avatar uživatele

Pecca007

Jméno
Věk
Bydliště
Twitter
Facebook
Instagram
Poznámka
Názory
plakát filmu
Sběratel polibků
Kiss The Girls
60 %

Kiss the Girls

Tak jsem se konečně nějak odhodlal napsat názor k tomuto filmu. Tenhle film jsem si totiž zkrátka musel nechat uležet v hlavě a až poté si na něho utvořit nějaký názor. Myslím, že si film zaslouží oslovení jako je "pravá kriminálka" a myslím, že si může podat ruku s filmy jako je například "Sedm". Jestli je ale film stejně kvalitní jako tyhlety poklady žánru, si už tak jistý nejsem. Scénárista David Klass dokázal film přepsat na plátno bez nějakých větších, viditelnějších chyb to je pravda a režisér Gary Fleder udělal film napínávý ve chvílích, kdy to opravdu potřeboval. Příběh se postupně rozvíjel a rozvíjel a my diváci společně s hlavními postavami přicházeli na to, kdo je vlastně ten únosce a tady má film velikánskou chybu. No, ne samotný film, ale spíše Vám velmi zkazí dojem z filmu český dabing. Musím Vás totiž varovat, že díky němu uhádnete hlavního záporáka opravdu po krátké chvilce. Díky tomu si film taky v čechách asi značně pohoršil, ale je možné, že i v Americe si tohoto všimli, protože únosce si během filmu svůj hlas nějak zvlášť neupravuje a jediné, co nám brání v jeho uhádnutí je fakt, že mu kamera nikdy nesjede na jeho obličej. Ovšem i samotný příběh mě nějak nezaujal. Celý příběh se totiž točí jen okolo postavy detektiva Crosse a když už se tvůrci rozhodli do filmu zasadit dialogy a monology pravého vraha, lepší tah by byl, kdyby se věnovali spíše jemu, protože o něm ten film je. Na mě to však takhle nepůsobilo. Další chybu v příběhu jsem viděl v tom, že jsem já jako divák vlastně ani neměl z hlavního záporáka respekt, nebál jsem se ho a bylo mi ho spíše líto. Chybělo trochu více brutality, chyběl mi tu ten pravý odér kriminálky, kdy bych si řekl: "Tak tohle je krimi kult i navzdory všem svým chybám." Závěr mi taky nějak zvlášť nervy nedrásal a nějakou gradaci jsem tam sice cítil, ale ne takovou jaká by podle mě měla patřit k závěru kriminálky. Z herců mám takový rozpačitý pocit. Morgan Freeman má charakter, vždycky ho měl, takže jako detektivovi mu nemám co vytknout. S Ashley Judd je to už horší. Ve filmu nějak zvlášť neexcelovala, přišla mi nudná, bez života a tudíž celkově její výkon za moc nestál. Tony Goldwyn na mě jako "druhý" záporák působil lépe, než ten skutečný, protože Goldwyn má zkrátka ksicht hajzla. Žádný z ostatních herců už mě poté nějak zvláště nezaujal, takže už nemám co dodat. Jedním dechem: "Detektiva, která má díky příběhu sice chybu kde může, ale díky režiséru Flederovi a Morganu Freemanovi se stále řadí mezi ty zapamatovatelnější!" Dávám 60 % a to jsem ještě hodný!

22. května 2010
plakát filmu
Mnichov
Munich
70 %

Munich

Zase jednou jsem se nechal provést filmem od mistra Spielberga. Nebylo to však moc dobrovolné rozhodnutí. Už si totiž ani nevzpomínám, jak dlouho jsem měl tenhle film doma zahrabaný a jak dlouho jsem se přemáhal si ho vůbec pustit. Film mě zkrátka nezaujal. Věděl jsem o čem film je, ale taky mi něco říkalo, že Spielberg z toho udělá pohádku a vážná atmosféra bude tatam. Naštěstí jsem se pletl a Spielberg mě dokonce příjemně překvapil tím, jak uměl dobře natočit připravované, chladnokrevné vraždy či bombové atentáty. Bohužel to bylo taky to nejlepší na celém filmu. Tahle složka vlastně dost zachránila tenhle film, protože "Mnichov" má podle mě více záporů, než kladů, ale některé scény jsou tak skvěle natočené, že mi z toho pořád vyplívá nadprůměrný film. Hlavně bombové scény jsou perličkou filmu. Scéna s bombou v posteli či v telefonu je hodně dobře natočená, tak dobře až je svým způsobem i památná. Zápory jsou zde ovšem silně znatelné. Někdo se třeba nemusí vyznat v postavách, protože je jich ve filmu opravdu velké množství, nemusí zcela pochopit zápletku a podrobnosti kolem ní a už tohle všechno filmu výrazně škodí, protože když se divák v něčem neumí orientovat, něčím si není jistý nebo něco nezná, tak špatně pochopí film a podle toho se také odvíjí jeho výsledný dojem na film. Já, abych pravdu přiznal, jsem taky úplně všechno nepochopil a tudíž můj názor na film není tak jásavý jako ostatních a vím, že by můj názor byl stejný i kdyby jsem film pochopil do každého detailu. Se žádnou z postav jsem nesoucítil a jediné, co jsem z dramatického hlediska na filmu ocenil byla viditelná přeměna hlavní postavy. Během celého filmu se Avner s tváří Erica Bany přeměňoval z jisté a sebevědomé postavy na nervózní a strachující se trosku. S herci to také žádná velká sláva nebyla. Eric Bana a Geoffrey Rush byli jediní herci, jejichž výkony jsem ve film zaznamenával a ostatní podávali pouhé, nudné průměry. Eric Bana, jehož postava procházela ve filmu změnou a bojovala s různými psychickými výkyvy, dokázal Bana ztvárnit obdivuhodně a to i mimicky. Geoffrey Rush byl v tomto filmu hodně charismatický a na jeho výkon byla krása pohledět. Daniel Craig mě v tomto snímku moc neoslovil. Jeho výkon byl průměrný a ničím nezajímavý a jediné, čím mě na sebe občas upozornil bylo pobrukování si písničky od Rolling Stones (jestli se nepletu). Další herce už jsem jaksi nevnímal, protože jich bylo opravdu hodně a já měl problém se v nich i orientovat, natož je vnímat. Jedním dechem: "Tenhle film není tak dokonalý, jak se o něm říká. Viditelné kvality v podobě dobře natočených teroristických atentátů nebo v podobě Erica Bany tam jsou. Stejně tak jsou ve filmu i viditelné zápory, a není jich zrovna málo!" Přesto dávám 70 %.

17. května 2010
plakát filmu
Pan Rosnička
Weather Man
50 %

The Weather Man

Kdybych se o tom stůj co stůj nechtěl přesvědčit asi bych těžko uvěřil, že tenhle film režíroval někdo jako Gore Verbinski. Skok od filmu "Piráti z Karibiku" k tomuto malému a nenápadnému filmečku byl pro mne opravdu nečekaný! Tenhle film byl spíše drama, než komedie, ale byl to ten typ dramatu, který jde nějakým záhadným způsobem vždycky kolem mě. Já na tyhle filmy o smolařích prostě nejsem, protože se do takových filmů mám většinou problém vcítit. Těch trablí, které potkávají hrdiny takových filmů je na můj vkus vždycky až moc, jakoby scénáristi těchto filmů schválně tlačili na pilu, aby diváka více utvrdili v tom, že hlavní postava to nemá vůbec lehké. Tento film rozhodně není vyjímkou pokud jste si mysleli, že směřuji tímto směrem. Tenhle film mě už od svého úvodu nenápadně připravoval na to, že tohle bude víceméně "one man show" Nicolase Cage, ale to mi nevadilo, protože je to můj oblíbenec. Nakonec musím přiznat, že jen díky němu jsem film dokázal vnímat. Já jsem prostě takových dramatických příběhů obyčejných lidí přesycen a čekám, kdy někdo příjde s něčím svěžím. Alespoň že to nalezení sama sebe v závěru je znatelné, jak sliboval distributor. Dobrý tah byl také ten řekl bych neutrální závěr. Scénárista Conrad zbytečně necpal do příběhu happyend, věděl proč ho zde necpat a dobře udělal. Přesto má však Conradovo nojvější dílo "Štěstí na dosah" (ačkoli jsem ho ještě neviděl) zajímavější námět, než tento film a tenhle fakt se pro mě stal velmi zásadním. I samotný příběh mě zkrátka nějak nevzal. Skutečnost, že i když se daří v kariéře, nenahradí to rodinu na mě nezapůsobila takovým dojmem, jakým asi Conrad a Verbinski chtěli. Herecká stránka filmu mě však potěšila. Kromě již zmiňovaného Nicka Cage, kterého jakoby v roce 2005 osvítila múza a on najednou dostal čich na kvalitní role, tu byl ještě Michael Caine, který hrál stejně dobře jako Cage (v některých chvílích i lépe). Ta image moudrého, ale znepokojeného a smutného otce mu padla jako pěst na oko a jeho výkon byl naprosto důvěryhodný. Hope Davis se zde příliš nepovedlo mne nějak zaujmout. Zahrála přesně ten typ ex-manželky, který už jsem viděl ve spoustě jiných filmech a v podáních mnoha jiných hereček, takže ničím zvláštní či lepší. Jedním dechem: "Pro mě se film stal pouhým průměrným dramatem, který se sice opíral o kvalitní výkony Nicolase Cage a Michaela Cainea, ale co se příběhu týče, tak mě vůbec ničím nezaujal!" Dávám 50 %.

17. května 2010
plakát filmu
Kniha přežití
The Book of Eli
40 %

The Book of Eli

"Velice zajímavě vypadající film." To jsem si říkal ještě před podíváním se na tento film. Denzel Washington teď o pořádnou roli skoro nezavadil a tohle mohla být trefa do černého. Post-apokalyptický western z budoucnosti, předlohou byl komiks, hlavní postava byl poutník s mačetou a brokovnicí za pasem ochraňující jen jednu jedinou věc - knihu. Vedle Washingtona hvězdy jako Gary Oldman, Ray Stevenson, Michael Gambon nebo Mila Kunis. Někdo si může myslet, že film má všechny aspekty k tomu být "cool" a někdo může zase film považovat za neskutečnou kýčovitost už od prvního seznámení s ním. Od bratrů Hughesových jsem doposud nic neviděl, takže jsem očekával, že když jsou na film dva, tak z toho vytřískají úplně nejvíc. Pořekadla "ve dvou se to lépe táhne" a "víc hlav víc ví" v tomto případě ovšem neplatily. Než se film pořádně rozjel, tak jsme asi patnáct minut sledovali, jak hlavní postava prozkoumává prázdné domy a ubytovává se v nich. Silně mi to připomínalo film "Já, legenda" a také mě to silně nutilo film přetáčet. Jakmile Washington narazil na první lidi začala mela. Film nám ukázal svou nejsilnější stránku - tu akční. Mohl to být dobrý film alespoň jako oddechovka. Taková nenásilná komiksová, akční jízda. Z toho bohužel ovšem taky sešlo. Vizuálně byl film přitažlivý a atmosféra zdevastované budoucnosti se bratrům Hughesovým povedla navodit dokonale. Když přišla hlavní postava do města, čekal jsem, že se film konečně rozjede a on se opravdu rozjel, ale né v takovém stylu, jaký jsem čekal. Gary Oldman nastoupil na scénu a s ním i Ray Stevenson. Vyšla najevo náboženská zápletka, která působila dost uboze a dělala film po zbytek jeho trvání docela špatnou image. Postupně se začalo ubírat i na akčních scénách a film už neměl pomalu čím zaujmout. Scéna s Michaelem Gambonem a Frances de la Tour tady sice byla navíc, ale vůbec nevadila, protože svým způsobem byla zajímavá a dokázala diváka "probrat" z toho odéru nezajímavosti. Závěr a vyústění zápletky, jehož smysl se mi asi vyhnul mě také nějak dvakrát nezaujmuli. Denzel Washington měl choreografii soubojů dobře zmáknutou, ale herecky to s ním jde v poslední době dolů. Mila Kunis se taky nějak moc herecky neprojevila. To už její výkon ve filmu "Kopačky" byl lepší. Gary Oldman jako záporák ovšem vždycky fungoval a fungovat bude. Asi nejlepší výkon tohoto filmu. Rayi Stevensovi zase pomohla k důvěryhodnosti jeho vizáž. Tom Waits potěšil stejně tak jako Michael Gambon s Frances de la Tour. Jedním dechem: "Film, kterému chybí více akce a lepší zápletka. Když tohle chybí filmu, který nemůže nabídnout více, než jen akci, tak je to špatné to by měli bratři Hughesovi vědět! Gary Oldman však nezklamal!" Dávám takových hodně silných 40 %, protože na 50 % to rozhodně nebylo!

16. května 2010
plakát filmu
Běžící muž
Running Man, The
40 %

The Running Man

Na páteční večer jsem vyhrabal další film s Arniem, který jsem ještě neviděl. Podle všeho se mělo jednat o klasické akční béčko, ale podle předlohy Stephena Kinga! Proto jsem čekal něco ve stylu "Total Recall" a námět mi napovídal, že bych asi neměl být daleko od pravdy, takže jsem se na film docela s chutí vrhl. Jenže jsem zapomněl, že Paul Michael Glaser není bůhvíjak dobrý režisér a scénárista Steven E. de Souza kromě těch dobrých scénářů (48 hodin, Smrtonosná past 2) napsal i špatné díla a "Běžící muž" se mezi ně bohužel také řadí. Co na tom, že máte v hlavní roli Schwarzeneggera, když nadějný námět úplně pokazíte. Kdyby se tohoto filmu chopil někdo zručnější a talentovanější, překousl bych i stupidní a jednotvárný děj, a užíval si tu neskutečnou akční řežbu. Jenže to se nestalo. Místo toho nám de Souza zdlouhavě popisoval, jak se hlavní postava dostala do soutěže a druhou polovinu nechal několik postav jen běhat po skladišti a bránit se proti lovcům. Právě ti lovci byli na filmu to nejlepší. Ať už šlo o asíjského hokejistu, černocha s plamenometem nebo exota libujícího si v opeře a s blesky v rukách. Z tady těhle věcí jsem opravdu cítil, že se dívám na béčko z osmdesátých s Arníem v hlavní roli, jinak to byl pro mne pouze zkažený film s nevyužitým potenciálem. Jasně, těch pár hlášek, které Arnie vypustil z úst mi taky vykouzlilo lehký úsměv, ale celkově film opravdu nestojí za nic! Podruhé bych se na něho už nejspíše nepodíval. Zase ale musím poznamenat, že "Běžící muž" je o trošičku lepší, než "Šestý den". Někteří lidi svádí neúspěšnost filmu na jeho stáří, já však vše dávám za vinu režisérovi, protože se neodpouští neudělat pořádný akční film, když máte navíc k dispozici hvězdu takového kalibru, jakým je Schwarzenegger. Arnie tady tudíž není ani moc k úžitku. Sice dělá to co vždycky (bije, zabíjí, hláškuje a přitom má svatozář nad hlavou), ale v tomhle filmu se to prostě neprojeví natolik jako v jiných jeho filmech. Maria Conchita Alonso tady taky nic moc neukáže (ani herecky, ani fyzicky). Vlastně žádný z herců tady neukázal výkon, nad kterým bych se já jako divák měl pozastavit, protože v tomto filmu ani nešlo o vedlejší herce, ale jenom o Arnieho. Jedním dechem: "Glaser, de Souza zklamal, Arnie film nezachránil tudíž i film zklamal aneb perfektní příklad toho, jak vypadá nevyužitý potenciál v praxi a toho, jak se nemá dělat akční film!" Za mě slabších 40 %.

15. května 2010
plakát filmu
Čas zabíjet
Time to Kill, A
80 %

A Time To Kill

Filmů o rasismu jsem viděl za poslední dobu někoĺik. Poslední byl "Hořící Mississippi", který režíroval Alan Parker. Tenhle film režíroval další velikán jménem Joel Schumacher a aby toho nebylo málo, přizval si do tohoto filmu takové hvězdy jako Sandru Bullock, Samuela L. Jacksona, Kevina Spaceyho nebo Kiefera Sutherlanda a tím výčet velkých hereckých es rozhodně nekončí! Navíc pro filmy odehrávající se z části v soudní síni mám tak trochu slabost, takže mě film dá se říci i nadchl. Začátek nám perfektně ukáže o co vlastně ve filmu půjde. Schumacher nám v pár záběrech vlastně skoro nic neukáže, ale přesto víme, že to, co se v pozadí děje je hnusné a velmi brutální, tomu se říká genialita. Poté se už vše odvíjí od této události. Jackson coby zhrzený a naštvaný otec, McConaughey jako mladý a ambiciózní právník, Spacey jako jeho protivník, Sutherland Jr. jako člen Ku Klux Klanu a Sutherland Sr. jako uchlastaná právnická legenda za zenitem. Ano, chápete správně. Z velké části jde tady pouze o herecké výkony. Schumacherova práce jde tady také silně poznat a je pro film velmi zásadní a důležitá, protože díky němu působí jednotlivé scény přesně takovým dojmem, jakým mají, aby divákovi navodily ty správné emoce a pocity. Schumacher mě nezklamal a jestli se mu někdy nějaký film nepovedl, tak tenhle to rozhodně nebyl! Závěrečný proslov McConaugheyho je taková třešnička na jinak kvalitním dortu. I poměrně dlouhá stopáž filmu nijak výrazně neuškodila. Samozřejmě film není ničím vyjímečný od podobných filmů, není to kult a ani nějak zlomový film, ale nadprůměrný film to bezesporu je a to hodně nadprůměrný. Někoho to možná nechytně, ale mě to chytlo a to jak po dějové stránce, tak i po té herecké. Jackson je zde jako vždy bezchybný a hlavně jeho poslední dialog v cele s McConaugheym je vyšperkovaný. Sandra Bullock v této době ještě bývala sexy a v tomto filmu je navíc sympatická, víc jsem od ní ani vidět nepotřeboval. McConaughey je zde taky velmi dobrý. V téhle době měl ještě čuch na kvalitní role a nebál se je vzít. Svojí roli zvládl a jeho přesvědčovací monolog vážící se k porotě byl vyvrcholením celého filmu, zcela perfektní! Kevin Spacey je jako záporný a slizský právník úplně přesvědčivý. Kvalitní výkon na jaký jsme u něho zvyklí. Kiefer Sutherland jako silný rasista a člen Ku Klux Klanu mě překvapil asi nejvíce ze všech. Sice nedostal ve filmu moc prostoru, ale když už byl na scéně, využil toho naplno. Typický příklad přesného hajzla. Jeho výkon také neměl chybu. Další dobří herci jako Charles S. Dutton nebo Oliver Platt už pak jen ucelovali onu velmi silnou hereckou stránku. Jedním dechem: "Nadprůměrný film pojednávající o rasismu. Scény ze soudní síně jsou nadupané, herci dělají film ještě lepším, ale pořád jsem se nemohl zbavit myšlenky, že tohle se fakt může stát pouze v Americe!" Dávám 80 %.

15. května 2010
plakát filmu
Solomon Kane
Solomon Kane
70 %

Solomon Kane

Tenhle film jsem od doby, kdy jsem o něm poprvé slyšel nijak zvláště nebral na vědomí. Možná je to trochu divné, že mě film nechala chladným, protože příběh o bojovníkovi s démony ze 17. století už sám o sobě zní dost našlapaně. Jenže za to mohla reklama. Trailer se mi nějakým divným způsobem vyhnul a fotky taky dokonce i fakt, že se většina filmu natáčela v Česku mě obešla, takže když jsem se na tenhle film pořádně zaměřil, čuměl jsem jako puk! Nadupaná a dobová "hero fantasy" s pro mě neznámým, ale sympatickým hlavním hercem a s dalšími herci jako je třeba Max von Sydow, Pete Postlethwaite nebo dokonce Marek Vašut. Tipoval jsem něco ve stylu "Van Helsing" a částečně jsem měl i pravdu. Však taky James Purefoy byl ve fílmu hodně podobný Hugh Jackmanovi. Toto dílo mě ovšem chytlo o něco méně, než právě "Van Helsing". Ve filmu šlo totiž jen o vizuální stránku a našlapané a vyladěné akční scény, na zbytek se jaksi zapomnělo. Příběh pojednávající o plnění poslední vůle starého poutníka mě taky nějak moc nevzal. Chtělo to příběh trochu rozvést a seznámit nás víc s dobou, ve které se film odehrával. Jasně, když u filmu vypnete mozek a jen sledujete, tak v podstatě nemůžete mít ani žádné námitky a všechno to, co já tady zmiňuji jako zápor vy můžete v klidu přejít, protože tohle je sen pro fanouška fantasy filmů, jenže na mě film nezapůsobil natolik, abych se rozhodl tohle přehlížet. Film sice nenudil a pořád se v něm něco dělo, ale já se zkrátka jako diivák cítil ošizen. To samé platí i o závěrečném souboji, na který jsem skoro hodinu a 45 minut čekal. Žádná gradace ani nějaké značně velké vyvrcholení příběhu. Nic, čím by mi film vyrazil dech jsem taky nenašel. Herci ale byli dobří. James Purefoy má xicht přesně na takové role jako je Solomon Kane. V podstatě mu nemám co vytknout. Pete Postlethwaite také do svojí role docela rychle zapadl a bylo potěšení se dívat na jeho herecký výkon. Max von Sydow mě docela zklamal. Tedy on úplně ne, ale fakt, že ve filmu moc dlouho nepobyl. Marek Vašut ve své malé roličce mě jako rodilého čecha potěšil. Jeho rolička mě bavila a jeho make-up byl perfektní. Jedním dechem: "Dobové fantasy, které není moc chytré. Je to vlastně jen akční jízda plná akčních scén a triků, nic víc. James Purefoy je ale stylový!" Dávám 70 %.

14. května 2010
plakát filmu
Zlověstné ticho
Dead Silence
60 %

Dead Silence

Já myslím, že v tomto případě se hodí i potlesk. Sami dobře víme, že americké horrory v poslední době nejsou moc kvalitní a že v horrorech jsou lepší všichni kromě američanů, ale "Zlověstné ticho" se opravdu povedlo, tedy myslím na dnešní poměry. Když vezmu v úvahu, že horrory typu "Nenarození" se posílají do kin a horrory tohoto typu jsou k sehnání jen na DVD, tak si klepu na čelo. Ne, že by byl tento film nějak zvlášť velká bomba, ale kdyby se natáčely více horrorů na stejné úrovni jako je tento, úplně by mi to stačilo. Režisér James Wan alespoň mě ze začátku dost zmátl. V úvodu to vypadá na "slasher" podobný panence Chucky, ale během filmu film získá větší grády a Wan rozjíždí film jako za staré školy. Napětí, lekačky, záblesky, pohybující se stíny a podobné stereotypní triky v jeho podaní ovšem neskutečně pravdivě působí. James Wan je hodně zajímavá postava Hollywoodu. Nejdříve příjde a vytře všem zrak fenoménem s názvem "Saw" a poté se pustí do brutální akční záležitosti jménem "Rozsudek smrti" a nakonec tenhle snímek. "Saw" samozřejmě tento film nepřekonal, ale docela bez ostychu se nebojím tvrdit, že film je určitě lepší, než Wanův "Rozsudek smrti" a to jak scénáristicky, tak i vizuálně. Co mi nejvíce na filmu vadilo bylo to, že se film pořád nemohl rozhodnout jestli chce být "slasher" anebo duchařina. Každá část funguje perfektně. Ta duchařská i ta "slasherová", ale jakmile se v závěru spojí vůbec to nefunguje. Fakt, že film má docela plytký scénář jsem tak moc na vědomí nebral, protože jisté klišé a podobné aspekty už zkrátka k tomuto žánru patří, ale ta nefunkčnost obou dějových linek film hodně potopila, tedy alespoň u mě. Závěrečný zvrat je sice povedený, ale nedokázal mě přesvědčit o větším hodnocení. Přesvědčil mě jen o tom, že James Wan je chytrá hlavička a že mu to rozhodně myslí. Navíc, když přičtu fakt, že Ryan Kwanten mi byl po celou dobu silně nesympatický, tak nějaký povedený zvrat film opravdu nemůže zachránit. Donnie Wahlberg to už je jiné kafé. Všude, kde prozatím hrál jsem si ho oblíbil a tenhle film nebyl vyjímkou. Role detektiva mu padla a on jí ztvárnil přesně podle mých představ. Amber Valletta tady hraje taky mnohem lépe, než jsem od ní zvyklý. Dostala dost důležitou roli a ztvárnila jí perfektně. Jedním dechem: "Horrory ve stylu staré školy mě nikdy neomrzí, když však mají nesympatického herce v hlavní roli a nefungující příběh, nestačí jen talent režiséra! Příklad toho je Zlověstné ticho!" Dávám silných 60 %.

13. května 2010
plakát filmu
Než ďábel zjistí, že seš mrtvej
Before the Devil Knows You're Dead
50 %

Before the Devil Knows You're Dead

Na některé filmy se zkrátka pořád a pořád nenajde chuť se podívat. Tenhle film byl pro mne jeden z nich. Ačkoli vypadal hodně zajímavě a po herecké stránce měl také rozhodně co nabídnout, stále mě nějak nepřitahoval. Nevěřil jsem mu. Sidney Lumet je sice nadějný režisér a jeho filmy "Ďáblův advokát" nebo "Dokažte mi vinu" jsou hodně povedené, ale když jsou na některé filmy dost rozporuplné názory, tak se do nich hned dvakrát rád nehrnu. Film dopadl přesně tak, jak jsem si myslel - špatně. Je sice dobrý nápad zpřeházet děj a odkrývat různé věci postupně, ale u tohoto filmu mi to přišlo naprosto zbytečné. Film je originální pouze tou myšlenkou, ale už ničím jiným a provedením už vůbec ne. Musí se sice přiznat, že je to dost ostrá sonda do života dvou ztroskotanců a že si příběh nebere servítky, ale ani průběh děje a ani závěr mě nedonutil být k tomuto filmu vstřícnější. Film je nepochopitelně dlouhý, s názorem, že otcův pohled na věc se zdá v závěru filmu vlastně úplně zbytečný a i když se Sidney Lumet snaží (a na filmu to jde poznat) během filmu mě zkrátka nedokázal změnit můj názor a pohled na film. Námětu o tom, že se lupičům loupež nezdaří a poté z toho plynou pouze trable už tu několik bylo, a lepších. Tenhle měl diváky zaujmout tím, že šlo o podnik rodíčů samotných lupičů a při loupeži se stala nehoda. Jasně, bral bych to kdyby byla ve filmu pořádně cítit ta komorní atmosféra, ta vážnost situace, ale film na mě působil jako každé druhé obyčejné drama. Nikdo by nechtěl mít stejné starosti jako hlavní postavy, ale abych tenhle film začal alespoň trochu respektovat, musel by příběh být tak realisticky podaný, že bych hlavních postav litoval a bylo by mi jich líto, ale to se nestalo! Závěr mě také nějak moc neukonejšil, neboť příběh byl ukončen jen napůl. Herci byla jediná světlá stránka tohohle filmu. Nejlepší ze všech zde byl podle očekávání Philip Seymour Hoffman. Ten svůj charakter zahrál úplně do puntíku přesně. Bezpochyb nejlepší herecký výkon ve filmu! Ethan Hawke se také nemusí za svůj výkon stydět, ale občas mi jeho výkon přišel až moc hysterický, jakoby sem tam až přehrával. Marisa Tomei zde ode mě moc respektu nesklidí. Její úkol v tomto filmu je akorát ukazovat tělo a uzavřít milostný trojúhelník. O žádném lepším výkonu se zde nedá mluvit. Albert Finney byl v tomto filmu zbytečný tak jako jeho postava. Když mě nedokázal zaujmout on, tak ani jeho postava proto bych se bez něho ve filmu v klidu obešel. Jedním dechem: "Film mě vůbec nezaujal! Typ vyprávění alá Amores Peros či 21 gramů zde vůbec nefunguje a je tu zbytečný. Film je zbytečně dlouhý a jediné, co ho zachraňuje je ústřední dvojka!" Zcela průměrný film. 50 %.

11. května 2010
plakát filmu
Kick-Ass
Kick-Ass
80 %

Kick-Ass

Po filmu "Defendor" je tu film, který je o stejném tématu jako toto drama s Harrelsonem, ale ve odlehčenějším, nadupanějším a hlavně stokrát více "coolovějším" stylu! "Kick-Ass" očekávali snad všichni. Film měl snad největší reklamu od dob propagace filmu "Avatar". Všechny novinky z natáčení byly bedlivě sledovány a zprávy o tom, že režisér Matthew Vaughn si film zčásti financuje sám, aby s klidem v duši mohl ve filmu vystihnout celou jeho brutální stránku se všichni i ti, co komiksové filmy nijak zvlášť nemusí, začali těšit. Mně se tohle davové šílenství také nevyhlo a musím uznat, že jsem se na film těšil jako malé dítě na Vánoce. Zaroveň jsem si však uvědomoval, že čím více se bude z tohoto filmu dělat ultimátní pecka ještě před jeho premiérou, tím větší by mohlo být zklamání diváku a to byla tvrdá realita. Tudíž mi režisér Vaughn musel dokázat, že opravdu dokázal to, co všichni očekávali. Teď po shlédnutí filmu musím uznat, že "Kick-Ass" je naprosto multi nadžánrový film! Je to akční jízda jako prase, vtipné je to na stejné úrovni a je to více stylovější, než Sin City, X-Men a další kvalitní filmy podle komiksu. Matthew Vaughn se tímto filmem určitě proslaví. Už to nebude průměrný anglický režisér, ale někdo, na koho budeme muset všichni teď upřít naše zraky a sledovat pečlivě jeho kariéru, protože tohle je budoucnost Hollywoodu! Ohlasy kritiků i diváků to jen potvrzují. Matthew Vaughn prostě umí. Kombinuje film s komiksovými prvky a vizualní stránka filmu musí způsobit orgasmus každému fandovi komiksů i akčních filmů. Kamera je perfektní a dovádí film do úplně jiného "levelu". Stále se však nemohu zbavit pocitu, že mi to něco chybělo. Film jakoby (kromě jiných komiksových filmů) parodoval i sám sebe a to mu podle mě uškodilo. Ta malinká dramatická vsuvka, která během filmu občas vykoukla mu prostě neslušela a mně vadila. Jinak je film ovšem perfektní. Nenudil jsem se, film nebyl zbytečně protahovaný a hlavně byl originální a jiný, než všechny ostatní filmy a toho si cením. Proto mám tak rád filmy Tarantina a Rodrigueze, kvůli originalitě a tenhle film je přesně takový, neokoukaný a originální! Aaron Johnson je ucházející a není nesympatický, ale ani se mu nedaří na sebe strhnout všechnu pozornost a to by se v hlavní roli podařit mělo, ještě když je podle ní pojmenovaný i samotný film! To ovšem nic nemění na tom, že Johnson má teď o zakázky postaráno. Nicolas Cage se konečně zase rozjel a už si nevybírá špatné role. Začalo to s filmem "Proroctví", pokračovalo to "Špatným poldou" a tady to končí (doufám, že ne úplně). Zkrátka je to zase ten Cage na kterého jsme všichni zvyklí. Svět filmů má nového krále záporáckých rolí. Mark Strong je záporák jako vyšitý. Hodí se do těchto rolí díky své image a taky uměním hrát různé povahy záporáků na požádání. Tady byl jako šílenec hodně povedený a scénu se zabitím falešného Kick-Asse považuji za jednu z nejlepších z celého filmu! Ten, o kom se ale bude ve spojitosti s tímto filmem nejvíce mluvit je Chloe Moretz. Svou roli zahrála neskutečně podle představ a všem vytřela zrak. Největší herecké překvapení tohoto filmu. Osobně jsem čekal, že mě překvapí i Christopher Mintz-Plasse, ale ten asi zůstane navždy zaškatulkován jako McLovin. Jedním dechem: "Hodně nadžánrový a stylový zážitek. Pár drobných much ovšem má, takže není tak dokonalý, jak jsem čekal! Moretz, Strong a Cage jsou avšak výborní!" Dávám silných 80 %.

9. května 2010
plakát filmu
Ronin
Ronin
70 %

Ronin

Vypadalo to jakože to bude zajímavý film a taky to byl zajímavý film! Po dlouhé době jsem narazil na čistě akční záležitost, která nesla zajímavý název "Ronin". Jméno pana režiséra Johna Frankenheimera mi až doposud nebylo známo, ale jedno teď vím jistě. Jestli tenhle pán něco opravdu uměl, byly to automobilové honičky. Jenže to předbíhám. "Ronin" je jak už jsem zmiňoval pouze čistokrevnou akcí a nic více. Žádná romantika, žádné náznaky sebevíc menšího dramatu, pouze ta akce a pořád dokola. Herecká sestava včele s DeNirem a Renem, doplňována Beanem, Skarsgardem a Prycem! Nebudu lhát, čekal jsem velkou akční podívanou. Co jsem ovšem brzy zjistil (a z větší části mě to potěšilo), film mi atmosférou a koneckonců i strašně jednoduchou (ale zamotanou) zápletkou připomínal akčňáky osmdesátých a devadesátých let. Jenže tenhle navíc "smrděl" takovou syrovostí a vizuálně byl film celý veden v takové pochmurné, řekl bych až komorní atmosféře až to bylo zajímavé a hlavně neokoukané, a tudíž si mě film hodně lehce získal. Vizuálně mi to hodně připomínalo seriál "Kobra 11", to mi však nevadilo. Já jen, že všechny ty automobilové honičky, Francie nahradila Německo a DeNiro s Renem fungovali jako takový "upgrade" hlavní seriálové dvojice. :D Jediná věc s kterou jsem měl problém byla ta, že hlavní postava (DeNiro) byl zde vylíčen jako dokonalý a bezchybný všeználek a všeuměl. To však neznamená, že mi nebyl sympatický a jeho tajné sledovačky daly filmu takový "old schoolový" nádech. Logické chyby by se tu také našly, ale jelikož se jednalo o akční film, neměl jsem problém je přehlížet. Film má více kladů, než-li záporů, to bezpochyb. Například již zmiňované naháněčky v autě jsou nezapomenutelné, dlouhé a napínavé. Závěr i ukončení filmu je sice takové obyčejné, působící průměrně, ale ve své podstatě je "Ronin" rozhodně nadprůměrný akční snímek! Herci jsou částečným důvodem tohoto úspěchu. DeNiro je prostě stylový, sympatický a všestranný. Tyhle tři vlastnosti bohatě stačí na utáhnutí celého filmu. Reno je jako parťák profláknutější a i lepší. Dobře se s DeNirem doplňuje a jako "ten druhý" působí lépe, než by působil v hlavní roli. Stellan Skarsgard je záporák jak má být. Padl mi do oka více, než druhý záporák Jonathan Pryce. Skarsgård působil jako větší hajzl a tenhle fakt oceňuji více! Natascha McElhone podala zcela průměrný, ničím vyjímečný výkon. S klidem bych jí zde oželel. Sean Bean se zde ani pořádně neohřál. Mrzelo mě to, neboť jsem si jeho výkonu začal užívat. Jedním dechem: "Akční film v old schoolovém stylu? Proč ne! Na mě to zafungovalo perfektně. DeNiro, Reno a Skarsgard to jístí a ty honičky v autech, to je kapitola sama o sobě!" Dávám 70 %.

6. května 2010

Nanny McPhee

Na nedělní dopoledne si vždycky nechávám nějakou oddechovku. Tuto neděli padla volba právě na tuto pohádku. Ve svém věku se už sice na pohádky moc nedívám ani ještě nejsem rodič, takže ani moc nemusím, ale když jde o film, kde se objeví herecké hvězdy typu: Emma Thompson, Colin Firth nebo Angela Langsbury je mi i jedno, co že to má být za žánr. Jelikož jestli mám možnost vidět Emmu Thompson jako kouzelnou (a škaredou) chůvu, tak jí nesmím propásnout. Chvíli jsem i myslel, že mě režisér Kirk Jones neskutečně překvapí a i navzdory tomu, že tento film je jeho režisérský debut, podá divákovi tento film s originálním pohádkovým námětem humorným stylem a ještě navíc krásnou vizualitou. No, vlastně se tak skutečně stalo a film byl opravdu vizuálně krásně barevný a vtipný. První polovina je úplně perfektní! Má nádech magie, je vtipný a obsahuje spoustu scén, které se mi na dlouhou dobu vryly do paměti. Například scéna v kuchyni či scéna se vstáváním je naprosto famózní a asi už navždy mi bude připomínat tenhle film. Od první půle tento snímek přestává být originální pohádkou. Emma Thompson ve svém scénáři (ačkoli je podle knižní předlohy) začíná s moralizováním a vychováváním mladších diváků. Toho moralizování je ale ve filmu přemnoženo. Příběh totiž postrádá jakoukoli zcela zápornou postavu, tudíž se nemůže film dělat nic jiného, než diváka vychovávat a ukazovat mu ty správné lidské hodnoty. To bych i bral, kdyby tímto tahem Emma Thompson dost neuškodila filmu! Druhá polovina filmu už totiž není tak vtipná ani zábavná a popravdě řečeno, mě film od jisté chvíle začal i nudit. Závěr se mi ovšem líbil, protože zase působil jen a jenom čistě pohádkově. I navzdory pro mne slabší druhé půli bych ale klidně bral možnost podívat se na druhý díl. Už jenom kvůli Emmě Thompson, která hlavní postavě doslova vtiskla duši a zahrála jí perfektně a s přehledem. Osobně ovšem nevím, proč většina diváků vyzdvihuje výkon Colina Firtha. Pro mě byl ve filmu jen a pouze snesitelný. Kdybych už měl někoho z herců vyzdvihnout byly by to dámy Angela Lansbury a Celia Imrie. Tyto dámy byli ve filmu výtečné. Jejich postavy byli originální a své a těmto herečkám se velmi dobře podařilo vystihnout jejich podstatu. Thomas Sangster byl jako "hlavní rebel" také velice přesvědčivý. Popravdě bych si v této roli neuměl představit někoho lepšího, neboť Sangster má na takovéto role přesnou image. Jedním dechem: "Za začátku originální a vtipná pohádka se v druhé půli změní na výuku etiky, životním hodnot a správné morálky. Je to škoda, že Thompson při psaní scénáře nedokázala udržet laťku této pohádka, protože právě její výkon zabraňuje tomu, abych se na film díval pouze jako na průměr!" Dávám silných 60 %.

4. května 2010
plakát filmu
Avatar
Avatar
60 %

Avatar

Zlom ve světě filmu měl přijít právě s tímto filmem! Všíchni byli nadšení, reklama kolem filmu byla velká, ale tajemná a James Cameron kolem sebe rozhazoval megalomanské výroky. Tak proč mě tenhle film nějak nechytl? Proč jsem byl schopný si na něj bez problému počkat až výjde na DVD? Proč jsem se více těšil třeba na "Kick-Ass" nebo na "The Expendables"? Můj hlásek v hlavě mi naznačoval, že je kolem filmu až moc velké haló a že mám zůstat klidný, tak jsem ho poslechl. Teď, když jsem film konečně viděl, musím říct, že co se mě týče, tak ten hlas v mojí hlavě měl pravdu! "Avatar" je svým způsobem zlomem v historii Hollywoodu a filmu jako takového. Teď tady však nastává jedna dlouhá pauza. "Avatar" je taky film, který jednoduše umí opít velkou většinu diváků rohlíkem. Láká jak origináĺním námětem z hlavy Jamese Camerona, tak i svým hereckým obsazením v čele s objevem roku Samem Worthingtonem, Sigourney Weaver nebo Zoe Saldanou a dalšími, na plakátech dobře vypadajícími jmény. Film stojí pouze na vizuální stránce a jeho úspěch mu zaručila veliká reklama. Tohle je totiž učebnicový příklad dokonalé obchodní strategie a Cameron toho využil. Vyrazil dech úplně všem tou technologií a vizuální stránkou filmu. Všichni jakoby objevili nový div světa a asi byste mi ani nevěřili, kdybych tvrdil, že mě vizualita tohoto snímku zanechala úplně chladným. Vůbec se nedivím, že na Oskarech "Avatar" bodoval hlavně v kategoriích týkajících se techniky. Nějvětší potíž je v tom, že mě jako diváka neuspokojil děj. Už mě unavuje, jak skoro všechny scénáře od Camerona mají zápletku týkající se ochrany světa potažmo životního prostředí. Právě tenhle fakt mi u sledování filmu nejvíce lezl na nervy. Navíc byl film až nepříjemně hodně a navíc zbytečně protahován. Když si film však nakonec shrnu, výjde mi příjemná, vizuálně napěchovaná pohádka, to je ale vše! Zlom ve filmové technologii se koná, ale zlom ve světě filmu rozhodně ne! Ani herecká stránka není bůhvíjak skvělá. Worthington je jen sympaťák a jinak nic. Sigourney Weaver podává čistý průměr, takže mírné zklamání. Výkon Zoe Saldany jsem ani moc nevnímal, abych pravdu přiznal, ale zato Stephen Lang byl záporák jak se patří. Lang jako záporák už vypadá, mluví a teď jsem se přesvědčil, že ho umí i věrně zahrát. Kdo mě však ještě mile překvapil byl Giovanni Ribisi. Ten byl jako mocný šéf s kusem ledu místo srdce nepřekonatelný. Nepamatuji si film, ve kterém by mě jeho výkon tak bavil jako tady! Chválím! Jedním dechem: "Kolem tohoto filmu se dělá až moc velký humbuk! Pěkná, ale zatraceně dlouhá procházka novým světěm za doprovodu Camerona. Vizuálně je to sice bez chybičky, ale jinak mě film vůbec nezaujal! Worthington je sympaťák a Ribisi hodně překvapil! Jinak je herecká stránka filmu o ničem!" Dávám 60 %.

1. května 2010
plakát filmu
Hořící Mississippi
Mississippi Burning
80 %

Mississippi Burning

S filmy Alana Parkera mám velmi dobré zkušenosti. Vybírá si zajímavé filmy o silných tématech a zatím mě nezklamal. Toto bylo mé třetí "rande" s tímto režisérem a musím hned na úvod říci, že tentokrát mě také nezklamal! Po shlédnutí filmů "Andělské srdce" a "Život Davida Galea" jsem pochopil, že Parker je velmi zručný režisér a že rozhodně umí vytvořit atmosféru, kterou film zrovna potřebuje. Scénárista Chris Gerolmo napsal na cenzuru nedbající scénář o tématu, o kterém se všichni bojí mluvit a já jsem rád, že se tohoto filmu ujal právě Parker, protože nikdo jiný by zkrátka nenatočil tenhle film jako on! Co je vlastně ve výsledku tenhle film? Působí to jako obyčejná detektivka odehrávající se v šedesátých letech, ale zdání klame. Gerolmo a Parker se nebáli ukázat rasismus v jeho pravé podobě a tak dost dobře navodit divákovi pořádnou husí kůži. Když se na film díváte z jiného náhledu, tak Vám dojde, že ta detektivní dějová linka je vlastně jen vedlejší a to hlavní čím se film zabývá je právě otázka rasismu. Dva sice odlišní, ale přitom stejní agenti ve městě plném rasistů, kteří se je snaží co nejrychleji vyhnat. A jelikož film trvá skoro dvě hodiny, veřte mi, že Vás pár vyšperkovaných scén z oblasti rasismu a šikany rozhodně nemine. Je sice pravda, že díky postavě Dafoa film nahlíží na téma více politicky, takže občas film zažije své hluché chvilky, ale není jich ve filmu moc. Také mě trochu zklamal na můj vkus až moc uspěchaný konec. Jinak je to ale velmi nadprůmerný film díky fungující atmosféře a hlavně díky skvělým hercům. Ano, herecké výkony jsou to, co film dělá tak kvalitní a nejvíce mě potěšilo to, že i herci ve vedlejších či menších rolích hrajou velmi dobře. Kromě perfektní ústřední dvojky, kde se ovšem Dafoe tak trochu schovává za potlesku hodný výkon Hackamana, se zde objevují i herci jako například Lee Ermey, Brad Dourif, Stephen Tobolowsky nebo Gailard Sartain jako ti zlí, mocní členové Ku Klux Klanu a mohu Vám říct, že všichni byli zcela věrohodní svým předlohám. Film samozřejmě ale nejvíc táhl Gene Hackman. Ta nominace na Oskara je zasloužená. Nominaci pro Frances McDormand jsem avšak nepochopil. Jedním dechem: "Typická kvalita od Alana Parkera podepřená výkony Hackmana, Dafoa Dourifa a Sartaina. Zatím nejlepší film o Ku Klux Klanu, který jsem měl možnost vidět!" Dávám 80 % a řadím do osobní filmotéky!

1. května 2010
plakát filmu
Podivní
The Crazies
70 %

The Crazies

Můj první horror na kterém jsem byl v kině. "Podivní" jsou film, který možná neměl tu nejlepší reklamu a je to film, kterého si možná ani diváci nevšimnou. Pro mě to však byl film, mohl být světlým momentem českých kin v době, kdy je přímo naplněn velkofilmy, blockbustery anebo nikdy nenudícími animáky. Nikdy jsem nebyl divák, který by šel s davem a chodil do kina jen na jistojistou zábavu, proto jsem dál tomuto filmu šanci. A dobře jsem udělal! Docela dobře se orientuju v poli zombie horrorů, ale "Podivní" mi přišli jako jasný nadstandart tohoto podžánru. Vlastně mi nakažené postavy ani nepřišly jako zombie. Je pravda, že námět filmu nepatří do originálního šuplíku, ale styl jakým jednají nakažené postavy originální je. A i kdyby nebyl, filmový svět toho ještě rozhodně není přesycený, takže film v tomhletom směru boduje! Ze začátku mi film silně připomínal snímek "Stalo se" od Shyamalana, ale jakmile se film pořádně rozjel, nějaká podobnost se "Stalo se" byla tatam. Příběh musím pochválit taky a i když i v tomhle filmu se vyskytují některé horrorové klišé, které nesmí v žádném horroru chybět, film mě bavil! Bavil mě tím, jak se postupně vyvíjel, bavil mě originálností scén a originálností lokací, kde se scény odehrávali. Umývárna, márnice, kavárna nebo obyčejný dům všechny tyto scény byli vyzuálně k sežrání, nepostrádali napětí a byly "cool". Nelogické chyby sice občas bily divákovi do očí a toho si musel všimnout úplně každý, ale to je jen malá chybička na výsledné image filmu. Jelikož lekačky fungovaly i když jste věděli kdy přesně se odehrají, znamenalo to pro mne, že film naprosto funguje. Možná i proto, že jsem od tohoto filmu nic nečekal mě nakonec tak překvapil. Samozřejmě i herci pomohli tenhle horror takovým, jakým se nakonec stal. Filmu hodně pomáhá to, že herci jsou všichni více méně sympatičtí a navíc nejsou tak moc profláklí. Timothy Olyphant byl frajer, měl charakter a byl sympatický. Když má tohle všechno hlavní hrdina nějakého horroru, může si už jen pískat. Olyphant zvládl tuhle roli levou zadní, potěšil a určitě si ho lépe vybavím díky tomuhle filmu, než třeba jako Hitmana. Radha Mitchell už tak sympatická nebyla. Občas mi trochu vadilo, že její nejčastější replikou bylo: "Jsem těhotná!", ale ve výsledku mi ve filmu nevadila. Joe Anderson byl něco jako slabý odvar Olyphanta, ale to neznamená, že jeho výkon byl špatný. Ne. Tohle byl sympaťák číslo dvě a víc už mi dokazovat nemusel. Zbytek hereckého kolektivu se skládá už jen ze "zombie" a menších roliček, takže více už o hercích není potřeba psát. Jedním dechem: "Pro mě rozhodně překvapení. Nadstandart zombie žánru, ve kterém vše funguje tak, jak má a nepostráda ani sympatické tahouny filmu včele s Olyphantem!" Dávám 70 %.

1. května 2010
plakát filmu
Blues Brothers 2000
Blues Brothers 2000
50 %

Blues Brothers 2000

Další z filmů, které jsem chtěl vidět hned jak jsem se o něm dozvěděl. Muzikál s dvojicí Aykroyd a Goodman se jen tak nevidí, ještě když jim tam navíc sekundují v maličkých rolích legendy blues, soulu, funku a R&B. Film, kde se objeví postupně hvězdy jako B.B. King, Aretha Franklin, James Brown nebo Erykah Badu jsem měl už předem označkový jako 100 %. Avšak film mě zklamal a to právě proto, že jsem od tohoto filmu tak moc očekával. John Landis
nebyl nikdy moc dobrej režisér, ale až s natočením filmu "Policajt z Beverly Hills III" se to skutečně potvrdilo. Největším plusem filmu jsou samozřejmě hudební čísla. Ať už hluboký hlas Aykroyda nobe mírní chraplák Goodmana se velmi dobře poslouchá a hudební výstupy hudebních legend jsou samozřejmě zážitkem samy o sobě. Je sice pravda, že v některých hudebních číslech jde režisér Landis do extrému a pohrává si s kouzlami a magii, ale tenhle fakt pro mě nebyl velký problím překousnout. Ve scéně s Erykah Badu jsem se sice hodně přemáhal, abych nezačal koulet očima či chytat se za hlavu, ale nakonec to díky hudebnímu výstupu, který následoval, bylo lehčí snést. Jenže to je všechno, co mohu filmu s klidem pochválit. Jinak se film projeví jen jako úplně průměrný film z něhož by se s absencí toho množství hudebních čísel vyklubal pouze zprachsprostý brak! Film postrádá nějaký ucelenější děj. Landis a Aykroyd sestavili děj dobrý pouze k tomu, aby sloužil jako přechod mezi jednotlivými hudebními skečy, ale nějakou vážnější podstatu filmu vůbec nevymysleli. Musím se přiznat, že několik filmů stavěných na podobném principu už jsem viděl, ale žádný mi nepřišel až tak špatný jako tento! Ty ostatní filmy mě totiž bavily i když se v nich zrovna nezpívalo nebo nehrálo na nějaký hudební nástroj. Ty ostatní filmy totiž byly vtipné a ke konci dojemné. Tenhle však nikoli. Dan Aykroyd mě svým hereckým výkonem bavil nejvíce. Typ frajera / smolaře zahrál velmi dobře. Dalo by se říci, že téhle roli vtiskl duši, ale k tomu mu hodně dopomohla i jeho zdejší image. John Goodman zde byl takový obyčejný. Nenadchnul ani nezklamal jen se jaksi protloukal filmem. Postavu Joe Mortona jsem nepochopil a nebyla mi sympatická, tudíž mi nepřišel sympatický ani Joe Morton, jednoduchá matematika. J. Evan Bonifant jako mladší kopie Aykroyda rozhodně zafungoval. V jiných filmech by mi tahle postava přišla "crazy", ale tady do prostě nějak zapadlo do konceptu a nebylo mi to na obtíž. Cameo Franka Ozy bylo úsměvné stejně tak jako role Kathleen Freeman. Výkony Franklin, Kinga, Browna či Badu samozřejmě hodnotit nelze, ale to co měli splnit, splnili na výbornou! Jedním dechem: "Pološílený muzikál, který zachraňuje výkon Aykroyda, ale hlavně jeho hudební složka! Jinak byl pro mne film velké zklamání!" Dávám 50 %.

1. května 2010
plakát filmu
Darebáčci
Small Time Crooks
50 %

Small Time Crooks

Teprve moje druhá zkušenost s panem Woody Allenem. Do tohohle filmu jsem vůbec nevkládal nějaké naděje. Film mi už na první pohled přišel takový nemastný neslaný a i když se dá zápletka nazvat originální, stejně mě to nějak zvláště nechytlo. Každý divák musí sice Allenovi přiznat, že je velmi produktivní osoba Hollywoodu, ale ne každý si zvykne na jeho filmy. Jasně, i Woody Allen někdy sjede z kolejí do jiného žánru a pořádně překvapí všechny diváky (Match Point), ale "Darebáčci" takový film nejsou a proto jsem byl zvědav, jak budu nahlížet na jeho typickou tvorbu. Takovým nějakým malinkatým plusem je skutečnost, že děj je nepředvídatelný a vyrůsta jako člověk. V první polovině je Allen jako dítě. Vtipkuje, dělá blbinky a všechny okolo tím zaručeně baví. S nástupem druhé půlky filmu, ale jako kdyby Allen vyrostl a začíná ve filmu řešit dospělejší věci jako vztah, oddanost a láska. Fakt, že mě druhá polovina trochu více zklamala, ale nemění to, že jsem snad ještě neviděl film, kde by se tak elegantně a nenápadně přešlo z jednoho žánru do jiného žánru. Jak už jsem ale napsal, druhá polovina mě zklamala. V první polovině jsem se díky Allenovi, Rapaportovi a Lovitzovi příjemně bavil a užíval si ukecaných dialogů Allena s Tracey Ullman. V druhé polovině je to spíše o romantice a ta Allenovi očividně moc dobře nejde. Druhá půle začne přesně s nástupem Hugha Granta. Poznáte jí tak, že Vás bude mírně nudit. Ani moc nevím, co k druhé půli napsat, protože je jen prostě nudná. Námět romantické dějové linky není špatný, jen ho nějak ruší závan komedie. Největší problém je prostě ten, že Allen z čisté komedie udělal čistou romantiku. Nespojil tyto dva žánry a neudělal romantickou komedii, ale nechal je odděleně a tím jaksi zariskoval, lépe řečeno zaexperimentoval. Mě to tedy vadilo a hlavně od tohoto faktu se odráží můj pohled na tento film. Woody Allen byl v hlavní roli občas tak ukecaný, až mi to lezlo na nervy. Ovšem jako nešika byl hodně důvěryhodný. Tracey Ullman byla asi nejlepší postavou filmu. Líbilo se mi jak její postava ze sebe na sílu chtěla udělat společenského znalce a nevedlo se jí to. Skvělé podání role! Hugh Grant byl nemastný neslaný a zde podal zcela průměrný výkon. Michael Rapaport a John Lovitz byla dvojka, která se ve filmu moc dlouho neohřála, ale když se objevili na scéně, stálo to za to! Jedním dechem: "Žádný zázrak jsem nečekal a žádný jsem taky nedostal. Že mě film zklame jsem ale vůbec nečekal! Elegantní přechod z komedie do romantiky, který ale ve výsledku nepřinesl žádné ovoce! Woody selhal!" Další jednohubka. Dávám 50 %.

30. dubna 2010
plakát filmu
Smrt panen
Virgin Suicides, The
50 %

The Virgin Suicides

K tomuto filmu mě přitáhla opravdu jen pouhá zvědavost. Neuměl jsem si přesně představit o čem film bude nebo co od něho mám čekat. Ani jméno režisérky znějící Sofia Coppola mě k filmu netáhlo ačkoli jsem samozřejmě věděl, kdo to je. Zvědavost zvítězila hlavně díky jménům typu Kirsten Dunst, Josh Hartnett, Kathleen Turner či James Woods. Pouze tento aspekt filmu mě přinutil si pustit tento film, protože jsem nějak podvědomě věděl, že tento film asi nebude můj šálek čaje. A taky že nebyl. Sofia Coppola se snažila jak jen mohla, aby její režisérský debut byl kvalitní, ale u mě nějak výrazně nezabodoval. Chápal jsem co mi chce paní Coppola tímto filmem naznačit, ale problém byl v tom, že mě to zkrátka nějak nechytlo za srdce. Filmu jsem prostě nerozumněl a jak jsem se tak díval, nebyl jsem sám. Já však narozdíl od ostatních nezvedám hodnocení právě kvůli tomuto faktu. Tohle nebyl ten typ filmů, kterým nerozumím, ale svým způsobem mi vlastně vyrazí dech. Tomuhle filmu jsem jen nerozumněl a po celou dobu jeho trvání jsem byl úplně klidný. Od skončení filmu až do teďka neustále přemýšlím, jak může film, řešící rodinné vztahy, problémy puberty a otázku sebevraždy být skoro celý bez emocí a nějaké dramatické atmosféry. Problém vidím v tom, že režisérka Coppola se bála trochu brutálnějšího přístupu. V těch nejzásadnějích scénách se bála zacházet více do detailů. Tenhle film by potřeboval diváka trochu vyděsit, vyrazit mu dech a trochu více upozornit na poselství, které se snaží divákovi předat. Potom by mi možná tenhle film zůstal nějakou dobu v hlavě. Teď to ovšem vypadá, že už pozítří nebudu vědět o čem film vlastně byl. S herci se to má následovně. Josh Hartnett a Kirsten Dunst jsou ti, díky nimž je film více snesitelnější. Hartnett role tohohle typu zvládá levou zadní, takže s ním jsem (kupodivu) problém neměl. Jeden z mála jeho filmů, kde předvádí opravdu slušný herecký výkon. Kirsten Dunst se povedlo velice dobře zahrát typ "tichá voda břehy mele". Navíc je v tomto filmu více sexy, než kdy jindy. James Woods má charisma bohužel ve filmu čerpá pouze z něho a nějaké herectví nejde ani poznat. Kathleen Turner mě však zklamala nejvíce. Jakoby se bála hrát trochu intenzivněji. Působila monotóně a to by paranoidní matka rozhodně neměla. S tímhlde hereckým výkonem by u žádného kritika uspět neměla! Další herci už nedostávali tolik prostoru, což je škoda, když jich zde bylo tolik. Cameo Dannyho DeVita bylo úsměvné. Jedním dechem: "Mě osobně film nezasáhl ani zdaleka tak jako ostatní. Tohle je drama i silných tématech, ale se slabým účinkem. Jde poznat, že jde o režisérský debut! Hartnett ovšem překvapil!" Dávám 50 % a to si ještě říkám jestli to není příliš!

27. dubna 2010
plakát filmu
Chloe
Chloe
40 %

Chloe

Tenhle film neměl bůhvíjak silnou reklamu a trailer mě taky nějak nedostal do davového šílenství, ale v neděli odpoledne rozhoduje převážně stopáž, takže jsem šáhl po tomto filmu. Navíc herecké obsazení nebylo špatné a nabízelo divákovi docela zajímavě znějící milostný trojúhelník. Švihák Neeson, mladičká Sayfried a zubem času už poznamenaná Moore měli tento film jistit, a proč taky ne? Plus odjakživa platí, že "tichá voda břehy mele" a film byl přijat docela kladně. Teď když už ho mám zhruba 24 hodin zasebou se ovšem divím proč. "Chloe" není žádným zázrakem v oblasti psychologických thrillerů pokud už ovšem máte něco nakoukáno. Nebýt hereckého obsazení, tak tento film vypnu v polovině. Film se vyvíjel jako všechny normální psycho thrillery. Zpočátku na něm nebylo nic zajímavého a pomalu se rozjížděl. Druhá polovina měla být zlomová. Měla být napínavá, dechberoucí, překvapující, originální. Bohužel ale na mě film nepůsobil ani jedním z těchto přívlastků. Postava Chloe se sice divákovi jasně jeví jako psychopat, avšak nepůsobí nebezpečně, šíleně či jinak divně na to, aby to z filmu vytlačilo nějakou tu atmosféru pravého psychothrilleru. Hlavní zvrat v závěru děje jsem si domyslel už v polovině filmu, takže u mě film nevyvolal žádný dechberoucí účinek či vykulené oči a zatajený dech. Co musím ale filmu uznat je nejzajímavější "postelová" scéna jakou jsem viděl za poslední dekádu let. Konec taky není nějak vyjímečně dramatický. Tento film u mě selhal a je to škoda, protože z tohoto námětu se dalo vytřískat mnohem více, scénárista Erin Cressida Wilson se pouze špatně chopil originálu. Herecky ale film vůbec žádné zklamání nebyl. Liam Neeson je charismatický herec a i když ve filmu nedostal tolik prostoru kolik bych si přál, byl jsem rád, když byl na scéně. Julianne Moore už nám zestárla, ale hraje pořád tak dobře jako kdysi. V dramatických situacích jí to jde velmi dobře. Amanda Seyfried se vzhledově na roli Chloe perfektně hodila. Jenže jí chybělo to "něco šíleného" v očích a v projevu, takže se mi jevila jen jako slabý odvar nějaké mladé psychopatky. Je škoda, že se nesnažila trochu víc vcítit do role. Jedním dechem: "Film, který možná na první pohled vypadá zajímavě, ale skutečnost je zcela opačná. Zajímaví herci a dobré herecké výkony, to je všechno co Vám film může nabídnout!" Dávám 40 %.

26. dubna 2010
plakát filmu
Vražda na večeři
Murder by Death
90 %

Murder By Death

Něco mi říkalo, že tohle bude přesně můj šálek čaje. Pravou, prachem zaprášenou detektivku jsem už pěkně dlouho neviděl a na tenhle film jsem měl velké požadavky. Námět zněl strašně zajímavě a při pohledu na herecké obsazení jsem prožíval ten typ orgasmu, jaký může prožívat jen filmový fanoušek. Při pohledu na jména typu: Peter Falk, Peter Sellers, Maggie Smith nebo James Cromwell jsem skoro omdlel! :D Ano, uznávám, že jsem před filmem všechno strašně zveličoval a dalece film předceňoval a tak kdyby film nebyl povedený byl bych nejspíš nesmírně zklamaný. Jenže žádná nepříjemná překvapení se nekonala a film byl pro mne velkou zábavou. Celý film příjemně odsýpá a než se nadějete film končí. Také jsem nezpozoroval žádné nudnější místo, takže se Vám mohu zaručit, že film Vás zcela jistě nudit nebude. Ve filmu najdete veliké množství povedených gagů (slovo "povedených" je zde klíčové) a scénárista Neil Simon prostřednictvím scénáře "flustá" po divákovi prakticky jeden fórek za druhým a nenechává diváka spočnout. Proč by taky měl, když je to taková zábava. A v místech, kde se zrovna nevtipkuje se řeší velmi zapeklitý případ. A tady se trochu pozastavím, protože v této oblasti se nachází jediná chyba tohoto jinak skvělého filmu! Případ, který pětice detektivů řeší se mnohdy může zdát divákovi dost přitažený za uši a zahnaný do extrému. To se mi konec konců potvrdilo i na samém konci filmu, ale skutečnost, že to tak bylo schválně, protože film je sám o sobě spíše trochu parodií na detektivní filmy, tuto chybu docela tlumí. Stále mi to však příjde až moc krkolomné a jen kvůli tomuto faktu nebudu film hodnotit plným hodnocením. Tento film by ale nebyl tak povedeným nebýt kvalitního hereckého spolku. Byly tu dva typy herců: vtipní (Peter Sellers, Alec Guinness, James Coco atd.) a charismatičtí (Peter Falk, David Niven, Truman Capote atd.). Peter Sellers u mě vyhrál na plné čáře co se týče vtipnosti. Jeho imitace asiata je neskutečně srandovní, jeho fórky díky jeho podání vtipnější a český dabing mě také potěšil. Alec Guinness byl jako slepec velmi přesvědčivý a už jen za to si zaslouží mé uznání. Skvělý herecký výkon! Peter Falk byl frajer jako Brno a mně to tak taky vyhovovalo. Charisma z něj přímo sálalo, to bezpochyb. Podobně jako Falk na mě působil i David Nivem, ale s tím rozdílem, že Niven předváděl spíše slabší verzi Falkovy postavy. Jediné, co mě po herecké stránce zklamalo, byl nedostatek prostoru pro Maggie Smith. Ta mi tu přišla zcela nahraditelná. Něco jako taková dekorace, aby film vypadal pěkněji. Jedním dechem: "Hodně nenápadný, ale naprosto kvalitní film. Nebýt toho jednoho malinkého nedostatku, už bych házel stovkou. Popravdě, filmu, kde se sejdou takové esa jako Falk, Sellers, Cornwell a Smith bych dal 100 % už z principu!" Bohužel to ale bude "jen" 90 %. Nicméně film putuje rychlostí blesku do mé osobní filmotéky!

26. dubna 2010
plakát filmu
Frajer Luke
Cool Hand Luke
70 %

Cool Hand Luke

Klasika. To je slovo, které je s tímto filmem nejčastěji skloňované a protože já tuto klasiku dosud neviděl a s filmy Paula Newmana mám hodně malou zkušenost, nenapadl mne v nedělní dopoledne vhodnější film ke shlédnutí. Podle všech nejslavnější film jak režiséra Rosenberga, tak i samotného Newmana. První skutečně kvalitní drama z vězeňského prostředí byl právě tento film a chápu proč tento film diváci tak opěvují. Tento film totiž celou svou váhou stojí na charismatickém hlavním hrdinovi a sleduje jeho život ve vězení, a Paul Newman je charismatický herec a působí jako by mu tahle role byla napsaná na tělo. Je bezpochyb zajímavé a obdivuhodné, jak režisér Rosenberg dokázal udělat z tak primitivních scén jako je scéna jezení vajec nebo scéna s asvaltováním silnice tak památné scény, které zůstanou v hlavě diváka ještě dlouho po skončení filmu. Tady se ukazuje a potvrzuje rčení, že "v jednoduchosti je síla". Navíc byste na první pohled vůbec neřekli, že film je tak starý, protože na něm není vidět jakákoli zmíňka zubu času a to je velký klad hlavně v dnešní době, kdy staré filmy na někoho působí značně kýčovitě. V dnešní době se však projeví také největší zápor filmu a to ten, že dnes už mají filmy s vězeňskou tématikou slušně velkou konkurenci a hodně mladších filmů o vězeních je lepších, než tento. Tudíž zůstává "Frajer Luke" pouze kvalitním filmem a nikoli nejlepším v této tématice a ani to poselství, které se divákům snaží vštipit mu nepomůže i když na druhou stranu je to ve filmu hezky myšleno. Ovšem, ty oskarové nominace jsou zasloužené, to musí uznat každý. Neumím si v roli Frajera Lukea představit nikoho jiného, než Paula Newmana. Ten dal této postavě skutečnou duši. Svým výkonem mě sice nedonutil mu fandit, ale jako sympaťák a frajer v pravém slova smyslu rozhodně působil. George Kennedy si však tu plešatou sošku oprávněně zasloužil. Jeho postava se za celý film asi nejvíce vyvinula a prošla snad všemi charakteristickými rysy a Kennedy to s přehledem zvládnul. Jedním dechem: "Newman byl opravdu frajer, tento film je opravdu klasika a Kennedy si toho Oskara opravdu zasloužil. Bohužel jsou tu i lepší filmy, takže tenhle film i navzdory početnému množství památných scén až takový zázrak není!" Dávám 70 %.

25. dubna 2010
plakát filmu
Šestý den
The 6th Day
30 %

The 6th Day

Filmy Arnolda Schwarzeneggera jsou většinou buď povedené a nebo úplně kritizovány. Když jsem si tedy zjišťoval něco o tomto filmu a uviděl jsem, že reakce na film jsou rozporuplné, stal se pro mě film jakousi výzvou. Námět vypadas slibně, ale jméno režiséra nenaznačovalo nic dobrého. Roger Spottiswoode není nějak zvlášť dobrý režisér a kromě režírování jedné bondovky se divákům moc do povědomí nedostane. Dokáže i film se zajímavým námětem udělat nezajímavý a šťastnou ruku při výběru herců taky nemá. Film se chtěl tvářit jako nápadité sci-fi (a povedlo se mu to), ale dál už nedošel. Jestli bych měl srovnávat s jinými Arnieho sci-fi zářezy, tak třeba film "Total Recall" byl mnohokrát lepší. Nenutil Arnolda hrát a byl přímočarý. "Šestý den" je překombinovaný a to, že se Arnold v pár záběrech objeví dvakrát mě taky zrovna nějak moc nenadchlo. Upřímně mě film ani nebavil. Působilo to, jakoby si tvůrci chtěli vymyslet spoustu vymožeností a vynálezů budocnosti, aby tak nějak zaslepili diváka. Repet nebo panenka byly sice věrohodné a nápadité obrazy budoucnosti, ale jediné v čem jsem viděl jejich užitečnost bylo, že měly za úkol opít diváka rohlíkem. (Což se podařilo tak půl na půl, že?) Ani ke konci se film nějak výrazně nezlepšil. Napětí nikde, záporák stál za zlámanou grešli a dějové zvraty na mně totálně nefungovaly. Nevím proč, ale nejspíš mi film vůbec nesedl do mého vkusu. Všechno, co mě mělo zaujmout u mně prostě selhalo. Jediná dobrá akční scéna se podle mně konala v garážích, ale jinak mi připadalo, že i akční scény mají nějak málo šťávy na to, že v nich hraje hlavní roli ten Arnold Schwarzenegger. No, hraje to je blbě řečeno. Tady se spíše Schwarzenegger pokoušel hrát a vůbec mu to nešlo. Jeho herecký výkon vypadal tak uměle, že mě až tady přesvědčil o tom, že jsou pro něho role typu "Terminátor" opravdu nejlepší, protože jakmile má Arnie vytasit více, než dvě grimasy, je to hrůza! Tony Goldwyn byl coby záporák na dvě věci. Robert Duvall sice potěšil, ale doteďka nechápu, jak se mohl upsat takovému filmu. Jediný herec, který mě zde bavil - Michael Rapaport, umřel zhruba v polovině filmu, takže taky trochu zklamání. Jedním dechem: "Tímto filmem podle mně začala Arnieho herecká kariéra upadat. Režisér Spottiswoode se snaží být druhým Paulem Verhoevenem, ale vůbec se mu to nedaří. Pro mě byl tenhle film ztrátou času!" Chtěl jsem dát 40 %, ale nevím za co by si je film zasloužil, takže dám pouze 30 %.

24. dubna 2010
plakát filmu
Oldboy
Oldboy
60 %

Oldboy

Po nějakem čase jsem se opět vrhl na korejský film. Horrory a akční filmy. To je to, co mám v korejské produkci nejradši. "Oldboy" měl strašně zajímavý námět. Myslel jsem, že to bude nějaká taková oddechovka, ve které půjde čistě jen o bitky, brutalitu a pomstu. Úvodní scéna mě docela navnadila. Choi Min-sik držel nějakého cizího chlapa za kravatu a odříkával docela "cool" repliku. Až mi to vehnalo mírný úsměv na tvář. Režisér Chan-wook Park pak divákovi naznačil, že tohle není začátek a tak jedním střihem začal vyprávět příběh od začátku což mě, abych pravdu řekl, trochu zklamalo. Jenže ten nápad zavřít někoho bezdůvodně na patnáct let do bytu a nepustit ho vůbec ven jen proto, aby v něm vyprovokoval touhu po pomstě se mi zdál výborný a hlavně originální. Není proto divu, že jsem čekal už jenom akční řežbu v korejském stylu, ale hodně jsem se divil, když jsem jí tak úplně nedostal. Jakmile byla hlavní postava volná film se konečně nějak rozjel. Začal to být thriller v pravém slova smyslu a režisér Park už mě měl v hrsti. Největší zápor jsem neviděl v tom, že to nebyla až taková akční jízda jak jsem čekal. Největší zápor pro mě byl ten, že zhruba tak v polovině filmu začal být film spíše drama. Ano, je potřeba uznat, že film stále neztrácel svojí originálnost a dále se vyvíjel docela zajímavě, ale ta druhá polovina mě už prostě nedokázala chytit, protože ta první polovina filmu byla úplně o něčem jiném a já se zkrátka tak rychle přeorientovat nestihl. Neztratil jsem zájem se na film dívat, ale zkrátka už mě film nebavil tolik jako předtím. Závěr byl na mě až moc protahovaný, ale přitom dechberoucí. Největší zvrat filmu jsem tak nějak odhadoval, dá se říct, že i čekal, ale stejně mě dostal. Pochválit musím i hudbu, která mi cestu filmem zpříjemňovala více, než u kteréhokoli jiného filmu. Choi Min-sik byl výborný a to jak po akční stránce, tak i po té dramatické stránce. Ji-tae Yu byl opravdu dobrý záporák. I po tom všem co provedl hlavní postavě Vám stále přišel sympatický. Jedním dechem: "Trochu stereotypní, ale přesto hodně originální snímek. V druhé polovině už mě sice tolik nebavil, ale závěr mi dokázal vyrazit dech a to se počítá. Když k tomu ještě přičtu dobrou kameru a krásnou hudbu, kouká z toho lehce nadprůměrná, korejská podívaná!" Jelikož mám pocit, že 70 % by bylo už opravdu moc, dávám filmu silných a po právu zasloužených 60.

24. dubna 2010
plakát filmu
Letec
Aviator, The
90 %

The Aviator

Už jsem myslel, že jsem všechny kvalitní biografické filmy viděl, ale u filmu "Letec" jsem zjistil, že jsem se mýlil. Spolupráce Scorseseho a DiCapria ještě nikdy nepřinesla tolik ovoce! Film sice zastrašuje svou neobvykle dlouhou stopáží. Neobvykle dlohou na to, o jak krátké období Hughesova života se zajímá. Ovšem, Scorsese a celá skvadra kvalitních herců DiCapriem začínaje a Aldou konče. "Letec" prostě měl všechny předpoklady stát se dobrým filmem a to se taky stalo. Tedy alespoň mě film neskutečně okouzlil. Tak jak se já u filmů trvajících přes dvě hodiny nudím skoro pravidelně, tenhle film mi utekl rychlostí blesku. Těch sto milionu je ve filmu vidět. Scorsese vyobrazuje dvacátá až čtyřicátá léta až perfekcionalisticky přesně a to se mi hodně líbilo. Když k tomu ještě Howard Shore vykouzlí dobovou hudbu, film Vás vtáhne a už nepustí! Alespoň u mě to tak bylo. Někdo může namítnout, že dívat se na autobiografický film o člověku, kterého jste poznat teprve díky filmu je bezúčelné. Ovšem, všichni se shodneme na to, že Howard Hughes měl bezesporu velice zajímavý život a tudíž je docela jedno jestli jste ho předtím již znali nebo ne, protože jeho životní příběh Vás nemůže zcela a jenom nudit. Přiznávám, že chvílemi film zažívá své slabé chvilky, ale není jich tolik, abych ho za to nějak více kritizoval. Určitě to není dokonalý film a to dávám za vinu pouze zbytečně dlouhé stopáži, protože všechno ostatní bylo jinak perfektní. Zakončení mi taky nevadilo. Scénáristi se prostě rozepsali jen o té nejzajímavější části jeho života a jakmile přestal být jeho život tolik zajímavý, ukončili ho. To je zcela pochopitelné. S hereckou stránkou taky nemám žádné problémy, protože vidět tolik áčkových hereckých es pohromadě je pro filmového fandu něco jako orgasmus, souhlasíte se mnou? Leonardo DiCaprio úspěšně dokazuje, že umí hrát. To už mi dokázal i v jiných filmech, ale tady dokazuje, že dokáže zahrát i výkon hodný Oskara. Předtím pro mě byl DiCaprio pouze dobrý herec, teď je to pro mě oskarový herec! Cate Blanchett hraje taky velmi dobře a pochvalu za vzornou stylizaci do své postavy si určitě zaslouží, ale stejně jsem na pochybách co se týče toho Oskara. Její výkon byl dobrý, ale ne tak dobrý. Rozhodně byl ale lepší, než výkon Kate Beckinsale. Její postava mi přišla uřvaná a celkově nesympatická. Beckinsale zde navíc postrádala i svůj sexappeal a to je škoda. Alan Alda byl taky výborný a společně s Alecem Baldwinem hezky znepříjemňovali život hlavní postavě. Jejich verze intrikářů byla perfektní. Malé cameo roličky Willema Dafoea, Juda Lawa nebo dokonce Gwen Stefani už jsou potom jen jakási třešnička na sladkém a chutném dortu. Jedním dechem: "Skutečně kvalitní záležitost. Někdy má díky své příliš dlouhé délce sice slabé chvilky, ale Scorsese a jeho herecký tým plný profesionálů to jistojistě napraví. Mě o vysoké kvalitě přesvědčila už jen Scorseseho dobová stylizace, hudba Howarda Shorea a výkon DiCapria!" Dávám silných 90 %.

24. dubna 2010
plakát filmu
Wall Street
Wall Street
60 %

Wall Street

Oliver Stone je mnou rozhodně nechtěně opomíjený režisér. Jeho filmy se mi jakýmsi nevysvětlitelným způsobem vyhýbají, takže když se mi naskytla možnost podívat se na tento film, neváhal jsem ani chvilku a podíval se. Jelikož jsem od tohoto režiséra viděl pouze film "Alexandr Veliký" (a to ještě před delší dobou) neměl jsem ani ponětí, co bych měl od jeho filmů očekávat. Šel jsem do tohoto filmu zcela nepřipravený, ale o to více tím nadchnutý a jelikož se film "Wall Street" jen chválila, čekal jsem něco převratného. On to film určitě je ze zcela zajímavého prostředí, ale hrozila tu taky možnost, že bude nudný. Měl k tomu všechny předpoklady. Stručný obsah mi toho moc neřekl a dvě hodiny se jevily jako neskutečně dlouhá stopáž. To, co ale film šlechtilo byl onen Oskar Michaela Douglase, takže proč bych se neměl podívat na další, starší oskarový snímek? Navíc možnost a touha vidět Charlieho Sheena konečně v nějaké vážné roli byla silnější. Proto mě zaskočilo, když jsem asi v polovině filmu zjistil, že jsem se nemýlil. Film měl nudnější chvilky. Zdálo se mi, že film trvá tři hodiny, protože začátek se strašně pomalu rozjížděl. Vidět hned na začátku tváře Johna C. McGinleyho, Martina Sheena nebo Hala Holbrooka bylo sice příjemné, ale stále to nezabránilo pomalému rozjezdu. Charlie Sheen nebyl vůbec špatný a hezky diváka provázel filmem, ale vůbec to nemazalo ty nudnější chvilky. Chci tím říct, že nudné části jsou kotvou tohoto filmu. Když ještě vezmu v podtaz to, že divák nemusí pochopit například makléřský slang nebo vůbec celý koncept nakupování akcii, znamená to pro "Wall Street" další procenta dolů. Ve filmu jsem také nenašel žádné napětí a závěr působil tak nějak nic moc. Jakmile se však na scéně objeví Michael Douglas, posunuje film kvalitativně výše a výše. Jeho chladné pohledy nebo lehké ďábelské úsměvy jsou perfektní. V jednu chvíli působí jako milius a v druhé jako nebezpečný chlápek. Tomuhle se říká hraní! Charlie Sheen je také velmi dobrý. Kdyby zůstal u vážných rolí a nezaškatulkoval se sérií "Žhavé výstřely", byl by dnes podle mně na vyšší úrovni. Jelikož "Wall Street" je film hlavně Douglase a Sheena, ostatní herci nedostávají tolik prostoru. To ovšem ještě neznamená, že hrají špatně. Martin Sheen a Terence Stamp jsou skvělí v dramatických situacích. Daryl Hannah je sexy a zároveň také předvádí skvělý výkon. John C. McGinley a Hal Halbrook Vás pobaví. Všichni herci tu prostě do puntíčku přesně plní svou funkci a to se cení! Jedním dechem: "Wall Street je sice přehlídka skvělých hereckých výkonů, bohužel je to také ale zároveň film, který má množství nudných a hluchých míst a mě osobně nějak moc nechytil. Douglas dostal ovšem toho Oskara zaslouženě!" Dávám poctivě vypracovaných 60 %.

23. dubna 2010