Pecca007
Smoke
Smoke
Myslím, že tenhle snímek lze nazvat jako definici pro lidský příběh. Smoke je film, který chce diváky navnadit svým příběhem, stylem vyprávění a hlavně již zmíněnou lidskostí. Nenajdete zde žádné střílení, počítačové triky ani velké exploze, ovšem místo toho zažijete pěknou hodinku a půl s pěti krásnými příběhy. Ano, vložit více příběhů do jednoho filmu už dnes není originální a tak zde záleží hlavně na tvůrcích a hercích, jak ti film předloží divákovi. S klidem mohu říct, že nikdo nezklamal a jak tvůrci tak herci, nám nabídli příběh, ve které se sice nic neděje, ale i přesto zabaví a zpříjemní odpoledne. Čím? Svou jednoduchostí, scénářem, příběhy a taky prostředím či kulisami. Byl určitě dobrý nápad vše spojit s majitelem obchodu s tabáky, který v něm rovněž svoje zboží prodává. To je asi na filmu asi to nejzajímavější. Vím, jak to teď vyznělo, ale můžu Vás ujistit, že film rozhodně nudný není! Pět příběhů, které se zde vypráví jsou perfektně podány a jsou ze života. A i když to na první pohled málokoho zaujme, vsadím se, že teprve až film divák uvidí, objeví jeho kouzlo. Ve filmu najdete krásné monology, krásné dialogy a samotné postavy vyprávějí krásné příběhy a proto film nemusí lahodit vaším očím, ale určitě bude lahodit vaším uším. :) Film ve mě tedy po jeho skončení zanechal pocit uspokojení a klidu a hodně dlouho my bude ležet v hlavě. Jediné, z čeho mám strach a co bude nejspíš asi také největší mínus tohoto filmu je to, že mě na druhé podívání už tolik nezaujme. Co filmu pomáhá a zvětšuje jeho kvalitu jsou určitě i herecké výkony. Postavu okolo které se točí celý film, Auggieho, hraje Harvey Keitel a já si vážně nemohu vzpomenout jestli se mi vůbec v nějakém filmu, který jsem s ním viděl, někdy nelíbil, ale mám pocit, že ne. :) I tady je perfektní. Působí, že má rád tabák. :) Působí lidsky, klidně a přátelsky, prostě tak jak má působit každý prodavač a on je ještě k tomu navíc pohodář. Na jeho monolog na konci filmu nikdy nezapomenu, protože ten je nezapomenutelný! Williama Hurta, s nímž jsem už pár filmů viděl, jsem si pořád nemohl nějak vybavit. Myslím, že teprve až touto rolí se mi pořádně vryje do paměti, protože tady hrál opravdu dobře. Dále tu máme Foresta Whitekara, mého oblíbence, který snad v žádném filmu nehraje špatně a tento není vyjímkou. Jeho postavu, ačkoli zde není moc často, jsem si oblíbil a jeho vyprávění o tom, jak přišel o ruku, mě opravdu nadchlo. Ještě tu figuruje Harold Perrineau, který připadá mi ze všech hlavních herců podává nejslabší výkon. Snad je to tím, že nemá charisma nebo že jeho postava nemá osobnost, ovšem svým kolegům ostudu nedělá a rozhodně nepodává podprůměrný výkon. Jedním dechem: "Krásný film s krásnými příběhy. Krásný, jednoduchý a lehký jako sám kouř. Když si ho ale dopřáváte často, žloutnou Vám plíce." Tak nějak bych definoval tenhle film. :) Rozhodně povedené dílko, kterému bych klidně dal 90 %. Jelikož je ale jen na jedno podívání, 10 % uberu a dám 80 %.
The Untouchables
The Untouchables
Konečně mohu říct, že jsem viděl starou pravou gangsterku. Né žádné nové Ritchieovky ani jejich napodobeniny nebo duplikáty, ale pravou gangsterku. I když "Neúplatní" nejsou za až takovým kultem a údajně kvalit Kmotra nebo Scarface nedosahují, já jsem nějak z gangsterkama začít musel a tak mi tento snímek musel stačit. A proč taky ne? Robert De Niro a Sean Connery jako páni herci, Kevin Costner, který v té době ještě uměl hrát a Andy Garcia pro něhož to byla první velká a skvěle zahraná role, to můžu už teď říct. Ze starými gangsterkami nemám moc zkušeností a s režisérem Brianem De Palmou jakbysmet. Tohle byl první snímek, který jsem od něho viděl a zřejmě asi ne ten nejlepší. Ve filmu ať má pravý gangsterský rozjezd (alá bomba v restauraci) totiž chybí žánrová přímočarost. Přišlo mi totiž hodně stupidní, kdž v gangsterském filmu, který se snažil působit tvrdě a vážně a byl plný přestřelek, ve scéně na mostě nějaký srandovní účetní naštve a vystřílí tam celý náklaďák a navíc se rozeběhne s nenabitou zbraní proti protivníkovi, který na něj míří. Vtipné seky Seana Conneryho jsem byl schopen vzít a někdy se do dané situace opravdu hodily, ale tohle už oprabdu ne! A to nebyla jediná scéna, která na mě zanechala takový dojem. Například ona známá scéna na vlakovém nádraží. Celá mi přišla jako komedie. Vše ve zpomaleném záběru, Costner běžící po schodech zachránit kočárek a umírající námořníci, tehdy se mi opět trochu zkřivila ústa. Je škoda, že to De Palma takhle pokazil, protože v jinačích ohledech je tahle gangsterka perfektní. S hereckými výkony jsem spokojen. Ostříhaný De Niro byl Al Capone jak má být ze všemi jeho vadami a grimasy a jestli by měl někdo dostat oskara, tak je to podle mě on. Ty jeho výbuchy hněvu z ničeho nic jsou perfektní a i úvodní monolog mě zalil blahem. Opravdu výborný výkon! Ano, Connery taky nezahálel a jeho role mu padla. Vžil se do ní a ty jeho ironické poznámky jsem mu sežral i s navijákem, ale já bych mu osobně (ač ho jako herce respektuju) za tuto roli oskara nedal. Takové vtipné poznámky má v každém svém filmu i Steven Seagal a taky kvůli toho není nějaký povyk. (To bylo napsáno trochu nadneseně, uznávám.) :D Andy Garcia zde působil z party "Neúplatných" nejvíc věrohodně a vážně. Takový elegán s dobrou muškou, proto byl asi taky moje nejoblíbenější postava. Hrál s přehledem mezi zkušenými veterány a ještě navíc vyčníval z řady herců ve vedlejších rolích. Klobouk dolů! Kevin Costner je zde ještě za dob, kdy uměl hrát, takže jeho výkon je snesitelný avšak ani se tu nemusí nějak herecky přemáhat neboť hraje čistého klaďase, který nikdy nezpůsobí nějaký zvrat a vždycky pronese nějakou tu hlášku, takže i když je vlastně hlavní herec, má tady tu nejlehčí roli a taky hraje nejslaběji (to ale neznamená, že hraje blbě). Jedním dechem: "Co to vlastně bylo? Gangsterka, komedie, parodie? Přestřelky a vtipné hlášky a potom směšně působící přestrělky a silácké hlášky. Nedíval jsem se na dva odlišné filmy najednou? Ještě že De Niro, Connery, Garcia a prvních patnáct minut film zahraňují!" Dávám 60 %.
Wild at Heart
Wild at Heart
Byl jsem upozorněn na Lynchovy filmy. Né kvalitou, ale kontroverzí. Kde kdo mi říkal, že se mi jeho filmy nemusí líbit, protože má hodně zvláštní filmy. Byl jsem dá se říct i natěšen, že konečně uvidím jak zvláštně Lynch režíruje a vůbec mě nenapadlo, že se mi jeho styl taky nemusí vůbec líbit. Ano, tenhle film údajně patří mezi jeho nejslabší kousky, ale to říká jen polovina lidí. Druhá polovina film zbožňuje a tak se pořád nemohu rozhodnout jestli mám dát příště Lynchovi ještě jednu šanci nebo ho hned teď zavrhnout, ještě uvidím. Teď k filmu. Ten začátek, ačkoli byl hodně drastický, mě osobně nevadil a předznamenával, že tenhle film bude opravdu zběsilý. To byla ještě doba, kdy jsem měl v Lynche naději. Když přišla ptvní erotická scéna a první "bláznivá chvilka" Diane Laddové, kdy se natřela celá načerveno myslel jsem si, že Lynch už zachází hodně do extrémů. Ony některé ty šílené scény působily pozitivně a některé zase naopak. Když si Willem Dafoe pohrával s Dernovou nebo když Dafoeova hlava vyletěla do vzduchu působila to dobře. Pravý filmový extrém. Když se ale na scéně objevila čarodějnice nebo víla působilo to jako kýčovitý odpad! To už bylo i na mě moc a navíc to do filmu vůbec nesedlo. Film na mě i tak celkově působil o ničem. Dva milenci jezdí po státech, oba dva jsou věčně nadržení a potkávají jen divné lidi. Teda musím říct, že distributor tenhle film v obsahu vybarvil jako filmový zážitek a pro mě je to přesně naopak. Navíc při konci jsem skoro brečel, ale neštěstím. Protože skákání po střechách aut působilo tak přeslazeně americky, že jsem nemohl uvěřit, že před deseti minutami se v tom samém filmu někdo ustřelil hlavu a když jsem si to uvědomil, začal na mě film působit tak stupidně, že jsem se divil, že jsem ho dokoukal celý. Jediná pozitivní věc na tomhle filmu jsou herecké výkony. Nicolas Cage tady hraje velmi dobře, líp než v dnešní době a má ze všech asi nejnormálnější postavu, proto jsem si ho asi oblíbil. Další kdo zde docela perlí je Willem Dafoe, který je tak dobrý záporák, že jsem se divil, že je nehraje častěji. Navíc ještě ty jeho zkažené zuby, no něco pro fajnšměkry. :D Docela nechápu tu nominaci Diane Ladd na oskara. Asi neměli v ten rok z čeho vybírat nebo co. Za ten křik a řvaní bych ji nic nedával! Podle mě to totiž není žádný úžasný výkon. Jedním dechem: "Někomu může Lynch přijít jako bůh a tyhle typy filmu si může vychutnávat já mu to ale nežeru, tak promiňte." Dávám 30 %. Za Cage, Dafoa a pár těch světlých chvil ve filmu.
Gift, The
The Gift
Sam Raimi je ode dneška režisér, jehož díla rozhodně nebudu přehlížet a budu si jich chtít sehnat co nejvíc. Nechápu, že člověk, který udělal Spider-Mana udělal i tenhle film. To naznačuje, že Raimimu nedělá problémy žánrová různorodost, ale abych byl upřímný, takové napínáky jako je například tenhle snímek mu jdou líp, než kdejaké komiksáky od Marvelu. Film se zajímavým ale né zcela originálním námětem. Ano, viděl jsem pár takových filmů o médiích a věštcích, ale tenhle byl rozhodně nejlípe proveden i natočen. Ačkoli film měl poměrně dlouhý rozjezd a příběh by se v klidu dal odvyprávět v za kratší stopáže. To nic nemění na tom, že Sam Raimi umí a uměl ve filmu skvěle natočit "sny" hlavní postavy a dát jim tu pravou atmosféru. Nebyl to ani bůhvijaký thriller, spíš krimi, ale když měla hlavní postava ty vidiny, tak i mě to dokázalo vylekat. Film tedy docela uběhl a nadchlo mě, že ať jsem zvažoval různé postavy, co udělali tu vraždu ani jednou se mi nepodařilo tipnout tu správnou. Tudíž mě zakončení příjemně překvapilo a Raimi dokazuje, že i když má před sebou scénář plný klišé, umí diváka překvapit. Ovšem, jedna výtka k zakončení filmu by přece jen byla. Nejen mě asi připadá, že skutečný vrah se odtajnil moc brzo. Kdyby se to prozradilo šokem, po jehož konci by začaly závěrečné titulky, film by působil celkové líp a dosáhl by u mě skoro plného hodnocení. Herecké obsazení bylo taky jedním z mnoha lákadel. Blanchett, Reeves, Swank a Holmes? Proč ne? Cate Blanchett mi zde překvapivě nebyla nesympatická. Postava nejisté, bezradné ženy, která svoje "schopnosti" nemá ráda zahrála hodně dobře, tak jak to všichni vyžadovali, takže mě (kupodivu) nezklamala. Reeves byl asi nejlepší z herců ve filmu. Jednou zase pro změnu záporná role a on tady hrál líp jak v Matrixu. Když se jednou naštval i já jsem měl strach ať na mě z obrazovky nevyskočí. :) Takže u něho taky jednoznačně palec nahoru. Swank a Holmes ve filmu podle mě byly jen jako lákadlo, protože jejich postavy nemuseli předvádit nějak velký herecký výkon, ale splnilo to svůj účel. :) O kom se nezmím zapomenout zmínit je Ribisi. Znám ho spíš jen z komedií a různých sitcomů, ale tady svojí postavu zahrál skvěle. Vůbec nevypadával z role a hlavně jsem mu výkon uvěřil, takže tohle je zase největší překvapení filmu. Jedním dechem: "Z příběhu, který by byl dobrý i jako jedna epizoda Kriminálky Las Vegas, udělal Sam Raimi psycho thrillerovou pochoutku, kterou osladili ještě Blanchett, Reeves a Ribisi." Celý film jsem se rozhodoval mezi 70-80 %. Nakonec jsem 80 % a může za to Raimiho cit pro atmosférou nabité schock scéný. :)
12 Monkeys
12 Monkeys
Další filmový kult mám za sebou. Né, že bych film "12 opic" nikdy neviděl, jenže už to je dávno a já ho ani pořádně nesledoval. A to byla tehdy právě ta chyba! Ale když se dneska naskytla příležitost se na tenhle slavný výtvor Terryho Gilliama kouknout, neváhal jsem. Řekl bych, že jsem byl narozdíl od jiných diváků v plusu v tom, že jsem byl už na začátku připravený na to, že mám filmu věnovat zvýšenou pozornost. A vyplatilo se. Film jsem pochopil. Paradox je, že nemohu říct jestli jsem to pochopil úplně. :) Tenhle film je bezesporu kvalitní výtvor a i když film třeba nepochopíte, určitě se Vám zaryje do paměti. Proč? Film je originální. Jasně, že né námětem, protože cestování časem už je dneska ve filmech normální, ale on je originální (nebo spíš bych řekl jedinečný) v tom, jak je vykreslen, působí tak zmateně a to je na něm právě to okouzlující, je jedinečný kamerou a charaktery postav. To, že se první čtvrtinu filmu odehrává v blázinci, kde se vlastně navodila ta ona specifická atmosféra tohoto filmu, jakoby ovlivnilo celý film. K té atmosféře rozhodně přispělo i to, že New York je zde popisován jako špinavá díra, jako smetiště a úkryt všelijakých charakterů. I když má tenhle snímek pár nudnějších míst, když nad ním v průběhu filmu přemýšlíte, ani Vám to tak nedojde. :) Jasně, že mi vadilo to nespočetné množství informací, kterými nás tvůrci krmili, protože právě to způsobovalo, že jsem byl zmatený a že jsem se ztrácel v ději. Střih. To je kapitola sama o sobě. Ve filmu byl nečekaný, dokonce několikrát ani neskončila scéna a způsobovalo to ztrátu v ději. Zakončení filmu je dobré, naštěstí nezkazilo celý film (modlil jsem se úspěšně) a vykouzlilo mi úsměv na tváři, když se složily všechny střípky a vytvořil se z nich celý obraz. :) Herecké obsazení se docela povedlo. I když jsem nepochopil účast pana Plummera, protože na to, jakého formátu je jeho osobnost, byl ve filmu asi dohromady 5 minut. :D Bruce Willis zde určitě nehraje nejlepší roli ve své kariéře, ale hraje určitě nejzajímavější. Konečně něco jiného, než jen hláškovacího tvrďáka a jak jsem sám viděl, umí hrát i něco jiného a to je jenom dobře. Brad Pitt mile překvapil! Na to, jaký má jindy klidný pohled, tady hrál naprosto precizního blázna. Nominace na oskara byla zasloužená, ale na výhru bych to netipoval. Přece by nemohl dostat oskara za to, že ve filmu skákal, řval jak opice a ukazoval holý zadek. :D Madeleine Stowe byla pro mě asi nejslabší herecká síla. Její přechod z "nevěřící na věřící" byl přehnaně zahraný a zkazila tak celkový dojem z její postavy. Jedním dechem: "Síla! Díky Gilliame, Willisi a Pitte, dali jste filmovému světu další jedinečný výtvor, další kult!" Dávám 90 %. Moje rada na závěr: Pro pochopení celého příběhu poslouchejte Všechno, co se ve filmu řekne a zapamatujte si tvář i té ve filmu nejkratše působící postavy. :)
The Grudge 2
The Grudge 2
Po povedené a atmosférické jedničce jsem měl, abych přiznal barvu, i strach se kouknout na další díl. Myslel jsem si, že když za pokračováním stojí úplně stejní lidi, co stáli za jedničkou, že tenhle film může být vyjímkou a že na tento film nepadne ona hrozící "kletba dvojek". :D Bohužel, režisér Takashi Shimizu a scénárista Stephen Susco nemohou něco omýlat pořád dokola bez toho, aniž by byl vidět určitý pokles na námětu a na scénáři. Zkrátka Takashi Shimizu čerpá z jedné studny už několik let a teď mu vysichá pramen. To se dalo čekat. Teď k ději. To, že ve filmu se vlastně odehrávali tři dějové linky nebyl ani tak skvělý tah. V jedničce na sebe alespoň ty tři příběhy navazovaly a nebo se dokonce někdy i propojily, ale tady to působilo tak, že Susco se chce vykašlat na nějakou originalitu a dokonce i na příběh a z filmu udělá jen podřadný slasher. Ono, by to tak i dopadlo kdyby film nezachránil talent Shimizu a jeho cit pro lekačky a atmosféru. V jedničce byl alespoň nějaký příběh, tady se té části, kdy se ukazovali nové fakta o Kayako, nedalo moc prostoru a tak nás tvůrci jak se říká "opili rohlíkem". To, že je zde otevřený konec mi ani nevadí, mě vadí, že film a hlavně ty dvě další dějové části (rodina, školačky) vyzní po skončení filmu úplně zbytečně a divák to bere jen jako scény na lekání, které postrádají hlubší smysl. Navíc ta jedinečná atmosféra, která byla v prvním filmu po celou dobu jeho trvání, je tady jako na přeskáčku a to mě taky moc nepotěšilo. Zakončení Aubreyiny dějové linky je překvapivě povedené a jen potvrzuje, že Shimizu má pořád skvělé nápady. Teď k herecké stránce filmu. Amber Tamblyn mi přišla sympatičtější a taky chytřejší, než její filmová sestra. Ovšem tohle je horror a tady záleží jen na tom, jak dobře umíte vyděšenou tvář a jak silně umíte křičet, takže její herecký výkon byl spíš průměr. Krátké trvání Gellar bylo předvídatelné a její úmrtí mi přišlo tak trochu odbyté. Chyba hereckého obsazení je zde v tom, že mezi hercema není někdo, koho si budu zítra pamatovat. Jedním dechem: "Je tady pokles na kvalitě, ale pořád zde jsou světlé chvíle a kdyby děj byl více přimočarejší a měl by jen jednu dějovou linku, možná, že bych dal i víc, to by ale musel být tento horror naplněm atmosférou stejně hodně, jako jeho předchůdce." Je to škoda, že tomuto dílu se nepodařilo věrně překonat nebo alespoň následovat první díl. To bysme ale chtěli od remaků produkovaných amíky asi hodně. Průměr, dávám 50 %. Na nově natočenou trojku už kašlu, nenatočil jí Shimizu, takže to bude blbost.
Good Will Hunting
Good Will Hunting
Tomuto filmu jsem plně důvěřoval. Nevím, jestli to bylo těmi všemi oskary, hodně "přitažlivým" námětem nebo tím, že jsem byl zvědavý jak se "dva mladí kluci" zhostili scénáře a jak Robin Williams hraje v něčem jiném, než ve Flubberovi, Noci v Muzeu nebo Tatovi v Sukni. Každopádně moje důvěra nebyla zprzněna a film mě hodně zaujal. Existuje hodně dramat, ale je jen málo filmů, které si nálepku drama opravdu zaslouží a toto je jeden z nich. Tak nápadity a zajímavý námět jsem opravdu ještě nikde nepochytil. Damon a Affleck chtěli předvést jak by podle nich vypadal Einstein jako flákač, násilník a problémový chlapec, ale šlo tady i o něco hlubšího. Film Vás zkrátka uchvátí a když né výkonem Williamse, Damona nebo (překvapivě) Afllecka, tak určitě scénářem, který je opravdu skvělý. Damon a Affleck si vlastně celý film napsali jako sezení u psychitra v němž se nevěnovali jen rozebírání hlavní postavy, ne, oni rozebírali vztahy a psychiku všech postav, které se ve filmu objevili a tudíž Vás film nenudí a jste zvědavý i třeba na to jak dopadne příběh Seana nebo Skylar. Nejvíce mě na filmu uzemnili filozoficky-psychlogické monology Willa. U těch je potřeba se zastavit, pustit si je znovu a pak se nad nimi zamyslet a budete nad nimi žasnout. Jenže monology nejsou jedinou zbraní scénáře. Další chvíle, které Vás ohromí jsou dialogy mezi Willem a Seanem. Je to jako boxerský zápas, kde se musí taktizovat a nenechat se porazit a ten dialog je jako údery. Jeden se druhému snaží vštípit svoje myšlenky a ten souboj je velice zajímavé sledovat. A protože se v tomto filmu spíš mluví, tak vtipné vložky najdete ve scénáří a né jako komické scénky. Všechny vtipy, které se ve filmu řekli mě úplně odrovnali a tehdy šlo vidět, že scénář napsali dva mladí kluci. :D Z filmu šlo poznat, že za scénářem stojí mladší generace, ovšem jakmile se začalo filozofovat, jakmile jedna postava rozebírala druhou a jakmile hlavní postava začala ty svoje úvahy, měli jste pocit, že to napsal někdo, kdo už toho hodně prožil a kdo ví, co je to život a to je na filmu to, co mě nejvíce fascinovalo, když si vezmu, kdo ten scénář napsal. Navíc zde jak Damon i Affleck (ačkoli mi jsou někdy nesympatičtí) hráli opravdu skvěle (dobře napsané postavy) a Robin Williams mě přesvědčil, že je ho škoda na béčkové rodinné filmy, protože on má talent a oskara bych mu (kdybych byl akademik na oskarech) taky dal. :) Jedním dechem: "Gus Van Sant vlastně natočil úplně obyčejný film, ale scénář je to, co ho udělalo oskarovým. Ptáte se proč? Podívejte se a pochopíte." Tenhle film je u mě film s zatím nejlepším scénářem, co jsem kdy viděl. Nemůžu mu dát méně než 100 %. Tleskám.
The Grudge
The Grudge
Všichni se mě ptají: "Proč se tak moc vyžíváš v těch horrorech? Co z nich máš?" Já odpovídám: "Strach." Podle mě není nic lepšího, než horror s atmosférou a v dnešní době jich na světě moc není, protože když už se na nějaký horror díváte, je to nejspíš teen slasher nebo americký horror u duších, čarodějnicích nebo upírech, kdy si po zkončení filmu vlastně uvědomíte, že Vám to vlastně ani jako horror nepřipadalo. "Nenávist" mi půjčila sestra a básnila o tom, tak jsem chtěl sdílet její nadšení a pustil jsem si ho jak nejdříve jsem jenom mohl. Předem se přiznám, že jsem neviděl japonské originály, ale tohle točil stejný člověk co točil i původní verze tak jsem si řekl, že by to ani nemusel být zase jeden z těch pokažených amerických remaků. Tohle je podle mě asi nejpovedenější americký remake horroru (a ano, Kruh jsem viděl). Takashi Shimizu natočil film s čistě horrorovou atmosférou, která se během filmu nikdy nezmírní a nedá divákům prostor si oddychnout, což způsobuje to, že divák je během filmu v neustálém napětí. Jak čtu tady ty názory, upřímně, nechápu ty nizká hodnocení. Nechápu, co lidi ještě víc od horroru chtějí, vím, že se zde projevuje ta klasická stupidita všech postav a že hlas Kayako působí směšně, ale sakra vždyť tenhle horror narozdíl od ostatních nepostrádá atmosféru. Na druhou stranu bych ale filmu nedával 100 %, protože i on má do očí bijící chyby. Třeba velká chyba v ději je ta, že na začátku Shimizu na diváky navalí dost velké množství lekaček a informací, které divák nemusí tak úplně pochopit a ony dějové skoky do jiných dob taky dělali v mém mozku neplechu, ale od druhé poloviny, kdy se "co" a "proč" vysvětlilo, jsem už s dějem neměl žádné problémy. Víte, tenhle horror je od ostatních jiný. Ptáte se v čem? V americkém horroru "představí" zlo a boj s ním. V japonském horroru "představí" zlo, ale nesnaží se s ním bojovat, protože to zlo zkrátka nejde porazit a už ten fakt diváka děsí. "Nejde to zastavit a když už si v tom namočený, tak se z toho nedostaneš." Takhle bych to charakterizoval jednou větou. Zkrátka zde nevidíte jak hlavní hrdinka dá všem v závěru na prdel i když je pravda, že hlavní hrdinka je zde stejně hloupá, jako v každém horroru, ale to je blbost ději vytýkat, protože by pak nikdo nemohl připravit atmosférickou scénu, podladěnou skvěle padnoucí hudbou s lekačkou v závěru a z toho všechny horrory vlastně těží a tenhle obzvlášť. Herci zde nejsou nějakou světlou stránkou. Sarah Michelle Gellar (ačkoli je pěkná) nemá moc hereckého talentu a přesně na takovéto role uřvané hlavní "hrdinky" se hodí. Nejlepší výkon zde podal Bill Pullman, ale ve filmu, kde herci hráli spíš podprůměrně, to není žádná výhra. Jedním dechem: "Ano, tento horror má chyby, ale atmosféra je zde velice hutná, děsivá a autentická. To mě osobně k dobrému horrorovému zážitku stačí. Navíc z toho filmu jde cítit asijská výroba, Hollywood po dlouhé době udělal dobrý tah." U mě dosáhl tento snímek na 70 %.
Revolutionary Road
Revolutionary Road
Vlastně ani nevím, proč jsem si tenhle film pořídil, protože se mi na něho vůbec nechtělo dívat. Abych pravdu řekl, námět mi zněl nudně a nezachraňovala to ani skutečnost, že film režíruje Sam Mendes. Jediné, na co jsem opravdu (ale jen malinko) byl zvědavý, byl Leonardo DiCaprio, Kate Winslet a Kathy Bates. Sice to je u mě málo na to, abych se na film opravdu těšil, ale zase venku pršelo a já i když mám doma ještě lepší filmy věděl jsem, že pokud se na to nepodívám dneska, tak už nikdy. Tak tedy k samotnému filmu. Víte, i když jsem k filmu neměl moc velkou důveru, hned jak jsem v prvním záběru uviděl DiCapria a Winslet spolu a uviděl i pocítil tu atmosféru a napětí mezi nimi, řekl jsem si, že by to nemuselo být až tak špatné. :) Ovšem, skutečně to bylo tak jak jsem si myslel. Příběh byl docela nuda. On podváděl jí, ona zase jeho. Ona byla hysterická a obviňovala jeho, on byl nervní a obviňoval jí, potom se usmířili, pak zase rozhádali a zase se začali obviňovat. To je ve zkratce děj celého filmu a vím, že zde šlo o něco víc. Že zde šlo o řešení stereotypního manželství v 50.-60. letech v Americe a vím, že to mělo hlubší pointu, ale na mě to zkrátka nějak nezabralo. Prostě se tam pořád mluvilo a mluvilo a mě to upřímně řečeno místy nudilo. Na druhou stranu měl film zase silnou atmosféru, která navíc bravurně vyvrcholila na konci filmu a úplně (a mile) mě překvapila. Největší zbraní filmu jsou ale herci. A nejen ti hlavní, ale také pěkná řádka těch ve vedlejších rolích. DiCaprio a Winslet zde provází celý film a když myslím celý, tak opravdu celý a Mendes měl opravdu štěstí, že se mu podařilo najít dvojici hodící se k sobě tak báječně, že mě to až udivovalo. DiCaprio a Winslet podávají skvělé výkony to bezesporu ačkoli DiCaprio Winslet trochu přehrává. DiCaprio si poslední dobou vybírá samé kvalitní role a mě si čím dál tím víc získává. A kdo viděl trailer na "Shutter Island" ví, že DiCaprio si vybírá kvalitní role dál. Winslet zde trochu pokulhává, ale ta poslední hádka ve filmu, ta byla pro ní a její herecký výkon ve filmu přelomová. Celý film na mě působila přehnaně hystericky a zdálo se mi, že místy i přehrává, ale v té poslední scéně jsem jen koukal jak hraje. Z herců ve vedlejších rolích mě samozřejmě zaujal Michael Shannon coby bláznívý John a nedivím se, že byl nominován na oskara avšak konkurence byla velká a silná, ale kdyby tam nebyl Ledger myslím, že by to měl v kapse. Pak už jenom Kathy Bates. Kouzlo jejího hereckého výkonu mi došlo až úplně na konci, kdy v závěrečném dialogu se svým manželem úplně obrátí a tak Vám dojde, že největší přetvářka byla ve filmu ona a to je bombastické! Jedním dechem: "Sam Mendes měl zatracené štěstí, že získal tak kvalitní herce, do všech rolí, jinak by film nebyl považován za tak kvalitní, hodnocen tak vysoce a ani by nevyzněl tak dobře, herci jsou klíč k úspěchu!" Za ten nudný námět a za některé ty nudné chvíle můžu dát filmu maximálně 70 % i když herecky je tak na 100 %.
The Ruins
The Ruins
Další z mnoha sobotních večerů a já jsem se dokoukal na další z mnoha a mnoha horrorů. Tohle novější béčko mi přišlo pod ruku minulý týden, tak jsem si řekl, že dnes využiju nudného večera a kouknu na tohle béčko. Ano, hned na začátek se musí říct, že na nijak zvlášť velký rozpočet se film na první pohled zdá jako opravdu zajímavé dílko, ale to jen na první pohled. Skupina američanů jde na exkurzi po Mayských "památkách". :) Vypadalo to velmi záživně, ale já věděl, že když se to dalo do rukou někomu nezkušenému jako je Carter Smith, tak že spíš nemám čekat zázraky a moje očekávání se vyplnilo. Je velká škoda, že v tomto filmu působí souboj člověk versus kytka strašně komicky a stupidně a jediné pozitivní na tom souboji jsou chvíle, kdy je kytka láká do pasti a kdy se začne projevovat na obětech. Jinak mě její animace a ani rostlina samotná moc neuzemnila. Spíš jen pobavila. A protože film nemá jak vystrašit a lekavé scény tu spíš nenajdete (záleží na divákovi), snaží se film diváka alespoň šokovat, což se mu ve scénách typu amputace nohou, samořezání Stacy nebo chladnokrevné zabití domorodého chlapce dost vede. Knižní předloha mohla být napínavá, děsivá a strašná (to myslím v tom pozitivním smyslu), ale když se film rozhodnete dát do rukou nováčka, kterému ještě k tomu dáte málo peněz a onen výtvor pošlete rovnou na DVD, nemůžete se divit, že ve filmu něco jako je atmosféra nebo něco co se jí alespoň blíží jen stěží najdete. Konec mě jenom utvrdil v tom, že tohle nebude nic převratného, když se ukončil stéjně jako většina vyvražďovaček (Proč jen autor knižní předlohy ten scénář k filmu přepisoval?) tím, že všichni zemřou, jeden / jedna uteče. Vždyť to je už tak nudné. Teď k hereckým výkonům. Herci se vybrat skutečně povedli. Jsou to sice neznámí herci, ale né zase úplně neznámí herci. Takové typy, že když je uvidíte, nevzpomenete si na název filmu ve kterém hráli, ale víte, že už jste je někde viděli. Ovšem jediný kdo mě ze všech herců nejvíce zaujal byla Laura Ramsey, jejiž postupné bláznění a následné vyvrcholení její psychózy zahrála neuvěřitelně autenticky a byla něco jako zlatý hřeb večera. Tleskám. Jedním dechem: "Dobrý námět, který ale pokazila režie. Není to úplný propadák, má pár světlých chvil, ale neohromí, zvlášť když se zde jedná o boj s kytkou." Pro mě je to čistý průměr. Dávám 50 %.
He's Just Not That Into You
He's Just Not That Into You
Já vlastně ani nevím proč jsem si tenhle film pořídil nebo dokonce že jsem ho shlédl tak brzo. Bude to asi tím, že tam hraje plno hvězd nebo tím, že mě trochu zaujal trailer, který jsem viděl kině, ale byl jsem na film docela zvědavý. Mě nedělá problémy se dívat na romantické komedie, ale nevyhledávám je a tenhle film vypadal na to, že ačkoliv je zaškatulkovaný jako komediální slaďák, mohl by být jiný, než ti ostatní. A taky že se tak snažil tvářit. Film byl zajímavý a určitě zaujme každého už po deseti minutách, ale už po deseti minutách na mě taky film začal působit jako placený výrobek od sdružení feministek. :) Byly zde monology, které mi přišli jako ty, které si feministky říkají při "drbání" svých chlapů, přičemž ta mužská část byla ve filmu vykreslená jako ta nejhorší a nejvypočítavější banda hajzlíků. A to se mi samozřejmě jako mužskému nelíbilo. Navíc, ona ženská část postav, ač se chovali jako stíhačky, psychopatky nebo citlivky, vždycky byly za ty dobré a tak jsem se ptal: "Kde je nějaká spravedlnost?" :) Tvůrci to už chvílemi vážně přeháněli, když dělali z každého chlapa jenom čísté zlo. :) Taky mi přišlo, že film neví do jakého žánru se má zařadit. Občas to chtělo být přehnaně vtipné nebo alespoň úsměvavé, potom važněji dramatické a nakonec happyend-sky přeslazené. A u toho konce bych se ještě pozastavil. Myslel jsem si, že když film na diváka působí originálně a nestereotypně (byl i docela záživný), tak že konec bude jiný taky. Nebo bych zde klidně uvítal i prázdný nebo náhodně useklý konec, ale ve filmu ten happyend prostě musel být, přišlo mi jakoby autoři knižní i té filmové předlohy chtěli přesvědčit těch pár naivních divaček, které si film vezmou za svojí modlu, že to, co celý film ukazovali není jen snůžka keců. (Doufám, že se dámy teď neurazili, prostě mi to tak připadalo a nevím, jak to jinak napsat) :) Jo a kdyby se zkrátila stopáž, taky by se nic nepokazilo. Teď k té herecké stránce. Ten, jehož výkon bych nejvíc pochválil je Justin Long. Jeho dialogy s Ginnifer Goodwin byly asi nejvtipnější z celého filmu a navíc mu hodně sedla image frajera. Pak mě ještě zaujal Bradley Cooper jehož postava byla asi jediná z mužů, kteří byli opravdu hajzlové a on toho prolhaného hajzla zahrál opravdu dobře. Z ženských představitelek mě asi nejvíc zaujali Jennifer Aniston, jejiž příběh o poznání mě taky hodně zaujal a to hlavně díky jejímu výkonu. A nesmím zapomenout ještě na Drew Barrymore, která ač ve filmu nebyla nějak převratnou dobu, vždy když byla na scéně, všechny přehrála a nechala je v pozadí. Jedním dechem: "Přišlo mi to jako feminismus propagující film, který působil nejlépe v komediálních situacích, jehož zachraňovali herecké výkony herců první ligy." Dávám 60 %.
Defiance
Defiance
Příběhů z druhé světové války není nikdy dost a tak jsem vždycky zvědav na nové snímky. Myslel jsem si, že po Valkýře, to bude mít Odpor zatraceně těžké. Ovšem, zrovna když jsem si šel o tomhle filmu něco přečíst a myslel jsem, že to bude zase něco o koncentračních táborech, vybafl na mě příběh běloruských židů schovávajících se v lesích, a to mě hodně zaujalo. Hollywood poslední dobou produkuje víc válečných filmů než obvykle a taky dělá hodně velké chyby v tom, koho obsadí. Ve Valkýře jsem měl strach a i když Cruisův výkon byl lepší, než kdy jindy, pořád jsem si nemohl na jeho tvář zvyknout. To samé jsem myslel, že bude i Daniela Craiga. Kdyby takovou roli dostal za dřívějších dob nic bych neříkal, ale tím, že si lidi z Hollywoodu vybrali pro tuhle roli "novodobého Bonda", hodně riskovali. Díky ruské mluvě a ušmudlaného obličeje Vám ale naštěstí Craig během filmu ani jednou naštěstí nepříjde jako Bond (teda alespoň mě tak nepřišel). Teď k filmu. Osobně mě navnadili hned první záběry, které se snažili vyvolat autenticitu a taky že vyvolali. Škoda, že režiséru Zwickovi se nepodařilo v divákovi udržet ten pocit autentičnosti celé dvě hodiny. Naštěstí děj není zmatený i když se v něm odehrává několik příběhů najednou, avšak zklamalo mě to, že přestože měl toho film hodně co říct a měl hodně co ukázat, přesto se nevyhnul vyloženě nezajímavým chvilkám. Navíc, ona atmosféra jakoby s postupem filmu sestupovala. I když nám Zwick ukázal jaké je to nepříjemné žít v zimním období v lese, pořád jsem necítil to, co na začátku. Zvýšila se teprve až u závěrečného boje a ten jsem si z filmu asi nejvíc užil. Stejně mě ale znepokojovalo to, že film, ač si zakládal na autentičnosti, se přece jen nevyhnul typicky klišé chvilkám. To co ale musím pochválit jsou "střílečky". :D Jako válečný film je film natočen perfektně. Na všechny přestřelky ve filmu je radost se koukat. Jsou dobře natočeny a dobře vyprávěny. Teď k herecké stránce. Daniel Craig tady působí normálně, což také u mě zachránilo vyznění celého filmu a i pro něho to je dobré, protože si už u jeho jména nevzpomenu jen na agenta 007. Největší klad jeho výkonu tkví v tom, že tady konečně hrál normálního (a hlavně zranitelného) člověka a tak mohl divákům ukázat jeho opravdové herecké "kreace". Craig ovšem nepodal ve filmu ten nejlepší výkon. Nejlepší výkon podal Liev Schreiber. Největší překvapení filmu. Konečně dostal šanci se v posledních letech dostatečně projevit a že umí hrát už dokázal i ve Wolverinovi, kde rovněž předvedl nejlepší herecký výkon ze všech. Jamie Bell, další dobrá volba. Jeho role mu sedne jako pěst na oko a navíc je v ní hodně sympatický. Lepší jak hajzlík z Jumpera. :) Tady ty tři herce si z filmu zapamatuji. A né proto, že měli hlavní role, ale proto, že opravdu předvedli nejlepší výkony. Jedním dechem: "Výborný válečný film, ale zároveň slabší drama s občasným výskytem klišé scén." Dávám 70 %.
Night at the Museum 2: Escape from the Smithsonian
Night at the Museum 2: Escape from
Už je to nějaký ten pátek, co jsem viděl jedničku. Tehdy mi ten námět přišel originální a v dnešní době počítačových triků lehce a skvěle proveditelné. A to taky jednička byla. Nebyl to žádný zázrak, ale rozhodně to nebyl průměr. Navíc se to lidem líbilo, takže dvojka určitě být musela. A jak dopadla dvojka? Trochu mě mrzelo, že když dostali tvůrci větší prachy na tenhle film, okamžitě se zapomnělo na scénář a na to vytvořit sem tam nějaký inteligentní nebo trefný fór pro ty lidi, co jsou starší dvanácti let. Ano, odjelo se do větších prostorů a udělalo se více animací a triků, proč ne? Ale jenom z těch triků a animací se film sám od sebe nestane nejlepším. Navíc někdy mi připadalo, že už to tvůrci vážně přehání. Bral jsem to, že v jedničce oživlo pár osobností, které byly důležité v minulosti, ale nezkousnu to, že ve dvojce oživl Darth Vader, amorové, kteří byly ale jedni z mála, kdo mě ve filmu rozesmál, ovšem "lezení" do obrazů v tamní galerii jsem fakt už nepobral. Proto se mi občas během filmu trochu křivil úsměv nebo obraceli oči v sloup. Film byl krásný na pohled, ale ne na poslech. O vtipnosti filmu je škoda mluvit. Ovšem dějově je to vymyšlené líp, než jednička. I když je pravda, že jednička díky jednoduchosti děje byla o mnoho víc vtipnější. Každopádně je dobře, že se do námětu zahrnuli i další postavy z jedničky, ale tvůrci nás trochu ošálili, protože zde ta čast postav z jedničky byla jen velmi malou dobu. To taky zamrzí. Ale nové postavy taky nebyly k zahození. Třeba takový Napoleon, Einstein nebo Abe Lincoln mi dokázali na tváři vykouzlit úsměv. Ovšem co se hereckého obsazení týče, je to velmi dobré. Začal bych Stillerem. Stiller zde hraje slabě. Jde o to, že jeho komediální umění tady nebylo zapotřebí a tak má zde jen hodně málo vtipných dialogů (who are you? I am night watchmen.) :D a tím pádem vlastně nemá co hrát. Ovšem rozhodně bych pochválil Amy Adams, která stejně jako Stiller sice nemá ve filmu moc vtipných replik, ale ona má alespoň co hrát a že hraje svou postavu velmi věrohodně a dobře. Nejlepším hereckým výkonem je pro mě osobně ale výkon Hanka Azarii. Jenž jako hlavní záporák nemá chybu a mohu to říct opravdu s klidem, protože jsem film viděl v originálním znění a nebabral mi to žádný český dabing, takže doporučuji se podívat na film v angličtině, protože si podle mě užijete víc srandy. Jedním dechem: "Tvůrci film udělali velkolepě, skvěle se na něho dívá, ale že je jen z pětiny tak vtipný jako jednička a že už to chvílema přehání, to už si neuvědomili." Jestliže bych jedničce dal 70 %, tak dvojce dám 60 %, protože tohle nebyl čistý průměrný film.
Kiss Of The Dragon
Kiss Of The Dragon
Potřeboval jsem už dlouho shlédnout nějaký čistý akčňák a tak jsem Polibek draka docela uvítal. Jet Li je mi sympatický. Je to ten typ klasického mlčenlivého klaďase přesně jako byl tady v tom filmu. Polibek draka je rozhodně výborný akční film o tom není pochyb, ale zase bych neřekl, že tohle je zatím nejlepší Liovka. Jet měl už i lepší (Od kolébky do hrobu), ale zase na druhou stranu měl i o horší (Boj) a tak se polibek draka u mě řadí jako takový průměr. Co se týče akce, tak bojové scény jsou lahůdkou filmu. Ovšem přesto se v tomto filmu víc mluví, než bojuje, ale jak říkám, akční scény Vám to čekání dostatečně vynahradí. Třeba taková počáteční scéna v hotelu se mi líbila asi nejvíc a složení protivníka kulečnikovou koulí mi nahnalo do krve ten pravý adrenalín. Co bych však ale nečekal je to, že bude někdy scénář od Bessona slabší stránka filmu. Možná si to Besson zkazil tím, jak vykreslil hlavní postavu. Ono s tichým a málomluvným zabijákem toho moc neuděláte a tak pro mě dialogy mezi Liem a Fondou byly utrpení. A tak se z tohoto filmu vyhrabal "jenom" klasický příběh o pomstě, který je zajímavý jen díky Liovi a jeho bojovým kreacím. Jak už tady někdo psal, filmu pomohlo zasazení do paříže, protože například ta čínská čtvrť zde byla naprosto skvěle vykreslená. Co se týče herecké stránky Jet Li vlastně ani nehraje, jenom skáče, kope a dává pěsti a děkuji alespoň za to, že ty jeho bojové scény nemají působit tak komicky jako od Chana, protože v tak vážném filmu by mě, kdybych to viděl, asi klepla pepka. No, takže Jet Li hraje "podle svých možností" nic víc, nic míň. Bridget Fonda mi zprvu ve filmu neseděla. Ovšem zvykl jsem si na ní. Hrála sice jak mohla, ale měla ve scénáři tak blbé repliky a navíc na mě její postava v dialozích s Liem působila dojmem, že neumí napočítat do deseti, takže z toho nakonec vypotila podle mě jen průměr. Nejlepší výkon podal Tchéky Karyo, který byl jako záporák správně krutý a bezcitný. A že prý přehrával? Nezdálo se mi. Jedním dechem: "Jediné, co je na filmu kvalitní jsou bojové scény a herecký výkon Tchékyho Karya, všechno ostatní je slabé." Ti, co chcou akční film určitě nezklame a mě nezklamal, ale prostě ode mě nemůže dostat víc, protože jsem už viděl i kvalitnější kousky. Dávám 50 %.
Falco - Verdammt, wir leben noch!
Falco - Verdammt, wir leben noch!
Hudebně autobiografické snímky se snažím sbírat po desítkách a tak mi nemohl ujít ani tento film o německé "big star". Falco, to je pojem, který budou asi znát spíš dnes už starší, kteří na něho trsali ještě když byl "Rock Me Amadeus" horkou novinkou. Moje ségra by mohla vyprávět. :) Já byl na tenhle film zvědavý. Znal jsem Falcovy největší hity, ale jeho osobní život a dokonce ani způsob jeho úmrtí jsem neznal. Film mi to všechno osvětlil, avšak během filmu jsem se neustále nemohl zbavit pocitu, že režisér a scénárista Thomas Roth napsal a natočil tenhle film jen kvůli dobrému příběhu. Na autobiografických hudebních filmech mám rád to, že z nich vychází neskutečná atmosféra v podobě husí kůže nebo se divák chce vždycky zvednout a tančit, když ve filmu hraje zpěvákova nejlepší písnička, taky je všeobecně známo, že tyhle filmy se dělají jako pocta tomu umělci, z tohoto filmu jsem však žádnou atmosféru nevycítil (ani při scénách na koncertech, což mi přišlo divné) a měl jsem pocit, že Thomas Roth prahne jenom po skvělém námětu feťáckého rebela a kašlal na nějakou poctu. Mě to tedy vadilo. Pořád jste se dívali jak Falco fetuje, pije, hádá se a různě si zvedá ego, ale ani jedna scéna nebyla o nahrávání písniček ve studiu, psaní textů nebo jeho braní inspirací. A to je právě ta škoda, protože zrovna tyhle scény právě těží z celkové atmosféry filmu. Řeknu to tak. Divák si po zkončení filmu řekne: "To byl ale namyšlený idiot co měl pár dobrej písniček." Místo toho aby řekl: "To je ale namyšlený idiot, ale zase nadruhou stranu, byl to umělec a jeho písničky jsou nezapomenitelný." Jinak už ale k filmu žádné větší výhrady nemám. Právě naopak. Po technické stránce mohu film jenom vychvalovat. Kamera je senzační a ty střihy, no jedna báseň. Taky celkový koncept příběhu je dobře vymyšlený. Sice bych řekl, že konec je takový suchý, mohl zase něco vytěžit z atmosféry a né to jen tak jednoduše useknout a dát titulky. K hereckému obsazení taky nemám žádné větší výtky, ale jedna se přece jen najde. Manuel Rubey zahrál Falca velmi dobře a i jeho gesta, grimasy a pohyby během zpívání zachytil dobře, ale jediné co mi moc nesedlo bylo to, že všechny písničky přespíval. Písničky potom neměli to pravé kouzlo a každý přece ví, že duplikát nikdy není lepší, než originál. Chápu, že to bylo myšleno tak, aby to působilo originálně, dobře a chytře, ale ono to působilo jenom chytře a nic víc. Z dalších herců bych pak ještě zmínil už jen asi Patricii Aulitzky coby Jackie, která stejně jako její filmový manžel předvedla opravdu bravůrní výkon, hlavně ty výkyvy nálady přicházející z ničeho nic. Jedním dechem: "Tvůrci chtěli ukázat Falcův život pravdivě a bez cenzury, to taky ukázali, avšak film nemá ani špetku atmosféry a nezachrání to ani Rubey, který se sice do role hezky vžil, ale zpívat už nemusel." Nebudu Vám nic zapírat, tohle byl zatím nejslabší autobiografický film co jsem doposud viděl. Dávám 60 % za Rubeyho, Aulitzky a za tu technickou stránku filmu.
Cube
Cube
Tak jsem se rozhodl, že se teda pustím do další trilogie, ale teďka to bude podle mě zajímavější. Trilogie Kostek je pro mě velmi lákavá, protože to tu ještě nebylo a režie či scénáře se nezhostil nějaký amatér. Ne, to co nám tu Kostka nabízí nám tu nenabídl ještě nikdo. Film nechce na sílu k sobě přivádět fanoušky díky speciálním trikům, vraždám nebo dalším podobným věcem, které mají ve zvyku dělat lidi v Hollywoodu. Film chce své fanoušky získat svojí psychologičnosti a svou mozek drásající zápletkou. Ale horror? Takhle bych tenhle film v životě neoznačil. Já bych bral jako psychologický thriller. Zkoumá jak výdrž a psychiku člověka, tak i jeho vynalézavost a chytrost a na tomhle se tenhle film odráží. Sice nevíme co, kdo, jak, proč, ale většině diváků to podle mě nevadí, tady jde právě o ten až adrenalinový pocit z toho neznáma. Tudíž film není předvídatelný a divák si víc a víc uživá každou další scénku. Navíc v některých chvílích (když prolézají místností a nemůžou mluvit) je film skoro přecpán dechberoucí atmosférou. Škoda, že tak tajemná není po celý film. Jasně, přiznávám, že by se tam další věci ohledně kostky ještě zjistit mohli, ale nějaké zlomové objevy by podle mě filmu i uškodili, takže Vincenza Natali vlastně chápu a rovnou mu i poblahopřeji. Dalo by se též říct, že se ve filmu skoro nic neděje. Vždyť tam taky parta lidí bloudí z jedné místnosti do druhé a snaží se najít cestu z nekonečného bludiště. Ano, já přiznávám, že po celou dobu filmu to nebylo vždycky zajímavé, ale většinu času bylo. A co že na tom bylo tak zajímavé? Ti lidi co tam byly věděli to, co vy. Vy jste společně s nimi žili ten děj. Tápali jste po dechu pokaždé, když se přišlo na nějakou novou informaci, ať už o místnostech a jejich číslování a nebo o kostce všeobecně. Sledovali jste změnu postav. A dá se říct, že všechny změny byly opravdu velké. Všiml jsem si, že film docela věrohodně ukazuje lidskou psychiku, sice to v některých chvílích přibarvuje nebo přehání, ale ve své podstatě nám vysvětloval jak a proč se takhle drasticky člověk najednou změní. Konec mi sice co se týče nevysvětlení nevadil, ale mohli film ukončit nějak víc šokujíce. Zakončení mi prostě po takové cestě po poznání přišlo hodně prosté a nedonutilo mě po skončení nad filmem přemýšlet, což by mělo, když se film takhle celou dobu tvářil. Já jsem ochotný přiznat, že tenhle film není pro každého. Mě ale přišel hodně originální a mistrovsky propracovaný (hlavně scénáristicky) a že někdo chce vysvětlení, to je jeho chyba. Ovšem, některé filmy jsou prostě lepší, když si můžete všechno vysvětlit po svém. Jedním dechem: "Originální, dechberoucí a vzrušující, ale ne vždycky. Tohle je prostě tajemné a to mě na tom baví nejvíc." Dávám 80 %. Těch 20 % strhávám za chvíle, kdy Vám příjde, že děj jakoby zamrzl a nudí, a za to, že Quentin je někdy až přehnaně stylizovám do psychopatického magora. :)
Cube 2: Hypercube
Cube 2: Hypercube
Hyperkrychle. Člověk by na první poslech čekal, že to nebude stejné jako jednička a toho jsem se právě bál. Navíc obecně vím, že jen 40 % druhých dílů je lepších nebo alespoň stejně dobrých. Abych pravdu přiznal, tenhle díl Kostky už jsem v minulosti viděl. Tehdy mi přišel úžasný a originální, jenže když jsem včera shlédl první díl, došlo mi pár důležitých věcí. Zaprvé tenhle díl okopíroval tomu předchozímu skoro vše, co se dalo. A já si myslím, že pokud chtěli režisér Andrzej Sekula a scénárista Sean Hood jít na tohle pokračování jinak, měli to udělat úplně celé jinak a né, že jenom změnili prostředí, postavy a vlastnosti kostky. Navíc ty změny se podle mě moc nepovedly a ještě uškodili kvalitě tohoto dílu a pověsti skvělé jedničky. Ultimátní a slušivé pokračování by podle mě bylo to, kde by se Kostka nezměnila a změnily by se akorát postavy a dále by se pátralo po tvůrcích anebo tajemstvích kostky. Sice by to pořád nedosáhlo na atmosféru a originalitu jedničky, ale zase by to nedopadlo tak blbě jako tady. Mě nevadila ta složitá zápletka, mě vadilo všechno ostatní. Ty části, kdy se odtajňovali věci ohledně kostky nebo spojitosti postav jsem si nejvíc užíval, ale to ostatní ne. Tvůrci prostě chtěli jen šokovat a i když to mělo svojí originalitu, to kopírování zde přímo bilo do očí. Tady se avšak asi úplně zapomnělo na atmosféru, která sice měla být ve scénách, kdy utíkali před pastmi, které na ně kostka "nachystala", ovšem atmosféra byla jaksi někde v pozadí a ani "nevystrkovala hlavu". Scénárista chtěl i děj trochu víc brutálnější, což je škoda, protože šlo vidět, že neměl nápady, přitom kostka má být nápaditý film a tak mi film více připomínal horrorový slasher, než psychologický thriller. A ten konec! To se mi víc líbil konec v jedničce, protože to ve mě zanechalo vzrušivý pocit neznáma, ale tenhle konec mi ještě víc zvýšil odpor k tomuto dílu. To zakončení je zbytečné, blbé a stupidní. Herce ani nebudu zmiňovat, né že by byli špatní (no, někteří byli), ale spíš k nim nemám co dodat. Jedním dechem: "Kopírovat filmy se nemá a pouštět amatéry ke scénáři nebo na režiserskou židli taky ne. Chtěli šokovat? Šokovali. Ovšem né zrovna příjemně." Zvažoval jsem nad 40 %, ale když jsem si ještě jednou pustil ten konec, musel jsem dát 30 %. A těch 30 % dávám za chvílemi zajímavý děj. Většinu filmu to ale bylo spíš stupidní a nudné, tak proto jenom 30 %.
Cube Zero
Cube Zero
Kostka potřetí a napotřetí také jinak. Po docela zkažené hyperkrychli jsem si hned musel zpravit chuť dalším a posledním dílem (doufám). A taky že jsem si tu chuť zpravil. Režisér a scénárista Ernie Barbarash natočil konečně plnohodnotné pokračování kostky z roku 1997 a přesně tak, jak jsem si to představoval. Nejdějovější díl je tady a i když jsem měl strach, že se mi to vysvětlení různých věcí kolem kostky nebude líbit přesto mě to děsně zajímalo a já neodolal. Nakonec se mi ty vysvětlení i líbila, protože když jsem nad tím tak uvažoval, uvědomil jsem si, že tvůrci vlastně přišli s tím nejracionálnějším vysvětlením s jakým přijít mohli. Kdyby to všechno svedli na mimozemšťany nebo na jiné obludy ve vesmíru, zaprvé by to působilo směšně a zadruhé by celá trilogie ztrácela na vážnosti. Takže jsem nakonec rád i za tohle vysvětlení akorát musím říct, že když už chtěli tvůrci odkrývat pravdu okolo kostky, měli to udělat úplně. I když se tady dozvíme hodně podstatné věci, většina věcí zůstane pořád neodtajněná. Mě nevadilo, když mi v jedničce neřekli vůbec nic, ale tady mi dělalo problém zkousnout to, že nám řekli jenom část věcí ohledně kostky. Co se týče dění v kostce trochu se mi zdálo, že si berou příklad z hyperkrychle a dělají čím dál tím víc brutálnější pasti. No, je to koneckonců i dost pochopitelné, protože děj v kostce je v tomhle dílu vlastně vedlejší, takže musí diváka nějak upoutat a mě osobně hlavně upoutali scénou na začátku. Ta byla opravdu dobře provedená. Ovšem zase nemyslete si, že se to vyrovnalo jedničce. Už to nebylo tolik originální a atmosféru to oproti jedničce také postrádalo. Navíc děj byl sice dobrý, ale hlavně ke konci dost přehnaný. Třeba jak "aktivovali" toho vojáka a najednou byl jako robot. Myslel jsem si, že se mi televize přepla na jiný program a když jsem zjistil že ne, hned jsem převracel oči v sloup. Také hlavní záporák na mě nepůsobil moc sympaticky. Do takového filmu jako je kostka bych si představoval vážnějšího záporáka a né nějakého šílence, který navíc působí směšně. Co mě ale dostalo byla úplně poslední scéna z filmu. Kdo viděl jedničku a dobře si na ní vzpomíná, určitě vykulil oči stejně hodně jako já. Tohle bylo nejlepší zakončení filmu z celé trilogie. Jedním dechem: "Konečně se někdo odhodlal přenést děj někam jinam, než do kostky a nedopadlo to nejhůř. Ovšem černoch se zeleně zářícíma očima a nesympaticky šílený záporák, to už je i na mě trochu moc." Dávám 60 %, což je vlastně dost dobré na to, že jedničce jsem dal 80 %. O další díl ať se ale raději nikdo nepokouší nebo vytvoří další blbost typu hyperkrychle.
Backdraft
Backdraft
Já prostě vždycky naletím, když uvidím film s pro diváka úžasným hereckým obsazením a ještě k tomu film, který točil pan režisér Ron Howard. Kdo by ale nenaletěl? Vždyť to tak moc láká diváka. Oheň pro mě byl film, do kterého jsem vkládal velké naděje. Proč? Režii už jsem zmínil a když se k tomu přidá ještě Robert De Niro, Kurt Russell, Donald Sutherland nebo William Baldwin (na kterého jsem se tedy těšil nejmíň, ale zase jsem si říkal, že jestli bude aspoň tak dobrý jako jeho brácha, nebudu ho předem zatracovat). Hned na začátku nám film ukázal, že bude kralovat stylu srdceryvných dramatických scén, kdy bude chtít diváka donutit k slzám. V té jediné scéně jsem to tvůrcům sežral i s navijákem a kdyby takhle pokračovali dál, možná, že bych to i za drama považoval. Tak jste už poznali, že mě film moc nenadchl! Ano, bylo hezké se koukat na obal filmu, ale na film samotný už tak ne. To možná i kvůli té jeho dlouhé stopáži. Ale nejprve k pozitivům. Ron Howard u mě tímto jako režisér vůbec neklesl, to ne. Ty scény, kdy se hasiči vrhli do hořícího domu (a vůbec všechny takové scény ve filmu), byly pro mě zážítek to sledovat. Kamera byla perfektní, jakobych se ocitl přímo na scéně. Jenže když máte scénář, který v té dramatické části, rešící spory mezi bratry a různé jejich osobní nebo profesní trable, je naplněm vlastenecky klišovitými scénami a vůbec klišé scénami všeobecně, nezachrání tento film ani ten nejlepší režisér. Na čem scénář ale zkvalitněl, to byla ta detektivní část s De Nirem. Tu jsem si opravdu užíval a to jak dějově, tak herecky. Zápory filmu, jsem tu vlastně už některé výjmenoval, takže teďka jenom doplním seznam. Některé scény mi přišli až směšné jako například ta, kde Brian podstupuje výcvik a kamera mi trochu připomněla úvodní znělku seriálu "Pobřežní hlídka", kde taky byly zpomalené záběry na běžící "zachránce". Nebo se tvůrci všude snažili nacpat ten svůj americký vlastenismus, protože to je přece film o hasičích, kteří zachraňují (americké) občany a proto je to vhodné místo, aby si američani trochu zvýšili ego. Teď ke slavnému hereckému osazenstvu. :) William Baldwin mě zklamal na plné čáře. Jeho postava měla působit nejistě, schopně a sympaticky a místo toho díky Baldwinovi působila přesně naopak. No, já myslím, že jeden film s ním mi bohatě stačil. Kurt Russell mě zato tady velmi mile překvapil. I když je v ostatních filmech nic moc, zde projevil i nějaký ten herecký talent a až na části, kde přiblble filozofoval o ohni (opět chyba scénáře), se dal docela snést. Celé té herecké skvadře ovšem kraloval Robert De Niro. V té detektivní části, která byla scénáristicky nejlepší, Vám dodal pocit, že jste na chvíli v jiném (lepším) filmu a dostával Vás svým skvělým hereckým výkonem. Jedním dechem: "Nezlobím se na Howarda, zlobím se hlavně na Widena a potom ještě na Baldwina, kdyby oni na filmu nepracovali, byl by podle mě film mnohem lepší a nezachraňovali by ho jen De Niro a Sutherland." Tenhle film mi prostě nesedl, ale za Howarda, detektivní část s De Nirem a hudbu Zimmera jsem ochotný dát filmu 60 %. Víc ani náhodou!
Team America: World Police
Team America: World Police
Ještě teď ani nevím, jestli se k tomuto filmu mám nějak vyjadřovat, ale nakonec, proč ne? Film bych rozhodně nevyzdvihoval do nějakých závratných výšin, ale říkat, že to je to nejhorší, co jsem kdy viděl? Já viděl mnohem horší komedie, komedie bez humoru, tady mě alespoň něco rozesmálo. Mě totiž sprostá slova nevadí, na South Park se tu a tam znovu rád kouknu a navíc pánové Parker a Stone ukazují Ameriku, její názory a stupiditu, tak jak doopravdy vyznívá a ještě si z ní dělají srandu, a že to sranda opravdu je, navíc už jenom to, jak to zní působí zábavně. A rozhodně nikdo nemůže říct, že film není originální, protože on je. Je originální a je originálně proveden a když už teda mám být objektivní (jakože jsem vždycky) jenom za to tvůrčí provedení dávám minimálně 30 % nahoru! Udělat film jen s loutkama, navíc s takovým námětem a těch světových památek, co zde ukázali (nebo zničili), přitom všem jsem měl dokořán otevřenou pusu a nechápavě jsem zíral. Jasně, musím uznat, že některé části filmu jsou nudné a některé vtípky nebo scénky jsou přehnané, nechutné nebo úplně zbytečné, ale to je tak jedna třetina filmu. Když si ještě vezmete soundtrack, tedy písničky v něm, které mají opravdu zábavný text, smějete se i ve scénách, kde se nemluví a u kterého filmu jste tohle zažili. Můžete si říkat, že tento film je hodně nemravný, protože to je, ale když si to tak vezmete, ty sprostá slova dnes už znají i malé děti a já vím, že tohle tenhle film neomlouvá, jenom říkám, že kritici pláčou na špatném hrobě. Nikdo mi taky nemůže tvrdit, že ho nerozesmálo nic na tomto filmu, protože je zde i hodně vtipů, ve kterých se sprostá slova vůbec nepoužijou a přesto splní svůj účel. Tenhle film je prostě kontroverzní a vždycky bude. Bude mít dva tábory. Jedni ho budou zbožňovat a hlásit o jeho genialitě a originalité, a druzí jej budou zatracovat a jen nechápavě přemýšlet nad tím, "jak se tohle může někomu líbit". Jedním dechem: "Blahopřeji Parkre a Stone, zase jste jednou rozhádali celý svět, přitom jste ale vytvořili něco, co tu ještě nebylo a parodovat vtipně americký národ se Vám taky hodně dobře povedlo, opravdu blahopřeji." Já se dobrovolně přihlašuji k prvnímu táboru, ale nikdy nebudu říkat, že tenhle film je nejlepší. Dokážu uznat, že v některých chvílích to tvůrci už vážně přehání, takže dávám slušných 80 %.
Stir of Echoes
Stir of Echoes
Zase jednou další duchařina. Tahle je dobře hodnocená a zní zajímavě, tak proč se na ní nezkusit podívat? Pár minut po shlédnutí mohu říct, že film měl navíc. Film měl na to, se vyrovnat šestému smyslu, ale on ne, on se radši vydal svojí cestou a tak si vlastně ubral na kvalitě. David Koepp nám sice ukázal jak dobře umí navodit atmosféru a mrazení v zádech, ale stejně tak nám ukázal, jak snadno jí zase umí stáhnout. Tudíž v druhé půlce už si film tolik neužíváte. Ze začátku máte pocit typu "jo, to se mi bude líbit, začíná to dobře". Bodejť by jste ten pocit také neměli, když film začíná tak strašidelně a (podle mě) originálně, navíc Koepp tak dobře zvládl scénu s hypnózou, ale v této scéně bych chtěl hlavně pochválit kameramana, neboť tahle scéna je opravdu umělecky zpracovaná a já si jí užíval asi nejvíc z celého filmu. Po téhle scéně přichází na scénu lekací scénky a nebo scénky plné napětí. Ty opravdu vyzněli tak, jak měli. Divák se bál toho, co uvidí v dalším střihu a poté si následně oddechl, když lekací scénka nenastala. Pak sledujeme změnu hlavního hrdiny, na mě je ta změna trochu velká, šílená a přehnaná ale co už. Pomalu divákovi začíná docházet o co ve filmu půjde a tohle zjištění mě trochu zklamalo. Nemyslím to zjišťění, že hlavní postava komunikuje s duchy, myslím to zjištění, že hlavní postava komunikuje jen s jedním duchem. Tím pádem se děj stává jednoduchý a docela předvídatelný. Kdyby Koepp děj trochu rozvinul, byl by film podle mě zajímavější. Sice se na konci pěkně dívá na to, jak do sebe film hezky zapadá, jenže to trochu nudí. V konečné scéně Vám dojde, že celý film šlo spíš o tu kriminální zápletku, takže jsem měl pocit, že celá první půlka filmu byla zbytečná. Ano, v závěru se objeví pár malých zvratů a překvápek, jenomže zpackaný film už nic nezachrání. Teď k hercům. Filmů s Kevinem Baconem jsem moc neviděl, takže nemůžu dostatečně posoudit, ale zde hrál takový průměr. Chlapa, který se zbláznil a chce za každou cenu přijít tajemství na kloub hrál už kdejaký herec a Bacon z nich moc nevyčnívá. Z dalších herců mě už zaujmul jen Zachary David Cope, který jako klidné, nevystresované dítě mluvící s duchy obstál velmi dobře. Pak už mě zde jen potěšila malinká účast seriálových hereček Lisy Weil a Jennifer Morrison. Jedním dechem: "První půlka je jako z pravého duchařského thrilleru, všechno je tak jak má být. V druhé polovině se ale všechno zvrhne a atmosféra zmizí. Mám pocit, že jsem se koukal na dva úplně odlišné filmy a to mi na filmu vadí ze všeho nejvíc." Dám 50 % za první polovinu a 10 % přihodím za obstojné herce. Dohromady tedy 60 %.
Four Brothers
Four Brothers
A mám zasebou další z mnoha akčních filmů Marka Wahlberga. Tenhle film jsem viděl už před nějakou dobou, ale vzpomněl jsem si, že na mě tenkrát udělal dojem, tak proč si trochu neodlehčit večer takovým velmi jednoduchým akčním filmem? Ano, tenhle akční film je jednoduchý. Klasický příběh o vendetě, kterých bylo natočeno už spoustu. Úsměvavé je to, že právě to většina diváků filmu vyčítá. Myslí si, že tenhle film chce a nebo má být promyslenější nebo inteligentnější, ale to je právě ta chyba. Režisér John Singleton film točil jenom za jedním účelem. Vytvořit dobrý, jednoduchý akční film, na který by se dalo podívat i vícekrát. A to se mu povedlo. Takže ano, tenhle film je jednoduchý, protože chce (!!!) být jednoduchý a né proto, že Singleton svojí práci nezvládl. Ono to mě vlastně ani nevadilo, jelikož když už je hodně akčňáků se složitými a promyslenými zápletkami a zvraty, musí být i jednoduché akčňáky, aby se "filmový svět dostal do rovnováhy". :) Vždycky, když se veme stokrát omýlané téma do nějakého filmu, nehodnotím originalitu, ale provedení, protože někdy Vás film prostě baví, i když máte pocit, že jste něco podobného už tisíckrát viděli. Tohle je třeba typický příklad. John Singleton udělal film o pomstě v takovém tom pouličním, černošském stylu, v prostředí sirového a zasněženého Detroitu, který jako pozadí přispívá a přidává filmu a navazuje onu chtěnou melancholii. Samozřejmě, že film nebaví po celou dobu a i tady se vyskytne několik nudných míst, ale není to ta klasická nuda, při které tyhlety části filmu přetrpíte. Ne, je to taková ta nuda, která Vás prostě baví míň, než ostatní části filmu. Film je tudíž hodně postavěn na hlavních postavách, neboť když už máte dnes docela nezajímavé téma filmu, musíte mít alespoň postavy, které zaujmou a herce, kteří svým postavám dodají na důvěryhodnosti. Mark Wahlberg coby Bobby je typicky ten zlý klaďas, ten hláškující typ, co nejdřív střílí a pak se ptá (to doslova) a já myslím, že Mark Wahlberg by měl přestat hrát počítačové postavy a zaměřit se hlavně na tyhle typy postav, protože tady mu to opravdu šlo. A když jeho postavě zabili bratra, projevil dokonce i kousek hereckého talentu, takže zde nebyl úplně zbytečný. To Tyrese Gibson zase nahraditelný byl, ale mě vždycky přišel sympatický. Andre Benjamin byl nudný a suchý, ale taky mi byl v některých částech hodně sympatický, na tom prostě ti herci težíli a těží. I když postrádají nějaký větší herecký talent, mají charakter a hochy, co střílí, hláškují a bijí se umí zahrát kdekdo. Garrett Hedlund mi byl ze všech čtyř hlavních představitelů nejméně sympatický, navíc si ve filmu moc nezahrál a to ani tehdy, když byl na scéně. Ještě bych filmu vytknul hlavního záporáka, který né že byl špatně zahraný (ba naopak), ale on byl špatně napsaný a v tom je největší kámen úrazu celé této postavy. Jedním dechem: "Film alá bum bum, bang bang, mě to ale baví. I když hlavní herci skoro nehrají, námět a scénář mě baví a to i přesto, že je to o něčem, na co jsem už viděl tisíc variácí." Singleton splnil co chtěl, i když zde nemůžeme mluvit o kvalitě, tohle dílo rozhodně neurazí a každý se na něho klidně koukne kdykoli znovu nebo ne? Dávám 60 %.
Descent, the
The Descent
V sobotní večery mám obvykle ve zvyku si pouštět nějaké horrory, protože většinou netrvají dlouho a baví (někdy). "Pád do tmy" jsem měl už delší dobu a tak jsem se rozhodl, že dneska je ta pravá chvíle na to, abych tomuhle filmu dal šanci. Neil Marshall zasebou nemá nic světoborného, a tak jsem tomuto filmu moc šancí nedával, ale nebylo to nakonec vůbec špatné. Už nazačátku Vám dojde, že Neil Marshall to chce vzít jinou (tou lepší) cestou a chce spíš šokovat. Hned začáteční scéna Vás má dostat do šoku a určitě dostala každého. Tahle scéna ale podle mě vůbec nebyla nutná. Nebyla důležitá a film by se obešel i bez ní, jenže Neil Marshall se chtěl vytáhnout a poukázat divákovi cestu, kterou se film bude vydávat. Filmu nechybí klasická nudná oddechová část, kdy se trochu zvolní tempo předtím, než horror začne strašit, napínat a lekat. Jakmile ale hlavní hrdinky začnou prozkoumávat jeskyni, je Vám jasné, že tohle bude nářez, a taky že je! Námět sice působí nedůvěřivě, ale nakonec se z něho vytlačí všechno co jde a hned se na to koukáte jinak. Jedno se musí uznat. Tenhle film má atmosféru, nepostrádá napětí a při scéně, kdy Sarah prolízá malou škvírou jsem pochopil co znamená "zažít filmovou klaustrofóbii". :) Navíc Marshall ví, jak načasovat jednotlivé lekačky tak, aby byly nepředvídatelné a aby zabrali. Film je zajímavý už když skupinka bab prozkoumává neznámou jeskyní, když se k tomu ještě připojí tajemné hybridní příšerky, film se rozjede na plné koule a začíná krvavá řežba. Ano, tady začala klasická vyvražďovačka jako s teenagery a tak u mě film trochu ztratil na kvalitě, ale né moc, protože útoky příšerek byly nepředvídatelné a tak to nebylo až takové klišé. Chápu, že zasadit film do temného prostředí se zdá jako zcela dobrý nápad, ale právě ta tma mi trochu znemožňovala orientovat se v ději a potom jsem ani nepoznal, která baba je která. Navíc se film ke konci trochu zvrtl a jakmile začala hlavní hrdinka ničit příšerky, film se zařadil do zajetých kolejí a já jsem zase začal obracet oči v sloup. Konec měl šokovat a vylekat zároveň, ale mě jen vylekal, protože to zakončení filmu jsem moc nepochopil a určitě nebudu sám. Herečky na filmu trochu utrpěli, jelikož se v té tmě ani nedal pořádně předvést nějaký ten herecký výkon a tak ani o jedné herečce nemám co říct. Ovšem, stejně bych to nehodnotil nějak lépe ani za světla, protože křičet, ječet a tvářit se nasraně umí každá baba a ani nemusí být herečka. :D Jedním dechem: "Klasická vyvražďovačka? Ne, horror s atmosférou a nápadem, jenž umí vylekat a sice někdy zvrhne a připomíná klasický slasher, ale hned se zase napraví." Dávám 70 %.
Push
Push
Hodně dlouho jsem se zdráhal, než jsem si konečně pustil tenhle film. Zaprvé jsem filmu nedůvěřoval, zadruhé mě moc nepřitahovalo ani herecké obsazení (nejsem holka, abych se těšila na Evanse a Dakota ve mě taky nevyvolává nějaké velké herecké nadšení) a za třetí kolik filmů nebo seriálů tu už bylo o lidech s nadpřirozenými schopnostmi? Vždyť každý druhý výtvor, který je zařazen jako sci-fi je o jednom a tom samém. Až dneska jsem tomuto filmu dal šanci a už předem Vám řeknu, že film je přesně takový, jaký jsem si myslel. Ano, pohled na Evanse jak ovladá kostky na začátku mě vůbec nenabudil k tomu, abych si myslel, že mě čeká něco zajímavějšího či lepšího, než obvykle. Jediné, co jsem na filmu uznal za originální (a tudíž neupravené nebo neokopírované), byli řváči. Jinak už mi film nepřinesl vůbec nic nového. Ano, je pravda, že kamera je působivá (hlavně, když příjdou čuchači nebo vidící), ale mě nikdo neopije rohlíkem a i když tímhle si vlastně u mě film polepšil, přesto jsem ho nevychvaloval do nebes. Tvůrci se totiž snaží celý film diváky opít rohlíkem. Vsází se zde na pohled, ale to, že ve filmu se skoro nic neděje, to vidí jen to který se nechytne na laciné počítačové triky. Skoro dvě hodiny se jen lítá někde v Hong Kongu, utiká někde v Hong Kongu, bojiju někde v Hong Kongu nebo přemýšlí někde v Hong Kongu. A tím, že tvůrci trochu zkomplikují děj, tím ho nezlepší. Jen docílí toho, že když potom děj ani nevysvětlí, vyzní film jinak (respektive hůř), než měl. Konec se podle mě ale udělal dobře. Po závěrečné bojové scéně, která byla provedena dost slušně přichází konec, takový neutrální, takový, že když bude potřeba udělá se dvojka, ale to myslím nehrozí, tedy doufám, protože když je tohle čistý průměr, jak by asi vypadalo pokračování? Teď k hercům. Nejlepší výkony? Djimon Hounsou a Dakota Fanning (kupodivu). Djimon Hounsou je jako záporák výborný a přesvědčivý. A Dakota? No řekněme, že jí konečně dal někdo trochu víc prostoru, ale já z ní hned nedělám nějakou velkou hvězdu, protože mezi hercema s nimiž hrála, se není čemu divit. Chris Evans ačkoli je hodně sympatický tady hraje čistý průměr a tak můj názor na něho je neutrální. Zato Camillu Belle jsem nemohl ani vystát. Působila nesympaticky a měla by s hraním hned přestat, protože já být hlavní postavou, už bych se na ní vykašlal. :) Jedním dechem: "V době, kdy je sc-fi populární a je o tom stejném je "Push" jen dalším z řady, které nevyčnívá, jen stojí a doufá, že si ho někdo všimne." Dávám 50 %. Nebudu dávat víc, protože v době počítačové techniky už věci jako levitace nejsou tak úžasné. To by museli tvůrci přijít s něčím lepším.
Frost/Nixon
Frost/Nixon
Nikdy bych neřekl, že zrovna na takovýto film dostanu někdy náladu. Ovšem stalo se, protože mé filmové alter ego chtělo pokoj od všech těch typických hollywoodských blockbusterů nebo nevtipných komedií a zatoužilo po něčem opravdu zajímavém a kvalitně propracovaném. A to "Duel Frost/Nixon" opravdu je. Kvalitní film se známými, ale hlavně velice kvalitními herci. Režisér Ron Howard si vzal do hlavy, že natočí nudně znějící film tak, aby to bylo koukatelné, zajímavé a aby to pochopil úplně každý a to se mu také povedlo. Na filmu je znát kreativita jak režiséra, tak i scénáristy Petera Morgana. To jak oba dva donutily diváka věřit, že to je hraný dokument, kdy herci kteří hráli ve filmu své postavy, vypovídali jako skutečné osobnosti, které hráli a tak jsem tedy alespoň já, mohl snáze uvěřit jejich hereckým výkonům. Taky zde bylo plno kvalitních monologů a dialogů, které nenudily a jimž dodávali atmosféru a duši samotní herci a jejich přednes. Opravdu neuvěřitelný filmový zážitek! Líbila se mi také ta scénáristova nestranost, kdy se snažil obě hlavní postavy stejně lidsky. I když v Nixonovi byla, jak říkal JimMorrison, vidět ta bestie ("Díky Langello!"), byly chvíle, kdy jste mu to sežrali i s navijákem. Je sice pravda, že ve filmu je pár nudných chvilek, které trochu přetrpíte, ale jakmile od prvního dne začne rozhovor mezi dvěma rivaly, už si film jenom vychutnáváte. Zde záleželo na tom, jak se s tím vypořádají Frank Langella a Michael Sheen, a podle mě jsme zde mohli vidět kouzlo pravého herectví. I když jsem film viděl barevně a nežil jsem v té době, byl jsem napnutý a vlastně jsem ani nevěděl komu mám fandit. Prostě zde platilo přísloví "To nejlepší nakonec" a taky že jo. Teď k hercům. Frank Langella - to je asi největší plus filmu. Od tohoto dne bude jakkákoli jeho účast v nějakém filmu mnou ostře sledovaná. Prostě se mu podařilo vykreslit naštvaného, kontroverzního, manipulativního a nejneoblíbenějšího vůdce USA tak, jak by se to nepovedlo nikdy nikomu! Jsou to sice ode mě silná slova, ale já to tak vidím. Navíc ta poslední půlhodinka začínaje nočním telefonátem pro mne byla neskutečně impulzivní a nevídaná. Michael Sheen jako televizní bavič, co chce na sebe přivést pozornost? No, lépe si vybrat nemohli. Michael Sheen totiž dokázal i pohledem vyjádřit to, co tvůrci nechtěli, aby to z filmu vyznělo. Na Frostovi (Sheenovi) jste totiž poznali, že je smutný nebo naštvaný i když se snažil tvářit jakože je v pohodě a to mě na mě hodně zapůsobilo. On prostě skvěle hrál. A né jen on. Můžu říct, že tohle je jeden z mála filmů, kde se mi všichni herci líbili a nevadili mi. Ať už Kevin Bacon, Sam Rockwell nebo Oliver Platt všichni hráli báječně. Největší mínus filmu je ovšem to, že na celý film se odvážíte kouknout tak dvakrát, pak si už budete pouštět jen ty zajímavé pasáže. Jedním dechem: "Zajímavý film o politice, který nenudí? Před týdnem bych se zasmál, odedneška už jenom poukážu na tento." Dávám 80 %.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.091 sec. (PHP: 8% SQL: 92%)
