Pecca007
The Proposal
The Proposal
Romantická komedie. Tohle spojení slov většinou diváky mužského pohlaví spíš straší a donutí je kývat nesouhlasně hlavou. Já to tak mám stejně, ale jelikož jsem dlouho romantickou komedii neviděl a tahle měla zrovna moc zajímavé herecké obsazení, řekl jsem si: "Proč ne?" Režisérku Anne Fletcher znám. Oba dva její předchozí filmy jsem viděl a oba dva na mě působily příjemně (Let's Dance ale víc). Že by to byla režisérka, která točí zajímavě nebo originálně to ne, ale její filmy jsou přesně pro ty, co si chtějí u filmu oddechnout a chtějí se dívat na sympatické herce. Ano pravda, musím pochválit Fletcherovou za to, že při výběru herců má dobrou ruku a vždy vybere velmi šikovné herce, ale tenhle film zrovna postrádal to něco, co by z něho udělalo něco víc, než jen obyčejnou romantickou komedii, něco co by jej vytáhlo z téhle škatulky. Já se na ten film díval a i když mě nenudil, tak mě ani nějak více nezaujal. Prostě to byl film. Takový, který se hodí na sobotní večery do televize Nova. A je to škoda, protože jak humor tak kvalitní herecké výkony tenhle film nepostrádal. Dokonce z toho těžil, právě tyto fakty zapříčinily to, že se mi film líbil. Tancování Sandry Bullock v lese, "nudistická srážka" nebo potrhlá babička, všechny tyto aspekty se mi líbily. Bohužel, největší chyba je v ději. Děj jde pořád kupředu a je odhadnutelný (což sice je u romanťáků normální, ale byly i vyjímky a to kvalitní). Ani ta romantika v závěru nevyzní tak, jak by měla, protože Fletcher se víc soustředí na vtipné scény (a bůh ví, že jí to nezazlívám), než na to, aby divákovi víc přiblížila sbližování dvou hlavních postav. Jelikož ale film pobaví a to je pro mě jakožto pro chlapa to podstatnější, tak tyhle větší mínusy beru jako menší mínusy. Navíc, herci taky hodně pozitivně překvapili. Sandra Bullock perfektně zvládá obě dvě tváře své postavy a plus ještě stíhá být vtipná. Tady tleskám. Ryan Reynolds je sympaťák a zde taky tak působí. Ty jeho ironické hlášky a všelijaké vtipné mimiky a pohledy jsou nezapomenutelné. Betty White coby babička Annie je tady kouzelná. Určitě nejvtipnější postava ve filmu a ani tak nemá působit, tomu říkám charisma. Jedním dechem: "Originalitu nehledejte, dívejte se na film jako na oddychovku a budete spokojení, trio Bullock, Reynolds a White Vás ještě k tomu nejednou rozesmějí." Dávám pěkných 70 %.
Adventureland
Adventureland
Tak tady máme asi zatím největší překvapení roku. Opravdu zajímavé jak mají takové malé filmy stejně malou reklamu. Nebýt špatného kliknutí, tak o tomhle filmu ani nevím a to by byla škoda. Řekl bych, že tenhle slušně herecky obsazený film, je sám o sobě tak skromný až mu to je k dobru. Je úplně obyčejný a to je jeho největší plus. Superbad 2 se nekoná, ale přesto nám všem Greg Mottola znovu ukázal, že umí nejen točit, ale i psát. Tentokrát zjemnil komediální linku a dal se do romanticko-dramatických vod a světe div se, i v těhle vodách umí plavat. Film je divákovi sympatický a je to jeden z těch, u kterých si říkáme, že něco podobného by se mohlo stát i nám. Zkráceně, děj je realistický a zábavný. Realistické jsou problémy, realistické jsem propletence vztahů a herci hrajou velmi dobře, takže se na film hodně dobře kouká. Jeden z těch nenáročných filmů, které máte potřebu dokoukat do konce jinak neusnete. Jediná výčitka je ta, že na konci už děj sbíhal z uvěřitelnosti do klišé. Na humor tu narazíte a to více, než v menší míře, ale nemůžete čekat, že prochechtáte celý film. Romantika je zde vidět a cítit po celý film, ale je to taková ta nenucená romantika, která diváka nebije do očí a tudíž do filmu úžasně zapadla a mě ta romantická linka začala během filmu víc a víc bavit a zajímat. V druhé polovině už se ubralo vtipu a začaly se řešit dramatické situace. Tady musím pochválit Mottolu, neboť zabránil věcem, kterých jsem se bál, že nastanou. Zaprvé, problémů a života ztěžujících situací zde nebylo přemnoženo a zadruhé, všechny ty dějové a žánrové linky na sebe klidně, hezky a pomalu navazovaly a nespadly na diváka všechny najednou. Herecké obsazenstvo taky nemělo chybu. Jesse Eisenberg je budoucí Michael Cera akorát s tím rozdílem, že Eisenberg má alespoň charisma. Kristen Stewart je neuvěřitelně charismatická a sexy herečka a to jí podle mě stačí k zahrání každé postavy. Tuhle postavu zvládla například bravurně. Ryan Reynolds, ačkoli je asi největší hvězda, zde překvapivě není nejlepší a zahrál spíš průměr. Ale třeba Bill Hader nebo Martin Starr tady září. Opravdu asi nejlepší vedlejší postavy komedie za tento rok. Hader a scéna s baseballkovou je nejlepší ve filmu a Starr baví diváky podáním své postavy. Jedním dechem: "Univerzálně žánrový film, který ale působí skromně, drobně a lidskost je v něm cítit od začátku do konce. Pro mě rozhodně překvapení roku!" Kdyby nebylo toho konce dal bych 90 %, ale musím dát jen 80 %. P.S.: Hader a Starr rulez!!! :D
Find Me Guilty
Find Me Guilty
Jestliže jsem dostal šanci se podívat na po dlouhé době kvalitní film od Vina Diesela, ani nachvilku jsem se nerozmýšlel, protože jsem chtěl zjistit, jestli Vin umí hrát jen bouchače a nebo i něco jiného. Nevadí mi filmy v soudní síni. Paradoxně mi vadí filmy, kde se jenom kecá, ale tady mi to překvapivě nevadilo. Film byl zajímavý, konec nebyl předvídatelný a hlavní postava měla charisma, až se mi nechce věřit, že film je podle skutečné události. Sidney Lumet zkrátka sáhl po námětu, který mu přišel zajímavý a natočil ho. Sice je škoda, že celou dobu byl film podáván divákovi jednostranně a neobjektivně a Lumet jasně dával najevo, kdo je hodný a kdo zlý, přitom by normálně myslícímu divákovi mělo být jasné, že to bylo přesně naopak. Ale i takové režisérské pojetí existuje a proč jednou za čas neudělat z těch zlých a hřešících chudáčky, a z policajtů zkorumpované a soutěžící svině, konec konců to filmu i pomohlo. Lumetovi bylo totiž jasné, že když udělá hlavní postavu zápornou a nechá jí ve filmu říkat takové výroky jaké říkal, divák by si mohl hlavního "hrdinu", a potažmo i celý film, zprotivit. Ale film bavil a hlavní hrdina oslepoval jak porotu a soudce, tak i každého diváka. Příběh se vyvíjel, vyvíjela se hlavní postava a vyvíjely se i pohledy ostatních postav na hlavní postavu, takže nakonec byl DiNorscio všemi litovaný a uznávaný, nepochopitelné ale v Americe je možné všechno. Závěr mi trochu vyrazil dech, byl jsem překvapen, ale spíš negativně neboť, když jsem si uvědomil, že je film podle skutečnosti, nechápavě jsem kroutil hlavou nad lidskou stupiditou a já myslím, že jsem jakožto divák nebyl jediný. Teď k hercům. Je zvláštní, že ačkoli tu bylo hodně postav a tím pádem herců, tak dobré výkony tu byly jen dva. Diesel překvapil a všem dokázal, že umí hrát a že nepotřebuje být jen cool, aby si získal fanoušky. Sice tu moc dramatických situací nenajdete, takže to nebyl přímo herecký koncert, ale svoje hlášky a úderné repliky zvládl Diesel na jedničku a to mi u tohoto herce úplně stačí. Jediný, kdo Dieselovi šikovně sekundoval byl Peter Dinklage a jeho postava. Nejenže působil inteligentně, ale taky lidsky a myslím, že nejen já jsem si ho a jeho postavu ve filmu oblíbil. Jedním dechem: "Zábavný a překvapivě neuspávající "based on a true story" film, který těží hlavně ze scénáře a hlavní postavy, jehož kvalitu ale shazuje režisérova potřeba podávat příběh neobjektivně." "And the winner is Vin Diesel!" Ode mě dostává 70 %.
Man Who Wasn't There, The
The Man Who Wasn't There
Proto mám rád filmy! Každý film je svým způsobem jiný, každý režisér jinak točí a každý herec jinak hraje a tady to je pochoutka. Tento film mě zaujal, možná tím označením "noir", možná díky Thortonovi nebo taky kvůli Coenovcům, kteří režírují tenhle film. Kamera je opravdu skvělá a jenom přilívá ten depresivní olej, který je zde nutný, do filmového ohně. Skvělá volba. Vlastně se tady Coenovcům všechno povedlo. Scénář byl neskutečný. Zápletka byla perfektní i když ke konci už ztrácela na kvalitě. Sledovat příběh muže, který není ničím zajímavý, je samotář a tváří se pořád stejně, pro mě bylo jako objevit něco nového. Neštěstí, u kterého nevíte jestli se máte smát nebo plakat se Coenovcům povedlo zobrazit dokonale. Po nějaké době Vám samozřejmě dojde, že se budou dít jen samé zlé věci, že scénář je napsaný tak, aby každá katastrofa byla spuštěna úplnou náhodou a navíc ještě spustila další katastrofu. Tady Vám dojde, jak moc jsou Coenovci dobří. Mě tedy scénářem vyrazili dech. Jediné, co mi paradoxně na filmu nesedí, je právě styl vyprávění. Coenovci měli potřebu tenhle film vyprávět stylem noir a to znamená, že každou scénku až otravně natahují a podávají co nejvíc obyčejně (respektive nudně). Tenhle jediný fakt byl pro mě těžko skousnutelný. Vůbec Vám nepříjde, když na konci filmu rekapitulujete celý film, že se toho stalo ve filmu tolik. On to taky Thornton vše podává, jako kdyby se nic nestalo, jako kdyby to čekal a to je na jeho hereckém výkonu to nejlepší a zároveň i nejhorší, záleží na divákovi. Já jsem si na to musel zvyknout. Musel jsem si zvyknout na film a až potom jsem ho mohl začít plně prožívat. Jak jsem řekl, scénář podle mě ke konci filmu upadá co se týče kvality. Ne, že bych čekal jiný konec, ale závěr (čili posledních deset minut) se mi zdá už trochu překombinovaný. Jak jsem řekl Thorntonův herecký výkon je hodně diskutabilní. Jedni jeho výkon nebudou chápat a druzí zase vyzdvihovat a já jsem ten, co ho vyzdvihuje, protože mě neskutečně bavil, sice je to dost paradoxní tvrzení, ale je tomu tak. Ten jeho styl jedné mimiky, málo slov a stále klidného tónu mě prostě uchvátil a já jen litoval, že jsem film neviděl v originálním znění. Vtipné je to, že nebyl nikdo jiný stejně mlčenlivý jako hlavní postava a třeba Michael Badalucco nebo Jon Polito si museli natáčení užívat. Hned za Thorntonem, ale u mě jasně vede Tony Shalhoub, který je jako právník neskutečně skutečný. Má charisma a já mu všechno sežral i s navijákem. Jedním dechem: "Temný, depresivní film, který na Vás stoprocentně dolehne. Navíc nekomunikativní Thornton a hyperkomunikativní Shalhoub Vás taky dostanou, film se ale brzdí kde může a tudíž Vás donutí í zívat." Asi mi příliš nesedlo to přílišné noir pojetí, to je jediný negativ tohoto filmu. Všechno ostatní je perfektní! Dávám 70 %.
The Surrogates
Surrogates
Nejnovější film Willise a jelikož je tento pán univerzální herec, chtěl jsem vidět jak se vypořádá se sci-fi žánrem a nejen on, byl jsem zvědavý i na režiséra Jonathan Mostow. Jeho Terminátor byl totiž docela pecka a tak jsem byl zvědav, jestli za těch několik let něco pochytil. No a musím říct, že tihle dva mě ani tak moc nezklamali, jenomže scénáristi Ferris a Brancato, jsou takové typy scénáristů, kteří píšou scénáře k filmům, které se hodí nanejvýš tak na "Premiéra týdne" na Nově. Toho jsem se obával, že je to ten jeden z mnoha filmů, co má velké ambice, ale nedokáže je využít. Vizuálně je všechno perfektní. Sci-fi film snad nebyl ještě nikdy tak "real" jako tady (tohle je samozřejmě trochu nadnesené). Mostow měl přesnou vizi, jak tenhle film natočit a jde vidět, že promyšlenost v tom byla. Úvod filmu je velice slušný a seznamuje nás s dějem a pointou. Láká nás na počáteční vraždu a vše se krásně rozjíždí. Jenže potom se to všechno zasekne na jedné věci, která zkazí celý film, a to je scénář. Scénáristické duo se nachvilku snaží mlžit, nachvilku se snaží divákům kousek příběhu poodkrýt, jenže místo toho, aby film působil tak sympaticky záhadně, kdy se jedinec rozhodne vyřešit připad ve světě plném strojů, film působí spíš tak, jakoby scénáristi vlastně ani v té době nevěděli, jak film zakončí a pořád příběh tahají do jiných a jiných vod, což působí zmateně a otravně. Navíc některé pasáže působí nedomyšleně ba i směšně. Ovšem nejhorší je, že ani nedali prostor hlavní postavě k nějakému viditelnému rozvoji tudíž ani Willisovi nedali prostor k nějakému většímu hereckému výkonu na kterém bych mohl posoudit, zda se po vzoru Smithe hodí i do tohoto žánru. Kdyby jeho postavu alespoň napsali jako hláškujícího "cool" ranaře, určitě by udělali líp, protože v těchle postavách Willis umí chodit. Mostow se to sice snaží zachránit parádními kčními scény, jenže těch je ve filmu poskromnu a jen režie prostě nemůže film udělat nadprůměrný. Herecká stránka taky nějak neohromila a to ani nemohla, neboť se každý herec měl chovat jako robot. Willis, jak už jsem psal, taky nějak moc nezaperlil a ty jeho vlasy s patkou v první polovině filmu byly strašné, ale stydět se za svůj výkon taky nemusí. Jedním dechem: "Vizuálně strašně promakané, ale dějově nikoli, poděkujte scénáristům a pokloňte se režisérovi." Dávám 60 %.
Year One, The
Year One
Už je to hodně dávno, co jsem si projížděl programy kin a narazil tam na tenhle film. Samotný film mě velice zaujal a Jacka Blacka mám jako herce hrozně rád, navíc jsem moc filmů s Michaelem Cerou neviděl, takže jsem si chtěl na tohoto nováčka ve filmovém průmyslu zacelit svůj názor. Jak jsem již řekl, tenhle filmový námět se mi hodně zamlouval, ale abych přiznal pravdu, věděl jsem, že když zde v hlavní roli hraje Black, tak že se o rozhodně o komedii plnou inteligentního humoru jednat nebude, takže jsem vlastně byl připraven i na to nejhorší. Čekal jsem postavy, které hrál Oliver Platt, David Cross nebo Christopher Mintz-Plasse. Prostě jsem věděl co čekat. Ano, musím přiznat, že jsem se ve filmu moc nenasmál, protože zde zněl jen fekální humor nebo erotické vtipy a né, že by mi tohle nějak vadilo, ale když to máte v uších a na očích devadesát minut, už Vám to začíná vadit. Tím nechci říct, že by zde nebyly i nějaké povedené trefné vtípky, ale ve filmu jich je hodně poskromnu. Vlastně největší výrobna zábavy je tu Jack Black a Oliver Platt. Jejich postavy jsou vtipné už samy od sebe a oni je navíc velmi dobře ztvárnili. Pořád si ale stojím zatím, že zpracování námětu je největší plus filmu, protože je to na celém filmu to nejzajímavější a jen samotný příběh donutí diváka těšit se na další minuty. Ano, jistěže se může zde diskutovat o otázce etiky. ale to je přece věc názorů. Já jsem všechny postavy ve filmu znal, znal jsem i jejich příběhy a hrozně mě bavilo sledovat jak se s jejich osudy poperou scénáristé. Jenže scénář je největší houpačka filmu a to znamená, že film na něm kvalitativně klesá, ale i stoupá. Takže mě sice film připadal lehce nadprůměrný, ale ta komediální linka ho u mě shodila na čistý průměr. A nezachránili ho ani herci, jelikož s nimi to bylo podobné. Sice mě potěšily hvězdně obsazené roličky nebo camea (Rudd, Jones, Azaria), ale některé postavy mi tu přišli úplně zbytečné a jaksi jsem nepochopil proč vůbec ve filmu jsou. Navíc Cera zde působil jako bez duše a nedal své postavě vůbec žádné emoce, což mi vadilo. Byl to přesně pravý opak Blacka. Jedním dechem: "Příběh o dvou "turistech", kteří při svých putováních roznášeli fekální humor. Kdyby byl film napsán někým jiným mohla by to být hotová pecka a možná by dosáhl i na ten "Život Briana", ale nakonec z toho je jen průměr." Dávám 50 % a někdy se na to kouknu znova, je to dobrý na zabití nudy.
Perfect Murder, A
A Perfect Murder
Vlastně jsem už od začátku filmu tušil, že to nebude nějaký zázrak, takže jsem od filmu ani moc neočekával. I když mi přišel námět zajímavý, tak ne kvůli námětu. Zajímavý mi přišel z toho důvodu, že se na celý příběh dívalo očima toho špatného, toho záporného. Na filmu vlastně nic špatného není. Nejsou tu nějaké velké přešlapy v čemkoli co se týká filmu, ale ani tu není něco, co by mě nějak více zaujalo. Když se nad tím tak zamyslím, tak nakonec i ten námět byl zajímavý, jen v dnešní době už mám pocit, že jsem ve filmech už viděl všechno, takže mi film přišel takový monotóni, nezáživný. Možná to bylo scénářem nebo režisérem Andrew Davisem, jenž v devadesátých letech točil samé průměrné filmy a navíc některé z nich byly ještě segalovky. Davis podle mě prostě točil podle scénáře a nic svého do filmu nedal. Ačkoli film měl působit napínavě a zvraty měli zvýšit kvalitu filmu, zkrátka ačkoli měl film působit jako thriller, nepovedlo se mu to úplně. Napětí se někde vytratilo a opravdu překvapivý zvrat byl zde jeden z deseti a ne, nebyl to ten v závěru filmu. Tvůrci ve filmu totiž dělají jednu chybu, která znemožňuje divákovi nic netušit. Vždycky totiž nějakým záběrem kamery nebo nějakým dialogem jakoby oznamují příchod zvratu a tak ho divák dopředu očekává. Jediné co jsem si ve filmu opravdu cenil byly herecké výkony, pochopitelně né všechny. Filmu vládne Michael Douglas, jemuž tahle role sedla jako facka. Má na takové postavy image i hlas a jeho ledově klidný tón mě dostával do kolen. :) Michael se nenechal zvyklat ani tehdy, když se karta obrátila a ve filmu začala jeho postava "prohrávat". Ani tehdy jeho výkon neztratil kvalitu a dál suveréně vedl jako nejlepší herec v tomhle filmu. Dokázal to, že ačkoli byl záporná postava, já jsem mu fandil a proto mě jeho herecký výkon tady fascinuje. Další, díky něj si u mě film zvýšil procenta, byl Viggo Mortensen. Tehdy ještě málo známý herec se se svou postavou vypořádal stejně jako Douglas ovšem v menším měřítku. Jeho výkonu jsem zcela věřil i když hrál hodného a milého, i když měl situaci v rukou. Druhý nejlepší výkon v tomto filmu. Bohužel, Gwyneth Paltrow jaksi nepodává jediná, z celého milostného trojúhelníku, nějaký převratný herecký výkon. Je zde taková nevýrazná a působí nudně. Jedním dechem: "Nevýrazný scénář, málo kvalitní režie a dva velice kvalitní herecké výkony. Dokonalá vražda rozhodně není dokonalý film, ale taky nějak neurazí." Dávám 60 %.
Lock, Stock and Two Smoking Barrels
Lock, Stock and Two Smoking Barrels
Debut Ritchieho! Jelikož považuju tohoto pána za režiséra s velkým R a bezpochyby s velkým talentem, nesměl mi tenhle film rozhodně utéct. Ano, je pravda, že Ritchieovky nejsou pro všechny. Ne všichni je pochopí a né všichni si je oblíbí. Musíte snést ten nejčernější angĺický humor a všechny ty postavy, v nichž se vyznáte až na druhé zkouknutí. Musíte snést velmi komplikovaně překombinovaný děj a strašně moc variací se slovem "fuck". Jestli tohle všechno překonáte a nebude to na Vás působit negativně, spíš naopak pobaví Vás to, tak si buďte jistí, že si už potom všechny Ritchieovky oblíbíte. Jasně, že každá Ritchieovka má jinou kvalitu, ale provedení je pořád stejné. Ritchie se stal ikonou a píše a točí neskutečné věci. Ta kamera, která se objevuje v jeho filmech si mě získala už při prvním setkání s Ritchieho tvorbou. A ačkoli tenhle film podle mě není jeho nejlepší, rozhodně se též nemusí stydět, protože je nadprůměrný. U tohoto filmu to všechno začalo a kdyby zde bylo víc herců, kteří by své postavě dali tak reálnou, že by Vám připadalo, že hrají sami sebe, myslím, že by moje hodnocení bylo rozhodně vyšší. Abych Vám trochu přiblížil můj názor na film, tak je tento snímek horší než "Podfu(c)k", ale lepší než RocknRolla. To co mi tady vadilo bylo to, že herecké obsazení nebylo tak dobré jako v jiných jeho filmech. V jeho filmech se vždycky vyskytuje velké kvantum herců a tak musí hrát všichni dobře, všichni musí zahrát tak, aby jim diváci jejich role uvěřili, jinak se jaksi film mine účinkem. Tady představietele čtyř hlavních postav působili značně nevýrazně a tak trochu kazili dojem filmu. Kdyby hráli tak jako Vinnie Jones, Lenny McLean nebo P.H. Moriarty, neměl bych žádné námitky. Pak mě taky námět nebavil tak moc jako u jiných Ritchieových filmů, ale naštěstí tu nechybí typicky humor, spousta cool postav a vygradovaný závěr, takže mě film nějak moc nezklamal. Jak už jsem řekl, tak kromě Flemynga, Fletchera, Morana a Stahama mě zde potěšili všichni herci a to i ti v menších rolích. Nejvíc u mě ale asi zabodoval Jones, ačkoli je to udivující, když si uvědomím kolik prostoru mu tady bylo věnováno, když se ale někde setsakra hodí na svou roli, diváci to zkrátka poznají. :) Jedním dechem: "Ritchie vytvořil lepší, ale i horší kousky. Každopádně, tento film celému světu ohlásil, že novodobé gangsterky přicházejí a filmový nadšenci se budou bavit." Tomuto kousku dávám 70 %.
Star Trek
Star Trek
Hned v úvodu musím přiznat, že jsem ještě vůbec žádný z deseti předešlých Star Treků neviděl, ze všech postav, které se ve filmu objevili, jsem po jménu znal jen Jamese T. Kirka a Spocka (a samozřejmě jsem znal i ten jeho pozdrav :D). Nejsem "trekkie" a sci-fi z padesátých až osmdesátých let mě neskutečně nudí. Proto mě trochu vyděsila představa, že budu sledovat už jedenácté pokračování ságy, v které se vůbec nevyznám a navíc něco málo přes dvě hodiny! Taky jsem ale věděl, že dnešní technika a počítačové triky dělají z většiny sci-fi nevšední zážitek. A mojí důvěru si získal i fakt, že na režisérskou stolici usedl J. J. Abrams. Tenhle pán si mě získal díky tomu, že vymyslel seriál "Ztracení" nebo hodně zajímavý snímek zvaný "Monstrum". Tehdy jsem pochopil, že J. J. Abrams umí nad filmy přemýšlet a že ví, co v dnešní době diváci od filmů očekávají. Navíc své nápady i vkusně a trefně realizuje, takže moje obavy z toho, že se nevyznám v celé ST mytologii, dějí nebo v postavách byly trochu utlumeny. Ze začátku jsem měl samozřejmě ve filmu guláš, ale to jen asi prvních deset minut. Tvůrci to vymysleli velmi dobře. Vrátili se úplně na začátek. Původní postavy, původní události, všechno původní. Jenže tentokrát chtěli navnadit nejen všechny "trekkies", ale i novou generaci (do níž patřím i já). A jak seznámit nevědomé "pozemšťany" s kultovní vesmírnou ságou? No přece vrátit se na samý začátek. Odvyprávět zrození toho všeho s pomocí kvalitních scénáristů a dnešních počítačových triků, akčních scén odehrávajících se ve vesmíru a s odkrytou psychologií hlavních postav. Šli na to dobře! Dneska už filmové fandy nezajímají jen bezduché filmy s těmi hodnými na jedné straně a zlými na druhé. Dneska už diváci nejsou paf z toho, že se koukají na film odehrávající se mimo planetu Zemi a zahrnující jinou rasu, než tu lidskou. A tak tvůrci sepsali opravdu zajímavě znějící scénář, který dneska sice už není originální, ale diváci se ho ještě nepřesytili. Tvůrci si zahrávají s časoprostorem a časovými pásmy a divák se v tom vyzná, to je rozhodně velké plus. Tvůrci si pohralí s jednotlivými postavami a s jejich city a emocemi, což je taky velmi dobře. Sice si tímto nepohráli tak, abych měl při sledování filmu vlažné oči, ale náznaky tam byly, takže mi postavy nepřipadali černobílé. Akční scény a celkově ta triková stránka filmu je strašně cool! Abrams si vychutnával hlavně tohle a jde to vidět! Film mě osobně za celé dvě hodiny nenudil, ale přece jenom jsem ve filmu chybičku našel. Ta chybička se jmenuje humor a Simon Pegg. Né, že by se mi nelíbil jeho výkon, ale celá ta lehoučce komediální složka (která je zde poskromnu rozsetá po celém filmu) opravdu kazila výsledný a konečný vzhled filmu. A herecké výkony? Ačkoli je zde hromada menších (ale talentovaných) hvězdiček. Z celé kupy se mi líbil jenom a pouze Chris Pine. Dostal zde totiž nejvíc místa a role se zhostil opravdu zajímavě! Zachary Quinto zde sice taky hodně hrál, ale jako herec mi zde byl lehce nesympatický a to už od začátku filmu, nevím proč. Možná kdyby se Eric Bana víc snažil, že bych ho zde taky zmínil, ale on se zkrátka nevžil do své role, tak jak měl. Jedním dechem: "Ano, možná je to popcorňák, ale není bezduchý a mě určitě bude bavit i za tři další zhlédnutí, ale kvůli kupce menších chybiček se "trekkies" ZATÍM nestanu." Jelikož mi film opravdu padl do oka, budu hodný a dám mu 90 %.
Escape from New York
Escape From New York
Rozhodl jsem se dát Johnu Carpenterovi druhou šanci. Dosud jsem od něho viděl pouze Mlhu a ta mi do noty moc nesedla. Spoléhal jsem tudíž na to, že Carpenter se úplně jinak (a doufal jsem, že lépe) postaví k futuristické sci-fi akčňárně, než k duchařině. A Kurt Russell nebo Isaac Hayes to měli jistit. Námět zní sám o sobě čistě béčkově a vsadím se, že kdyby se dělal remake, tak by do hlavní role jistě obsadili Jasona Stathama. Že zněl béčkově mi vůbec nevadí. Myslel jsem si, že to bude pravá old school oddechovka, kdy se bude střílet ve spustošeném Manhattanu a Russell bude hláškovat o sto šest. A zezačátku se film rozjížděl opravdu slibně. Od ztroskotání letadla, až po první rozhovor mezi Russellem a Van Cleefem jsem byl přesvědčen, že film bude přesně můj styl. Jakmile ale "Snake" přistál na Manhattanu a začal se po něm procházet jako největší pán věděl jsem, že kvalita pomalu klesá. Jistě, Carpenter přesně vystihl Manhattan jako perfektní vězení, jako špinavou stoku a útočiště pro tu největší havěť a po celý film nezapomněl na atmosféru, která zde opravdu byla, jenže já chtěl vidět více vystřelených kulek, více rozbitých aut a slyšet více "coolových" hlášek hlavního hrdiny, a to jediné mi zde Carpenter nenabídl. Ono by to vlastně ani tak nevadilo, protože pořádná atmosféra kolikrát zakrývá různé nedostatky filmu, ale to by tenhle film nesměl v některých částech působit nudně. Co ale musím pochválit je zakončení filmu. Závěrečná scéna kdy Snake se všemi vyběhne a pomalu, frajersky si jde dál mi vykouzlila takový ten lišácký úsměv na tváři. Opravdu trefné zakončení. Kurt Russell je pro tuhle roli jako dělaný. Image působí drsně (nejvíc asi dělá ta pirátská páska přes oko) a jde poznat, že tehdy se tenhle pán dostával do nejlepší formy, protože působí jako záporně kladný hrdina opravdu cool. Smutné je, že jiné herecké výkonu už ani za zmíňku nestojí a i když nikdo nepředvedl totální podprůměr, nikdo taky pořádně nezaujal, dokonce ani můj oblíbenec Hayes. Jedním dechem: "Futuristickému akčňáku chyběla akce a když pominu tu hlavní, tak i zajímavější postavy. Carpenter cáká atmosféru kde může, ale akci zanedbává. Škoda!" U Carpenterovy Mlhy jsem dal 60 % a ještě jsem si to poté vyčítal. Tady mohu dát 60 % a vím, že budu klidně a nerušeně spát. :)
Uninvited, The
The Uninvited
Sobotní večer a k tomu samozřejmě patří horror. Moje tradice se nezrušila ani tento týden a tak jsem si tedy pustil tenhle snímek. Opět jeden z řady novějších japonských remaků. Tentokrát zcela náhodný výběr. Nezvaná neboli Příběh dvou sester mi během filmu víc a víc připomínal Raimiho "Téměř dokonalý zločin". Film se zezačátku zakládal na stejném principu. Hlavní postava hledá temnou pravdu za pomoci sil ze záhrobí. Tohle je jeden z těch horrorů / thrillerů, které těží nejvíce z lekaček. Bohužel, to napětí, které je z filmu cítit během těch lekaček není (alespoň v menší míře) z filmu cítit po celý film. Když hlavní hrdinka zrovna nezažívá "schůzky" s duchy, máte pocit, jakoby jste se dívali na nějaké drama, kde je hlavní příběh o tom, jak se dvě dcery snaží navyknout na macechu. Ale abych tomuto thrilleru zase až tak neškodil ty lekací scény opravdu fungují. Film je ale spíš takový oddychový. V závěru nám tvůrci všechno odkryjí a všechno vysvětlí, takže nemusíte mít strach, že byste museli nějak moc zaměstnávat svůj mozek. Dá se ale říct, že jestli u filmu budete přemýšlet, dost možná odhalíte celý závěrečný zvrat už dvacet minut před ním. Abych pravdu řekl, tyhle "nečekané" zvraty už mi ani nevyrážejí dech, protože zakončení takových duchařských filmů je povětšinou hodně podobné. Já jen čekám na nějakou duchařinu, která příjde s něčím novějším a originálnějším. Co se herců týče tak zde pořádně hrají jen Browning a Kebbel. Toto ženské duo zachraňuje film od hereckého podprůměru. Nejvíc zde musím zatleskat Browning. Jelikož se na svou roli až strašidelně moc hodí. Milá, neubližná a tichá a ten její úsměv na konci filmu mě úplně dostal. Tehdy jsem si řekl, že asi není lepší herečky pro tuhle roli. Kebbel byla zase perfektní opak Browning a tenhle kontrast filmu velice prospěl. Banks, ačkoli je zde asi největší hvězdou mezi herci, nepředvádí bůhvíjak kvalitní výkon a řadí se zde spíš mezi průměrné herce. Jedním dechem: "Zase další remake, zase další duchařina a opět pro mě neoriginální. Jenže lekačky působí a Browning boduje, takže je z toho nakonec dost slušný průměr." Dávám 50 %.
Milk
Milk
Harvey Milk. Člověk, o kterém jsem já osobně slyšel přednedávnem poprvé a jméno, které v poslední době zkloňuje každý správný filmový fanda anebo jen člověk, který na HBO viděl nějakým způsobem oskary. :) Film Milk byl pětkrát nominován a dvě sošky si odnesl a zrovna v těch kategoriích, které jsem tipoval. Jenže to jsem ještě v té době tenhle film neviděl. Ano, tu sošku za scénář bych mu ještě dal, protože film měl pěkný úvod, pěkný závěr a ty Milkovy proslovy měli taky docela pěkný citový ráz a sílu. Jediné, co scénář občas kazilo byly nudnější politické dialogy. Všechny nebyly nudné, ale některé ano a to je podle mě jediná vada na kráse scénáře. Ale abych filmu dal oskara za herce v hlavní roli, to bych se musel dost přemáhat. Podle mě, ačkoli zde za nynější kvalitu filmu může hlavně Pennův herecký výkon, byl přece jenom lepší Rourke ve Wrestlerovi, ale to je jen o názoru. Teď už ale k filmu. Tenhle film je hodně diskutabilní. Jsou tu totiž diváci, kteří plně tolerují homosexualitu, diváci, kteří nemůžou gaye ani snést a diváci, kterým gayové ani nevadí, ale ani se za ně "nebijí". Já osobně bych se zařadil do té třetí skupiny diváků. Situace homosexuálů v Americe v sedmdesátých letech zde byla sice pěkně osvícená a tak bych neměl daleko ani k utření slzy, kdyby se Milk nezačal v době své "moci" chovat tak, jak se choval. Né, že bych na tuhle politickou ikonu tedy nějak zanevřel, ale už jsem ho neviděl jako nejhodnějšího a nejublíženějšího jakým byl na začátku filmu, ale jako malého vypočítavého hajzlíka, takže jsem ani neměl potřebu gaye litovat a účel filmu byl rázem neviditelnější. Takže mě film neovlivnil tak moc, abych jej tady obdarovával sto procenty, ale určitě je nadprůměrný. Však jak už jsem psal, scénář byl výborně napsán, atmosféra byla cítit už z něj a Milkovy proslovy legendárně začínající: "Jsem Harvey Milk a přišel jsem Vás naverbovat!" měli obrovskou sílu. Gus Van Sant také zabodoval. Nenašel jsem ve filmu žádné rušivé momenty a dokonce ani ve scénách, kde se objevují i pravé autentické záběry. Sant tyto záběry do filmu tak dobře zakomponoval, že to nemůže žádnému divákovi vadit. Co se týče herců, tak na Pennovi zde stojí celý film a Penn to ví moc dobře, proto hraje jak o život a jeho ztvárnění gest a grimas Milka jsou neskutečné. Další, kdo stojí za zmíňku je Brolin, jehož oskarová nominace byla naprosto oprávněná (dál bych už ale nešel). Velice dobře poznáte moment, kdy mu přeskočí. Velice dobře poznáte vztek a další rozzuřené pocity, proto mu musím zatleskat. Emile Hirsch zde taky dobře hraje, ale na kvality Penna a Brolina nedosáhl, ale jde poznat, že i do kvalitních rolí se velmi dobře vciťuje. James Franco, ačkoli není herecký rušivý, zde moc herectví nepředvádí a dal by se klidně nahradit někým lepším. To už byl lepší i ve Spider Manovi. :) Jedním dechem: "Dobře napsaný, kvalitně zrežirovaný a zahraný snímek, ale i navzdory tomu, si z něho na prdel nesednu, protože má pár momentů, kdy nudí a kdy se klidně dají scény přeskakovat." Stejně si myslím, že akademie dala Pennovi oskara jen proto, že hrál postavu homosexuála a oni si chtěli napravit reputaci. :D Filmu dávám 70 %. P.S.: Takhle se rozepsat jsem ani neměl v plánu. :D
State of Play
State of Play
Dobře, přiznávám. Pro tenhle film jsem neměl nějaký zvláštní důvod k jeho zhlédnutí. Opět mě přilákal k tomuto filmu typický důvod. Prostě mi tenhle film připadal zajímavý a je už zcela nepodstatné jestli kvůli námětu nebo kvůli dobře vypadajícímu hereckému obsazení. Abych pravdu řekl, nikdy jsem thrillery kde se řeší politika nějak moc nemusel. V těchto filmech většinou (až na vyjímky) bývají nudné dialogy, spoustu nudných dialogů a nakonec se těmhle filmům nepodaří ani pořádně vygradovat. Na tenhle film jsem ale spoléhal, protože se mi nezdál jako typický politický thriller a navíc zde bylo plno hereckých es, tak proč nedát šanci a nestrávit odpoledne u tohohle filmu? Osobně si tedy myslím, že tento film je hodně diskutabilní. Někomu může připadat nepředvídatelný, ale jiný divák oproti tomu zase může tušit zakončení filmu už po první půlhodině. Jindy může zase někomu film připadat neustále zajímavý a jiný divák zase ve filmu najde pár nudných nebo zcela nepotřebných scén. Jedno je však jisté. Chybí tu ta thrillerovská atmosféra. Sice ne po celou dobu filmu (viz. scéna v podzemní garáži), ale stejně bych čekal trochu vygradovanější nebo alespoň dramatičtější zakončení. Na druhou stranu, ale musím uznat, že film měl spád, nestál na jednom místě a pro ten typ diváka, který nějakým způsobem nevytušil zakončení filmu, by film mohl být příjemným zážitkem. Navíc nikdo z toho kvanta áčkových herců, co zde hráli film nekazil nebo mi ve filmu nevadil. Russell Crowe hrál výborně. Je to velmi zkušený herec, to se o něm ví a tady to hezky potvrdil. Jiskření mezi ním Robin Wright Penn bylo vidět i citět. Ben Affleck se tady snažil o nějaké to hraní a já bych mu to i uvěřil, ale nebylo to nejlepší. Rachel McAdams na to, že moc filmů zasebou ještě nemá a tohle je asi její první vážná role, se jí zhostila velmi dobře a i když podle mě nějak obzvlášť nezazářila, taky nic nezkazila a to je přece hlavní. Obdivuju Helen Mirren, že v i tak malém prostoru si jí nejeden divák určitě dokázal zapamatovat. Tady mi byla hodně sympatická a ukázala svůj talent. Velmi dobrý výkon. A nakonec Jason Bateman. Jen škoda, že si na scéně nepobyl delší dobu. Výkon, který předvedl se mi totiž moc líbil a jeho postavu zahrál skvěle a s předhledem. Perfektní ukázka herectví! Jedním dechem: "Politicko-nepolitický thriller, který má spád a velmi slušně graduje, ovšem v některých scénách nudí a postrádá atmosféru tam, kde je jí třeba. Herci však kvalitu filmu nadzvedávají." Na mě ale film působí spíš jako jednohubka. Dávám 70 % s odřenýma ušima! :)
I Love You, Man
I Love You, Man
Na tenhle film jsem se docela těšil. Námět mě až tolik nezlákal, ale spíš jsem byl hodně natěšený na Jasona Segela s jehož příchodem na scénu jsem si sliboval další dobrou komedii podobnou předešlému Segelově filmu "Kopačky". Těšil jsem se na další Apatowskou komedii, ale bohužel, toho se mi nedostalo. Možná je to zajímavý námět, ale když posloucháte jeho znění už Vám z toho čouhá spíš romantická komedie, než komedie dnešní doby. Ano, Segel a některé trefné a povedené scénáristické seky tenhle film alespoň z části vytahují ze škatulky romantických komedií, ale né zase natolik, abych tento film přestal jako romantickou komedii brát. Film nejvíc klopýtá na scénáři. Se scénářem je to tady jak na houpačce. Některé postavy Vás baví a některé Vás nudí, některé dialogy jsou trapné a některé naprosto geniálně vtipné. Ve filmu prostě přeletávate z nedprůměru do průměru a jde jen těžko rozpoznat kde tedy film zůstane nastálo, jestli v průměru nebo o něco výš. Hlavní postava, ačkoli jí Paul Rudd hraje bezkonkurenčně, je špatně napsaná a tedy alespoň na mě působila ve většině scénkách trapně. "Kámoš k pohledání" má navíc, než jak nakonec dopadl, ale dopadl tak jak dopadl, protože režisér a scénárista John Hamburg prostě neumí přetransformovat zajímavě znějící námět na zajímavě vypadající námět a to je asi největší bolístko filmu. Jde i o to, že se Vám spíš víc vryjou do paměti vedlejší postavy, než ty hlavní. Já si například postavu Douga v podání Thomase Lennona budu pamatovat déle, jak postavu Zooey v podání Rashidy Jones (mimochodem Zooey je další nudně působící postava ve filmu a Rashida Jones jí hraje takovým neutrálním způsobem). Za to Jason Segel nezklamal a hodných a neubližných ňoumech nám předvedl, že umí zahrát i jinačí komediální charakter a to velmi dobře. Vždycky když se objevil na scéně, tak jsem se hodně bavil a právě postava Sydneyho a herecký výkon Segela je to, co dělí tenhle film od čiré romantické komedie. Stejně se z mého pohledu film nestál nadprůměrný, protože ačkoli tvůrci vymysleli pár hodně dobrých gagů, nepropracovali postavy a to je hodně velká chyba. Jedním dechem: "Z kámoše k pohledání se překvapivě (mysleno upřímně) nestal film k pohledání. Film mě přesvědčil o talentu Segela a o nedostatcích Hamburga. Kdyby totiž Hamburg uměl psát lépe a točit zajímavěji, byl by z tohoto námětu bezpochyby mnohem lepší snímek!" Dávám to, co mi vyšlo při sečtení všech plus a mínus filmu, dávám 50 %. A na film se (kdo ví jestli) kouknu až za nějakou tu delší dobu.
Casualties of War
Casualties of War
Už ani nevím, kdy jsem naposled viděl nějaký ten válečný film. Né, že bych tenhle filmový žánr neměl rád, ale válečné filmy se mi vždycky nějakým podivným způsobem "vyhnuly". A protože tedy nejsem žádný (ani průměrný) znalec válečných filmů, když jsem dostal do rukou tenhle film a viděl jméno režiséra a na tehdejší dobu velmi slušné herecké obsazení, neváhal jsem a film jsem si co nejdřív pustil. Nevím, jestli jsem kdy vůbec viděl film z Vietnamu (kromě Ramba :) ). Film na mě působil tak jak měl na diváka působit. Nejdřív jsem fandil všem americkým vojákům a všichni byli v mých očích frajeři, jenže potom se jeden frajer jménem Sean Penn zbláznil a karta se úplně obrátila. De Palma docela totožně vystihl zvěrstvo, které američtí vojáci dělali a Sean Penn spolu s Donem Harveym tomuto zvěrstvu vtiskli reálnou tvář. Jasně, že mi došlo, že film je trochu přibarvený, že do děje je zasazeno pár extrému a hlavně byl zde vytvořen heroický maník, který vždycky jedná ve jménu dobra atd., ale to hlavní a to pravdivé - otázka etiky a otázka správného rozhodnutí je tu velmi dobře znázorněna a o to jde. Válka je zde podána reálně a charaktery lidí (vojáků) taky. Taky se mi zde líbí že De Palma je přesto, že ve filmu "háže špínu" na americké vojstvo, není úplně jednostranný a nezastává se partyzánů. Chtěl vyjádřit, že zlí lidi, co dělají špatná rozhodnutí jsou všude. A co herecká stránka? Michael J. Fox ačkoli zde hraje výborně a nemusí se za svůj výkon stydět, jeho image se do válečného filmu prostě nehodí a tak i navzdory skvělému výkonu mi zde prostě neseděl. Sean Penn je jako záporák výborný. Zvrácený, chytrý a lstivý. Prostě nejhorší kombinace vlastností jaké může Váš nepřítel mít a Penn se do té postavy vžil a užíval si jí, to šlo vidět. Don Harvey byl druhý takový. Chvála oběma těmhle hercům! Johna C. Reillyho a Vinga Rhamese mohli klidně nahradit jiní dva herci, protože oni zde byli zcela nevýrazní. Rolička Johna Leguizama potěšila, ačkoli to byla jedna z jeho prvních rolí, takže tehdy ještě toho talentu moc neměl, ale už tehdy se mu blýskalo na lepší časy. Jedním dechem: "Lehce nadprůměrné válečné drama, které mě potěšilo, ale chyběla mu atmosféra a tak i když zde bylo pár srdceryvných scén, byl jsem stále chladný jako led. De Palma si měl dát víc záležet." Dávám 60 %.
Beverly Hills Ninja
Beverly Hills Ninja
Bohužel mám smutnou zprávu pro filmové intelektuály, pro které je filmovou svatyní psychologický film nebo "velmi chytrá" komedie. Musím Vám oznámit, že existují i komedie tak stupidní, že je to až k popukání. Možná to tak nevidí každý, ale já se třeba u téhle komedie perfektně bavil. Tenhle film je moje srdcovka z dětství! Vzpomínám si, jak jsem si tenhle film vždycky půjčoval ve videopůjčovně a pouštěl si ho třicetkrát zasebou. Tenkrát mi tenhle film přišel geniální, ale já byl tehdy jen desetiletý kluk bez žádných větších nároků na filmovou kvalitu. Když jsem tedy našel tenhle film, utřel jsem slzu v oku zapříčiněnou vzpomínkami a povinně jsem si ho ihned pustil. Chris Farley, budiž mu země lehká, byl velmi kontroverzní osoba v Hollywoodu. Jedni ho zatracovali a druzí respektovali, a to všechno kvůli postavám které hrál. Postavy byly vždycky poměrně stejné. Vždycky hrál obézní trouby, které zkazili co jen mohli. Řekl bych, že nic jiného hrát neuměl ale to je jedno, protože v tomhle filmu podal jeho nejlepší výkon. Jeho postava byla zde odlišná tím, že ačkoli to byl trouba, nebyl zase až takový ňouma a přece jen něco uměl. To se mi na tomhle filmu líbí. Samozřejmě, že když jsem se díval na film dneska, přišel mi snímek jako naprostá stupidita a ačkoli jsem se smál, už to nebylo tak od srdce jako dřív. Haru měl dobré seky a skvělé trapasy, které ovšem působili víc trapně, než vtipně. Chris Rock coby Joey mi zde pořád připadal sympatický a myslím si, že kdyby tenkrát dali scénáristi téhle postavě o trochu větší prostor nebo alespoň připsali pár scén s Farleym, vůbec by filmu neuškodili, ale co už. Nicollette Sheridan je přesně ten typ herečky, která se hodí do takovýchto filmů. Ten typ s dobrou vizáží, ale špatným hereckým výkonem. Tady bylo totiž jedno jak hraje, protože všechnu pozornost na sebe přitáhl Farley. Robin Shou se jako Gobei pokusil odtáhnout od škatulkování Mortal Kombatu a i když se mu to odškatulkování podle mě moc nepovedlo, přesto mi byl zde sympatický a vůbec nic nekazil. Jedním dechem: "Ano, je to hovadina pro tu hrstku diváků. Jenže ona to hovadina být měla! A i když to někomu příjde jako strašná trapárna, já to viděl jako komedii už jako dítě a vidím to jako komedii i teď." Kdyby teď tohle psalo mé desetileté já, dostal by film rovných 90 %. Já už mám v sobě ale trochu úsudku a tak srazím 30 %. Filmu dávám 60 % a určitě na něj kouknu někdy zase!
Obsessed
Obsessed
Tento film má jednu velkou nevýhodu. Ačkoli má lákavé herecké obsazení a je tudíž pro některé zajímavý, pointa celého filmu působí už na poslech až neskonale nudně, stereotypně a klišovitě. Ve filmu se totiž odehrává to, co už jsme totiž viděli v desítkách áčkových filmů a ve stovkách béčkových filmů. Do kina bych na tohle rozhodně nešel. Prostě by se tenhle film uchytil možná tak na Nově, ale pro prvotřídní jízdu plnou napětí, při kterém si budu až kousat nehty to vážně nevypadalo ani z dálky! Ano, pro nenáročného diváka by to byla před dvaceti lety pecka a možná by tenhle snímek i hltal, ale pro všechny ty, co se ve filmech vyznají (a v dnešní době už ani ne jen pro ty), tenhle film působí jako remake nějakého béčkového filmu. A protože režisér Steve Shill měl zatím zkušenosti jenom se seriály a ani v nich ta jeho režie nějak neperlila, zůstává tento film pořád béčkem s tím rozdílem, že má některé i prvoligové herce. Takže pořád to stejné akorát v jiném kabátě. Scénárista David Loughery se zde taky moc nepředvedl. Napsal scénář s mnoha klišé scénami a celkově tak film působil dost kýčovitě. Navíc podle mě ani postavu Lisy dostatečně nevygradoval do té správné a opravdové šílenosti a tak jsem si v tomhle filmu ani moc toho napětí neužil. Řeknu to tak. Kdybych byl dost hodný a přivřel trochu oči, dal bych filmu 50 %. Jelikož jsem ale viděl i tu závěrečnou "bitku mezi holkama" a ta na mě nepůsobila zrovna jako vhodné zakončení takového typu filmu a vůbec mi to připadalo přehnané. Dále už si ale nemám na co ztěžovat. Herecké obsazení film co se týče kvality táhne nahoru, ale ani dobří herci nedokážou vším ostatním zbabranou kvalitu filmu dotáhnout až tak nahoru, aby se o tomto snímku dalo říct, že je nadprůměrný. Idris Elba je v hlavní roli velmi sympatický, ale jeho postava zase utrpěla na scénáří. Jeho postava je zde vykreslena jako perfektní manžel a to mi příjde dost "americké" a tudíž směšné. Jinak na mne ale jako herec opravdu příjemně působil a tak jsem si scény s ním i docela užil. Ali Larter tahle role jde, ale zase jí uškodil scénář. Nevadilo by přidat do scénáře pár extremních scén, přidat vydíračky a pasti, a bylo by hned zajímavější se na film dívat jenže, bohužel. Beyonce Knowles zde moc nezáří. Vlastně zde na mě působila dost nepotřebně. Jedním dechem: "Film mi připadal jako kopie televizního filmu, s pár áčkovými herci, ale pořád se stejnou kvalitou, s kvalitou, která by se hodila opravdu hodila jen do televize." Filmu dávám 40 %.
I Think I Love My Wife
I Think I Love My Wife
Popravdě já ani nevím proč jsem se koukal zrovna na tenhle film, když jsem předem věděl, že to bude blbost a měl jsem ještě k tomu na výběr mnoho lepších filmů, ale asi to bylo kvůli mému oblíbenci v hlavní roli - Chrisu Rockovi, neskutečně sexy Kerry Washingtonové nebo jen kvůli jeho krátké stopáži, ale rozhodně jsem dnes neviděl kvalitní film. Chris Rock je dobrý komik, jeho vtipy jsou opravdu vtipy a díky té komediální lince není tenhle film skutečný odpad, ale jakmile dojde na to, aby ve svém scénáři zajel do dramatických nebo romantických vod nebo jen když zasedne na režisérskou židličku, kvalita jde dolu a to zjistili asi všichni kdo se na tenhle film podívali. Ony ty vtipné scénky a gagy se opravdu povedli, ale není to čistá komedie a aby jsem tomu mohl říkat romantická komedie, musel by to natočit někdo jiný, než Chris Rock. Nepochybuju, že ve výběru herců měl jasno a výběr herců je zde opravdu povedený, ale ty přešlapy ve scénáři dokážou opravdu hodně zkazit celý film. Ve filmu se střídali nudné, zábavné a zajímavé scénky a na tenhleten mix jsem si teda alespoň já nedokázal zvyknout, bohužel. Rockovi šlo o dobrou věc, na filmu to jde poznat. Vzal příběh, který mu připadal dobrý, vrazil tomu špetku humoru a svých partnerských zkušeností a celé to trochu převedl do černé komunity (nechci aby zo znělo rasisticky, ale nevěděl jsem jak jinak to napsat). Zkrátka chtěl zase někdo udělat film, kde se hlavní hrdina napraví a to je všechno. Nemělo to nic víc, nic míň a navíc jde poznat, že to točil komik, protože celá ta citová a emocionální stránka se jaksi ztratila a nahradila jí ta komická. Kdybych se na film nedodíval až do konce, dal bych mu 50 % a s klidným svědomím šel do dalšího filmu, ale jelikož jsem se do konce dodíval a viděl tu hroznou a falešně nazpívanou manželskou písničku, která se do tohoto filmu vůbec nehodila, musím okamžitě zrazit 10 % dolů. Co se týče herců, tak v podstatě nemám co vytknout. Chris Rock je vtipný když má, jeho mimika je taková jakou jí film zrovna vyžaduje a nebýt špatného českého dabingu, neměl bych k jeho postavě a hereckému výkonu co dodat. Kerry Washington byla nejen neskutečně sexy, ale pro svojí postavu se perfektně hodila, protože ačkoli ve filmu hrála její postava rušivý element, který bortí manželství hlavní postavy, vůbec mi nepřipadala jako mrcha a to je podle mě fascinující. Steve Buscemi a Edward Herrmann už potom zde působili jako příjemné sympatické třešničky na dortu. Jedním dechem: "Průměrná romantická komedie s perfektními herci, ale naprosto zbabraným zakončením, které opravdu nemuselo být!" Dávám 40 %.
Talladega Nights: The Ballad of Ricky Bobby
Talladega Nights: The Ballad of Ric
Will Ferrell a závody Nascar! Už jen tohle zní šíleně a já jsem věděl, že když Ferrelll nezkazí svůj herecký výkon, může to být hodně dobrá komedie. A jak to dopadlo? Dopadlo to tak, že myslím, že jsem právě viděl Ferrellův nejlepší film. Nemyslím je herecky, ale taky scénáristicky. Závody Nascar jsou podle mě asi nejnudnější sport na světě, ale tady jsem si je docela užíval. Film je opravdu vtipný, ale né pro každého. Musíte brát jako takový hlavně ten americký humor, pravý sprostý americký humor. Takový ten Frat Packovský a budete se u filmu přijemně bavit. Když Ferrell psal scénář nenechal všechny vtipné gagy a monology jen pro sebe a to je asi největší plus, jelikož v mnoha ostatních filmech byl ohledně tohoto trochu sobecký a tím těm filmům docela škodil. Taky zde nepřehrával a to mu musím zatleskat, protože on dost často v nějaké své roli přehrává. Zkrátka film nestojí jenom na něm, dává šanci zavtipkovat i jiným hercům a scénáristicky je hodně vyvedený, takže to jsou asi největší plusy filmu. Mínusů má u mě film jen málo, Vlastně podle mě jediné velké mínus je to, že film zbytečně dlouhý. Kdyby tvůrci vtipné scénky neprodlužovali, kdyby herci v monolozích a dialozích neimprovizovali, filmu by to vůbec neubralo na hodnocení. Jinak Vás ale čeká šílená jízda, díky které zažijete úžasné Ferrellovy motlitby, Cohenovy homosexuální manýry, Reillyho "inteligentní" řeči a Coleův osobitý styl výuky řízení, a jestli Vás tohle nedostane do kolen, tak nejste ne stejné vlně humoru jako tenhle film a můžete si hledat jinou komedii. Jak jsem již tak lehce zmiňoval, herecky zde neboduje jenom Ferrell, ale i jeho filmový parťák Reilly, jenž svojí stupiditou rozesměje diváka na sto procent a pak je tu ještě Sasha Baron Cohen. To je kapitola sama o sobě. Řekněte mi, v jakém filmu Cohen neexceloval? Tady hraje homosexuálního francouze a já mu to od začátku žral, protože hrál a hláškoval jak o život! Jedním dechem: "Šílená jízda humoru v autě, jenž řídí Ferrell a na sedátku spolujezdce najdete Cohena. Na tuhle jízdu jen tak nezapomenete!" Filmu dávám bez ostychu 80 % a kdyby nebyl tak přehnaně dlouhý, tak bych dal klidně i víc!
Take The Lead
Take the Lead
Dobrá, někdo možná může namítnout, že na filmy takového žánru či typu se už nemá cenu ani dívat, protože je vlastně všechen děj v jádru stejný a jediná odlišnost je v tom, že se kompletně vymění herci. Já jsem ale zastáncem jiného názoru. Tyto filmy, čili filmy o tom, jak se jeden člověk rozhodne "polepšit" skupinu delikventů, mají sice stejnou pointu, ale přesto se od sebe nějak liší. Ať už je to "Let's Dance", "Coach Carter" nebo "Mezi řádky" vždycky to v sobě má něco jiného, něco nového a něco zajímavého. Navíc všechny tyto filmy dokážou navodit tu správnou dramatickou atmosféru a i když víte, že film samozřejmě skončí happyendem, přesto si nervozně koušete nehty. A právě proto mám tenhle žánr rád. Když se navíc vezme perfektní herec do hlavní role, není co řešit. U "Tančím, abych žil" na to režisérka Liz Friedlander zase jinou cestou. I když se zde samozřejmě řešily všechny ty rodinné problémy a "výběr správné cesty", přesto mi nepřišlo, že by se režisérka u takovýchto scén nějak zdržovala. Ukázala jenom to nejpodstatnější a střih. V tomto filmu se neřešila ulice nebo zanedbanost na americké mládeži, v tomto filmu se řešila mládež. V tomhle byl tenhle film zajímavý. Film neměl na nic upozornit, neměl divákům v podstatě nic sdělit, byl to "jen" obyčejný příběh party mladých studentů a jednoho učitele. Co se týče herců, nemám si na co ztěžovat. I když abych pravdu přiznal, prvních deset minut mi zde Antonio Banderas nějak neseděl. Pořád jsem si herce jeho kalibru neuměl představit v "nápravném filmu" (popravdě jsem se divil, že to vůbec vzal). Jenže netrvalo dlouho a Banderas si mě získal. Nevím jestli to bylo tím jak bravůrně hrál nebo jak sympaticky a lidsky působil, ale získal si mě. Myslím, že skutečný Pierre Dulaine musel být jeho hereckým ztvárněním sama sebe velice potěšen. :) Poté se zde objevili ještě takové menší hvězdy jako Alfre Woodard, Yaya Da Costa nebo Jenna Dewan a o zábavu bylo postaráno. :) Jedním dechem: "Příjemně jsem protančil filmem, ačkoli nevím, jestli ho někdy protančím znova, protože spíš působil jako lehoučce nadprůměrná jednohubka." Dám 70 % a to mám jen kvůli Banderasovi.
District 9
District 9
Neuvěřitelné! Tak by se tenhle film dal shrnout do jediného slova. Režisér a scénárista Neill Blomkamp, přišel v dnešní době, kdy je ve filmech možné už opravdu všechno s příběhem, který by někoho jen tak nenapadl a ještě k tomu udělal už tak dost zajímavě znějící film ještě víc zajímavějším tím, že se rozhodl točit to jakousi prazvláštní dokumentární kamerou! Ano, právě ten dokumentální styl kamery je asi nejvíce diskutabilní a kontroverzní. Jedni ho žrali, pro jiné to zas bylo sousto, které jen tak nespolknete. I já jsem měl problém si navyknout na tento odlišný styl výpravy a abych pravdu řekl, měl jsem pocit, že Neill Blomkamp to s těmi rozhovory trochu přehnal, bylo jich zde až moc a taky na mě působili nedůvěryhodně, nevím jakto. Co se týče děje, tak jsem se prvních asi patnáct minut nudil. Teda, abyste to správně pochopili, žasl jsem sice nad tím, jak někdo může udělat takové triky za v dnešní době docela málo peněz nebo jak může někdo něco takového vymyslet, ale co se týče děje, tak v prvních minutách byl pro mě jaksi nudný. Film se pro mě pořádně rozjel až když hlavní postavě sundali sádru z ruky. Tehdy film dostal alespoň nějaký děj. Určitě neskrývám obdiv jak k Blomkampovi, tak k Jacksonovi, ale jako až taková bomba mi to nepříjde. Jasně, i když je to film o mimozemšťaněch, tak působí docela věrohodně, navíc ty úžasné triky se opravdu nedají přehlédnout a celkově je to asi nejlepší sci-fi film posledních doby, ale přesto má mouchy. Stovkou nebo devadesátkou bych ho nikdy neodměnil, protože mi v některých scénách film příjde spíš jako počítačová hra a některé scény mi příjdou malinko delší, než je zdrávo. Jestli tvůrci čekají na ohlasy, tak už teď vím, že bude dvojka, protože tenhle film udělá neskutečné halo a já se na dvojku klidně rád podívám, ale vynášet do nebe tenhle film nebudu, maximálně doporučím. Co se týče herců tak tady můžu soudit jen hlavního představitele, Sharlta Copleye. Ten na to, že to vlastně je jeho debut hraje opravdu přesvědčivě. Skládám poklonu! Jedním dechem: "Typický příklad pravého sci-fi, typicky příklad rčení: Za málo peněz, hodně muziky., ale i tenhle film má nedotáhnuté šroubky a pár hluchých míst, bohužel." Dávám 70 % a ještě podotknu, že za víc jak polovinu mých procent může jen a pouze "look" filmu.
16 Blocks
16 Blocks
Čistokrevný willisovský akčňák se mi sice nedostal, ale kupodivu mi to ani tak nevadí. 16 Bloků byl přesně ten typ filmu, který jsem potřeboval vidět. Jde tu jen o napětí, co se týče děje, tak nás na začátku sice trochu uvede do neznáma (a to většinu lidí potěší), ale nemá cenu jásat předčasně, protože v průběhu filmu se film stejně zvrhne do stejných kolejí jako každý průměrný akčňák. Tím, že se ve filmu pohybují jen v rozmezí několika bloků Vám musí být jasné, že film bude stavět hlavě na akčních scénách a "dramatických" zvratech, kdy jednou budou mít navrh ti hodní a podruhé ti zlí. Jak říkám, úplně obyčejný průměrný akčňák. Ve filmu najdete klasické kliše scény a hlavně závěr, který jste stejně tipovali už od začátku. Film Vás nepřekvapí (on vlastně ani nechce, i když to tak na začátku vypadá), film Vás chce jen a pouze pobavit a to splní. Sice je skoro stejný jako tisíc jiných akčních filmů, ale koho to mrzí, když se u filmu docela slušně baví. Kterého diváka trápi to, že předem ví, co hlavní postavy udělají, když se dobře baví? Navíc nám film mezi akčními scénami plných létajících kulek (to je dost nadnesene) odkrývá i charaktery a tajemství hlavních postav, které opravdu dokážou někdy překvapit (alespoň něco, když děj selhal). Ona přidává filmu i funkčnost mezi Willisem a Defem. Mě tedy narozdíl od některých přišel Mos Def snesitelný. A ta partnerská "chemie" byla mezi těmito dvoumi opravdu znatelná. Bruce Willis tady hraje pokulhávajícího stroskotance a divák by řekl, že to musí být nezvyk ho vidět hrát takovou postavu, když byl vždycky za hláškující akční hvězdu, ale věřte mi, Bruce je natolik kvalitní herec, že když uvidíte ten jeho stářím unavený a utrápený pohled, tak mu roli naprosto uvěříte. David Morse je taktéž vynikající. Takové charaktery mu padnou. Klidné a chladné záporáky má v malíčku a tak si divák nemůže z herecké skvadry stěžovat ani na něho. Jedním dechem: "Děj nepřekvapí, ale zabaví. Herci splní očekávání a zabaví. Úplně obyčejný akčňák, který ale není jednorázového typu." Jak jsem řekl, je to úplně obyčejný akčňák a já bych mu dal 50 %, ale pokulhávající Willis, ukecaný Def a strašidelně chladný Morse na mě natolik zapůsobili, že přihodím ještě 10 % navíc. Filmu tedy dávám 60 %.
Drag Me to Hell
Drag Me To Hell
Jelikož jsem horrorový nadšenec a už poměrně dlouhou dobu jsem neviděl žádný (natož kvalitní) horror, vkládal jsem do "Stáhni mě do pekla" velké naděje. Samu Raimimu jsem důvěřoval, protože jsem od něho už viděl (když pominu Spider-Many) třeba "Téměř dokonalý zločin" a ten mě opravdu mile překvapil. Pochopil jsem, že Raimi je ten typ režiséra, který umí perfektně navodit atmosféru a tak se mu v horrorovém žánru musí dařit natáčet filmy. Jenže Raimiho filmy neznám moc dobře, a tak jsem čekal něco ve stylu Téměř dokonalého zločinu avšak tento film je údajně ve stylu Evil Dead 2 (který jsem samozřejmě neviděl). Tudíž mě scény jako poblití mrtvolou nebo ústní "vyvrhnutí" kočky docela zaskočilo. Abyste pochopili, já dokážu snést v horroru komické prvky. Nebojím se jich, nijak mi to nekazí dojem z filmu a ani mě to nijak nepohoršuje, ale jak se říká: "Všeho moc škodí" a tady to podle mě Raimi přestřelil. Buď to je komický film s prvky horroru anebo horrorový film s prvky komedie, u mě to nemůže být půl napůl. Snesu filmy jako "Vřískot" nebo "Lidé pod schody" od Wese Cravena, ale když zde Raimi vykouzlí v jedné scéně perfektní horrorovou atmosféru plnou napětí a v druhé scéně zparoduje a zesměšní čaroděje, příjde mi to velice kýčovité a i když se té scéně zasměju, po chvíli mi dojde, že se to zde vůbec nehodilo. To u mě asi nejvíc znehodnotilo film. Navíc některé ty komické scény byly už vážně přehnané. Ovšem musím přiznat, že co se týče atmosféry, Raimi jí tady vytvořil tuny a to i navzdory tomu, že filmoval látku o tak nevěrohodných postavách jako jsou čarodějnice. Lekačky byly opravdu dobře provedeny a nepůsobily divně, a to je co říct. Takový konec, jak ho Raimi udělal jsem tak trochu očekával, takže mě vlastně konec vůbec nepřekvapil. Teď k hereckým výkonům. Myslím, že Alison Lohman je pro takovéto typy horrorů perfektní výběr. Dokáže zahrát jak plachou a bojácnou zastánkyni etiky a dobrých mravů, tak i pomstychtivou a naštvanou mrchu tudíž jsem jí její výkon zde věřil a neměl jsem důvod k opaku. Lorna Raver se role čarodějnice zhostila nečekaně dobře na to, že je to spíš hvězda televize. Z poloviny za to sice může make-up, ale počáteční scéna v bance byla taky velice kvalitně ztvárněna. Jedním dechem: "Pochopil jsem, o co Samu Raimimu šlo. Bohužel, podle mého názoru chtěl Raimi trochu moc zdůraznit komediální linku. Ale co se týče atmosféry, nemůžu stěžovat." Dávám 60 %.
Alpha Dog
Alpha Dog
Za tento víkend jsem viděl filmů podle skutečné události až dost. Myslím, že tenhle film je poslední takého typu na delší dobu. Alpha Dog je přesně takový jaký jsem čekal. Už když jsem četl stručný obsah, tak jsem věděl, že to až taková pecka nebude, ale vzhledem k tomu, že jeho herecké obsazení bylo nepřehlidnutelné, nakonec jsem tomuto filmu podlehl. A kupodivu nebyl ani tak nudný jak jsem si myslel. Když je totiž celý film o bohatých amerických teenagerech, myslím, že se málokterý divák doslova nudí. Jedním z mnoha cílů tohoto filmu je nám, divákům, ukázat rozežranost dnešních dětí a následky, které nastanou jakmile si zvolí špatnou cestu (jako by to žádný rozumný člověk nevěděl). A tak tedy film ukazuje bujaré večírky alá kdo toho víc vypije dostane odměnu, takže si myslím, že nuda by opravdu žádného diváka zastihnout neměla. To, že jsem se u filmu nenudil, ale neznamená, že ho považuji za povedený! Na to, že to mělo být drama to nemělo atmosféru a pořádný nával emocí se tedy alespoň u mě objevil až teprve při závěrečné "popravě". Tvůrce filmu Nick Cassavetes opravdu ani nedbal na příběh, který díky tomu působí stupidně. Film působí jako jedna velká párty a to je špatně. Navíc nápad Cassavetese zapasovat do filmu falešné dokumentární rozhovory byly totálně mimo. Už když se v takovéto scéně objevil Willis jsem koulel očima, ale na závěrečný pětiminutový hysterický výstup Sharon Stoneové dlouho nezapomenu. Jediné, co filmu zvedlo kvalitu byly některé herecké výkony. Ben Foster byl výborný! Měl být nominován na oskara! On charaktery šílenců umí, o tom mě přesvědčil už ve filmu "Rukojmí". Tohoto herce je vhodné sledovat, protože o něm ještě uslyšíme. Kupodivu se mi zde líbil o výkon Justina Timberlakea. Nepřehrával a svojí role se zhostil výtečně. Jeho výkon byl lepší, než třeba výkon Emila Hirsche, který tady působil divně. Role mu prostě nepadla, to šlo poznat. Jedním dechem: "Milé děti, povím vám pohádku o pár jiných dětech, kteří pořád jenom pařili, pařili a pařili, až jednoho kluka zabili. Tato pohádka se jmenuje Alpha Dog!" :D Dávám 30 % za herecké výkony a 20 % za sáhodlouhé scény z různých párty, díky kterým jsem se u filmu alespoň nenudil. Dohromady je to tedy 50 %.
G.I. Joe: The Rise of Cobra
G.I. Joe: Rise of Cobra
Navzdory ostatním, já tenhle film předem nezatracoval ani nekritizoval. Proč? Protože mám zkrátka tyhlety přetrikované blockbustery rád. Jsou to filmy, které jsou na víc zhlédnutí, neboť zde jde hlavně o tu vizáž. Jde o to, že tyhle blockbustery musí být co nejvíc "cool" a jak dosáhneme toho, abychom o filmu mohli po jeho zkončení říct, že byl "cool"? No přece ho napěchujeme všelijakými počítačovými triky, explodujícími výbuchy a samozřejmě vždy jednou postavou, která má za úkol celý film hláškovat. To dneska letí! Někdo o tomhle stylu filmu nemůže ani slyšet a někdo na druhou stranu tyhlety typy filmů vyhledává. Já bych se spíš zařadil do té druhé skupiny. Takové filmy mi osobně totiž příjdou jako parádní filmy na odpočinek. Nemusíte používat mozek, jediné, co musíte používat jsou oči. Tyhle filmy jsou vyloženě stupidní. Heroické monology, trefně vtipné hlášky, klasické klišé zvraty a velké zakončení. To všechno by mělo v takovémto typu filmu být a v "G.I. Joe" tohle všechno rozhodně je a já bych řekl, že dokonce ještě velkolepěji podávané. Samozřejmě jsem film "Mumie" od Stephena Sommerse viděl, ale že z G.I. Joea dokáže udělat takhle velkolepou show jsem nečekal. Čekal jsem triky, ale nečekal jsem jich celou smršť. Čekal jsem apokalyptické scény, ale né zničení Eifelovky. Už víte, co tím mám na mysli? Prostě mě G.I. Joe zaskočil, a to mile. Ještě nikdy jsem neviděl tak velkolepou podívanou a že už se filmů podle komixů udělalo až moc. Jenom tady pochopíte výraz "modernizace", jenom tady pochopíte, že v dnešním světě kinematografie, už jde udělat skoro vše! Jistě, film u žádného kritika nemůže dosáhnout nejvyššího hodnocení, neboť "krása nemůže nikdy zvítězit nad obsahem", ale věřte mi, že u tohoto filmu strhnu co nejméně procent, protože mě zkrátka zaujal. I herecky. Dennis Quaid, Sienna Miller, Dwayne Johnson nebo představitel hláškovací postavy Marlon Wayans. Ti všichni zde zapadli do svých rolí a odehráli co museli. Jedním dechem: "Proč nadávat na tento film? Nejde po oskarech, chce jen pobavit diváky. Že to je na vás moc stupidní? Ale prosím vás, neříkejte, že vás někdy nepřepadne chvilka, kdy máte chuť si filmy takového typu pustit, jen tak, pro zahnání nudy." Dávám 80 %.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.022 sec. (PHP: 53% SQL: 47%)
