná, oddechová podívaná, která přináší čistou zábavu k rodinnému krbu!" Dávám 80 %. Na tohle se ještě hodněkrát kouknu!

2. dubna 2010
plakát filmu
Na hraně temnoty
Edge of Darkness
50 %

Edge of Darkness

Comeback Mela Gibsona jsem musel vidět i kdyby to byl propadák. Od "Znamení" nekápl na žádný dobrý film. Kritika si na tomhle filmu ale docela smlsla, takže jsem se připravoval na nejhorší. Nešlo mi ale do hlavy jak může režiser těch povedenějších bondovek, oskarový scénárista William Monahan a Mel Gibson v hlavní roli někoho zklamat. Navíc policajtské postavy Mel vždycky zvládal levou zadní, ať už ty s komediálním nádechem a nebo ty vážné. Než jsem film viděl, myslel jsem si, že lépe si už Mel roli pro svůj comeback vybrat nemohl, ale evidentně jsem se pletl. Začátek filmu není moc zdlouhavý a příběh se brzo rozjede. Zabití dcery přišlo v neočekávaný moment a bylo hodně efektivní. V tuhle dobu se ještě film vůbec nezdál nějak špatný. Mel hrál velmi dobře a roli jsem mu už od začátku věřil. Jeho postava byla prvních dvacet minut někde na prahu zešílení a psychického kolabsu. Jakmile na scénu ale přišli dceřiné "voice-overy" ze záhrobí a zápletka se pomalu začala odkrývat, kvalita filmu začala klesat. Budu souhlasit s většinou diváků a taky se přikloním k názoru, že film má spíše béčkovou zápletku a béčkové provedení. Díky scénáři se taky ve filmu nic neděje, ale nenudil mě a to je hlavní. To, že tvůrci až moc spoléhají na herecký výkon Mela Gibsona s tím bych už nesouhlasil. Danny Huston a Ray Winstone předvádí také pěkné výkony. Ta zde dokolečka omývaná scéna s autem, které porazí svědkyni, když vystupuje z auta hlavního hrdiny, vypadá jak hovadina, ale rozhodně funguje velmi efektivně. Tak moc efektivně, až mi vůbec nevadilo, že je to ve skutečnosti strašná blbost. :D Konec taky filmu moc nepřidá. Pořád film působí jako béčko včetně vyústění zápletky. Avšak jako signál, že Mel Gibson je zpět mi tenhle film rozhodně stačil. Žádná sláva to není, ale jako podprůměr bych film asi neoznačil, spíše jen jako průměr. Mel Gibson se nemusí za svůj výkon stydět. Po osmi letech si zase zahrál hlavní roli a jak hrát rozhodně nezapomněl. Danny Huston je jako hlavní záporák vždycky velmi přesvědčivý. Tenhle film není vyjímkou a po předchozím filmu, který jsem s ním viděl ("30 dní dlouhá noc"), je to milé překvapení. Ray Winstone uzavírá trojúhelník nejlepších hereckých výkonů z tohoto filmu. I když jsem díky konci nějak nepochopil proč tam ta jeho postava vlastně byla, Winstone působil sympaticky a jeho výkon byl bezesporu kvalitní. Jedním dechem: "Jako comeback Mela Gibsona by mi to stačilo, ale rozhodně to není bůhvíco. Scénárista William Monahan zklamal. Byl to tak neakční, béčkový příběh, že i chudák Martin Campbell se jako režisér nemohl ani v akčních scénách dostatečně vyblbnout!" Dávám 50 %. Opět další jednohubka!

1. dubna 2010
plakát filmu
Defendor
Defendor
70 %

Defendor

Ani tenhle film mi neunikl navzdory tomu, že neměl v Česku skoro žádnou propagaci a reklamu a čeští distributoři jej pravděpodobně pošlou hned na DVD. Svým způsobem je to i škoda, protože tohle je rozhodně zajímavý film a podle mě sklidí spíše pozitivní ohlasy. Ani já nebudu film nějak moc kritizovat, protože film zkrátka nějak více kritizovat ani nejde. Režisér a scénárista v jedné osobě - Peter Stebbings měl výborný nápad na námět, který ještě nikdo nevymyslel tak efektivně jak on. Už jen za ten nápad by měl sklidit určitý respekt. Jenže on nezůstal jen u nápadu a zcela jej využil, a dost šikovně. Tohle je velice multižánrový film a žánry se v něm střídají skoro po scénách, ale nikdy to nepůsobilo nevyrovnaně nebo nějak celkově blbě. Film má odlehčené chvilky stejně tak, jako má ty vážné chvilky a všechno je to velmi zajímavé. Nejvíc mě na tom bavilo asi to, že je to opravdu vážný film a navzdory tomu, jak se zápletka vyvíjí se na hlavního hrdinu pořád dívá více jako na člověka, který má zkrátka o kolečko méně a nemůže za to, než za uvědomělého člověka, pro kterého se ochrana lidí stala jakýmsi koníčkem. Jenže! Hlavní hrdina mi chvílemi byl protivný a ve filmu jsem našel spoustu nelogických chyb. Myslím to v tom smyslu, že ve filmu se hlavním hrdinovi mluví jako o zpomaleném a pomateném člověku s malým IQ, ale v některých případech je velmi důvtipný a jedná velmi chytře. Možná to vypadá, že na sílu hledám na filmu nějaké negativa, ale ono tohle opravdu bije do očí, když se ještě navíc film tváří tak strašně vážně. Jinak proti filmu nemám další námitky. Ukončení jsem jaksi čekal a byl to podle mě nejlepší způsob jak film ukončit. Stebbings
působí jako velmi kreativní tvůrce a myslí mu to. Tenhle film je zkrátka velký emocionální zážitek, který Vám dlouho uvízne v hlavě a to i díky Woodymu Harrelsonovi, který až v tomto období dle mého zažívá pořádný rozkvět. Vybírá si kvalitní role a stejně kvalitně je zahrává. "Defendor" není vyjímkou. Harrelson zastiňuje ostatní herce a dělá z filmu tak trochu "one man show". Kromě něho však už žádný herec nestojí za zmíňku a všichni podávají čistě průměrné výkony. Možná taky proto si z filmu budete pamatovat jen Harrelsona. Jedním dechem: "Velké překvapení! Je to velká emocionální jízda a je opravdu škoda těch pár negativ, které film má. Harrelson boduje a Stebbings je velmi nadějný režisér příští generace, takže je potřeba jej sledovat!" Dávám 70 %. Za nějakou dobu se ale chystam se na film podívat znova a možná hodnocení zvednu. Jedno je jisté: Tenhle film je jasný a nefalšovaný nadprůměr!

29. března 2010
plakát filmu
Creepshow
Creepshow
40 %

Creepshow

Včera večer se mi naskytla příležitost se kouknout na tento film. Horror z roku 1982 podle povídek Stephena Kinga, pod režii George A. Romera - nejslavnějšího tvůrce zombie horrorů. A prroč, že jsem se to díval na tenhle film? Čistě jenom ze zvědavosti. Kombinace George A. Romero a Stephen King je docela zajímavá a hlavně málo kdy viděná. Navíc kostra příběhu byla velice nápaditá a zajímavá. Skvěle vymyšlený úvod (a na konci závěr) a potom už jen povídka za povídkou. Čekalo mě pět povídek a v každé jiní herci. Sice jsem většinu neznal, ale herci jako Leslie Nielsen nebo Ed Harris (tehdy ještě vlasatý) mě potěšili. Byl jsem docela zvědavý, jak Romero tento film zvládne. Je specialistou přes zombíe horrory a ty mě většinou bavily, než lekaly. Takhle, věděl jsem, že tak starý horror mě rozhodně nevystraší při tom, co dokáže svět horrorů dnes, ale správná horrorová atmosféra byla v dobrém horroru vždy, bez ohledu na rok výroby. Problém je ten, že povídky nejsou vyvážené. Jedna je lepší, druhá je horší, třetí je lepší, než ta první a tak dále. Nikdy to prostě diváka nezasáhne úplně. Na tomhle si vylomilo zuby více takhle stavěných filmů, například "Čtyři pokoje". Ovšem, teď už k jednotlivým povídkám. První povídka byla nejkratší a já osobně jsem z ní byl v rozpacích. Ed Harris tu měl spíš takové cameo, než plnohodnotnou roli a jak rychle se objevil, tak rychle zmizel. Povídka měla rychlý spád, ale to je jediné, co jí mohu pochválit. Občas se zde objevily záblesky černého humoru, ale jelikož byli tak slabé, že semnou ani nepohly, skoro vůbec jsem je nebral na vědomí. Druhá povídka byla tady a s ní i samotný Stephen King. Druhá povídka byla nápaditější a i když tu King předváděl takovou "one man show", tak herecky se mi druhá líbila více, než ta první, takže poklona Kingovi. Stejně to ale taková sláva nebyla. Tu přeměnu hlavní postavy mohl Romero klidně ukázat drastičtěji. Působilo to, jakoby se bál přitlačit na pilu. Třetí povídka je podle mého nejlepší z celého filmu. Slizský Leslie Nielsen, který jako záporák hodně překvapí. Tady v téhle povídce se projevilo to pravé horrorové napětí. Věděli jste kdo je asi v bytě, stejně jako Nielsen, ale nikdo nevěděl, kde. Nejlepší povídka také co se týče masek. Tohle bych už opravdu nazval horrorová povídka, předchozí dvě povídky nikoli. Čtvrtá povídka mi přišla nejvíce černouhumorná, ale rozhodně ne strašidelná. Hal Holbrook je dobrej šílenec a Adrienne Barbeau baba na zabítí. Pointa je úsměvná, nikoli strašidelná. Poslední povídka je taky taková "one man show". E.G. Marshall dokonce předvádí lepší výkon, než King. Zápletka je spíše horrorově nechutná, než strašidelná. Nicméně mě však probrala. Další povídka v niž se Romero vyřádil. Tahle mě bavila. Jedním dechem: "Jestliže mě bavili se vším všudy jen dvě povídky z pěti, bohužel film nedosahuje ani průměru. Přesto ale nelituji, že jsem film viděl! Bylo zajímavé vidět, jak se dělaly horrory v roce 1982." Dvě pětiny ze sta je 40, takže dávám 40 %.

28. března 2010

Jennifer's Body

Věděl jsem proč mám tento film oddalovat. Už nějakej pátek mi totiž trčí uložený na mém harddisku a já jsem se až do dneška pořád neměl k tomu si tento film pustit. Přesně jsem věděl, co mám od tohoto snímku očekávat a ani jsem se na něho nemusel podívat. Démonem posedlá středoškolačka, co pojídá kluky je strašně blbý nápad na námět a je jen těžko uvěřitelné, že napadl zrovna oskarovou scénáristku Diablo Cody. Věděl jsem, že tento film bude stát hlavně na Megan Fox a zisky bude film získávat hlavně kvůli nenasytným chlapským samcům, kteří mají právě Megan Fox přilepenou na plakátu u postele a každou noc zažívají mokré sny v nichž Megan Fox je hlavní aktérka. :D Ani já nebudu říkat, že se mi nelíbí, protože bych lhal. Je to bezesporu nejvíc "hot" herečka současnosti a když to tvrdí i ženská část v mém okolí, něco na tom bude. Vlastně je to dost dobře vymyšlený strategický tah. Šéfům ve studiu je zřejmě jedno, že příběh se nerovná ani kvalitě béčkového horroru a i když měl poměrně velkou propagaci, s kamenným výrazem ho mohu klidně zařadit mezi braky. Nedokážu už ani spočítat kolikrát jsem během film zažil "what the fuck" moment a radši to počítat ani nechci. Tenhle film se opravdu nepovedl. Není to nic jiného, než jen zajímavé filmové ztvárnění feminismu. Režisér je taky žena - jménem Karyn Kusama a jestli je její předchozí film "Aeon Flux" stejně tak "kvalitní" jako tento, tak ho radši ani nechci vidět. Opravdu nemůžu najít na filmu něco, co bych mohl pochválit. Jediné, co mě probudilo z nudy, byla lesbická scéna, zbytek jsem prozíval. Ano, tenhle film opravdu stojí jenom a pouze na Megan Fox, tedy spíše stojí jen na jejím vzhledu. Samotná Megan se ani nemusí snažit hrát a to hlavně kvůli scénáři. Prostě v tomhle filmu vidím pouze strategický tah studia a to se mi neskutečně hnusí. I herci stojí za nic. Megan Fox spoléhá na svůj vzhled více, než na svůj herecký výkon, to je silně znatelné. Amanda Seyfried je sice dobrá a nadějná herečka mladší generace, ale tady se moc neukázala neboť všechno zprasil scénář. Nejde mi na mozek, proč si takovou roli vlastně vybrala. O dalších hercích nestojí ani mluvit, neboť jich ve filmu moc není a 90 % z nich si ve filmu moc dlouho nepobude. Jen bych snad zmínil, jak mě zklamalo, když jsem viděl čemu se to vlastně J. K. Simmons upsal. Jedním dechem: "Je to jen velká odporná obchodní strategie! Celý film je jedno velké "wtf" s věčně polonahou Fox a věčně uřvanou Seyfried. Jedním slovem brak!" Dávám 10 % za lesbickou scénu. Na tomhle filmu jsem nenašel jediné světlé místo!

27. března 2010
plakát filmu
Sex Drive
Sex Drive
60 %

Sex Drive

Už poměrně dlouhou dobu jsem nějakou tu teenagerskou komedii neviděl. Vlastně už je ani nevyhledávám, protože už se jich natočilo tolik, že už mi to příjde všechno stejné. Tenhle film mi ale trčel doma a já nevěděl na co jiného, se v odpočinkovém sobotním dopoledni podívat. Tvůrci byli zelenáči, takže jsem téhle komedii moc šancí nedával. Režiséra a scénáristu Seana Anderse neznám a druhého scénáristu Johna Morrise taktéž. Proto se mi nesmíte divit, že jsem si od toho moc nesliboval. Bylo mi jasné, že klasiky žánru "Prcičky 1, 2, 3" nebo "Sexy Party" to rozhodně nepřekoná a možná proto jsem byl filmem tak překvapený. Tedy ne, že bych ho tímto chtěl nějak vychvalovat, ale film jen nebyl tak trapný, jak jsem čekal, že bude. Příjemná oddechovka. Sice pořád o tom samém, ale alespoň to tu a tam bylo vtipné. Film ale nemohu chválit nějak výrazně, protože podobný námět už jsme mohli vidět ve filmu "Eurotrip" a bohužel se s těmi podařenými fórky, kryly i ty nepovedené nebo provařené. Záchranou filmu jsou ale bezpochyby James Marsden a Seth Green. James Marsden zvedá vtipnost filmu mainimálně o 20 %. V některých momentech bych sice řekl, že kopíruje Seana Williama Scotta a jeho Stiflera, ale jelikož mi to nikdy během filmu nezačalo nějak výrezně vadit, tak to tu zmíním jen jako myšlenku. Hlavní hrdinové nejsou jako obvykle moc známí a tudíž docela nezkušení, ale určitě žádný z nich nebyl tak nesnesitelný jako Paul Rust ve filmu "Miluji tě, Beth Cooperová". (Začínám si všímat, že mám na výkony mladých herců čím dál tím menší menší požadavky. Je to smutné.) Josh Zuckerman je sympatický, Clark Duke je vtipný a Amanda Crew je sexy. Žádný zázrak tedy herecká stránka nenabízí, ale jelikož jsem víc než jen průměr nečekal, nejsem nějak zvlášť zklamaný. To James Marsden neskutečně překvapil. Nejlepší herec ve filmu je bez debat právě on. Každá scéna s ním je vtipná v pravém slova smyslu a navíc působí, že zahrát pro něho tuto roli je lehčí, než dát si prst na nos. Seth Green mě tady taky mile překvapil. Konečně mi jeho postava přišla sympatická a vtipná. Z jeho výkonu ve filmech "Nekecej a pádluj" nebo "Old dogs" jsem byl docela v rozpacích, ale tady se mu ztvárnění sarkastického amishe dokonale povedlo. Jedním dechem: "Za nějakou komedii roku tento film rozhodně nepovažuji, ale určitě je to lehký nadprůměr. Zasloužili se o to hlavně Marsden, Green a někdy i Duke. Pro chlapa je to navíc radost se koukat!" Na závěr jen dodám, že jsem viděl "jen" rated verzi. Dávám 60 %.

27. března 2010

Donnie Brasco

Po dlouhé době opět nějaká ta gangsterka a to rovnou ta z novějších s ústřední dvojicí Al Pacino a Johnny Depp, takže chápete, proč jsem to zkrátka potřeboval vidět. Tyhle dva herci vedle sebe, pro mě byli opravdu hodně velkým lákadlem a když se k nim přidali i Michael Madsen a Anne Heche, neměl jsem žádné důvody k tomu, abych film nějak zatracoval. Vždyť to byla gangsterka podle skutečných událostí a jak se mi mnohokrát osvědčilo, tady platí pravidlo: "Život je nejlepší spisovatel." Jméno režiséra mě dosti překvapilo. Popravdě jsem si neuměl představit jak by mohla vypadat gangsterka v podání režiséra Mikea Newella, který natočil například filmy "Harry Potter a ohnivý pohár" nebo "Úsměv Mony Lisy". Spíše mě to jen překvapilo než vystrašilo, protože si osobně myslím, že Mike Newell je solidní režisér. Teď ale k filmu. Scénárista Paul Attanasio nás hned v úvodu vtáhne do děje. Žádná předehra nebo čekání, hned v úvodu nás obdaří prvním dialogem mezi Deppem a Pacinem a protože jsou ve filmu tito dva herci prakticky pořád spolu a své role hrají na jedničku, čeká nás přímo herecký koncert této dvojice. Gangsterka je to vskutku nevšední. Jestli čekáte Pacina jako tvrdého bosse a Deppa jako nebojácného agenta, co nemá co ztratit, jste vedle! Vlastně bych to spíše více označil jako drama, než jako gangsterku. Podívejte se po tomto filmu například na film "Zjizvená tvář" a pochopíta jak to myslím. Neboť i když se film odehrává neustále ve společnosti mafie a máte možnost pohlédnout na některé mafiánské praktiky či zvyky, z velké většiny filmu je to příběh jen o hlavní postavě (Depp) a jeho problémech v "práci" a v domácnosti. Scénář je dobrý a herci výborní, ale bezchybná, či jedna z nejlepších gangsterek to určitě není. Nelíbilo se mi ukončení filmu, protože bylo na můj vkus moc useklé a rychlé. Rozhodně to také není film bez hluchých, nudných míst a celkově na mě film působil, že by klidně mohl být o deset či patnáct minut kratší. Herci byli velmi dobří. Johnny Depp předvedl nejlepší výkon. Vyjadřoval své pocity bez toho, aniž by něco řekl a díky jeho výkonu si divák úplně jasně může představit, jak se jeho postava nejspíš cítí. Opravdu skvělý výkon. Al Pacino je taky výborný. Byl jsem zvědavý, jestli umí zahrát v gangsterkách i něco jiného, než jen roli mafiánského bosse a teď mohu s klidem říci, že rozhodně umí. Ten jeho výkon netřeba nějak komentovat, ten se musí vidět! Michael Madsen mě tady moc nebavil. Jeho výkon byl nic moc a jediné, co mu hrálo do karet, byla jeho image tvrďáka. Anne Heche umí dobře křičet, ale to je tak všechno. Ještě štěstí, že má film Pacina a Deppa, protože ti opravdu hrají v pravém slova smyslu. Jedním dechem: "Zdaleka ne tak obyčejná gansgterka. Dramatická vložka je silně znatelná, ale vůbec zde nevadí. Osobně mě někdy film nudil a konec mi přišel moc hrr, ale duo Depp / Pacino to jistí!" Dávám 60 %. 70 % by to bylo, kdyby film netrval dvě hodiny!

26. března 2010