Pecca007
The Italian Job
The Italian Job
Zase pro změnu jednou klasický akčňák. No, klasický, tak jinak. Zase jednou akční film, kde se nestřílí, spíš se sází na dojem. A že ten dojem tedy umí ti filmaři udělat. Asi viděli "Dannyho parťáci" a řekli si: "To je dobrý. Uděláme to podobně." A když už tedy námět není tak originální jak by mohl, alespoň vytáhli slušné herecké esa. Když tedy někoho nepřitáhne k televizi účast Jasona Stathama nebo Marka Wahlberga, určitě by ho měla přitáhnout jména jako Edward Norton nebo Charlize Theron. Nicméně, aby toho ještě nebylo málo. Ve vedlejších rolích se objevují ještě Seth Green a Mos Def a ti mají za úkol nahodit lehkou komediální linku, což se jim povedlo. A i když je film svým způsobem chytrý a hezky se na něho kouká, jedna skutečnost ho stahuje dolů. Nebyl tu první. Ano, určitě nejenom mě se při pozorování tohoto filmu vybavila jistá podobnost s "Dannyho parťáci". Tenhle film prostě není lepší než Dannyho parťáci. I když tvůrci vymysleli nové a určitě dobré způsoby loupeže, F.Gary Gray není Steven Soderbergh a Mark Wahlberg není George Clooney, a i když si myslím, že není dobré srovnávat tyto dva filmy společně, prostě je to tak a je dobré, když se ujasní, že právě tohle je největší mínus tohoto filmu. Jinak děj je prostý, typická pomstychtivá zápletka a na konci samozřejmě happyend, ale komu to vadí? Tohle je odpočinkový film, jež nesází na nějaké své kvality (i když nějaké má), ale sází na pohled a na dojem z filmu. Teď k hercům. Mark Wahlberg nikdy nebyl nějaký extra herec, ale má charisma a vizáž a to je na něm to, co přitahuje jak slečny, tak lidi z Hollywoodu. Abych to zkrátil, Mark Wahlberg zahrál svůj standart. Jason Statham to samé jako Wahlberg. Dokonce na mě zapůsobil líp, než v jeho novějších filmech, kde si hraje na moc velkého hrdinu a tahle role frajera mu prostě sedla a měl tady asi nejlepší hlášky. Nejlepší byl pro mě Edward Norton. Ten prostě umí zahrát všechno. Má tvář klaďase, ale jakmile příjde na slizkého, zbabělého zbohatlické podrazáka, nevyjde ze cviku a dá divákovi to, co chce. Charlize Theron i když nemusela nějak moc hrát (její postava to nevyžadovala), dokázala že umí už ve spoustě filmů a tak tady vlastně předvedla svůj standart též. Seth Green a Mos Def už zde byli něco jako třešnička na dortu a zpříjemňovali divákovi tenhle film. Herci to vlastně neměli ani nejak těžké. Jak už jsem říkal, tenhle film vsází hlavně na pohled a navíc každá postava má svou úlohu, takže to neměli nějak moc těžké. Jedním dechem: "Takový nenáročný, nápaditý film, který připomíná Dannyho parťáky, ale na ně nedosáhl. Pořád je to ale film, který si užijete." Dávám 70 %.
Inside Man
Inside Man
Nějak jsem dneska na všechny ty filmy o zlodějích, loupežích a dobře promyšlených únikových plánech naladěn a proto jsem si dnes zkouknul ještě spojence. Opět má film velmi pěkně znějící herecké obsazení. Denzel Washington, Clive Owen, Jodie Foster, Christopher Plummer nebo Willem Dafoe, to jsou jména, která už dokážou zaujmout a tak jsem byl na tento film patřičně zvědavý. I když je tohle film, kde záleží spíš na scénáři a na hercích, film víceméně nepůsobí nudně, ale protože má kolem dvou hodin, určitě se zde nějaké nudné pasáže najdou. Většinou ale spíš zaujatě posloucháte skvělé dialogy nebo pozorujete nečekané zvraty, kdy Vám film tak trochu připomíná hru s kočkou a myší. Ano, právě scénárista Russell Gewirtz zde na filmu odvedl asi největší a nejlepší kus práce. Vytvořil postavu velice inteligentního zloděje, hláškujícího policajta a ulhanou babu tak dobře, že máte pocit, že tuto souhru těchto postav vidíte ve filmovém světě poprvé a tato kombinace Vám příjde velice originální. Přitom stejné postavy se pokoušelo napsat už hodně scénáristů, ale málokdo je vykreslí stejně působivě jako Russell Gewirtz. Film se dá rozdělit na tři části. První část je o loupeži, bance a zlodějích v čele s Owenem. Druhá část je o plánování, hledání řešení a o policajtech v čele s Washingtonem. Třetí část je o korubci, podplácení a politice a tu zase ovládá Jodie Foster. Tyto části se na konci filmu spojí a měli by tak vytvořit jeden celek. Tady se ale vloudí jedna malá chyba. Když výjde napovrch o co jde v té politické stránce filmu, působí to na Vás tak směšně a absurdně, že si až říkáte jak tohle mohli tvůrci vymyslet a proč to vůbec do filmu tahají, když to zrovna zde nemá co dělat. To je asi největší mínus tohoto filmu. Konec byl podle mě skvěle zakončen a líbil se mi. Ovšem nechápu, o čem asi tak může být připravovaná dvojka. Teď k hercům. Denzel Washington prostě umí. Já proti němu nic nemám, je mi sympatický a ten jeho přednes nějaké cynické nebo ironické hlášky já prostě žeru. :) Clive Owen si u mě trochu napravil reputaci. Když to ale vezmu z druhé strany spíš mě zaujmula postava kterou hrál, než on samotný. Jodie Foster je sice dobrá herečka a musím přiznat, že svojí roli sehrála opravdu na výbornou, ale pořád se nemůžu zbavit přesvědčení, že její postava ve filmu vůbec nemusela být. To je k hercům asi tak všechno a i když jsou ve vedlejších postavách další "zvučná" jména, nikdo nestojí vyloženě za zmíňku. Jedním dechem: "Jestli čekáte pořádnou akci, podívejte se radši na něco jiného, tohle je totiž inteligentní akční film s pár nedostatky a koncem, který spíš tak trochu vyrazí dech." Dávám 80 %.
Cruising
Cruising
Dnes jsem se koukl na poměrně starou detektivku, ale proč taky né, že? Jde vidět že už v roce 1980 měli tvůrci hodně práce s vymýšlením stále nových a nových námětu na solidní detektivku (buď to a nebo je režisér úchyl :D ) a tak William Friedkin přišel s tímhletím. To by vás mělo určitě zaujmout nebo by jste se měli nad tímhle filmem alespoň pozastavit. Mě tedy zaujmul. Takový námět a ještě poměrné mladý Al Pacino v hlavní roli? To mě tedy navnadilo. Rád se totiž dívám na takové zajímavé a radši moc neproslavované až kontroverzní filmy, né že bych byl divný, ale většinou jsou to filmy, kde se tvůrci nebojí ukázat skutečnost a kašlou na cenzuru. Tenhle film je typický příklad takového filmu. William Friedkin se s tím nepáral a ukázal pravou tvář jak Gay klubů, tak i jejich intimních "hrátek" a ať už se komukoli na tyhlety scénky jakkoliv dívalo, režiséru šlo prostě jen o to ukázat realitu nebo navodit atmosféru a to se mu tedy podle mě i povedlo. I když musím uznat, že největší plus a největší mínus filmu od sebe nemají moc daleko. Ono je sice zajímavé dívat se na něco neokoukaného, nového a přitom kontroverzního a i reálného, jenže to trochu ztráci na uvěřitelnosti v tu chvíli kdy to režisér nebo scénárista (v tomto případě William Friedkin) přežene. To, jak totiž vykreslil samotné gaye se mi moc nelíbilo. Gay byl každý druhý, gay byl automaticky zvrhlík a musel užívat neobvyklé sexuální praktiky. Tohle se mi, ačkoli se to k příběhu třeba hodilo, zdálo v tomto případě trochu přitažené za vlasy. A vlastně i konec, který je svým způsobem zajímavý a nepředvídatelný na mě zapůsobil tak, že homosexualita je vzduchem šířitelná nemoc, kterou může dostat každý (kdo tenhhle film neviděl, tak tuhle mou myšlenku asi nepochopí) a to na mě taky moc dojem neudělalo. Jinak se mi film ale líbil. Sice v něm nebylo moc zvratů a příběh se odvíjel jednoduše, ale z filmu šla cítit atmosféra pravé, staré dobré kriminálky. Taková ta temná a nejistá atmosféra, asi nejlíp se hodí přirovnání s filmem "8mm". Nevím jestli by něco podobného dneska už někdo natočil ve stejném stylu. Teď k té herecké stránce filmu. Většina detektivek stojí na hlavní postavě a snaží se, aby jste pokud možno ty vedlejší postavy ani nezaregistrovali. Tohle je to samé. Al Pacino vede celý film a opravdu se Vám po nějaké době, když budete na film vzpomínat, vybaví jen on. Jeho výkon působil průměrně. Jedním dechem: "Někomu to vyrazí dech, někoho to pohorší, ale na jednom se shodnou všichni, zajímavější detektivku už asi nikdy neuvidíte." Dávám 70 %, protože i když se to tváří jako normální detektivka, je v tom něco víc.
Notorious
Notorious
Zprvu jsem na tenhle snímek přidávat názor nechtěl, protože jsem se bál, že by moje konečné hodnocení nebylo tak úplně objektivní. Když jsem si to ale nechal proležet v hlavě, přišlo mi, že film není až taková bomba, jak se zdála být, ovšem stejně je to pro mě hodně nadprůměrný film. Nikdy jsem se netajil tím, že mám rád černou hudbu a ano tohoto rapera znám velmi dobře, takže je Vám asi jasné, že jsem musel tenhle film vidět co nejdřív. Ještě před tím, než začnu chci říct, že žádný hudební film nebo muzikál nemůže být nikdy úplně na 100 %, jelikož všechny takové filmy jsou dělány jen pro hrstku lidí, respektive pro fanoušky toho hudebního stylu nebo pro fanoušky toho umělce. Z toho vyplívá, že jestli se na tenhle film koukne tvrdý rocker, bude tenhle film zatracovat, ovšem jestli někdo tenhle styl poslouchá, tak samozřejmě zareaguje opačně. Takže tenhle film rozhodně není pro každého a nedoporučoval bych lidem, kteří hlavní postavu filmu neznali natož neposlouchali. Teď k příběhu. Říká se, že život píše nejlepší příběhy, mě však ale příjdou všechny ty autobiografické filmy úplně stejné nebo alespoň stejně natočeny. Ovšem co na tom sejde, když se dozvídáte o svém oblíbenci věci, které by jste se jinak jen ztěží dozvěděli. Nechybí zde nic podstatného, ovšem jsou zde některé i nepodstatné věci, které by se klidně mohli vystřihnout a nahradit jinými scénami. Pro uvolnění nálady se zde napsaly i nějaké vtipné repliky, které vtipné opravdu jsou a tak na Vás snímek působí víc jako film, než jako hraný dokument. Příběh vlastně odsýpá tak jak má a pro znalce, kteří ví, jak Notorious žil to je vlastně jen potvrzení a žádné překvápko nebo novinka. Nechybí zde i scény ze studia, kdy se na diváka dostane ta pravá atmosféra hudebních filmů. Právě scény ve studiu jsou většinou nejlepší a tenhle je originální i tím, že jsou zde i scény z různých koncertů. Konec se nějak nemění a ani nepřekvapí (tedy aspoň fanoušky) a také se z něj line velmi silná atmosféra. Teď k hercům. Na to, že je to pro Jamala Woolarda první velká role se zde opravdu předvedl a i když teď možná trochu přeženu podle mě předvedl podobný výkon jako Jamie Foxx v Rayovi. Biggie totiž vždycky měl svůj osobitý styl mluvení a rapování a Jamalu Woolardovi se povedlo jej napodobit na jedničku, takže hlavní roli bych v tomto případě vynesl jako největší plus. Pak zde byl ještě Anthony Mackie, který ztvárnil Tupaca. Hrál ho dobře a dokonce zde byla i nějaká ta podoba, ale nelíbilo se mi, jak jej zde scénáristi vykreslili a myslím, že né jenom mě. Taky se mi nepozdávalo, že od druhé poloviny filmu byl Notorious ten, který vždycky dělal to nejlepší a nejsprávnější a chyby nědělal vůbec. Zde se projevilo to, jak jej chtěli tvůrci záměrně udělat za hodného, správného a nejlepšího, a to zde přímo bije do očí. Taky nechápu proč Derek Luke hraje Seana Combse, když se mohl Sean Combs ztvárnit sám a určitě by byl lepší, než byl Derek Luke. Jedním dechem: "Nostalgicky jsem si zavzpomínal, zabroukal a byl paf z hlavního představitele, ale scénáristé to hold zkazili a i když z filmu plyne hodně dobré atmosféry, na tyhle chyby taky nezapomenete." Dávám 80 %, ovšem nezapomeňte, že to je jen můj názor.
El Orfanato
El Orfanato
Od Sirotčince jsem očekával hodně a tak jsem na něho byl natěšený. Do jisté míry mě ovšem film trochu zklamal. Spíše budu tento film kritizovat, protože těch záporů je ve filmu rozhodně víc, než kladů. Tedy zaprvé musím říct, že jsem nedávno viděl podobný film "Ti Druzí" s Nicole Kidman a tento film se mu neskutečně podobá. Možná proto aspoň mě neuchvátil tak, jak tvůrci chtěli. Navíc už od samého začátku jsem tušil konec, který se i v samotném závěru splnil. Film se také hodně pomalu rozjížděl a na to, jak dlouho film trval je to taky podstatný zápor. Samotný film pro mne začal až v druhé polovině, navíc jsem měl pocit, že jsem už všechny zdejší scénky viděl a děj se tedy pro mne stal dost dobře předvídatelným. Samozřejmě, že tu to nějaké napětí bylo, jenže já jsem si ho užíval jen v malých dávkách a vyděsil jsem se jen tehdy, když byl na scéně chlapec s hadrem kolem obličeje nebo když do sirotčince přišlo médium. Tato scénka je ve filmu nejlepší a to mi myslím dá za pravdu úplně každý. Film už pak jede v zajetých kolejích. Máma vidí duchy a mezi nimi hledá syna, nikdo jí nevěří až na starou "babičku", která jí ukáže jakou cestou má jít. Že Vám to příjde povědomé? No vidíte, mě to takhle připadalo celý film. Film mě přinesl jen to něco málo nového a zajímavého a jen za to ho přece nemůžu vynášet do nebe. I konec se mi moc nelíbil. Nemyslím to, že nebyl moc objasněn. To mi u filmů podobného rázu moc nevadí, spíš mi na závěru vadilo to, že z toho udělali spíš pohádku s "kráásným" happyendem. Tak co to vůbec bylo? Psycho duchařský thriller nebo pohádka? No alespoň, že herecká stránka film vynesla mírně nahoru. Belén Rueda byla skvělá a svojí roli dala duši. Výkon jsem jí věřil, alespoň že v tom se tvůrci strefili. Jedním dechem: "Měl jsem pocit, že už jsem něco podobného viděl, a taky že viděl, proto mi to nevyrazilo dech, ale nechalo mě to (až na některé chvilky) úplně chladným. Ti, co ale nikdy neviděli thriller podobného rázu budou z filmu na větvi a to mile." Dávám 50 % za hereckou stránku filmu a za některé opravdu povedené scény, i když těch povedených bylo jako šafránu.
Pink Panther 2
Pink Panther 2
Komedií není nikdy dost. Tím se řídím a když už mám možnost se kouknout na Růžového pantera, proč to oddalovat? Jasně, že bych se radši kouknul na nějaký z originálních dílů, ale měl jsem k dizpozici jenom tu nejnovější verzi, tak mi také nic jiného nezbývalo. Já nevím jak komu, ale mě osobně se remake růžového pantera z roku 2006 docela líbil. Steve Martin, ač zdaleka nepřekonal výkon Petera Sellerse a jeho Clouseaua, podle mě tuhle legendární postavu ani moc nepokazil a dodal jí svůj zcela odlišný komediální styl, který ovšem nesedne každému divákovi. Z druhého dílu jsem měl ale obavy. Věděl jsem, že bude horší než předchozí díl a mé obavy z chyb se nakonec naplnili. Velkou chybou bylo to, že tvůrcům docházely nápady. Bylo to hodně znatelné. Trapně působící scénky a když už tady bylo něco dobrého, zkopírovalo se to z předchozích dílů a nakonec to taky působilo trapně. Samozřejmě, že jste se zde smáli jenom Stevu Martinovi on jediný mi dokázal vlákat na obličej úsměv (taky důležité poznamenat, že film mě za celou svou stopáž ani jednou pořádně nerozesmál). Všiml jsem si i toho, že je to jedna z těch komedií, jejichž nejlepší scénky byly všechny použity do trailerů. Nápad se zavadením romantické linky do tohoto filmu také nebyl nejlepší. Tyhle filmy mají být striktní komedie a v tomhle dílu některé scénky působily až přeromanticky. Proto tahle vedlejší linka příběhu působila hodně uměle a někdy až trapně. Musím ale uznat, že Clouseauovo vyřešení případu se mi velice líbilo a bylo řekl bych lepší, než v jedničce (to ale neberte zcela vážně, neboť si na jedničku ani moc nevzpomínám). Ani zvětšené a zajímavé herecké obsazení filmu nepřispělo na kvalitě. Jen Andy Garcia mi zde byl jako jediný sympatický a ukázal zde velkou škálu svých pohledů a grimas. Jinak spíš válelo původní herecké obsazení. Steve Martin hrál jak nejlíp mohl a stejně se ani nepřiblížil k Sallersovi, ale zase nebyl až tak špatný. Divákovi je sympatický. Jeana Rena jsem si zde oblíbil asi nejvíc. Byl mi sympatický a dobře hrál. Ještě bych zde zmínil prohození Johna Cleese do role Dreyfuse. Nevím proč nahradili Kevina Kleina, ale rozhodně to nikomu nepřispělo. John Cleese do téhle role prostě nesedí a navíc působil tak nezvykle. Jedním dechem: "Nic nečekejte, protože moc toho nedostanete. Dělat víc remaků na klasickou komediální sérii je nesmysl." Nebudu k tomuto filmu přehnaně krutý a proto mu dám 40 %, protože za scénku u papeže nebo za dialogy u paní Berengerové prostě nemůžu jít moc pod průměr.
Bullet
Bullet
Volný čas mi zase jednou umožnil se kouknout na nějaký film. Tenhle u mě zvítězil ze dvou důvodů. Byl nejkratší ze sbírky filmů, které jsem ještě neviděl a měl velice zajímavé (a tím pádem pro mě lákavé) herecké obsazení. Jak jen začít? V dnešní době už v Hollywoodu i mimo něj lidi vymysleli skoro všechno. Málokdy se objeví nějaký opravdu originální film a tak je jasné, že když už někdo "vymyslí" příběh, který už jsme desetkrát viděli, bude hodnocen podle toho, jak ho tvůrci nebo herci zrealizují. Toto je jeden z nich. Filmů o ulicích, gangsterech, feťácích a různých flákačů bylo vymyšleno už hodně a režisér Julien Temple spoléhal hlavně na herce a svoje režisérské a realizační schopnosti, protože scénář není zrovna nejsilnější stránka tohoto filmu a až na pár dobrejch monologů tu nenajdete nic, co byste si ještě druhý den pamatovali. Je pravda, že Julien Temple vykreslil příběh realisticky a ulice je z toho cítit na míle daleko, ale to je všechno. Celý film je prakticky o ničem, protože pouze sledujem život feťáckého zlodějíčká poté, co vyšel z vězení, a tenhle příběh rozhodně není zajímavý. Film vlastně těží jenom z té atmosféry. Film je docela předvídatelný (sice né úplně, ale je), ale potěšilo mě jeho velice dobře scénáristicky provedené zakončení. Škoda, že se scénáristi probudili až tak pozdě. Než jsem viděl posledních deset minut filmu, byl jsem rozhodnut, že tento film bude hodnotit lehce podprůměrné. Kvůli tomu konci si to u mě ale film trochu polepšil. Konec je totiž doslova nabitý tou pravou atmosférou. Měl jsem až radost, že tvůrci zakončili tenhle film zrovna takhle, protože jsem do tohot filmu vkládal hodně velké naděje. Teď k hercům. Paradoxně mi jako nejhorší herec ve filmu přišel zrovna Mickey Rourke. Né proto, že hraje špatně. Ne, on hraje dobře. Jako vždycky. Jenže zrovna on se mi do hlavní role moc nehodí. Představte si, že se máte koukat celý film na chlapa ve středním věku, který furt nosí šátek na hlavě a k tomu mikinu s kapucí. Chtělo to někoho mladšího, než je Rourke, protože působil směšně a já mu jeho hraní nevěřil. Pak už mě ale herci jenom těšili. Nejvíce mě asi potěšil Adrien Brody. Jeho mology o kreslení a slavných osobnostech politiky a umění se mi hodně líbili a celkově působil jako sympaťák. Navíc hrál velmi dobře a hlavně věrohodně. Pak tu byl Tupac Shakur na kterého si také nemůžu stěžovat. On má prostě na záporáky xicht. Nezapomenutelně se mi vryl do paměti a to i přesto, že na scéně nepobyl moc dlouho. Za zmíňku ještě stojí Ted Levine, který mi zpočátku nesedl, ale zvyknul jsem si na něho a nakonec jsem si ho i oblíbil. Spíš mi nesedla jeho postava, ale dobrý herec umí svou postavu lidem naservírovat tak, aby si jí oblíbili a Ted Levine prostě umí. Jedním dechem: "Asi nejskutečnější film o ulici sice pokulhává na scénáři, ale těží z atmosféry a z hereckých výkonů herců ve vedlejších postavách." Kvůli zakončení filmu dám 60 %.
Bordertown
Bordertown
Tenhle film jsem chtěl mít co nejdřív za sebou. Proč? Protože tohle je přesně ten typ filmu, u kterého bych se týdny rozhodoval, než bych si ho konečně pustil. Ono to mělo svoje lákadla, ale mělo to i svoje odpuzovadla. Krimi thriller z Mexika o vraždách a ještě k tomu podle skutečné události? Velké lákadlo. Odpudivá byla v tomto filmu účast Jennifer Lopez v hlavní roli. Nemohl jsem si jí zkrátka přiřadit do thrilleru nebo dokonce do dramatu. Navíc, z vlástního pozorování vím, že Jennifer Lopez dělá víc věcí v showbusinessu, ale ani jedné se nevěnuje naplno a to je (ne jen její, ale všech, kteří tohle dělají stejně) největší kámen úrazu. Začíná to dobře. Uvede nás to do situace a také se mi líbilo, že zanechali nenadabovanou španělštinu, to působí víc realisticky. Film nám taky ukázal spoustu tvrdých záběrů a snažil se o to, abychom se do příběhu vcítili co možná nejvíce. Jakmile se zde ale objevila Jennifer Lopez, všechno přišlo nazmar. Prostě jsem jí to nevěřil. A né proto, že na tuto roli by byla velká hvězda, to ne. Právě naopak. Paradoxně mi tu přišli jak Jennifer Lopez, tak i Antonio Banderas úplně obyčejní. Ale Jennifer Lopez zkrátka neumí hrát v ničem jiném, než v podprůměrných romantických filmech. S tím už nic nenadělá. A ačkoli se režisér Gregory Nava snažil co nejvíce šokovat a nebo "probudit" lidi, volba hlavní role se mu prostě nepovedla. Vybral to nejhorší co mohl. On toho Gregory Nava pokazil ve filmu trochu víc. Prostě si nemohl odpustit romantickou linku mezi hlavními postavami a nemohl si odpustit ani klasickou sex scénku, protože "když už je kvalitní masíčko na skladě, proč ho nevyužít". :D Právě tyto chyby režiséra ubírali filmu na autentičnosti a dělali tak tenhle film zbytečně delším, než bylo potřeba. I když na mě rozhodně příběh něco zanechal nemůžu se prostě zbavit pocitu, že stejné thrillery vidím teď všude kolem sebe a tak mi film nepřišel jako něco dosud neviděného. Tenhle film se prostě nemůže odlišit od jiných thrillerů o vraždách spojených s politikou a to je asi jeho druhé velké mínus. Herci taky nejsou nic moc. O mnou tolik kritizované J-Lo se nebudu už zmiňovat, protože bych se opakoval. Druhým největším hereckým budíčkem byl pro mě Antonio Banderas, ale protože tu vlastně nic moc neukázal, tak jeho postava působí dojmem, že by jí mohl zahrát jakýkoli jiný mexicko-španělsko-americký herec. Největšími hereckými plusy pro mě zde paradoxně byly Martin Sheen a Maya Zapata. Ti strčili všechny další herce do kapsy po pouhých pěti minutách na scéně. :) Jedním dechem: "Měl to být šokující thriller, ale díky Jennifer Lopez a dalším chybám režiséra se z toho stal jen další thriller, i když někdy pěkně mrazivý." Dávám 60 %.
X-Men Origins: Wolverine
X-Men Origins: Wolverine
Komixová trilogie X-Men - to jsou u mě nejlepší filmy podle komixu. Kam se na ně hrabe Spider-Man nebo Superman. Dokážou mě zaujmout pokaždé, když se na ně znovu podívám. Na tento perquel jsem se těšil, ačkoli i trochu bál, protože jsem něchtěl, aby to Gavin Hood zprasil a pokazil tak vizáž předchozím třem dílům o mutantech. Stejně jsem byl ale natěšený jako malé dítě. :D Začalo to dobře. Už v úvodních titulkách bylo ale vidět, že zde hraje "look" filmu větší roli, než cokoli jiného. To není špatné, vždyť o "looku" to bylo vždycky, jenže to mělo nějakou duši. Zde se řeší jen ta akční složka filmu. Gavin Hood vsázel na pohled a malinko se mu to vymstilo (lechce řečeno chtěl diváky opít rohlíkem). Povedlo se mu to jen z poloviny, tedy alespoň u mě. I když jsou souboje hodně dobře udělané, působí tak, že záleží hlavně na nich. Ano, režisér nám nabídl pár momentek z jeho minulosti a ano, docela hezky nám popsal jak přišel k drápům, ale já jsem prostě od filmu očekával něco víc, než jen samou akci. Očekával jsem to, co jsem viděl v X-Menech. To, že se film srovnává s touto trilogií filmu škodí, ale vlastně si za to může sám. Taky mi vadilo jak málo se dostalo prostoru jiným postavám. Typický příklad Ryan Reynolds, Will.I.Am nebo Dominic Monaghan. Přitom právě ti měli asi největší potenciál. Mohl se víc využít Ryan Reynolds. Je to totiž rozený "hláškář" a umí je podat. Já osobně jsem se dialogu ve výtahu zasmál víc, než u kterékoli jiné hlášky od Wolverina. Prostě jsem myslel, že když už jsou zde tak zvučná, ale hlavně lákavá jména, tak že si je alespoň užiju, ale tvůrci mě zklamali. Další mínus je, že mi Wolverine nepřipadal jako klasický Wolverine. Zezačátku jsem to chápal, protože se ještě "neproměnil" ve zvíře. Jenže ani když měl zlost tak mi takhle nepřipadal. Ten svůj ironický a hláškovací styl humoru jakoby někde zapomněl. Ale zkončilo to tak, jak jsem si představoval a proto jsem si nakonec spíš oddychl, než povzdechl. Teď k hercům: Hugh Jackman to zde vede, není se čemu divit, když to takhle scénáristi zařídili. Podle mě kdyby byl Ryan Reynolds ve filmu delší dobu, stal by se on nejoblíbenějším hercem a mě přišlo jakoby z toho tvůrci měli strach. Asi to tam Hugh Jackman měl dost pod palcem. Film byl vůbec nabitý dobrými herci a to jak v hlavních, tak i ve vedlejších rolích, to je jeho největší plus. Liev Schreiber byl podle mě neskutečně dobrý záporák, přesto na mě víc zapůsobil Danny Huston v roli Strykera. Za zmíňku ještě stojí Will.I.Am, který na mě působil až neuvěřitelně sympatickým dojmem, Lynn Collins v roli Wolverinovy lásky byla krásná a hrála takový velmi lehký nadprůměr. Pak tu byl ještě Dominic Monaghan, který zde ale nepobyl moc dlouho, škoda. Nadějná postava a nadějný herec. Jedním dechem: "Pořád jsem si říkal, že to mohlo dopadnout i hůř. Film ale rozhodně není bombou a je nesmysl ho vyzdvihovat do nebe. Gavin Hood za to může!" Obyčejně bych dal 60 %, ale já byl a jsem prostě fanda X-Menu, takže 70 %.
Amusement
Amusement
Páteční večer a já zase nemám co dělat. Dlouhý film se mi nechce vybírat a tak šahám po zaručeném žánru sobotních nocí - horroru. Podle všecho další klasická vyvražďovačka. Víte, u tohohle podžánru horrorů je Vám jasné, že to nebude nic co Vás ohromí nebo něco, co Vám něco dá ne, tyhle typy horrorů jsou jenom na pobavení. Prostě tyhle filmy těží ze zabijáků, co mají nějaký styl a taky z lekacích scén. To všechno film "Hra na utrpení" měl, tak jsem se moc dlouho nerozmýšlel a kouknul se na něj. Začátek byl dobrý ne-li perfektní. Ovšem, jen nachvilku. Film má totiž ten svůj největší zvrat ve filmu hned na začátku. Těžko říct jestli to je dobrý nebo špatný tah, ale aspoň nachvíli jsem měl pocit, že se z tohoto filmu může vyklubat něco víc. Potom se už ale film vrátil do stejných kolejí a jel po stejné dráze jako všechny dnešní vyvražďovačky. Je sice pravda, že tady má náš filmový zabiják i styl (nebo spíš jen stylový převlek, to jsem chtěl podotknout), jenže co z toho, když se nám v něm ukáže jen na deset minut. Mínus filmu bylo to, že nám skoro celý film vypráví jak se postupně "ulovily" tři hlavní hrdinky. Ty příběhy jsou hodně zdlouhavé a tím pádem si nejlepší část filmu ve vězeňských celách kamenného sklepení moc neužijete a přitom právě zde je film nejzajímavější. Samotný zabiják je taky na pováženou a vlastně se kromě převleku od jiných svých neslavných i slavnějších "kolegů" moc neliší. Opět je tento psychopat nesmrtelný, vynoří se vždycky z místa, kde by se logicky a ani fyzicky vůbec nemohl dostat. I hlavní "hrdinky" mu leckdy práci usnadňují. Někdy totiž jednají tak stupidně, že jsem snad ještě stupidnější jednání pod tlakem neviděl. Scénárista Jake Wade Wall, který napsal hodně slabý thriller "Na lince je vrah" a lehce nadprůměrný remake "Stopař", už asi nechtěl moc přemýšlet a vymýšlet lepší a hlavně inteligentnější scény, tak to takhle odfláknul. Vsázel hlavně na hlavního záporáka, který na mě ale nepůsobil tak dobře, že bych musel z tohoto filmu dělat něco víc, než jen obyčejně průměrný film. Navíc i zakončení filmu je svým způsobem stupidně lehké. Až jsem převracel oči v sloup. Jedním dechem: "Průměrný slasher s dobrým zabijákem, ale slabým scénářem." 50 % je myslím si pro tento film nejvíc co mohu dát.
Fog, The
The Fog
Narazil jsem na další filmovou klasiku, tentokrát v horrorovém žánru. Tohle je snad první film, kdy vidím dřív originální verzi, než remake. Ovšem, docela bych se teď rád kouknul na remake, abych mohl srovnávat, protože tenhle film se strašně těžko hodnotí. Tenhle horror je spíš postavený na atmosféře a emocích, než na hektolitrech prolité krve, ale teda na mě zřejmě nezapůsobil tak, jak měl. On je totiž příjde mi strašně obyčejný. Nemyslím námětem, ale provedením. Film se po docela dobrém rozjezdu asi na dvacet minut odmlčí a čeká Vás jen samá nuda. Ovšem, jak jsem již říkal, začátek je hodně povedený. I když podle mě by nemuseli hned v začáteční scéně hned vyžvanit pointu celého filmu, ale mohli nás scénáristi nechat v takové té nevědomosti a zmatku. Vždyť začátek filmu je k tomu přímo předurčen. Ta hodina, kdy se v celém městě dějí divné věci přímo vysílá tu pravou horrorovou atmosféru, ale ta scéna brzy skončí a pak Vás čeká jen delší odmlka. Tak to vlastně je po celý film, jen občas se tu a tam vyskytně nějaká lekací scéna, která Vás ale opravdu zlekne. Čím víc se blížil film ke konci, tím méně mě zajímal a jelikož se jednalo v tomto filmu o duchy, mohli nás scénáristi nechat alespoň trochu v nevědomosti. Alespoň, že konec to mělo povedený. Režisér John Carpenter je pro mě zatím docela neznámý režisér. Jediné dílo, které jsem od něho dosud viděl bylo "Duchové Marsu" a to taky nebylo nic moc. Ale to neznamená, že je podle mě špatný režisér, to ne. On v tomhle filmu dokázal, že má fantazii na to, aby udělal spoustu zajímavých horrorových námětů a ano, tenhle film mě přesvědčil, že John Carpenter ví, co dělá. A že umí tvořit dechberoucí horror, jenže tady těch chvil, kdy jste měli zatajený dech a ani jste nedutali, bylo zatraceně málo a hádejte, co bylo mezi těmito chvílemi? Nepodstatné scény. O hercích se moc vypisovat nebudu, protože ani nevím co napsat. Na to, jak cpou do popředí a na obaly DVD jméno Jamie Lee Curtis, tak tato herečka zde nepředvedla nic světoborného. Na mne nejvíc zapůsobily výkony Adrienne Barbeau a Hala Holbrooka. Ostatní herci hráli normální průměr. Jedním dechem: "Klasika? Nebudu tvrdit, že ne! Ale znám působivější horrory." Normálně bych teďka dal tomuto filmu 50 %, ale z úcty k tomuto filmu, k jeho stáří, vzhledem k tomu, kolik ovlivnil umělců a z úcty k Johnu Carpenterovi dávám tomuto filmu 60 %.
Bedtime Stories
Bedtime Stories
Nepustil jsem si tenhle film proto, že jsem doufal, že se z toho vyklube něco víc, než rodinná komedie pro děti. Pustil jsem si tenhle film proto, že jsem byl zkrátka na něj zvědavý a protože jsem po Zohanovi, chtěl vidět Adama Sandlera v něčem "normálním". Myslím si, že dětem se tenhleten film bude líbit. Sám mám mladé synovce a tak vím, co se takovým dětem zhruba líbí. Jestliže tenhle film bude pro děti 100 % zábavy, kolik to může být pro dospělého člověka a nebo adolescenta? A přesně tady v tom, je tenhle film hodně rozporuplný. Je to o tom, jestli má divák patřičný smysl pro humor, který se objevuje v tomto filmu a nebo to závisí třeba i na tom, jestli je někomu Adam Sandler sympatický nebo ne. Tihleti lidi, co kritizují tenhle film, ale zapomínají na to, že tenhle film je hlavně pro děti a mohli by to už vytušit ze samotného názvu. I Adam Sandler to tak sám chtěl a když si to tak vezmete, je úplně jedno jak bude hodnotit film nějaký dospělý člověk, protože je tenhle film dělám jen pro jednu věkovou kategorii a tu má za úkol pobavit. A to plní moc dobře. Ve filmu se vyskytuje přesně ten dětsky lehký styl humoru, který je podbarven pohádkovými příběhy. Navíc si myslím, že i pro dospělého člověka se tu najde pár hlášek nebo situací, u kterých se zasměje i nahlas. Sandlerovi hlášky určitě na někoho zapůsobí a i ta modernizace příběhu člověka rozesměje. Například skrytá parodie na Paris Hilton nebo vtip o Ferrari, to přece alespoň vykouzlí úsměv, ne? Samozřejmě, že se kromě námětu nijak neliší od jiných filmů pro děti. Je tu čístí strana dobra a čistá strana zla, je tu taky nějaké ponaučení pro děti, nechybí tu happyend. Nic se tu nezměnilo akorát je tu jiný (a já myslím, že vcelku originální) námět, který by měl i dospělé i když třeba ne zrovna přitáhnout k televizi, ale aspoň by je měl zaujmout už jenom z vykládání třeba svých dětí. I herci to tady měli docela jednoduchě. Postavy jsou tu totiž jako z normálních amerických pohádek. Typický záporák Guy Pearce, který mě tímhle výběrem role hodně překvapil, ale podle mě se toho nakonec zhostil dobře. Je tu typická krásná a namyšlená princezna v podání Teresy Palmerové. Nesmí zde chybět také normální holka do které se později hlavní hrdina zamiluje. (Keri Russell), no a samozřejmě samotné ztělesnění dobra v podání Adama Sandlera. Herci zde podávají sice průměrné herecké výkony, ale pravda je, že tady se nemusí nějak moc snažit, protože to děti stejně nebudou řešit. Jediný herec, jehož výkon jsem zde považoval za nadprůměrný, byl Russell Brand. Role potrhlého kamaráda se zhostil výborní a vryl se mi tak podruhé (poprvé ve filmu "Kopačky") do paměti jako skvělý komik. Jedním dechem: "Tenhle film si najde své fandy, rozhodně jich ale nebude hodně. Pro děti to bude bomba, pro dospělé to bude hodně rozporuplný film." Jako kritik tomuto filmu dám 60 %, ale jako strejda, bych tento film nazval jako nejlepší pohádku, co jsem za poslední dobu viděl. Dávám tedy 60 %. Od průměrného filmu ho odlišuje výkon Russella Branda.
Close Encounters of the Third Kind
Close Encounters of the Third Kind
Vždycky jsem byl a budu sběratel filmových klasik a kultů a vždycky jsem byl rád, když jsem se měl kouknout na nějakou tu klasiku, která pozměnila styl a chod dnešní kinematografie. Film "Blízká setkání třetího druhu" není jenom zlomový film v žánru sci-fi, je to taky film, po jehož zhlédnutí jste prostě museli znát jméno Steven Spielberg. Dneska tohle jméno už zná každé malé děcko a právě tenhle film (spolu s Čelistmi) zapříčinil to, že je dneska tento pan režisér tak známý. Tento film rozhodně není přehnaný jak bývá u sci-fi zvykem, nevyvolává žádné šílené teorie zabývající se vznikem mimozemšťanů a podobné plky. Ne. Film je "jenom" o příchodu mimozemšťanů a o jejich setkání s lidmi. I když po většinu filmu je spíš o tom příchodu. Největší plus filmu je, že má silnou atmosféru, která přetrvává celý film. Zde se taky ukázalo umění a filmové cítění Stevena Spielberga. On Vám totiž dokázal nadělit pořádnou dávku napětí jenom tím, že se venku rozsvítilo světlo nebo jen obyčejným zvukem. Tyhle scény byly ještě navíc podkresleny přihodnou hudbou Johna Williamse, takže tyhle scény jste si ve filmu nejvíc užili. Hudba je oddělená kapitola sama o sobě. John Williams dokázal vytvořit dialog mezi dvěmi planetami jen za pomocí hudebních tónu, takže ta nominace na oskara byla zasloužená. Nejvíc Vás ale dostane poslední čtvrthodina. To prostě nemůžete odtrhnout oči od obrazovky. Jen sledujete jestli Spielberg nakonec něco nepřežene, jestli se něco nezvrtne, ale ne. Spielberg divákovi nabídne jen to, co vzhledem k filmu musí a nevymýšlí si nic navíc. Pět minut po zkončení filmu máte tedy pocit úplného naplnění. Jediné malé mínus je scénář. Někdy nepochopíte smysl nějakých dialogů, někdy zase mají herci nějaké repliky navíc, ale to je vzhledem k tomu, co úžasného mi film naservíroval opravdu jen maličkost. Samozřejmě čekejte klišé happyend, ale protože si film nehraje na žádný thriller / horror, a je spíš podán jako dobrodružné sci-fi, tak je to celkem očekávatelné. Teď k hercům. Richard Dreyfuss je první herec, kterému slušely pejzy. :D To, že byl docela neznámý filmu taky hodně prospělo, protože v takovém příběhu by jste v té době nějakému slavnějšímu herci jeho výkon neuvěřili. Jeho herecký výkon byl dobrý, takže si myslím, že Spielberg vybral nejlépe jak jen mohl. Melinda Dillon zde zapracovala hlavně na výrazech a emocích. Nepřehrávala, což bylo v její roli podle mě hodně těžké a podala výkon na který se nezapomíná. Jedním dechem: "Kultovní film to opravdu je, jen si to možná uvědomíte až v posledních 15ti minutách filmu. Tehdy uvidíte jednu ze scén, na kterou nikdy nezapomenete!" Ke 100 % chybí opravdu málo a nebýt toho slabšího scénáře, už by jí film ode mě schytal. Dávám silných 90 %.
Rescue Dawn
Rescue Dawn
Některé příběhy podle skutečné události se prostě nemají natáčet, a to platí zde. Anebo když už se teda rozhodne jeden slavnější němec napsat scénář o patriotsví ve Vietnamu a sám ho potom zrealizovat za pomoci Hollywoodu a pár amerických herců první ligy, tak ať se aspoň nebojí tento příběh trochu pozmněnit, nebo lépe řečeno udělat ho alespoň trochu líp koukatelným. Tenhle film určitě měl potenciál a určitě se někomu bude líbit, ale pro mě to byla po většinu filmu zívačka. Začáteční záběry mě na film našťavili, řekl jsem si: "Jo, tak tohle se může povést. Tohle může být hodně zajímavé." Bohužel jsem se pletl. Film je po většinu svojí délky nudný. Navíc divně natočený a scénář je také nic moc. Mínus je i to, že Vám film připadá kvůli těm nudným pasážím i delší, než ve skutečnosti je. Několikrát za film jsem se z nudy kouknul na hodinky. Filmu chybí patřičná atmosféra, která by ve Vás vyvolala pocit lítosti nebo aspoň "fandění" hlavní postavě. Hodinu a půl se díváte jen na to, jak přežívá hlavní hrdina s dalšími otroky v táboře. Spolu s otroky prožíváte nezajímavé situace jako kradení hřebíků nebo dialog o tom, co by chtěli zrovna sníst, který by byl k něčemu jen tehdy, kdyby filmu nechyběla atmosféra. Film vlastně začíná být zajímavý teprve až když hlavní hrdina spolu s kamarádem utečou ze zajateckého tábora. Až tehdy jsem začal film pořádně vnímat. Až tehdy jsem začal fandit hlavní postavě a bál se ať už je nikdo nezajme. Zbytek filmu u mě úplně propadl. Paradox je, že mi film vůbec nepřipadá jako příběh podle skutečné události, protože má typicky "hollywoodsko-americkou" linku, po které si jede. Zkončí to happyendem, což jsem sice čekal, ale jenom se mi potrdil můj názor, že tohle je jen další americko patriotský blaf, kde "hodní" vítězí. Herci byli jediní, kteří alespoň trochu povznášeli kvalitu filmu. Nejvíce se mi zde líbil výkon Jeremyho Davise, kterému jsem jako jedinému ten výkon věřil. Za ním někde pokulhává Christian Bale, na kterém měl film stát, ale bohužel někdy padal, ale to jen málokdy. Na Steva Zahna jsem zde slyšel jen chválu, tak jsem byl patřičně zvědav, ale moc mi toho tady nepředvedl. Neměl ani moc replik ve scénáři a fňukat by uměl i jakýkoli céčkový herec, takže jsem tu chválu na něho nepochopil. Jedním dechem: "Co to bylo? Pokus o srdceryvné drama podle skutečnosti nebo céčková napodobenina Ramba? Nevím, ale nesedlo mi to." Dávám 20 % za závěrečnou část a po deseti procentech Davisovi a Baleovi. Podrženo, sečteno tedy 40 %.
Smokin' Aces
Smokin' Aces
Tak jsem tedy "sejmul" tenhle film na který jsem byl, abych řekl pravdu, hodně zvědavý. Jako každého kdo se na tento film kouknul mě totiž zaujalo velmi velké a rozmanité herecké osazenstvo od velkých filmových hvězd: Ryan Reynolds, Ben Affleck nebo Andy Garcia, až po ty menší herecké hvězdy jako: Taraji P. Henson, Jason Bateman, Nestor Carbonell nebo Matthew Fox. A dokonce se zde mihli i hvězdy hudebního showbyznysu Common a Alicia Keys, takže si mohl vybrat opravdu každý. Film začíná opravdu dobře. Hned počáteční scéna nás vezme už do rozjetého vlaku a snaží se (důležité je to slovo snaží) ten vlak nevykolejit, což se mu úplně nepovede. Nicméně začátek je super. Seznámení s jednotlivými postavami mi připomnělo "Ritchiovky" a vlastně celý film mi přišel jako napodobenina stylu Guye Ritchiho. Ovšem, tahle napodobenina je slabá. Začátek jsem měl za sebou a věděl jsem, že přídou horší chvilky, a ty opravdu přišli. Režisér a scénárista sice měl vypilovaný příběh a i jednotlivé postavy, ale jakmile došlo na dialogy nebo neakční scénky, film se hroutil a tohle je právě obrovské mínus filmu, které kvalitu filmu nesmírně moc sesunulo. Děj začíná být uprostřed filmu někdy hodně matoucí a když nevíte jak se jaká postava jmenuje a nebo kdo to je, jste v pytli. Ano, to je také další mínus. Tenhle film, ač vypadá na akční oddychovku, je sice akční, ale oddychovka to tedy rozhodně není a musíte během filmu dávat pozor i na sebemenší detail, protože v tomhle filmu na sobě všechno závisí. To bych ale nebral jako nějaké mínus, ale jen jako upozornění. Až ke konci se to všechno zlepší. Příjde zvratné a dobře vymyšlené vysvětlení, které ale trochu i čekáte. To ale nic nemění na tom, že si u Vás v tu chvíli Joe Carnahan hodně polepší. Úplný konec se mi také líbil. Skončí to všechno docela nečekaně a vy máte potom z filmu lepší pocit. Teď k hercům. Pro mě zde nejlepší výkony předvedli Ryan Reynolds a Nestor Carbonell. Oni dva se mi asi jediní vryjí do paměti (nepočítám Aliciu Keys a Commona, protože tyhle muzikanty poslouchám, takže si je zde určitě zapamatuji). Je to ale trochu ostuda, že si moc herců z tohoto filmu nezapamatuji, protože na to, že je jich tu je přelidněno, nikdo moc extra výkon nepodal. Ale tomu se vlastně ani nemůžeme divit, protože když příběh kombinuje a pracuje s tolika postavami, nemůžeme se divit, že se tam ty herecké hvězdy opravdu jenom míhli. (Příklad: Ben Affleck nebo Matthew Fox.) Jedním dechem: "Režisér měl tolik starostí se sháněním herců, že zapomněl vypilovat scénář. Jeho kvality se totiž pohupuji nahoru a dolů, jako na houpačce." Dávám 60 %, protože byla přece jenom větší část filmu nemastná neslaná a Joe Carnahan si dal záležet jen na začátku a konci.
Children of Men
Children of Men
Vážně nechápu jak může být tenhle film tady na webu tak rozporuplně hodnocen! Zmatený děj?! A dívali jste se vůbec na ten samý film jako ja? Abych pravdu přiznal, když jsem si zde přečetl názory některých uživatelů, taky se mi do filmu moc nechtělo, ale odhodlal jsem se a dobře jsem udělal. Jakmile jsem totiž tenhle film pustil, hned jsem vykulil oči a nepřestal jsem je vykulovat až do samého konce. Tento film byl totiž na dobu, ve které se odehrával, velmi realistický. A to je jeho největší výhoda a plus. A nebyl realistický jenom na pohled, ale i co se uvěřitelnosti týče. Zkrátka jsem věřil všemu a proč? Lidé zde šířili zlo tak, jak umí jenom lidé a i ta věc s neplodností je možná, protože nikdy nevíme jaká pohroma nás může zastihnout. A právě pocit, že se to může stát a ještě velmi vhodně vybraná kamera, právě to umocňovalo atmosféru filmu. Režisér Alfonso Cuarón si u mě tudíž o stupínek polepšil a i když jsem zatím od něj viděl jen Harryho Pottera 3, když mi příjde do cesty nějaký další jeho výtvor, už nebudu tak váhavý. Zde se Alfonso Cuarón totiž předvedl v celé kráse. Zde se totiž ukázal jeho smysl pro detailnost a jeho perfektcionismus a to na mě také udělalo dojem. Přiznám, že film měl poněkud utahaný začátek, ale pak film dostal grády a už jsem nespustil oči z obrazovky. Herci tenhle film, ale trochu sráží dolů. Clive Owen tady byl úplně normální člověk a nehrál si na nepřemožitelného frajera to byl dobrý tah, ale pořád byl takový nezajímavý a nedokázal ničím zaujmout po celý film, takže slabý průměr. Potom mě ale dostal Michael Caine. Když jsem ho poprvé ve filmu uviděl, nemohl jsem pobrat, co to hraje za postavu. Postava mi nevadila, jen jsem nepochopil jak může herec, co vždycky hrál upravené, vznešené a čisté gentlemany hrát smradlavého, neupraveného hipíka. A víte co? Ze všech filmů, které jsem zatím s ním viděl, na mě tady zapůsobil nejlépe. Až tady se mi teprve tento herec pořádně vryje do paměti. :) Julianne Moore jsem nikdy moc nemusel a tady si ani pořádně nezahraje a mě to nevadílo. I to, že během filmu si opravdu nemůžete být jistí, kdo přežije a kdo ne, je jisté plus. Film není předvídatelný a nekončí "americky", takže já nevidím důvod proč je tak rozporuplný mezi diváky. Jedním dechem: "Umělecké dílo, ovšem jen po té technické stránce, herci zde moc nebodují." Jasně, film není dokonalý, ale ty malinké chyby, které v něm jsou schované, jsou tak malé, že to filmu nijak zvlášť neublíží. Dávám 80 %.
Zack and Miri Make a Porno
Zack and Miri Make a Porno
Kdo by se nepodíval na film, který má tak "lákavý" název? :) Už jen díky názvu jsem vyvalil oči, ani jsem si nemusel číst stručný obsah. Tento film mi hned padl do oka a musím se předem ospravedlnit, že jen z čisté zvědavosti. Děj vypadal zajímavě a v dnešní době, ve které už skoro neexistuje cenzura, by se z tohoto námětu dala vytřískat docela solidní komedie. Ovšem, nečekal jsem, že s nějakým takovým filmem příjdou tak brzy. Tohle bude určitě hodně kontroverzní film, to vím už teď. Puberťáky milovaný a rodičemi zatracený, ale nechci dělat zbytečné závěry. Už mi stačilo jen to, abych věděl kdo a jak se tohoto filmu zhostí. Jméno režiséra a scénáristy mi trochu vyhnalo na tvář úsměv. Kevin Smith. Tohle jméno mi stačilo přečíst k tomu, abych věděl, že tenhle film bude šílený a bez cenzury. A když jsem si myslel, že bude šílený, myslel jsem tím, že bude tak šílený až to bude lidi odsuzovat, ale film mi poskytl něco jiného. Žádný přehnaný humor, ale opravdu vtipné scénky. Ono to vyvarování trapných scének asi způsobilo to, že se ve filmu nijak nevyskytovala marihuana, tudiž nemuseli tvůrci zacházet do úplných extrémů. Během filmu jsem se opravdu smál. Užíval jsem si jak dialogy, tak i jednotlivé postavy a i když zde pár trapných gagů nebo scének nechybělo, ty opravdu vtipné zde převažovali. Každá postava mi tady přišla sympatická a hlavně každá postava byla něčím zábavná a hlavně proto mě film bavil. Kevinu Smithovi se navíc podařilo v tak bizardním námětu vykouzlit pěknou romantickou linku, která v tomto filmu nepůsobila divně, a to je co říct. Na konci se z tohoto filmu vlastně vyklubala spíš romantická komedie, než komedie pro pubertální mládež. Já si myslím, že každý si tady najde to svoje. Co filmu škodí je až příliš jednoduchý děj. Je to vlastně klasický romantický klišé blaf, přenesený do nových rozměrů, které z tohoto dělají něco víc, než jen romantický klišé blaf. :) A taky se na to nevyplácí chodit do kina, protože to je taková nenáročná komedie a rozhodně na Vás nezapůsobí jako plnohodnotný kino popkorňák a na film si navíc druhý den budete vzpomínat je matně. :) Herci jsou naprosto skvělí. Nikdo mi nebyl vyloženě nesympatický. Seth Rogen byl typický chlap, kterého zajímají jen prachy a sex a Miri zase typická ženská, takže se nějaké velké herecké výkony nekonají, ale jak už jsem řekl, herci jsou příjemní a ve filmu rozhodně nezavází ani nevadí. Nejvíc jsem si zde ale oblíbil herce Justina Longa, jehož zahrání minirole se mi jako jediné asi vrylo do paměti. :) Jedním dechem: "Neobyčejně obyčejná romantická komedie se sympatickými herci." Tak to nakonec zkončilo lépe, než jsem čekal. Dávám 70 %.
Angels & Demons
Angels & Demons
Řekl bych, že zatím nejočekávanější film tohoto roku mám úspěšně zasebou! A výsledek? Dan Brown si tentokrát zavrtal do Vatikánu a ježíše krista nechal být. Paradoxní na tomto filmu je to, že kdyby tento film nebyl označován jako "pokračování šifry mistra Leonarda" a nehrál v něm Tom Hanks, ani by mi nepřišlo, že tyto dva filmy jsou mezi sebou nějak spojení. :) Tentokrát je zápletka o něco dynamičtější a krvavější a Robert Langdon mi připomínal spíš Sherlocka Holmese. Hned na začátek musím říct, že "jednička" čili šifra mistra Leonarda se mi líbila víc a určitě bude úplně každý porovnávat tento film s předchozím dílem. Po technické stránce je film výborný. Tentokrát režisér Howard použil o hodně víc počítačových triků a jde to poznat, exploze nad Vatikánem působí bohemsky, a ještě víc když je to na velkém plátně. Kamera je jediné, co je v tomto filmu lepší než v šifře. Po celý film dělá atmosféru vlastně spíš hudba než samotný děj, protože ten začne atmosféru "vyrábět" až někdy ke konci. Teď se zaměřím na děj. Je nutno podoktnout, že se ze začátku tvůrci nedrží knížky a jde to vidět. Začátek je takový hodně utahaný a nejméně zábavný, ale film má 140 minut, takže ty lepší a hlavně napínavější části mě ještě čekali. Osobně mě nejvíc bavil asi prostředek filmu. Ta vyšetřovací část. Ta teda alespoň mě konečně připomínala šifru. Ty nápovědy a různé ukazatele mě jakoby nakopli a já jsem najednou v mém sedadle ožil. Poté příjde ta závěrečná část. Vyuzlení. A vy si už kromě zmíněné exploze nad Vatikánem a na pohled zřejmým koncem, užíváte ještě "velký" zvrat, na který jsem byl už od začátku připraven, protože film jede vlastně stejnou cestou jako v šifře. To, že nastává happyend bych vlastně ani nemusel zmiňovat, protože to od filmu vlastně i čekáte, ale já jen tak pro pořádek. Teď k hercům. Tom Hanks je jasná první liga a nejlepší herec Hollywoodu, takže co byste vlastně čekali od jeho hereckého výkonu? Samozřejmě, že suveréně vede celý film a všechny ostatní herecké výkony působí nad jeho výkonem až směšně. (Řečeno trochu nadneseně.) Ayelet Zurer byla před tímto filmem neznámá a já myslím, že zůstane neznámá i po tomto filmu. Její herecký výkon působil na diváka bezbarvě a nezáživně Navíc dostala ve filmu nedostatek prostoru, takže vlastně ani nic vykouzlit nemohla. Možná mi nebudete věřit, ale až v polovině filmu jsem se sám sebe ptal: "Není to Ewan McGregor?" Ano, já ho ani nepoznal a celou dobu jsem si říkal: "Docela neznámý herec a hraje tak dobře." McGregorův výkon byl druhý nejlepší ve filmu, to ale nic nemění na tom, že mi zde jeho postava prostě nesedla. Na tohle mám úplně stejný názor jako Jakub10. :) Na tenhle film je perfektní jít do kina. Neboť tohle je film gigantických rozměrů a jenom na gigantickém plátně s coca colou v ruce si ho plnohodnotně užijete. Ovšem podle mě, měla šifra mistra Leonarda větší atmosféru a ani na to nepotřebovala počítačové triky. Tady dělala atmosféru vlastně jenom hudba. Jedním dechem: "Jako samostatný film perfektní, jako pokračování ovšem trochu pokulhává za šifrou." Dávám 70 %.
Slumdog Millionaire
Slumdog Millionaire
Na tohoto "vykradače letošních Oskarů" :) jsem abych řekl pravdu ani neměl náladu a ani mě netáhl do kina. Podle mě byl vždycky tento film dost předceňovaný a i když má mnoho kvalit (to popřít nemůžu), stejně jsem z něho nebyl na větvi jako každý druhý divák ve filmovém světě. Ta myšlenka, spojit soutěž a tvrdý život a udělat z toho drama mi přišlo zprvu dost absurdní. Jsem prostě takový nedůvěřivý divák. Potom mi ale došlo, že kdyby se toho někdo dobře ujal, mohl by to být i docela zajímavý film, ale stejně ve mě převládala ta vlna nedůvěry. Dokonce ani kvůli režiséru Danny Boylovi jsem se k filmu dostatečně nehrnul a to proto, že k tomuto pánovy mám docela složity vztah. Viděl jsem od něho před "Slumdog Millionaire" jen Trainspotting, který se mi velmi líbil a pak ještě film Sunshine, který mi zase vůbec nesedl. Byl jsem tudíž pořád na pochybách. Dneska mě ovšem film konečně zlákal, neboť mě myšlenka tohoto filmu a i toliko pochvalována originalita filmu přesvědčila a už jsem to zapínal. Teď, pár minut po shlédnutí filmu musím říct, že originalita v tomto filmu je, a to dost velká. A ano, rčení "za málo peněz, hodně muziky" se k tomuto filmu určitě hodí. Ovšem i tenhle toliko opěvovaný film má své malé mouchy a osiny v zádku, které už nikdy nezmizí. Je zajímavé, sledovat vždy když moderátor zadá Jamalovi otázku, jak přišel k její správné odpovědi, ale u většiny těchto pasáží se kromě těch podstatných scén objevují i ty nepodstatné scény, které mají za úkol jenom protahovat stopáž filmu (nevím proč). Je zajímavé sledovat Jamalovo dětství a všechnu tu bolest a neštěští v něm. Je zajímavé sledovat už staršího Jamala a jeho život a všechnu tu bolest v něm. (Páni, skoro jako bych se opakoval) :D A je zajímavé sledovat Jamalův život ke konci filmu a sledovat všechno to štěstí v něm a následný happyend. Už víte na co narážím? :D Podle mě prostě nemá tento film sladěný kontrast. Jednou se hlavní hrdina válí ve sračkách, skoro podstoupí vypalování očí a najednou jde ke konci všechno tak lehce. Tím nepopírám reálnost příběhu (věřím, že se to mohlo stát), ale prostě podle mě se Danny Boyle snažil divákovi tak moc ukázat rozdílnost mezi krutostí a štěstím života (aby to pochopil kdejaký člověk), že to podle mě filmu i trochu uškodilo. I díky tomu, jsem ten konec neprožíval, tak jak bych měl. On i fakt, že jsem na tomhle snímku nebyl v kině způsobil to, že jsem tenhle film tolik neprožíval. Co jsem si ale z filmu užíval dál (kromě příběhu a jeho ve výsledku dobré pojetí) byla hudba. A.R. Rahman si Oskara určitě zaslouží. On se totiž nebál moderních tahů a hudbu udělal rozmanitou jak instrumentálně, tak i pěvecky. Byl jsem z toho na větvi. :D Teď k hercům. Dev Patel byl výborný. Měl charisma, byl sympatický, měl všechny předpoklady k tomu, aby si ho divák oblíbil. Zahrál dobře jak neviňátko, tak naštvané "zvíře" a to zde úplně stačilo. Teď jenom aby v tom pokračoval a nesesunul se k béčkovým filmům. :) Freida Pinto nebyla už tak úžasná. Jde z ní vycítit, že má velký potenciál, ovšem v téhle roli ho nemohla využít naplno. Proto mě její pohyby, občasné smutné grimasy a pár slov neohromily tak, aby mi tenhle film přišel lepší s ní, než bez ní. Dál už nemám k hercům co říct. Snad jen to, že Anil Kapoor v roli moderátora mi přišel hrozně sympatický. Jedním dechem: "Velice originální snímek, který ovšem není úžasný, jen velice zajímavý." Já vím, že jsem zde film dost zkritizoval ovšem, všechny jeho chyby jsou podle mě malé a ve výsledku dost nepodstatné. Vím, že u mě na stovku nemá, ale na silných 80 % určitě dosáhl. Dávám tedy 80 %.
Notes on a Scandal, The
Notes on a Scandal
Už jsem se musel nějak přeladit z těch všech komedií a akčňáků. Potřeboval jsem film se silným příběhem, který by režisér dobře pojal a ve kterém herci opravdu hrají scé role. Zápisky o skandálu se zdáli jako dobrý výběr neboť za prvé byly dobře hodnoceny a to kamkoli kde jsem se podíval, a za druhé měly krátkou stopáž, což bylo v mém nezaprázdněném životě taky velké plus. Film je stavěn tak, aby už z traileru šlo poznat, že to bude čistokrevné drama. Trailer nám také naznačuje, že to asi nebude nic moc, jenže režisér Richard Eyre z tohoto zajímavého námětu vytřískal víc, než by byl schopen kdokoli jiný. Měl dobré nápady, které do filmu vložil no a nakonec z toho byly nominace na Oskara. Na vysoké kvalitě filmu se ale nejvíc zasloužila Judi Dench, která se do své role tak vžila, že mě od té doby kdy jsem z příběhu poznal, že je "psychicky narušená" ústavičně děsily představy co by mohla udělat. Většinou herci hrají svoje role, ale já se nebojím říct, že Judi Dench svojí postavu žila. Ona byla Barbara Covettová a právě tím jí žádný jiný herec ani herečka ve filmu nepřehrála, ba se jejímu hereckému výkony ani nepřiblížili. Jediný herec, co se jí lehce přibližoval byl Bill Nighy, který i když se ve filmu objevoval jen tak střídmě, dokázal mě zaujmout více jako třeba například Cate Blanchett. Ta mi vždycky byla a je nesympatická a jediná role, kde se mi jakžtakž líbila byla role v novém Indiana Jonese. Ukončení filmu, tedy celého příběhu, mi přišlo jakoby se už režisér nechtěl nadále s filmem otravovat a tak zvolil tu nejlehčí a nejbanálnější variantu, jaká se mu naskytla. I když je pravda, že se musel držet předlohy, takže je to vlastně chyba autorky, ale co. Jedním dechem: "Opravdu bezchybný příběh kazí herecký výkon Cate Blanchett, která ve filmu podala nejslabější herecký výkon." To je ale jen můj názor. Ovšem, nebudu nějak přehnaně kritický a filmu dávám 80 %.
Layer Cake
Layer Cake
Rozhodl jsem se ještě chvíli zůstat ve Velké Británii a kouknul jsem se na tento film. Tentokrát jenom britské herecké obsazení a děj se točí jak jinak okolo drog a dealerství. Umí vůbec už dneska angličaní natočit film o něčem jiném? :) Tento film však sliboval hodně a vypadalo to na slušnou gangsterku. Gangsterky britové umí. No, spíš uměli, protože poslední dobou to jde s gangsterkama dolů. Tak jsem se chtěl přesvědčit jestli to šlo s podobnými filmy dolů už v roce 2005. To nejpodstatnější, co mi během filmu docházelo bylo to, že režisér Matthew Vaughn se až moc snaží napodobit Ritchiovský styl točení. Ovšem nikdy se to duplikátům nepovede stejně jako originálům, takže Vaughn z filmu nevytříšká to, co by mohl. Navíc se to netváří jako gangsterka teda spíš zezačátku, v druhé polovině filmu to už začne gangsterku trochu připomínat. Samozřejmě se zde jako ve všech podobných filmech vyskytuje hodně postav, hodně jmen, hodně zvratů a na diváka to působí trochu komplikovaně, což je v pořádku, ale zde to působí trochu moc komplikovaně a všeho moc škodí, není liž pravda? Navíc se tady už zezačátku vyslovuje tolik jmen, že ani nevíte o kom se zrovna mluví. Celou dobu jsem čekal jenom na to, jak vymyslí konec a nesedl mi, přesně jak jsem čekal. Reřisér si myslel, že diváka překvapí, ale spíše udělá z filmu bezcený kus. Ten konec byl podle mě hodně mimo. Ovšem vím, že někteří lidi si tohle nemyslí, to je jen na vkusu. Tenhle film, teda alespoň u mě, patří k těm na které si za týden ani nevzpomenu. Film na jedno podívání. Ono to taky nemá ani čím uchvátit. Abych tady ale jen nekritizoval. Samozřejmě že film má i své klady. Například střih a kamera. Střihači a kameraman si s tím hezky pohráli a film působí na pohled velmi pěkně, tak nějak umělecky, a i to zvedlo moje konečné hodnocení filmu. Nebo hlavní postava. To je další plus filmu. Skoro celý film vypadá, že je hloupý a že mu job vychází jen díky promyšleným plánům, ale jak film postupně postupuje tak zjišťujete, jak je nevyzpitatelný a co všechno dovede. Tato postava umí překvapit a Daniel Craig se přesně na tohle hodí. On sice umí zahrát spíš drsňáka s kamenným ksichtem, ale tu bezradnost ve filmu jsem mu i malinko věřil, takže tvůrci nevybrali zase až tak špatně. Malým překvapením ve filmu byly vedlejší postavy a jejich herci. Tedy spíš jejich herci. Michael Gambon nebo Sienna Miller na ty jsem byl zvědavý. No musím říct, že Michael Gambon na mě zapůsobil ve filmu nejvíc. Jeho pohled, jeho styl podání, no prostě krása na pohled. Dokonce bych zde pochválil i scénáristu, protože postava Templa byla dobře napsaná. Prostě a zkrátka nejlepší herec tohoto filmu pro mě je Michael Gambon! Sienna Miller byla asi jen magnet, který měl přitáhnout mužské obecenstvo blíž k obrazovce. V té době ještě nebyla moc známá a tak mi bylo jasné, že si ve filmu moc nezahraje, ale pohled na ní byl potěšující. :) Jedním dechem: "Napodobenina Ritchiovy gangsterky, která je čístě průměrná a nepřinese Vám nic nového, ale film rozhodně má svoje kouzlo." Tenhle film je hodně rozporuplný. Někteří ho budou zatracovat, jiní vynášet do nebe. Já jdu zlatou střední cestou. Dávám 50 %.
Big Nothing
Big Nothing
Já a anglické filmy do třetice všeho dobrého. Řekl jsem si, že když jsem naladěn na té vlně britského humoru tak si to musím pořádně užít a zrovna se mi připletl do cesty tenhle film. Měl to být komediální thriller. Při čtení jsem na to vykulil oči a moje zvědavost byla rázem větší a pořád se zvyšovala. Po zhlédnutí musím říct, že za thriller bych to zrovna nepovažoval, ale jednu raritu pro mne film přece jen má. Pro mne je film zároveň i nejčernější komedií jakou jsem kdy viděl. Já snesu každý humor od inteligentního až po vyloženě stupidní, ale tenhle styl humoru jsem objevil teprve až dneska. Něco se filmu musí nechat a to to, že ten svůj styl humoru jede po celý film. Tvrdý, nekompromisní černý humor, který když se jednou rozjede tak zkončí až poslední scénou. Film se snaží být nápaditý, ale spíš převažují ty vtipné scénky a nakonec se ta komplikovanost tomuto filmu vymstila. Spíš než vyrazil dech film pobavil a na to, že měl v plánu vyrazit A pobavit je tohle určitý pokles. Ovšem, ty scénky kdy režisér a scénárista Jean-Baptiste Andrea naplno ukáže svůj smysl pro černý humor jsou naprosto výborné. Sekera v hlavě farářovy ženy, vražda lízátkem nebo úplně poslední scénka tohoto filmu Vám naplno ukážou s jakým humorem máte tu čest se setkat a mě se to líbilo neboť jsem se pd začátku do konce filmu usmíval a tlemil. Hold mi tenhle styl humoru zkrátka sedl. Co se týče herců tam nemám nějaké zvláštní výhrady. Sice mi vadilo, že Schwimmerova postava mi hodně připomínala Rosse z přátel, ale jelikož David Schwimmer se s tímto charakterem potkával den co den po celé natáčení seriálu Přátelé, tak jeho herecký výkon zde neměl chybu. Simon Pegg zde taky zahrál dobře a kromě faktu, že na mě po celou dobu filmu působil jako houmlesák nebo špinavý chlap s pivním pupkem, nemám žádné výhrady vůči jeho hereckému výkonu. A zatímco předchozí dva zmiňovaní herci hráli slabý nadprůměr, jejich herecká parťačka Alice Eve hrála naprostý a čistý průměr. A zatímco předchozí dva zmiňovaní herci na diváka mohli nějak zapůsobit, Alice Eve ne. Jedním dechem: "Hodně černá komedie, která se navíc ještě snaží být originální, ale nakonec je to jen hodně černá komedie." Plusy tohoto filmu jsou vtipná stránka, David Schwimmer a zakončení filmu. Ovšem od filmu, který se chtěl tvářit jako originální komediální thriller mi to nestačí k tomu, abych ho odcenil stovkou. Dávám 60 %.
Angel Heart
Angel Heart
Včera se mi moc nepovedl výběr thrillerů a dneska jsem si řekl, že se zase na nějaký kouknu a budu doufat, že si už konečně vyberu dobře. Angel Heart je film, který mám jen hodně krátkou dobu, ale nesmírně mě zaujal, takže jsem moc neotálel a pustil jsem si ho jakmile jsem jenom mohl. Mou důvěru v to, že tohle bude povedený thriller upevnilo to, že se film řadí do kategorie X, takže mi bylo jasné, že to nebude žádná pohádka, ale spíš pořádné psycho. Klasické detektivky z osmdesátých let jsou už dneska kulty, ale já už od začátku tohoto filmu věděl, že tenhle film nebude jen tak obyčejná detektivka. I když to tak skoro celý film vypadalo. Soukromé očko v podání Mickeyho Rourkea, který kouří jednu za druhou a nosí dlouhý baloňák, vypadalo to na obyčejnou detektivku, ale jen prvních dvacet minut. Ve filmu totiž potom na diváka začala působit nesmírně silná, temná a dokonce i strašidelná atmosféra, která se postupně jak se film pomalu přibližoval k závěru, pořád stupňovala a stupňovala. Film měl námět, který byl už tehdy v té době strašně stereotypní a jednoduchý. Detektiv hledá jednu osobu, chlápek který si ho najmul na něho tlačí a detektivovi postupem času dojde, že tenhle kšeft neměl vůbec brát. Jak jednoduché, že? Alan Parker z toho ale dokázal vytlačit víc, než kdokoliv jiný. Ať už to bylo tím, že se moc nepáral s cenzurou nebo tím, že film má nezaměnitelnou atmosféru, tenhle film se každému vryje do paměti. Alan Parker totiž překročil všechny meze a udělal to po svém. Tvrdým a ujetým stylem, který musí každý brát. Kašlu na to jestli tenhle film je realistický nebo ne, kašlu na to, že to je ze začátku pouhá nuda dokud se nezačne něco dít, protože když je dokonalé všechno ostatní filmu prominete jakoukoli kravinu. Ohledně toho závěru. Já takové vyústění i čekal, stačilo mi jen sledovat různé indície, poslouchat některé věty a měl jsem v tom jasno, ale nečekal jsem, že to vyústění zajde až tak do extrému. Ovšem musím se přiznat, že i když je to vyústění značně mimo, nepřišel mi konec vůbec pokažený. Alan Parker to totiž divákovi dokázal naservírovat tak, aby divák ten konec bral úplně normálně a ještě k tomu aby měl vyražený dech. Teď k hereckým výkonům. Mickey Rourke se každou další uběhnutou minutou ve filmu zlepšuje a zlepšuje. Nevím jestli zahrál zrovna nejlepší roli ve své kariéře, ale rozhodně ukázal jak jsou jeho herecké kvality velké. Největším tahounem filmu byl ovšem Robert De Niro. Alanu Parkerovi můžeme jen vyčítat, že De Nirovi nedal ve filmu víc prostorů. Ovšem i když se zde objevuje jen velmi málo, vždycky všechny přehraje a vždycky je nejlepší herec na scéně. Navíc jeho temný vzhled je úžasný a jde z něho strach i když vlastně jako záporák vůbec nepůsobí. Nejlepší herec ve filmu. Jedním dechem: "Z prvu obyčejná detektivka se vyšvihne dost nad průměr, díky jistým změnám a stylu Alana Parkera a hereckých výkonů De Nira a Rourkea." Po včerejších ne moc vydařených thrillerech, které jsem viděl, je tohle dost velká náhrada. Konečně thriller v pravém slova smyslu. Dávám 80 %.
Diary of the Dead
Diary of the Dead
Už pomalu začínám převracet oči v sloup když někde čtu, že "tenhle film zvýrazňuje svojí atmosféru tím, že je natáčen ruční kamerou". Po záhadě z Blair Witch, Rec nebo po Monstru si všichni "mistři" horroru začali myslet, že tenhle styl je nejlepší pro horror. I starý veterán horrorů George A. Romero si tohle pomyslel a chtěl udělat opět Zombie horror, ale tentokrát originálně. Chyba je ovšem v tom, že nejoriginálnější je ten první film, který takto vznikne, pak už Vás to tak neosilní. Ovšem chyba není jen v tom, že už to není originální, George A. Romero udělal chyby i někde jinde. Film prolíná celá škála scén a dialogů či monologů, kdy máte pocit, že si z Vás Romero dělá srandu. Například scéna, kdy na začátku natáčí film. Pak je tu taky hlavní postava Jasona, který mi po celý film vůbec nepřipadal jako člověk. Romero se snažil ukázat jeho zapálení a obětavost pro to, co dělá, ale myslím si, že to trochu přehnal a zveličil a Jason se někdy choval jak bez mozku. I atmosféra zde byla velice slabá a lekaček jen velmi málo. Romero si to zavinil sám. To co se mi však na filmu líbilo, byly paradoxně kamery a to né proto, že nám přinesli něco nového (to bych vyvracel svoje tvrzení), ale proto, že Romero se nesnažil použít jen jednu kameru, ale rovnou dvě a ještě k tomu navíc kamery v luxusním domě nebo kameru v mobilním telefonu. To působilo originálně a my jakožto diváci jsme vlastně viděli film, který nenatočil Romero, ale hlavní herci, kteří si dokonce ten svůj film i jinak pojmenovali. Když jsem si tohle uvědomil došlo mi, že Romero to neměl tak špatně vymyšlené, ale pokazil si to někde jinde. Teď k hereckým výkonům. Většina těch hlavních postav jsou buď neherci anebo méně známí. To je typický tah, protože kdyby se v tomhle filmu objevil třeba Tom Cruise, působilo by to jako fajnová komedie. Vlastně k hereckým výkonům není co říct, všichni splnili co měli, ovšem celkové vyznění postav hercům občas kazil scénář, protože buď říkali hovadiny nebo dělali hovadiny, takže to co mělo působit jako nadprůměr (a šlo to nadprůměru) byl ke konci vlastně docela obyčejný průměr. Co mě ale pobavilo byly míhnutí slavných postav ať už v televizi anebo jen jako hlas v rádiu. Jedním dechem: "I když to vypadá neuvěřitelně a směšně, myšlenku to má dobrou. Romero to ovšem na některých místech kazí a to jak režisérsky tak i scénáristicky." No chtěl jsem dát 50 % za ty různé nedostatky a nesmysly, které se ve filmu objevily, ale pak mi došlo, ale i ta originalita (i když tam je, ale strašně malá), se počítá do celkového hodnocení, takže dávám 40 %. Ovšem, nepovažoval bych tenhle film za naprostou ztrátu času, protože když chcete něco jen tak na zabavení, tohle Vám určitě bude stačit.
The 51st State
The 51st State
Na nedělní odpoledne jsem chtěl něco krátkého a zábavného. Prostě žádný nápor na mozek. Tenhle film mě zaujal a to hodně. Proč? Asi největší lákadlo pro mě bylo propojení amerických a anglických herců. Samuel L. Jackson a Robert Carlyle jako hlavní dvojka filmu? To přece musí být zajímavé. Byl jsem hodně rád, že má tenhle film blíže spíš ke komedii než k akčnímu filmu. Vlastně bych tenhle film nenazval ani akční komedií. Spíš jen komedií, kde se střílí. Potěšilo mě, že jsem se strefil přesně do takového stylu filmu, který jsem chtěl dneska vidět. Opravdu vtipný film. Vtipný jak jednotlivými postavami, tak i vtipnými scénkami a trefnými hláškami. Film nabízí hodně druhů humoru. Černý, suchý britský a nebo typicky americký hláškovací styl. Další z plusů je, jak už jsem zmiňoval, propojení ameriky s anglií. Právě Samuel L. Jackson je důvod, proč film nepůsobí čistě britsky a divák má pocit, že se dívá na originální komedii o drogách. I vedlejší postavy si oblíbíte. Ať už je to skinhead a feťák Blowfish v podání Stephena Walterse nebo drogový dealer Iki v podání Rhyse Ifanse. Film je vtipný v každém detailu. Ale abyste mě špatně nepochopili. To mé vychvalování neznamená, že se budete smíchy za břicho popadat po celý film. To ne. Humor je lehký a na diváka netlačí, takže spíš než hlasitý smích ve Vás vyvolá "zubatý" úsměv. Celou dobu se film drží na úzdě a do extrému zachází až v závěrečné scéně, která je ale řádně ujetá, ale ve mě místo kroucení hlavou nebo ťukáním na čelo vyvolala zase spíš lehký úsměv na tváři. Když už se z Vás někdy vynoří hlasitý smích, tak to jen díky pár hláškám. Herecké výkony jsou takové jaké mají být. Samuel L. Jackson zase táhne celý film a celé herecké obsazení nechává někde vzadu za sebou. Ti, kdo ho tak tak dobíhají jsou Robert Carlyle a Rhys Ifans. Tihle tři jsou jediní, koho si budete druhý den z filmu pamatovat. Tenhle film byla obyčejná komedie o drogách a o všem kolem nich, takže 50 %. Co ho ale nadzvedlo nad průměr je originální nápad. Smíchat americké a anglické herce. (Promiňte já vím, už to opakuju potřetí.) Tenhle tah dodává filmu jistou osobitost a dává film do větších rozměrů. Jedním dechem: "Jednoduchá komedie odehrávající se v Anglii. Angličanům přispěchali na pomoc američané a to udělalo film zajímavějším. Najdete zde všehochuť vtipu a humotu, ovšem nečekejte žádné zázraky. Perfektní film na nudné odpoledne." Dávám 70 %.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.121 sec. (PHP: 2% SQL: 98%)
