Pecca007
Nanny McPhee Returns
Nanny McPhee Returns
Když už jsem v pohodě přežil první díl, tak bych neměl mít problem s dílem druhým. Změna režiséra sice u každého filmového pokračování nažene strach, ale jelikož u scénáře zůstala Emma Thompson, tak mi nějaká neznámá Susanna White na režiserské stoličce tolik nevadilla. Seznam herců ukazoval na samé kvalitní herce anglického filmu (kromě Emmy Thompson jsem se těšil třeba na Maggie Smith nebo na Ralpha Fiennese), takže se mi do filmu šlo hned lépe. Zprvu si divák musí uvědomit, že je to film pro menší fanoušky filmu, takže hledat nedostatky v příběhu vůbec nemá cenu. Jde přežít i krkající ptáček, ale scénky s prasaty už i pro mě byly až příliš. S prvním dílem se tenhle moc nelíší, ale věci, ve kterých se liší jsou zrovna hodně důležité a zásadní. Například první díl nebaví diváky nuceným humorem a nezachází až někam do infantilnosti. Režisérka White si chtěla zkusit nějaké speciální počítačové efekty a tak vytvořila falešné, do očí provokující prasátka, aby pomalu kastrovaly naše malé diváky. První díl má kouzlo a druhý to kouzlo postrádá a to je důležitý rozdíl! Ještě abych nezapomněl, vidět hereckou legendu Maggie Smith, jak díky své postavě sedá do kravského lejna také filmového fanouška hodně zabolí. Je ovšem pravda, že druhý díl má lepší děj. Zápletku, jejiž vyústění musí každého chytnout za srdce, ale zbytečně mnoho postav tento malý plus tak trochu kazí. Ještě že to má rozumnou stopáž a dojemný konec a hraje v něm (i když jen na chvíli) Ralph Fiennes jinak bych tenhle film vyhodil oknem i s DVD přehrávačem. Maggie Gyllenhaal svůj herecký výkon zvládla taky moc dobře. Unavenou a bezradnou maminku jsem sehrála naprosto důvěryhodně a navíc byla strašně sympatická. Rhys Ifans pobavil (ostatně stejně jako v každém filmu, kde hraje) a více ani dělat už nemusel. Emma Thompson postavu Nanny McPhee má prostě v krvi. Opět podala bezvadný výkon a opět nezklamala. Je velmi zajímavé, že Ralphu Fiennesovi stačilo nahodit jednu grimasu a přísný tón a měl mě v hrsti, opravdu "pan herec"! Jedním dechem: "I navzdory tomu, že herci se snažili a byli dobře koukatelní, tohle pokračování až moc tlačí na pilu a pár scénami znechutí velkou většinu diváků! Slabé!" Dávám 30 %. P.S. Uřvané děcka mají na tomhletom hodnocení taky jistý podíl!
Dead End
Dead End
Další strašně znějící překlad naších českých distributorů. Ovšem, když má film nečekaně dobré hodnocení a je o něm slyšet více chvály a ne naopak, tak obvykle kašlu na to, jak se ten snímek jmenuje v češtině. Francouzký horror s americkými herci, to je zajímavá kombinace a vůbec ne marná. Francouzké horrory jsou už v dnešní době samy o sobě pojem, protože většina z nich jsou kvalitních. Jedno jsem pochopil hrozně rychle. "Smrt přichází v bílém" (mimochodem, je to opravdu strašný název) těží hlavně na atmosféře. Ve filmu se ani tak nemusíte bát nějakých "shock" momentů, protože je (myslím) ani nepotkáte, ale přesto budete mít strach, protože přesně to tenhle film svojí atmosférou vyvolává. Lví podíl má na tom skutečnost, že se prakticky celý film odehrává "na samotě u lesa" a ještě k tomu v noci. Někdy po první třetině filmu se film ale zvrhne a já pochopil, čím je tenhle horror jiný od ostatních. Míchat horrorovou atmosféru a černý humor je hodně riskantní rozhodnutí, ale když jsou na to dva režiséři (kteří dokonce i sami napsali scénář), tak je to asi značně jednodušší tah. Navíc režisér Jean-Baptiste Andrea ve filmu "Nula od nuly pojde" dokázal, že černý humor má více, než zmáknutý. Jedná se o to, že tenhle film ve Vás docela rychle střídá pocity strachu a srandy. Slabší nátury film pravděpodobně rychle zavrhnou a ty silnější (do kterých se řadím i já) se docela slušně pobaví. Pořád bych ale film nevynášel do nebe. Většinou totiž posloucháte hádky celé rodiny. Sem tam vždycky jeden člen ubide, ale pořád se hádá ten zbytek rodiny a to nudí i navzdory faktu, že film má něco málo přes 80 minut. Závěrečné vyústění zápletky a zodpovězení na všechny otázky je pro diváka jistě potěšení, ale i když duo Andrea / Canepa příjdou s docela dobrým vysvětlením, viděl jsem už i lepší a že by mi u tohohle nějak spadla čelist, to se taky říci nedá. Herci hrají své role dobře. Postavy se totiž velkou část film pouze hádají a to je snadné zahrát i pro kdejaké neherce. Ovšem, pouze Ray Wise s Alexandrou Holden mi byli sympatičtí. Ostatní herci (a hlavně jejich postavy) mi byli silně proti srsti. Jedním dechem: "Výjimečný ještě neznamená výborný! Rozhodně zajímavý horror, ale ne tak úplně povedený film!" Dávám 60 %.
The Recruit
The Recruit
Teď trochu na vážnější strunu. "Test" jsem před několika lety viděl, takže jsem věděl, co mám asi tak zhruba očekávat. Vzpomínal jsem si, že před těmi několika roky, byl pro mě "Test" strašně přitažlivý film. CIA, intriky, Pacino a nic netušící Farrell, když se tohle všechno dá do zodpovědných rukou, může z toho vzniknout něco nebezpečně kvalitního. Jenže režisér Roger Donaldson má za sebou takové menší, skromné filmy a neumí kritiku ani diváka pořádně zaujmout, takže Donaldson je celkově vzato první zádrhel, který filmu nebál bych se říct i uškodil. I když ze začátku se film vyvíjí hodně dobře. Jde z něho cítí taková ta syrovost spionážních filmů. Část filmu, která popisuje výcvik je perfektní a hodně realistická. Zajímavá v tom, že takhle se v Americe doopravdy cvičí agenti a perfektní v tom, že jak Pacino, tak Farrell v téhle části zvládají své herecké výkony s velkým přehledem. Jakmile však film opustí "Farmu" začíná to s ním jít z kopce. Scénáristům se nedaří udržet stejné tempo filmu a s vedením Donaldsona to nakonec dopadá tak, že film odsýpá pomaleji a v zásadě se v něm nic zajímavého neděje. V závěru film však zase začne zběsile odkrývat všechny otázky a na diváka se toho najednou vyvalí strašně moc, a to není dobré. Film připomíná klasickou jízdu na horské dráze. Jedete rychle dolů a bavíte se přitom, ale jakmile jste dole musíte zase vyjet nahoru a to nějakou chvíli trvá, takže si to všechno užíváte o hodně méne do doby, než jste opět zase nahoře a chystáte se na poslední sjezd. K tomu Vás doprovází Al Pacino a Colin Farrell. Al Pacino hraje velmi dobře. Na takovéto špionážní role má charisma a skoky z klaďase na záporáka mu taky velmi dobře a s přehledem jdou. Colin Farrell ve filmu značí něco jako čerstvý vzduch Hollywoodu, mladou, nadějnou krev a z tohoto filmu pochopíte, proč tomu tak je. Podobně jako Pacino má velké charisma, jde z něho cítit spousta energie a už na první pohled jde vidět to obrovské zapálení pro věc. To mi úplně stačilo. Bridget Moynahan je tu už pak jen do počtu. Žádné herecké překvapení, jen očekávaný standart. Jedním dechem: "Taková chutná špionážní jednohubka. Ovšem, slovo jednohubka je tu pravdivé tak, jako snad ještě u žádného filmu pravdivější nebylo! Pacino a Farrell jsou velmi povedený castingový tah!" Dávám silnějších 60 %.
The Living Daylights
The Living Daylights
Docela dost jsem se bál toho, co mě čeká. Vždycky, když se měli v bondovské sérii střídat hlavní představitelé, tak ve mě zavládl pocit nejistoty. U Lazenbyho byl obrovský, protože jsem věděl, co mě zhruba čeká, u Moorea už byl slabší, protože Moore měl dobré charisma a když měl nastoupit Dalton, nejistota trochu zesílila. Ještě, že režisér a scénárista se nezměnil. Jenže s Daltonem to prostě nebylo ono. Jako Bond mi připadal takový chladný a ani fórky, které jako Bond pronesl mi nepřipadali v jeho podání tak trefné, ba dokonce ani vtipné. Dalton je jako Bond hrubý a neelegantní. Prostě postrádá to, co dělalo Bonda tak jedinečnou postavou. Scénáristicky to také není nejlepší. Scénáristické duo Wilson / Maibaum napsali bondovský scénář, který má sice velmi dobrou spionážní zápletku, která se zamotává a plete místy i diváka, ale je v něm pramálo kvalitní a dobře koukatelné akce. Automobilová honička v Československu byla snad to jediné, co jsem si užil opravdu v tom pravém akčním smyslu. Já jim to však nemám ani moc za zlé, protože jednou to přijít muselo. Jednou museli zkusit udělat Bonda více spionážního se spoustou intrik a zvratů, a jednou museli přijít na to, že "touto cestou vlak nejede". Příběh byl zbytečně dlouhý a tím, že scénáristé pořád nastrkovali do děje nějaké zvraty, byla zápletka i dost nudná. I záporáci Jeroen Krabbé a John Rhys-Davies tady nebyli bůhvíjak super a to i přesto, že Bond se mnohdy nechal napálit a dali mu v určitých chvílích hodně zabrat. Jenže jejich hlavní mínus bylo to, že neměli charisma. Postrádali například to co měl v sobě Gert Fröbe, Christopher Lee nebo Christopher Walken. Taky tady chyběl zábavný a zajímavý poskok, ale bez něho bych se i obešel, kdyby byli alespoň záporáci podle mých představ. Vlastně celkově se v tomto díle casting jaksi nevyvedl. Už dlouho jsem třeba v bondovkách neviděl bondgirl, která by se mi líbila nejenom vzhledově, ale také povahově. Jenže Maryam d'Abo byla přímo katastrofální. Hrála tu nejméně inteligentněji (řečeno tak nejslušněji, jak to jen jde) bondgirl, jakou jsem kdy v této bondovské sérii viděl a myslím, že má už napořád první místo v tom žebřičku jisté. Jedním dechem: "Mě si Dalton tedy na svou stranu nezískal. Jenže to by pořád nemuselo ještě znamenat, že je Dech života slabá bondovka, kdyby byli alespoň záporáci charismatičtí a bondgirl měla trochu více v hlavě!" Po minulé bondovce to pro mne byl hodně tvrdý pád! Takhle tedy ne! Dávám 50 %.
Knight and Day
Knight and Day
I navzdory strašně znějícímu překladu českého distributora jsem se rozhodl na film podívat. James Mangold totiž vůbec není čistě jednožánrový režisér ("Kate a Leopold", "Identita" nebo "Walk the Line") a filmy od takovýchto týpů režisérů jsou vždycky zajímavé. Čekal jsem od tohoto akčního filmu jistý komediální nádech jelikož ten na mě dýchal již z trailerů, ale že to bude taková akční šílenost jsem vůbec nečekal. Tomovi tihle rozpustilí agenti dobře padnou a Cameron se ani nemusela v roli typické, americké blondýnky moc namáhat. Všechno je to takové svižné a i když chvíli trvá, než si zvyknete na styl a způsob jakým je film vyprávěn, tak jakmile si na něj zvyknete a jste nalazeni na správné vlně, zažíváte velmi dobrou komediálně-akční jízdu. Příběh je sice neustále předvídatelný, ale co na tom, když na tohle film vůbec nehraje. Jasně, "Zatím spolu, zatím živý" je strašně kýčovitý film a kdyby ho scénář napsal někdo jiný, než Patrick O'Neill, s určitostí by to byl brak, ale tenhle film zábavný je a tady jde hlavně o tu zábavu a ta tady nechybí ať už v dialozích nebo v jednotlivých scénkách. Cruise povídající si s Diazovou na předním okně, zatímco ona řídí, společný dialog v letadle plném mrtvých agentů nebo Daizová se zavřenýma očima, zběsile střílející kolem sebe, to Vám přinejmenším alespoň vyžene úsměv na tvář. Sice musím přiznat, že ke konci se mi film zdál zbytečně natahovaný, ale tohle jsem mu s klidem odpustil, protože jsem necítil ten obvyklý příval nudy. Film se stal pro mě zajímavý také tím, že jste si vlastně nikdy během trvání filmu nebyli úplně jistý, kde se bude film zachvíli odehrávat. Příběh se totiž přesouval do zasněženého Rakouska, na pustý ostrov nebo někde do Španělska a to tak neskute%cně rychle, že jste mnohdy ani neměli čas postřehnout, kde se právě teď příběh odehrává. Jestli jsem si někdy představoval špionážní film, tak takhle a kdyby tenhle film nebyl brán jako poloviční komedie, ale jako čistá akce a za Cruise by nezajímala jenom Diaz, ale nějaká vážnější věc, dal bych tomu rozhodně ještě lepší hodnocení, ale i ta varianta s komedií mi postačila k tomu, abych se slušně pobavil. Navíc Peter Sarsgaard nebo Viola Davis také zaujali, takže není po herecké stránce co kritizovat. Jedním dechem: "Zábavná oddechovka, která herecky sedla Diazové a dovolila Cruisovi se dostatečně vyblbnout. Zábava z toho kouká prostě odevšaď!" Dávám 70 %.
United 93
United 93
"Let číslo 93" je film, který se mi vyhýbal od té doby, co ho režisér Paul Greengrass v roce 2006 natočil. Na teroristický útok v roce 2001 si moc dobře pamatuji a tak jsem byl zvědavý, jak američani, kteří jsou známí svým patriotismem, zvládnou film o teroristických útocích. Byl jsem překvapený tím, jak nezaujatě Greengrass tuto látku divákům podal. Tady se nehrálo na to, kdo je špatný a kdo dobrý. "Let číslo 93" jen podává informace a poukazuje jak to všechno bylo. Bylo od Greengrasse chytré, natočit tenhle film vlastně formou jakéhosi polodokumentu, protože všelijaké emoce už na diváka potom vlezou samy od sebe. Scéna, kdy dispečer varuje letadlo před srážkou a radar se nachvíli úplně zastaví, napjatí nejsou jen "postavy" ve filmu, ale i samotný divák. Poslední filmová půlhodina dá taky divákovi dost zabrat, ale nejlepší na tom všem je, že to nepůsobí nuceně. Navíc Greengrass natočil všechno tak autenticky, že to opravdu vypadalo, jakoby se to všechno stalo teprve teď. Záběr kamery na dvojčata v momentě, kdy do nich narazí letadlo, skutečné reportáže ze CNN nebo skutečné záběry z 11. září vystříhané do filmu, to všechno pomáhá divákovi lépe se vcítit do filmu a to pokaždé, když se na film rozhodnete (znovu) podívat. Někteří diváci se ohání tím, že ze začátku je film nudný, ale mě to tak vůbec nepřišlo. Vždyť i scény, kdy teroristi už nastupují do letadla nebo scény, kdy se na dispečinku snaží marně bojovat proti únosům letadel jsou dostatečně nervydrásající a emocionálně vypjaté. Musíme si však uvědomit, že v tomto filmu jde hlavně o provedení. Herci jsou neznámí a to jen dobře, na herecké výkony se divák ani nemá čas dívat, scénář napsal sám život a téma zaujme všechny diváky a ne jen ty americké. Proto jediné, na čem tady záleží je provedení a Greengrass měl skvělou ideu a ještě lépe jí zpracoval. Osobně jsem přesvědčen, že tolik ocenění dostal právem a ne jen proto, že natočil film o katastrofě, která zasáhla celé USA. Herce nebudu hodnotit. Jednak bylo ve filmu hodně postav, jednak byli všichno herci neznámí a jednak bych popravdě ani nevěděl, jak nebo co mám na jejich hereckých výkonech hodnotit. Jedním dechem: "Velmi kvalitní provedení jednoho z nejzásadnějších momentů USA, které nepostrádá silné emoce a hlavně není typicky klišovité!" Nejlepší Greengrassův film, který jsem zatím viděl. Dávám 80 %.
Thank You for Smoking
Thank You For Smoking
I když jsem nekuřák, tak tenhle film mě zaručeně bavil. Filmy Jasona Reitmana jsou vždycky snadno přehlédnutelné a velké pouze duchem. To ovšem vůbec nevadí, protože za sebou pokaždé zanechají velký humbuk a skvělý ohlas. Od Reitmana jsem viděl do téhle doby pouze jeho nejnovější počin "Lítám v tom", a i když mi dějově moc nesedl, už na tomhle filmu jsem poznal, že Reitman si umí vybírat (a psát) zajímavá témata a že je umí taky skvěle natočit. "Lítám v tom" získal můj obdiv hlavně díky technické stránce, jenomže u "Děkujeme, že kouříte" se mi nelíbila jen technická stránka, ale už i ta dějová. Už v úvodu filmu jde poznat, že tohle nebude jen jeden z dalších amerických filmů. Režie, práce s kamerou a hlavně ožehavé téma dělá z tohoto filmu něco více, hlavně tedy na americké poměry. Hlavní postava pracuje jako lobista pro tabákovou společnost, což je už sama o sobě zajímavá profese a já si uměl představit, jak by se dala využít ve světě filmu, jenomže běhěm filmu jsem pochopil krásu Reitmanových filmů. Ta krása spočívá v tom, že hlavní (i vedlejší) postavy v jeho filmech se chovají lidsky, jednají lidsky, chybují lidsky a jsou lidští. Žádné vyhrocování do všelijakých extrémů, žádné zbytečné přehrávání, prostě nic "typicky hollywoodského". Jeho filmy jsou prostě svoje a to se v novodobém, americkém světě filmu strašně hodně cení! Film splňoval naprosto všechno, co požadovala škatulka "nadprůměrný film". Jediné, co však tomuto filmu zbrzdilo postup do mého TOP žebříčku byl takzvaný "jednohubkový efekt". To znamená, že mi stačí film vidět jednou a dost. I herecká stránka příjemně překvapila. Aaron Eckhart jako věčně usměvavý "tabákový ďáběl" byl naprosto perfektní. I rodinnou linku s Cameronem Brightem coby jeho synem zvládal na jedničku. V Katie Holmes jsem zase viděl úplně přesný obraz novinářky a vypočítavé ženy. William H. Macy byl jediný, kdo tady opravdu působil jako postava z filmu, ale takový kontrast jsem byl s klidem ochotný příjmout. J.K. Simmons taky potěšil. Případal mi skoro jako ve své roli ve Spider Manovi. Jedním dechem: "Zajímavý, lidský film v Reitmanově stylu, o tom, co je správné a co špatné. Herecky kvalita, scénáristicky bomba!" Dávám 80 %.
Resident Evil: Afterlife
Resident Evil: Afterlife
Moje třetí zkušenost s 3D a musím říct, že se hodně povedla. Neočekávejte ovšem, že proto budu čtvrtý díl "Resident Evil" pouze chválit! Tahle počítačová upírská sága má své příznivce a pořád bude mít, ale problém je v tom, že už jich s přibývajícími díly nebude přibývat tak moc. První díl by se už v dnešní době podle mého mohl nazývat kultem. Měl nejlepší děj a uzavřený prostor obrovské podzemní laboratoře byl k vytváření šikovných nápadů a všelijakých "schock" momentů perfektní. Jenže prvním dílem to také všechno mělo skončit a takhle jistý jsem si tím nebyl u žádné jiné filmové ságy. Od druhého dílu jde celá tahle upírská tématika společně s kvalitou dalších dílů hodně z kopce. "Afterlife" si na sebe v klidu vydělá, ale jen kvůli nápadu dát ho do 3D. V tom kvalitativním ohledu však tato série stále klesá. Tento díl už bych ani nenazval horror. Horrory byly první dva díly, ale ty další, to už je jen čistá akce. Tady navíc, než se film pořádně rozjede, což je takových dvacet minut, je film docela nudný. Úvodní scéna má sice za úkol bavit diváky svou akčností, ale mě to spíše příšlo jako přehánění, jako už Andersonovy došly nápady a on byl nucen zavést děj až někam do krajností. Jistě, poté už to byĺo pro divácké oko krásnější. Věznice, obklíčená deseti tisíci zombie, skupinka lidí a velké množství zbraní a jiných výbušnin. Když si ještě přičtete Andersonův cit pro krásně vypadající akci, zpomalené záběry a chytře zasazené 3D efekty, je Resident Evil slušná, čistě testosteronová akce, ovšem nic víc. Příběh se posunul až na tu druhou kolej a myslím, že Anderson by Vám to i s klidem přiznal. Pár momentů překvapení tu je, ale všechny se totálně minou účinkem. Pochopitelně má film otevřený konec, aby si tvůrci nechali otevřené zadní vrátka a dále mohli tahat z diváků peníze pouze na dobře vypadající akci. Kdybych šel do kina na film v normální verzi, tak bych mu ještě minimálně 10 % strhl. Je to zábavné (a to i opakovaně), ale nemá to charisma prvního dílu. Herci hrají své postavy a nemusí se ani moc snažit. Nějaké excelentní herecké výkony po nich Anderson ani nechce, takže Jovovich, Miller a Larter můžou nasadit jednu grimasu a stylově odříkávat své repliky a jsou všichni za vodou. Jedním dechem: "Krásné na venek, škaredé zevnitř!" Dávám 50 %. P.S. Kdyby byl film alespoň na stejné úrovni jako "Rallye smrti", tak bych byl zcela spokojený!
The Other Guys
The Other Guys
Po filmu "Poldové", který nebyl zrovna takový "buddy movie" snímek, na který jsem čekal, se z ničeho nic vyrojila nová šance na "buddy movie" v tom pravém smyslu. Akční komedie s hodně velkými jmény a to i ve vedlejších rolích. Režie se ujal Adam McKay, jehož komedii "Ricky Bobby: Nejrychlejší jezdec" jsem si velmi oblíbil a je pro mě obrazem pravé komedie. Tudíž jsem si byl jistý, že McKay komedie zvládá. Vždycky pracuje s Willem Ferrellem a ten tu nechyběl ani tentokrát, takže jsem si automaticky myslel, že tohle bude sázka na jistotu. Jenže i mistr tesař se někdy utne a tady je to jasně vidět. Úvodních deset minut, kdy jsou na scéně hlavně Johnson s Jacksonem je ryze akčních a každému divákovi v těchto chvílích proběhne hlavou, že jestli jsou zbylé minuty všechny takové, tak budou "Benga v záloze" jedním z nejlepších filmů roku. Ovšem, jakmile udělá McKay očekávaný scénáristický tah a Johnson s Jacksonem zmizí ze scény, s filmem to začíná jít od desíti k pěti. Tohle totiž není klasický "buddy movie" film, na který jsou diváci zvyklí a možná proto jsou už teď na film spíše záporné reakce. Mezi hlavními hrdiny chybí partnerská chemie. Walhberg s Ferrellem nejsou rozdělení na tvrďáka a komedianta, jak to bývá zvykem, ale oba dva jsou svým způsobem takoví looseři a to i přesto, že oba dva hrají naprosto protikladné charaktery. S fórky je to jako na horské dráze. V jednu chvíli McKay projeví svůj komediální um a divák se může potrhat smíchy a v druhou chvíli McKay zavede ten fór do takové krajnosti, až začne působit trapně. Bohužel musím říct, že těch trapných fórků je ve filmu více, než těch povedených. To způsobí, že všechna ta velká jména (Keaton, Mendes, Coogan, Stevenson, Heche) prakticky ani nemůžou kvalitě filmu nějak pomoct. Will Ferrell tu hraje to typické pako, na které jsme u něho všichni zvyklí a je to právě jeho herecký výkon, který v těch světlých momentech filmu baví diváky. Mark Wahlberg je na tom přesně opačně. Tahle role mu prostě nesedla. Jeho obsazení byla velká rána vedle! Má image drsňáka a ne smolaře. Eva Mendes nikdy nebyla nijak kvalitní herečka, ona byla vždycky spíše sexy a tento film tuhle pravdu nijak nemění. Jedním dechem: "Nepovedené! Kdyby McKay držel celou dobu stejné tempo jako v úvodu a změnil hlavní dvojici charaktery postav, měl by film o poznání lepší výsledek!" Dávám 40 %. P.S. Co se mě týče, tak v letošním roce vyhrávají "Poldové" a to i přesto, že ani oni nejsou nějak moc kvalitní.
Rat Race
Rat Race
Čím více filmů mám odkoukáno, tím více přicházím na jeden velmi podstatný problém ve světě Hollywoodu, a to na ten, že je nouze o kvalitní komedie! Tak velká nouze, že když jsem dostal chuť se na nějakou podívat, musel jsem zacouvat až do roku 2001 a zapnout tenhle film, který jsem ještě navíc ovšem už před několika roky viděl. Když jsem si ho však ani pořádně nepamatoval a navíc jsem se na něho chtěl podívat kvůli pár věcem, díky kterým film určitě zaujal každého diváka, nejen mě, tak proč taky ne? "Milionový závod" je ten druh komedie, u které můžete bez problému vypnout a jen sledovat. Je to však také ten druh komedie (a to je podstatnější informace), který umí splnit to, co má a dobře Vás pobaví. Jerry Zucker je minimálně schopný režisér, klterý to s velkými jmény umí. Umí točit i kvalitní filmy, když na to příjde, včetně komedií. I když je film vlastně remake pořád je, co se týče zápletky, dost originální. Scénárista Andy Breckman se totiž nebál fantazírovat a zasadil do filmu pár dost bláznivých scén, které ovšem filmu sluší, protože defakto je bláznivý i celý tenhle film. Scénky jsou povedené, fórky opravdu vtipné a to množství přešlapů či nepovedeností je opravdu malinké. Památné scény si tu určitě najdete a totéž platí i o postavách. Ani tenhle film se však nevyhnul tomu známemu efektu, kdy když je někde hodně hlavních postav, tak si každý divák zkrátka oblíbí někoho jiného a názory na film jsou poté většinou hodně rozdílné. Některé třeba nebavil Breckin Meyer s Amy Smart a mě zase tihle bavili a moc jsem nemusel dvojku Goldberg / Chapman. Ať už má ale kdokoli jakýkoli názor, určitě se velká většina diváků shodne na tom, že tenhle film je jistý nadprůměr ve svém žánru. Každý divák si najde svůj styl humoru, protože každý herec předvádí svůj komediální um jinak. Ano, také sdílím názor, že Rowan Atkinson je zde šíleně nevyužitý, ale to je taky jediná větší kastingová chyba, kterou na filmu vidím. Bavil mě Cleese jakožto bláznivý majitel kasína, bavila mě Amy Smart kdykoli kdy chytla nervy, bavil mě Lovitz vždycky když jeho postava znervozněla a bavil mě Vince Vieluf a jeho nateklý jazyk. Jistě tahle komedie má své trhliny (přílíš sentimentální závěr), ale ty jdou lehce přehlédnout, když uznáte filmu jeho zásluhy. Jedním dechem: "Vtipné, nápadité a jednoduché. Herci už pak jen zahráli tak, jak měli a nadprůměrná komedie je na světě. Konečně!" Dávám 70 %. P.S. Díky scéně v Barbie museu a cameu Kathy Bates vím, že si tohle hodnocení film opravdu zaslouží!
Apocalypto
Apocalypto
Tento snímek jsem chtěl vidět už hodně dlouho. Viděl jsem "Statečné srdce", s rukama před obličejem jsem viděl i "Umučení krista", ale právě tento Gibsonův počin mi přišel ze všech "nejsympatičtější". Hraných filmů, které by vyprávěli příběh v tak starém období moc není a už jen to, že se ve filmu nemluví anglicky, ale Gibson chce zkvalitnit atmosféru i tím, že scénář napsal v jazyku Yucatec jsem ihned ocenil. Určitě nejsem jediný divák, kterého tento film nadchnul ještě předtím, než se na něho vůbec podíval a určitě taky nejsem jediný divák, který od tohoto filmu očekával více. Mel Gibson si vymyslel tu nejjednodušší zápletku jaká ho mohla napadnout a natáhl jí do zhruba 130ti minut. Ano, nadruhou stranu zase musím uznat, že provedení měl Gibson v malíčku a na filmu šlo poznat, že Gibson má určitou vizi a ví, jak by měl film vypadat. Když se k tomu navíc přidá nějaká ta akce nebo napětí hezky se na to dívá, ale pořád mi to nestačilo. Na kameru si divák musí zvykat, protože film vypadá, jak kdyby byl točený digitální kamerou, nicméně nakonec si člověk zvykne. Brutalita ve filmu mi ani tak nevadilo a oproti "Umučení krista" to bylo jen slabé kafe. Navíc jsem si neuměl představit, jak by film vypadal, kdyby v něm nebylo ani trochu brutálity či akce. Mel Gibson dělal vždycky filmy, svým specifickým syrovým stylem a mě osobně to nikdy nevadilo, takže ani tady ne. Avšak stopáž je zbytečně dlouhá. Film sice nikdy vyloženě nenudí, ale neukazuje divákovi ani nic nového, prostě film nabízí to stejné dokola po celé své trvání. Tim bych však film pořád ještě bral jako silně nadprůměrný, co mě však totálně dorazilo bylo zakončení s příjezdem španělů, které dle mého názoru působilo nesmírně směšně a trapně. Po herecké stránce si na film ani nemůžu stěžovat, protože i když všichni herci jsou vlastně neherci, tak hrají postavy, které jsou jim blízké a tím pádem je hrají velmi přesně a přesvědčivě. Jedním dechem: "Apocalypto je film, který pobaví, ale zachvíli zmizí z hlavy. Počáteční napětí během filmu spadlo a dokonce i Gibsonův předchozí až moc brutální film o Kristovy ve mně zanechal větší stopu, než tento!" Dávám poctivě vydřených 60 %. "Statečné srdce" stále vede!
A View to Kill
A View To Kill
Poslední bondovka s Rogerem Moorem a jelikož měl v té době Moore 58 roků, tak jsem si říkal jestli může "Vyhlídka na vraždu" dopadnout ještě hůře, než dopadla "Chobotnička". I kdyby ale dopadla hůře, stejně jsem se na ní těšil. Proč? Důvodem byl záporák s tváří Christophera Walkena. Konečně do bondovek (po Christopheru Leem) přišel nějaký herec většího kalibru a že to byl zrovna Walken si mohu jen pochvalovat. Walken jakoby donesl této bondovce štěstí, protože společně s ním se začala zlepšovat všechna odvětví bondovek. Roger Moore jakoby chytil druhý dech. I když pořád stárne a i když to na něm pořád jde vidět, tady se překonal a je to zase ten Moore z dob "Špion, který mě miloval". Scénář je taky chytlavější, než jsem si myslel, že bude. Psychotický gentleman a nacistický doktor byli přece jen tou lepší volbou, která se naskytla a scénáristé Wilson a Maibaum zpracovali tuto látku velice šikovně. Co se týče poskoka, tak "sexy stroj" May Day v podání Grace Jones se sice nedostane mezi "top bondovské poskoky", ale stoprocentně se Vám vryje do paměti. Akční scény jsou taky dobře natočené. Jde vidět, že režisér John Glen opravdu přišel na to, jak se správně točí bondovky. Úvodní scéna má švih, honička v hasičském autě je nápaditá a velmi dobře natočená a akční scéna v Paříží Vám připomene proč jsou bondovky tak jedinečné. Zkrátka mi příjde jako kdyby všichni (včetně Moorea) chtěli, aby se na Moorea jako Bonda vzpomínalo s respektem a alespoň u mně se jim to tedy povedlo. Závěrečná scéna se vzducholodí působí velkolepě. Nebál bych se říct, že v roce 1985 to byla nejlepší závěrečná scéna, jaká kdy v bondovce byla! Jediný problém tady jsou ta prokletá hluchá období, bez kterých by se film klidně obešel. Jak už jsem psal, Roger Moore mě zde velice potěšil, sebral všechny své síly a rozloučení s Bondem se mu opravdu povedlo! Bondgirl s tváří Tanya Roberts byla jedna z těch nevýrazných a nezapamatovatelných, takže žádné překvapení. Christopher Walken byl velmi dobrý záporák. Má na takovéto role image a i když psychotika není pro herce těžké zahrát, jeho visáž a strnulé grimasy posunuly jeho postavu kamsi výše. O Grace Jones mám podobný názor jako o Walkenovi, takže to tu nebudu znovu zbytečně rozepisovat. Jedním dechem: "Moore se zase vrátil do starých (a správných) kolejí a s ním i celá bondovka. Navíc Walken jako záporák. Co více si přát?" Dávám 80 %. Proč nemůžou být všechny bondovky takové?
8 MM
8 mm
Na tenhle film jsem vsázel hodně a také jsem věděl proč. "8 mm" má totiž skoro totožnou depresivní náladu jako Scorseseho "Počítání mrtvých" a protože v obou filmech hraje hlavní roli Nicolas Cage, věděl jsem, že se na takovéto role hodí asi nejlépe. U režiséra Joela Schumachera si ovšem nikdy nemůžete být jistí jestli Vám předvede kvalitu či propadák. Na jedné straně má totiž průměrné až podprůměrné filmy jako "Batman a Robin" nebo "Česká spojka" a na druhé umí vytvořit kvalitní (místy až kultovky) typu "Volný pád" či "Čas zabíjet". Tenhle film však se však rychleji zařadí do té druhé kategorie. Nabízí totiž nezvyklé téma v nezvyklém prostředí, kontroverzní zápletku a hodně temnou atmosféru. Místy mi film hodně připomínal film "Na lovu" akorát s tím rozdílem, že "8 mm" byl ještě o kapánek lepší. Joel Schumacher si navíc nebere servítky a natáčí film přesně podle detailů scénáře od Andrewa Kevina Walkera. Žádná cenzura, žádné vystřižené scény, nic co by filmu ubralo na už tak velice intenzivní atmosféře. To je také důvod, proč má film tak vysoký rating a já myslím, že oprávněně. Proto se nedivte, že se film odehrává převážně v noci a hlavně na pochybných místech. Hlavní postava má na diváka působit jako by byl jediný dobrý člověk v jinak už zkažené společnosti a režiséru Schumacherovi se to podařilo zcela do puntíku vystihnout. Film má něco málo přes dvě hodiny, ale divákovi by to vadit nemělo, jelikož zápletka se pořád nějak rozvětvuje a čím více je film u konce, tím víc je všechno kolem napínavější. V druhé polovině film sice tak trochu ztratí dech, ale ke konci ho zase najde. Není tudiž pochyb o tom, že "8 mm" je dnes už tak trochu kultovní záležitost. Film drží nad vodou i fakt, že herci se hodně věrně drží svých postav. Nicolase Cage ani tak na mysli nemám, protože ten jen zkrátka nasadí ten svůj styl jedné grimasy a většina diváků mu to promine, neboť to do tohohle filmu zkrátka sedne. Já spíše myslel Joaquina Phoenixe, který je jako "malý, ale hodný a neškodný úchyl" velice přesvědčivý nebo Peter Stormare, který zahrál pravý opak Phoenixovy role snad ještě lépe, než Phoenix zahrál tu svojí. K tomu všemu se ještě přidá James Gandolfini se svým kvalitním hereckým výkonem a máme tu kultovní kriminálku jako vyšitou. Jedním dechem: "Jeden z těch nejlepších Schumacherových kousků. Nezvyklé prostředí, depresivní atmosféra a nevídaná zápletka společně tvoří film, který Vám pokaždé nažene husí kůži!" Za ty hluchá místa a místy objevující se nudu avšak dám "jenom" 80 %.
Octopussy
Octopussy
Až v tomhle díle Bonda mě Roger Moore opravdu přesvědčil, že už má dost. Na ty poslední bondovky s Moorem moc nevsázím, protože už v "Moonraker" se mi Mooreův herecký výkon nezdál nějak moc přesvědčivý a už tehdy jsem věděl, že ten jeho herecký výkon bude mít sestupnou kvalitu díl od dílu. V "Přísně tajné!" jsem to Mooreovi ještě dokázal odpustit, protože se nechával zaskakovat kaskadérem jen při opravdu nebezpečných scénách, v tomhle díle už však kaskadéra využívá i při stupidních sprintech a to už trochu škodi vizáži celé této ságy. Co z toho, že "Chobotnička" má více scénáristů, než je obvyklé. Úvodní scénka vypadá sice dobře a dokáže hodně očekávajícího diváka velmi potěšit, ale dál už je to trochu nudné. Akce je málo a příběh se Vám nevryje ani pořádně do paměti, takže po týdnu vlastně ani nevíte o co tady šlo. Tvůrci se snaží kompletně vše vygradovat. Najdete zde dva záporáky, více poskoků, než je u bondovek zvykem a bondgirl taky působí jinak, než byste čekali. To všechno je ovšem naprd, když selhává casting. Oba dva záporáci jsou nevýrazní a postrádají charisma, cirkusové dvojčata mi připomínají kopii poskoků z "Diamanty jsou věčné" a další poskok Gobinda sice už působí lépe, ale pořád má do takové té bondovské elity docela daleko. Největší chyba tohoto filmu je tedy vlastně jeho nevýraznost. Po nějakem čase se Vám budou vybavovat spíše jen malé útržky a ne celek. Fakt, že poslali Bonda zachraňovat do cirkusu je vlastně jen zástěrka pro to, že i tři scénáristi můžou mít scénáristickou krizi. Ani hlášky už nemá Bond tak trefné a když k tomu přičteme Mooreův seniorský vzhled a už ne tak hbitý pohyb, je "Chobotnička" jen jakési seskupení nepovedených nápadů. Navíc si tvůrci řekli, že vedle 56ti letého Moorea už nemůžou pustit mladou modelku a tak skoro 40ti letá bondgirl s tváří Maud Adams působí v romantických scénách s Moorem spíše komický. Roger Moore už tady nehraje takového Bonda, na jakého jsme u něho zvyklí i když jde poznat, že se moc snaží. Steven Berkoff nedokáže jako hlavní záporák využít prostor, který mu zde tvůrci poskytuji a Louis Jourdan zase nemá potřebné záporácké charisma. Jedním dechem: "Tuhle bondovku provázela smůla od začátku do konce. Film zachraňuje pouze to malé množství akčních scén (hlavně ta úvodní) a pak ještě Kabir Bedi v roli Gobindy. Pořád je to však jen průměr!" Na bondovku dost slabý díl. Dávám silnějších 50 %.
Centurion
Centurion
Nechal jsem se unést zvědavostí a pustil jsem si tenhle nový kousek. "Centurion" mě ani tak nenalákal příběhem, ale spíše jen obdobím, do kterého je zasazen. Zkrátka jsem si neuměl představit, jak by mohl vypadat film, zobrazující druhé století našeho letopočtu. Celý film je navíc pod taktovkou Neila Marshalla, takže jsem si uměl představit, jak by konečný výsledek mohl vypadat. "Psí vojáky" a "Pád do tmy" jsem viděl a nějak moc jsem toho nelitoval. Ono se to taky ze startu rozjíždělo velice dobře. Marshall opět předváděl svůj specifický styl akční, ale hlavně krvavé řežby. Proto se taky z celého filmu klubal krvavý historický epos plný akce a to by pro mě znamenalo jednoznačně film roku! Jasně, všude sice stříkala jen digitální krev a vojáci sekali končetiny, jako by krájeli nožem chleba, ale co na tom, když to bylo stylové a hezky to vypadalo? Chyba nastala zhruba tak začátkem druhé poloviny filmu, protože tady se Marshall začínal jaksi odvracet od svého stylu vyprávění a příběh začal být více hollywoodský, což působilo po vší té krvavé spršce trochu divně. Jenže až zakončení filmu mi úplně zhatilo mé naděje na teoretický film roku. Takhle jsem si teda historický epos z roku 2010 nepředstavoval. Kdyby to jen Marshall udržel v takovém stylu, v jakém film rozjel, bylo by to nejlepší. "Centurion" ale ve výsledku baví i když to je vlastně jen jedna malinká jednohubka, kterou není potřeba ochutnávat znova. Je to sice nejslabší Marshallův počin, ale pořád má čím zaujmout. Co se týče herců, tak to jde s nimi od desíti k pěti. Michael Fassbender je sice sympatický hlavní hrdina, ale je popravdě jediný, kdo mě svým výkonem ve filmu bavil a zaujal. Dominic West ačkoli měl image vůdce už bohužel pro mne neměl takové silné charisma jako Fassbender a navíc ani nedostal prostor se pořádně ukázat. Olga Kurylenko zde měla velmi zajímavou roli, kterou byla schopna zahrát. I navzdory tomu, že její postava byla slepá si Kurylenko s mimikou dobře pohrála a nebyla kupodivou "pouze tou, co nemluví a jen loví", což jsem čekal, že bude. Ostatní herci nedostávají moc prostoru, protože v tomhle filmu se umírá rychle, takže kromě téhle herecké trojice už není nikdo, o kom bych mohl napsat. Jedním dechem: "Centurion je hezký náhled do dávné minulosti, doprovázený akcí a krví. Bohužel to, že tenhle příběh se vyvine v klasickou hollywoodskou klišé blbost ten hezký náhled do dávné minulosti jaksi dost kazí! Marshall má na víc a West totéž!" Dávám 50 %.
Valentine's Day
Valentine's Day
Dobře, přiznávám! Občas je dobré se podívat na nějaký romantický film. Když máte tedy jistotu, že by Vám mohl padnout do gusta a to já dělám pouze tehdy, když je v romantickém filmu zajímavé herecké obsazení. No a když se podíváte na herecké obsazení tohoto filmu, dostanete důvod, proč jsem se na film podíval. Tolik kvalitních jmen už jsem pohromadě dlouho neviděl a musel jsem je vidět spolu ať už hrají v jakémkoli žánru. Jasně, že mi bylo jasné, že je to pouze marketingový tah od hollywoodských producentů (a povedlo se, neboť film si na sebe vydělal), ale proč se taky nenechat chytit na na udici, když Vás výsledek tolik zajímá? Mozaikovité náměty už se dnes staly velmi oblíbenou volbou a už to pomalu začíná být všechno ohrané. Taky by to tak působilo, nebýt silného, ale hlavně sympatického hereckého kolektivu. Když se tedy na film díváte s jistým nadhledem, je to vcelku pohodovka. Režisér Garry Marshall byl takovou sázkou na jistotu, protože Marshall ví, jak přistupovat k romantickým filmům. Věděl to u "Pretty Woman", u filmu "Deník princezny" a stále to ví i u tohoto filmu. Některé příběhy pobaví víc (Lautner / Swift nebo Foxx / Biel), některé méně (Kutcher / Alba), ale s tím u těchto typů filmu zkrátka musí počítat. I když to vypadá lacině (a je to laciné), pořád je to hlavně pohodovka, která nenudí a tenhle fakt byl pro mne nejdůležitější. Jedna z největších vrásek filmu je ta, že příběh se odehrává v jednom dnu a proto některé příběhy, rozumněno dějové linky působí neuskutečnitelně a kazí dojem celého filmu. Jako slaďák to funguje, ale klasikám žánru to nesahá ani po paty. To ovšem každý nejspíš čekal. Co se týče mých dojmů z dobře vypadajícího hereckého obsazení, vypadá asi nějak takhle: Ashton Kutcher je tu hodně sympatický a předvádí tu po dlouhé době konečně pořádný výkon. Škoda jen, že jeho příběh byl tak moc stereotypní a díky okleštění z jiných filmů i už dost nezajímavý. Z hereček se mi nejvíce líbila Anne Hathaway. Ztvárnila nejzajímavější postavu a její příběh byl hodně tragikomický. To vše bylo navíc podepřené kvalitním hereckým výkonem. Jessica Biel se zde taky dost dobře předvedla ačkoli její postava neměla moc prostoru. Dále zaujmuli třeba Jamie Foxx, Bradley Cooper nebo Hector Elizondo. Takhle bych tu ovšem mohl vyjmenovat všechny herce, protože nikdo tak nějak nekazil dojem filmu. Jedním dechem: "Normální romantický film, zajímavý pouze svým hereckým obsazením. Jinak nám avšak nenabízí nic dosud neviděného! Nahrává mu však sympatičnost většiny herců!" Dávám 60 %.
Iron Man 2
Iron Man 2
Druhé pokračování Iron Mana mě sice zajímalo, ale ne natolik, abych na něho musel vyrazit do kina. Jakmile se tedy objevil s českým dabingem, sehnal jsem si ho v cupu letu. Předchozí díl byl jeden z těch mála filmů o superhrdinech, které komiksového fanouška (nebo jen filmového fanouška) zcela překvapí a nadchnou. Robert Downey Jr. byl sympatický cinik, který nepostrádal to správné superhrdinské charisma a Jon Favreau jakožto režisér si byl překvapivě dost dobře vědom, jak správně má tuhle komiksovou látku uchopit. Iron Man byl zkrátka "cool" a nebyl jen další "blockbuster", jak se ze začátku čekalo. Dvojka je tu a všichni si myslí, že bude hnána stejnou cestou a točena stejným stylem jako jednička. A přesně to dvojka nesplnila. Možná by to ani nebylo špatně, kdyby se na to šlo jinak. "Iron Man 2" je více "počítačový", než akční. Diváci mohou obdivovat velké množství speciálních triků, které, které budou každému správnému "geekovi" působit orgasmus. Na mě avšak ta všechna digitalizace působila zmateně a bylo jí tam více, než by mělo. Příběh byl dobrý, ale zbytečně dlouhý. Delší stopáž by nevadila jen v připadě, že by akce převyšovala nad dialogy, ale to tenhle případ zrovna není. Nelze mu sice vytknout to, že má stylového záporáka, ale to je taky celý výpočet toho, v čem je druhý díl od prvního lepší. Je sice pravda, že Don Cheadle je sympatičtější "Rhodey", než byl Terrence Howard, ale to neberu za nějak podstatný klad. Vedlejší (osobní) dějová linka hlavní postavy byla nápaditá, ale zbytečně natahovaná. Diváci se hodlají dívat na film hlavně kvůli samotnému Iron Manovi a ne na Tonyho Starka řešící celou dobu jeden velký problém. Dvojka už je pro mě zkrátka "jen" zábavný "blockbuster" a ne kvalitní komiksovka. Herci ovšem hrají dobře. Robert Downey Jr. hraje dobře. Tohoto herce jsem si oblíbil. Tady se jeho charisma projevilo v tom největším světle. Na Mickeyho Rourkea jako na záporáka jsem si musel navyknout, ale bylo to rychlé, protože Rourke hrál záporáka velmi dobře. Svým výkonem zvedl kvalitu filmu o dobrý 20 %. Sam Rockwell chtěl ztvárnit bohatého maniaka, ale někde se pravděpodobně sekl. Jeho výkon nepůsobil, tak jak zřejmě měl, ale Rockwell mi nevadil a to je hlavní. Na Scarlett Johansson tedy scénáristi nějak šetřili. Měla jen jednu akční scénu a k tomu ještě nic moc. Avšak měla sexappeal a to mi jako chlapovi úplně stačilo. Don Cheadle a Samuel L. Jackson jsou už pak něco jako dva hodně milé bonusy, které provází tento film. Jedním dechem: "Blockbuster jak má být. Rourke je vynikající a Downey Jr. stejně příjemný jako v jedničce. Jinak ale menší zklamání!" Dávám 70 %.
For Your Eyes Only
For Your Eyes Only
Další bondovka a další bondovka s Rogerem Moorem v hlavní roli, a já začínám pozorovat, že už by potřeboval vyměnit. Je už z něho s prominutím pomalu dědeček a na to, abych se o tom přesvědčil se ani nemusím dívat do jeho životopisu. Nicméně "Přísně tajné!" byla první bondovka režiséra Johna Glena, takže se vůbec nedivím, že nechtěl nijak experimentovat a nechal vše tak jak bylo. S příběhem se muselo šachovat tak, aby co nejlépe obcházel postavu M a docela šikovně se mu to dařilo. Do služby byl povolán Richard Maibaum, zkušený scénárista bondovek a jde to poznat. I když ani tentokrát nechybí Bondovy vtipné prupovídky, atmosféra je zde vážnější, než u kterékoli jiné bondovky, což mě ze začátku mírně vyvedlo z míry, ale dá se na to zvyknout. Moore totiž v sobě ještě stále měl charisma a sympatičnost. Úvod mě dostal do určitých rozpaků, protože úvodní scéna na mě působila jako nějaká laciná scéna z béčkové kriminálky, ale jakmile skončily úvodní titulky, dalo se vše do pořádku a zůstalo to tak až do konce filmu. Příběh nebyl tak přímočarý jako u ostatních bondovek a vůbec šlo hodně poznat, že se o tuto ságu začal starat nový tým, ale to ještě neznamená, že to nebylo zábavné. Režisér John Glen ukázal, co v něm je a že umí dobře točit akční scény. Bitka ve potápěčském vybavení na dně oceánu, Bond a bondgirl táhnutí lodí nebo Bondův akční lyžařský únik. To všechno Vás čeká a nemine a to všechno se Vám bude líbit, protože to pro divákové oči přinaší jen slast. V tomto díle jde totiž hodně vidět ten odkaz, který se tvůrci snažili zde dostat. Všechno je tu více akční a hodně to připomíná bondovky s Connerym, což jako poctivý fanda oceňuji. Přesto, že má jít o jakýsi "comaback" ke starým bondovkám, tvůrci po té technické stránce šli s dobou. Proto o (poctivou) akci strach nemějte. Paradoxně největším záporem tohoto filmu je herecké obsazení. Roger Moore sice v té době ještě stále neztratil do pravé bondovské kouzlo, ale staří už na něm poznat šlo a na jeho fyzické zdatnosti se také projevilo. Bondgirl Carole Bouquet byla (jako v každé bondovce) krásná, ale mě osobně byla nesympatická. Julian Glover jakožto hlavní záporák patřil spíše mezi ty slabší, co se kdy Bondovi postavili. Glover předvedl špatný výkon a tudíž neměla jeho postava ani to správné "evil" charisma. Jedním dechem: "Bondovka plná dobré akce, ale špatných výkonů. Ten "what the fuck" úvod s Bloefildem také nelze přehlédnout!" Dávám 60 %.
Ted Bundy
Ted Bundy
Co by na víkendový večer mohlo být (z filmového hlediska) zajímavějšího, než autobiografický snímek o slavném masovém vrahovi z USA? Tohle byla samozřejmě řečnická otázka a tak jsem si tenhle film bez váhání pustil. Teda Bundyho jsem znal od slyšení, ale prakticky nic jsem o něm nevěděl, takže jsem se hodlal poučit. Hlavního představitele Michaela Reillyho Burkea jsem vůbec neznal a režiséra Matthew Brighta jakbysmet. Vlastně jsem neznal nějak více žádného člověka, který se na filmu podílel a právě proto si myslím, že je tento film většinou hodně přehlížen. Téma, o kterém však film pojednává mě tak navnadilo, že jsem ani neměl čas přemýšlet o nějakých pro a proti tohoto filmu. Já jsem si jenom všiml, že Matthew Bright si nebere žádné servítky a pracuje s touto látkou hodně narovinu a to jak scénáristicky, tak i režisérsky. Žádné klišé, žádníé happyendy a řekl bych že ani žádné zjemňování děje tady nemusíte čekat, protože tenhle film Vás až zaskočí tím, jak je neskutečně syrově realistický. Možná i proto nesedne všem divákům. Já jsem se také při sledování tohoto filmu cítil značně nepříjemně a to už jsem viděl větší krváky. Tady jde o to, že je to podle skutečné události a vypráví o velice "podívném a zmateném člověkovi" (hodně jemné označení) a já jsem se sice uměl do filmu vcítit, ale přišlo mi jaksi bezúčelné sledovat po většinu filmu pouze cestování hlavního aktéra po spojených státech a vraždění svých obětí. Zajímavý pro mne film byl spíše v situacích, kdy se mohl Michael Reilly Burke dostatečně herecky vyřádit. Typickým příkladem budiž celá záverečná scéna z vězení. Nechápu proč Burke neměl a nemá více hereckých nabídek. Vždyť mi v určítých věcech i lepší, než Tom Hardy ve filmu "Bronson" a to tam Hardy hrál taky pěkného šílence. Burke vehementně táhne celý film a s ním samozřejmě i všechny herce, takže jedinou hvězdou filmu je pochopitelně jen on a na ostatní postavy se ani neklade nějak velký důraz. Jedním dechem: "Burke je šílený tak moc, že se divákovi vryje do paměti na dlouhou dobu. Tohle je však jen a pouze kvalitní jednohubka, protože film je natolik přímočarý, že bych druhé kolo už asi snášel jen s obtížemi, když vím, co by mě čekalo!" Dávám silných 60 %.
Red Rock West
Red Rock West
Nicolas Cage je prostě můj oblíbenec a tak se snažím "vystopovat" hlavně ty filmy, které jsem od něho dosud neviděl a "Red Rock West" byl jedním z nich. Jak jsem si všiml, tak nejen mě přišlo, že film má tak trochu Coenovský styl. Za scénářem ani námětem nestál ale ani jeden z bratrů Coenů, ale sám režisér a jeho bratr. Od Johna Dahla jsem zatím viděl jen průměrný snímek "Jízda do pekel", ale i tak to byla dobrá podívaná. "Red Rock West" je úplně jiné kafe. Zápletka je primitivní, ale dost pečlivě rozvinutá a filmu nechybí ani velká jména. Kromě Cage tu nechybí Dennis Hopper, J. T. Walsh nebo Lara Flynn Boyle a s tímhle kolektivem už se dá něco udělat. Film je to sice jednoduchý a i když na první pohled (či poslech) působí zamotaně, tak je tomu naopak. Divák se v příběhu zcela s přehledem vyzná a neměl by mít problém s orientací. Na druhou stranu film ovšem působí jaksi otravně neboť se vlastně skoro vůbec nehne z místa. Hlavní postava se má problém dostat z města, protože se vždy něco pokazí nebo vymkne a v těhle situacích to právě hodně připomíná Coenovský styl a kdyby Dahl příběh pojal jinak, mohl to být úplně jiný film. Filmu škodí fakt, že příběh uvízne v jednom městě a uvízne v něm na celý film. S dějovými zvraty je to jako na horské dráze. Některé jsou chytré a při některých si zběsile budete klepat na čelo. Jde prostě vidět, že se bratři Dahlovi mermomocí snažili udržet příběh na jednom místě a mě pořád uniká smysl tohoto jednání, ale nevadí. Závěr mi přišel lehce přetažený. Film pořád gradoval a gradoval a ne a ne dojít ke konci. Jinak to byl ovšem svým způsobem nápaditý film, který už ale nemusím vidět podruhé. I herecky byl vydatný. Nicolas Cage hrál dobře, jak je to u něho zvykem i když v tomhle filmu zase až tak moc nezářil. Největším hercem filmu je bezesporu Dennis Hopper. Jeho pojetí trochu ztřeštěného nájemného vraha bylo zábavné. Hopperovi takové role vždycky šli a tady přímo perlí. J. T. Walsh předvádí také dobrý herecký výkon až na to, že předvádí klasického, ničím nezajímavého záporáka a jde vidět, že do téhle role nedal celé své já. No a na Laru Flynn Boyle mám zcela stejný názor jako na J. T. Walshe. Jedním dechem: "Napoprvé zajímavý, napodruhé nudný. Cage a Hopper baví a film několikrát překvapí. Alespoň že tak!" Dávám přesně polovinu. Tohle je totiž jasný průměr.
Bulletproof
Bulletproof
Oddechové filmy jsou zapotřebí neustále ať už jsou více či méně známe. "Střelený" mi už podle stručného obsahu přišel jako ten typ filmu, na který se můžete koukat pořád. Co si budeme povídat Adam Sandler a Damon Wayans jsou velmi zajímavá ústřední dvojice a když záporáka ztvární někdo jako je James Caan, pouští se film hned s lepším pocitem. Jedna věc mě na filmu ovšem zarazila a to bylo jméno režiséra. Od Ernesta R. Dickersona jsem viděl zatím pouze "Juice" a "Neumírej Sám" a tyhle filmy mi, pokud si dobře vzpomínám, nepřišli nějak oddychové či celkově vtipné. Divák ovšem nikdy neví, co ho může čekat a to je na kinematografii to krásné. Bohužel, u tohoto filmu mě potkalo zrovna to, co jsem čekal, že mě potká. Ona je sice ústřední dvojice zajímavá, ale všechno záleží na scénáři. A pokud jde zde o scénář, tak scénáristické duo Colick a Gayton napsalo zcela obyčejnou zápletku, značně stereotypní, nijak originální a nijak originálně se vyvíjející. Kromě hereckého obsazení se nepodařilu filmu nabídnout mi něco, co by ho odlišilo od ostatních, průměrných komediích o policajtech v přestrojení. Co se týče humoru, tak jen málokterý "joke" mě opravdu rozesmál, ale to jen kvůli jeho přednesení Sandlerem, který tento film jen zachraňoval. Pro "buddy" komedie mám však trochu slabost, takže mě film ani vteřinu nenudil, ale správně by měl, protože mi nenabídl nic dosud neviděného. Když se Vám však naskytne pohled na scénu, kde Sandler ve sprše zpívá nejslavnější písničku Whitney Houston, prostě musíte filmu přidat pár plusů. Režisér Dickerson by však měl zůstat u režírování dramat, protože to je žánr, v kterém něco dokáže. Takhle se z filmu "Střelený" stala jen obyčejná jednohubka, na kterou dříve či později každý divák zapomene a to i přesto, že herci podávají kvalitní, sympatické herecké výkony. Adam Sandler ještě v roce 1996 nebyl taková hvězda, ale dobrý komik už v téhle době byl a proto si film užijete víceméně jen díky němu. Damon Wayans je velmi sympatický herec, kterého může divák mít rád klidně i jen kvůli jeho charismatu, ale Wayans měl prostě vždycky smůlu na své role. Ve filmu "Poslední skaut" ho Bruce Willis a v tomto filmu pro změnu Adam Sandler. Zkrátka se nedokáže divákovi pořádně vrýt do paměti a tady se mu to taky nepovedlo. James Caan je jako záporák perfektní. Má proto image a umí tyhle typy postav i skvěle zahrát. V tomto filmu je jeho zlost a krutost scénáristicky odlehčená, ale v tvrdém krimi thrilleru by se jako záporák hodně dobře projevil! Jedním dechem: "Průměrný "buddy movie". Sandler baví, Wayans střílí a Caan je zábavně zlý. Jednou shlédnutí však úplně stačí!" Dávám 50 %.
Snake Eyes
Snake Eyes
Režiséra Briana De Palmu mám rád. Jeho snímky "Zjizvená tvář" nebo "Neúplatní" jsou vyjímečné gangsterky a velmi kvalitní filmy celkově vzato. Proto když v roce 1998 vzal jednoho z mých nejoblíbenějších herců - Nicolase Cage a obsadil ho do hlavní role svého filmu, dříve či později jsem se na tenhle film zkrátka musel podívat. Film má celkově velmi slušné herecké obsazení na rok 1998. Carla Gugino, Gary Sinise, Kevin Dunn nebo Luis Guzman tady režiséru De Palmovi snaží pomoci natočit kvalitní film. Mě osobně tedy přišlo, že si De Palma snažil lákavým hereckým obsazením spíše vykompenzovat slabší zápletku. Celý příběh se odehrává v uzavřeném prostoru, což je dobré pokud je scénář zajímavě napsán. Tady jsem však tenhle pocit neměl. Přišlo mi, že De Palmovi více záleželo na tom, jak bude film vypadat a ne na tom, jak celkově vyzní. To, že byl hlavní zvrat vyzrazen už asi po dvaceti minutách, podle mě nebyl dobrý krok. Film sice nijak neztratil na napínavosti, ale moment překvapení je u detektivek podle mého také dost důležitý a diváci jej umí ocenit. Scénárista David Koepp je znamý tím, že jeho scénáře sklouzávají z dokonalých na průměrné a naopak. Tohle byl však bohužel spíše ten průměr. Co mi ještě vadilo byl dosti protahovaný závěr. Film pořád gradoval a gradoval a jakoby nechtěl skončit. Jelikož má ale film něco málo přes devadesát minut, tak se tenhle fakt na mé trpělivosti nepodepsal tak, jako kdybych se měl koukat na tříhodinový film. Díky své poměrně krátké stopáži film ovšem slušně utíká a tak ani nemáte moc sledovat, co byste mu mohli vytknout. Samozřejmě mě (asi jako všechny, co film viděli) zaujala začáteční asi patnáctiminutová scéna bez střihu na které se hodně odrazilo Cageovo i De Palmovo zapálení pro film. Herecky filmu také nemám co vytknout. Cage hraje zkorumpovaného poldu a všichni, kdo alespoň trochu znají jeho filmy ví, že tyhle charaktery mu padnou jako ulité. Gary Sinise se taky nenechává zahanbit a hraje velmi dobře a hlavně důvěryhodně. Carla Gugino tady působí spíše jen do počtu. Už samotná její postava je nezáživná a ona jí svým hereckým výkonem nijak na záživnosti nepřidala. Jedním dechem: "Detektivní jednohubka. Kvalitní obecně, ale na De Palmu je to šedý průměr. Ještě že tenhle film má Cage a Sinise!" Dávám slabších 70 %.
Moonraker
Moonraker
Když už jsem měl procitnout z té chvilkové filmové pauzy, tak proč ne rovnou s Bondovkou. I když tenhle díl byl diváky proklínán a kritikou zrovna tak, já pořád neztrácel naději. Sice mi přišlo riskantní poslat britského agenta do vesmíru, ale říkal jsem si, že když mi scény ve vesmíru nevadily třeba v "Žiješ jenom dvakrát", tak proč by mi měli vadit v tomto díle. Více méně jsem totiž vsázel hlavně na Mooreové charisma. Jenže ono to k mému překvapení opravdu bylo tak, jak to popisovali diváci. Lewis Gilbert nebyl špatný režisér. Jeho bondovka "Žiješ jenom dvakrát" je podle mého jedna z nejpovedenějších bondovek vůbec a "Špion, který mě miloval" taky byla jedna z těch lepších. "Moonraker" je ale propad o několik stupňů. Může za to hlavně scénárista Christopher Wood. Nejspíš oslepen slavou hvězdných válek se Wood rozhodl k velmi riskantnímu kroku a doplatil na to. "Moonraker" byla slušná bondovka, dokud se děj nepřesídlil do vesmíru a nezačalo se střílet laserovými pistolkami. To samé platí i pro tu westernovou vsuvku! V tuto chvíli začal být tento film úplně směšný a ztratil se v tom všechno pozitivní, co do téhle doby "Moonraker" mohl nabídnout. Záporák neměl to správné zlé charisma a to potvrzuje i fakt, že ho opět překonával Richard Kiel, který si zde znovu zahrál Jawse. Šlo vidět, že se tvůrci snaží být co nejvíce "bondovšti", takže bitku v benátkách nebo souboj s krokodýlem v Amazonii si užijete, ale to je tak asi všechno. Lois Chiles není bůhvíjak dobrá (a ani sympatická) bondgirl, takže ani na tuhle stranu Vás film nepobaví. Michael Lonsdale má perfektní image záporáka, ale chybí mu charisma a to je kámen úrazu. Roger Moore má čím dál tím více vrásek a stáří jde na něm čím dál tím více poznat. Svůj šarm však pořád má a i v choreografie soubojů zvládá docela hbitě, takže kromě vzhledu se na něm skoro nic nezměnilo. Jedním dechem: "Nedívím se, že tohle byla Lewisova poslední bondovka a už vůbec se nedivím, že byla poslední i pro Wooda! Tohle si Bond nezasloužil!" Pro mě stejná ostuda jako bondovka "V tajné službě Jejího Veličenstva" s Lazenbym. S rozdílem, že v tomto filmu za neúspěch mohou pouze tvůrci!
The Expendables
The Expendables
Už od začátku léta jsem si říkal, že jestli nějaký film opravdu stojí za to, aby se na něho šlo do kina, pak to bude právě "Expendables: Postradatelní". Každý divák (a hlavně ženského pohlaví) by si to zřejmě nemyslel, ale jelikož jsem "odkojený" na akčňácích devadesátých let, kdy byli Stallone, Willis, Lundgren nebo Schwarzenegger na vrcholech svých kariér, tak pro mě tento film byl něco jako vyslyšení modliteb a splnění mých nejtajnějších snů. Sylvester Stallone dostal dost výdělečný nápad o který se podělil s ostatními, napsal jednoduchý a zábavný scénář a jako režisér do filmu natlačil tolik akce, kolik jen zvládl. Ve výsledku je tedy film hloupý a klišovitý, ale na druhou stranu je to zase strašný odvaz a pěkně velká sranda. Každý si tu najde svého oblíbence. Každá postava tu dostane svůj prostor a každá postava alespoň jednou za film vypustí z pusy jednu dobrou hlášku. Zhruba pět minut trvající scéna se Schwarzeneggerem je bezesporu to nejvtipnější, co fílm nabídne a garantuji Vám, že žádný dívák u této scény nezůstane chladný. Ono je to vlastně celé strašně jednoduché. Vždycky se totiž najdou lidi, kteří budou tvrdit, že film je strašně primitivní a sterilně americký a já s nimi budu souhlasit, ale já si zase budu stát za tím, že kdokoli šel na tento film a nebyl připravený na to, že právě takový jaký ve výsledku byl, je taky hloupý a primitivní. Já šel na tento film s přesvědčením, že film bude primitivní, hloupý a strašně zábavný. To všechno film byl a navíc v takovém stylu, že jsem si tu jízdu užil více, než jsem myslel, že si jí užiju. Sylvester Stallone zvládal všechny tři profese velmi dobře. Jako herec sice v tomto filmu ničím nepřekvapil, protože jako obvykle byl typický klaďas, ale proč hrát někoho, na koho nejsme v jeho podání zvyklí, že? Jason Statham (kromě scény na hřišti) působil jako Stallonův ocásek, což chvílemi škodilo jeho image. Jet Li na to, jak moc je velká hvězda moc ve filmu nebyl, ale jeho bojová scéna stála za to! Dolph Lundgren hrál překvapivě filmi zvláštní charakter, ale role mu padla jako ušitá! Mým oblíbencem se ale stal Terry Crews. Jeho postava byla sympaticky šílená a tyhle typy postav se většinou rychle stanou mými favority. Eric Roberts byl jako záporák velmi přesvědčivý. Myslím, že do této role nemohli sehnat nikoho lepšího! Mickey Rourke byl sympaťák č. 2 a i když ve scéně, kdy vzpomíná trochu přehrává a jeho výkon v tu chvíli není moc důvěryhodný. Jedním dechem: "Tohle je odvaz roku! Možná i odvaz desetiletí! Film, který by si od Tarantino nebo Rodriguez přáli natočit!" Dávám 90 %.
Jakob the Liar
Jakob the Liar
Originál v hlavní roli s Vladimírem Brodským jsem bohužel neviděl (a docela rád bych se na něho teď i podíval), ale tenhle remake mě zaujal. Příběhů o druhé světové válce, ale žádný nemá (pro mě) natolik zajímavý příběh, jako tento film. Navíc má i zajímavé herecké obsazení. Robin Williams, Alan Arkin, Liev Schreiber nebo Bob Balaban takové seskupení herců se nevidí moc často. Tenhle film byl zároveň režisérský i scénáristický debut Petera Kassovitze a pokud jde ve filmové branži o debuty, jsem k nim velice skeptický. To je na jednu stranu dobře, protože nečekáte od filmu hodně i když má přitažlivý námět, zajímavé herecké obsazení nebo všechno dohromady. "Jakub lhář" je toho typickým příkladem. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že je to nejhorší Williamsův snímek. Já však nejsem až natolik zlý jazyk, abych tohle tvrzení podporoval. Námět má na první pohled jiskru, která donutí diváka se podívat na film. Na plátně či obrazovce už poté ale ta jiskra jaksi zmizí nebo nejde tak moc vidět. Film na mě působil jako hodně slabý odvar filmu "Život je krásný" od Roberta Benigniho. Možná, že na mě film tolik nezapůsobil, protože jsem si ho koneckonců představoval úplně jinak, ale to nebude ten hlavní důvod. Film táhnou především postavy, než-li hlavní děj. Však tenhle film také je především o lidech, ale přesto jsem měl za to, že film bude zobrazován v ještě odlehčenějším stylu, než ve výsledku byl. Uznejte sami, že když se spojíte jméno Robin Williams a židovské ghetto za druhé světové války, nečekáte úplně čisté drama. Williams sice semtam vtipkoval, ale to se pokaždé jaksi v té vážné atmosféře druhé světové války ztratí. Závěr byl jasný už asi od druhé poloviny filmu, ale to neberte jako zápor. Co se tý%ce herců, tak ti byli asi jedinou opravdu silnou stránkou filmu. Robin Williams byl vždycky sympaťák. Tady svůj smysl pro humor ovšem nerozvinul úplně, takže působí "jen" sympaticky a jenom to mi u tohoto filmu nestačilo. Liev Schreiber a Bob Balaban mě už bavili více. Oba dva se jako pravé "drbny" osvědčili a hráli své postavy velmi přesvědčivě. Alan Arkin a Armin Mueller-Stahl zase ve filmu zastupovali ty vážné role, ve kterých jde hlavně o herecký výkon a musím uznat, že Kassovitz
měl při výběru herců opravdu šťastnou ruku, protože Arkin i Mueller-Stahl podali opravdu výborné výkony! Jedním dechem: "Kdyby byl tento film více komedií, než dramatem tak by na tom byl podle mého o hodně lépe. Účast Williamse mi tady proto přišla zbytečná!" Dávám 60 %.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.019 sec. (PHP: 63% SQL: 37%)
