avatar uživatele

Pecca007

Jméno
Věk
Bydliště
Twitter
Facebook
Instagram
Poznámka
Názory
plakát filmu
Kult hákového kříže
American History X
80 %

American History X

Někde jsem četl, že: "Pokud někdo neviděl tenhle film, tak si nemůže říkat filmový fanoušek!" Rozhodl jsem se tedy na tenhle "kult" podívat. Nominace na oskara pro Nortona za hlavní roli a velmi kladné ohlasy diváků mi stačily k tomu, abych tomuhle filmu s úplným klidem a důvěrou svěřil dvě hodiny svého času. Věděl jsem, že film nebude žádná oddychovka a že se zde bude muset divák celý film zamýšlet. Věděl jsem, že film má velmi hlubokomyslný podtext a že by to tedy mělo nejednomu divákovi vyrazit dech. A ono se splnilo mé očekávání! Nepochopil jsem, proč se režisér Tony Kaye naštval a odešel od filmu, když přitom tenhle film je jedním z mála hodně světlých míst americké filmové tvorby! Konečně se nějaký američan odhodlal napsat kvalitní scénář o rasismu, který není jednostranný a ukazuje divákovi světlé, ale i hodně tmavé stránky obou ras. Scénárista David McKenna ještě k tomu hlavnímu ději stíhl vepsat do scénáře pár úvah o rasismu a lidech, a tyhlety filosofické pasáže, ať už skryté nebo řečené přímo, mají rozhodně něco do sebe, nejsou to žvásty a donutí diváka se zamyslet. Jen mě udivuje, že stejný člověk, kterému se zrodil v hlavě tenhle scénář napsal poté takové bezduché akčňárny jako "Sejměte Cartera" nebo "S.W.A.T."! Film není dokonalý, tedy alespoň pro mě. Je kvalitní, ale na mě až přílíš náročný. Podíval bych se na něho klidně někdy znova, už třeba jen kvůli výborným hereckým výkonům, ale že by mě nějak uchvátil, to říci nemohu. Utvrdil mě pouze v mém přesvědčení, že rasismus je špatný a bezvýsledný. Takže David McKenna nám servíruje názor, který je doufám každému normálnímu člověku jasný a proto bych z neoznačoval toto poselství filmu za výborný nápad a jak vidím, tak to takhle usoudili i akademici v roce 1998. :) Filmařsky je ale film naprosto perfektní. Emocionálně prošpekovaný, děsivě reálný a krutý jako sám život, a to se mi líbí. Černobílé "flashbacky" byly podle mě velmi chytrý a dobrý nápad. Dodávají tak filmu zcela jinou atmosféru a je pravda, že jsou celkově dějově zajímavější. Zakončení mělo být šokující a kdybych ho takové nečekal, tak by mě nejspiš i šokovalo, ale já věděl, že když je film podáván tak drsně a reálně, že zkrátka nebude happyend a místo toho bude nějaký takový konec. To ovšem nic nemění na tom, že zakončení bylo natočeno velmi dobře, a nejenom zakončení, celý film je kvalitné natočen. Herecké výkony jsou bezkonkurenční. Edward Norton ve své nejlepší roli. Nominace na Oskara je zasloužená! Já jsem ho měl vždycky jen za průměrného herce, který hrál v průměrných filmech typu "Loupež po italsku" či "Neuvěřitelný Hulk", ale tady se předvedl v tom nejlepším světle. Hrál skvěle od začátku až do konce! Jeho postava ve filmu změnila své chování a svůj postoj o 200 %, ale Norton hrál pořád přesvědčivě! Prostě jsem ho tady nepoznával. Potom zde byl ještě Edward Furlong. Jeho postava zde také prodělala velkou změnu a Furlong to zvládá kvalitně zahrát, tím pádem je co se týče herecké stránky v těsném závěsu za Nortonem, za což mu musím po právu zatleskat. Ve vedlejší roli Vás asi nejvíc dostane Ethan Suplee jako Seth. Také hraje velmi přesvědčivě, řekl bych, že až nebezpečně přesvědčivě. Poté už zde nikdo není tak "vyčnívající". Jedním dechem: "Nikdo není dokonalý ani tenhle film. Tenhle film je zato ale narozdíl od jiných hodně kvalitní, ať už díky perfektně zpracovanému tématu, kterým se zabývá nebo díky Edwardu Nortonovi, který zde předvádí kariérní výkon!" Dávám 80 %.

30. prosince 2009
plakát filmu
Pokušení
Fighting Temptations, The
60 %

The Fighting Temptations

Tohle je film přesně na takové nudné dopoledne, jaké jsem měl dnes. Rovnou z postele zasednout k filmu, který po Vás nevyžaduje nic jiného, než abyste ho sledovali a neměli na něj žádné velké nároky. To vlastně vyžadují všechny filmy z produkce MTV. :) Já taky nic nečekal. Film je přecpaný různými zpěváky a gospel hudbou a jediní herci, kteří se ve svých reálných životech věnují pouze herectví byli snad jen Cuba Gooding Jr. a Mike Epps, takže jsem čekal jen další obyčejný hudební film. Teď asi čekáte, že napíšu "ale to jsem se pletl!" Ovšem, tohle napsat nehodlám, protože tenhle film je opravdu jen dalším filmem, kde hraje větší roli hudba a soundtrack, než herci a jejich výkony. Další a zřejmě jediný, kdo zde kromě Goodinga Jr. a Eppse má větší herecký rozsah a její výkon se dá nazvat hraním, je LaTanya Richardson. Přesto je ovšem film herecky slabý a sází jen na hudbu, která ovšem sedne jen těm, kdo jí mají rádi nebo těm, kdo jí alespoň snesou. Já jsem zrovna ten typ, kterého gospel baví a tak mě bavila i hudební stránka filmu, která se pro mě tedy stala největším kladem filmu. Hudba je opravdu skvělá a nejednou mi naskákala husí kůže, ale to ostatní je už skabší. Film nenudí, ale působí až příliš obyčejně a tak ničím nepřekvapí. Je určený pouze pro určité odvětví diváku a jinačí diváci ho jaksi nezajímají. To je ale problémem všech "MTV filmů". Mě to ale bavilo a určitě si ho v nudných chvilkách pustím znovu. Ano, námět typu "změna člověka a uvědomění si toho, co je důležíté" jsme už sice stokrát viděli a ty klišé scény s přeslazeným happyendem mi zde taky nedělali dobře. Ale film pobaví, a to je hlavní. Tak dobrý jako "Sestra v akci 1, 2" není, ale přesto to mohlo být i horší. A když mi během filmu, jak jsem již psal, párkrát naskočila husí kůže, značí to, že film funguje a to mi stačí. Jak jsem již řekl, herecké výkony zde najdete jen u trojky Godding Jr, Richardson a Epps. Ale kdo se trochu lépe vyzná v muzice určitě ho potěší účast Beyonce, Faith Evans, Angie Stone nebo Montell Jordan. Jedním dechem: "Hudební filmy u mě nikdy nedostali podprůměrné hodnocení a tenhle nebude vyjímkou. Dějově i herecky byl film slabší a obsahoval plno klišé, ale hudební stránka fungovala perfektně a film celkově ani nachvíli nenudil." Dávám 60 %.

30. prosince 2009
plakát filmu
L.A. - Přísně tajné
L.A. Confidential
100 %

L.A. Confidential

Další dá se říct kult, který jsem ještě neviděl a nechtěl jsem se o něj připravit. Tenhle film měl velice kladné ohlasy a já jsem se ani nedivil, když jsem si o filmu zjistil pár informací. Nejenže měl film zajímavý námět, ale byl taky zasazen do mého oblíbeného období a herecké obsazení mi taky sympaticky bilo do očí. Zkrátka to vypadalo na perfektní film a já jsem to filmu po těch všech chvalou přecpaných recenzích, názorech a doporučení tak lehce uvěřil. Jediné, co mě u filmu malinko odrazovalo byla stopáž, ale tohle se mi stává u mnoha filmů trvajících přes dvě hodiny. Touha vidět tenhle film byla ovšem obrovská. Detektivky totiž zbožňuji a když říkám detektivky, myslím tím opravdové detektivky a né béčka se Seagalem. A tohle byla opravdová detektivka! Film měl sice tuhší rozjezd, ale to mi tak moc nevadilo, protože když se rozjel, už to bylo jen lepší. Ve filmu jsem nenašel nějaké slabší místa a po celou dobu mě film dokázal zaujmout, což mě velmi mile překvapilo. To, že byl děj poněkud komplikovanější a ve filmu se vyskytovalo velké množství postav je pravda, ale já jsem zvyklý se dívat na "Ritchiovky", takže jsem se v ději i v postavách docela dobře orientoval. Potěšilo mě i to, že tahle kriminálka nebyla čistě "kecací", ale nešetřilo se ani na přestřelkách. Režisér Curtis Hanson se předvedl a minimálně tu nominaci na Oskara si opravdu zasloužil! Dokázal mě přikovat k sedačce a ani nedutat, a to se jen tak někomu nepovede. Nejlepší je na filmu ovšem scénář. Hanson a Helgeland si Oskara zasloužili po právu. Tak dokonale vykonstruovaný scénář, kde do sebe všechno zapadá jsem opravdu dlouho nepotkal. Díky scénáři se děj prakticky celý film stále otáčí o 180 stupňů a nedává tak filmu šanci stát se jen další bezduchou detektivkou. Umřou postavy, které byste vůbec netipovaly a přežijí ti, u kterých byste to zase nejmíň čekali. Tomu říkám uvést diváka do nejistoty a filmy, které tohle nepostrádají vždycky velmi oceňuji. Ještě k tomu Vás čeká sladká třešnička na dortu v podobě hereckého obsazení. Film je opravdu přecpán hvězdnými jmény a je zbytečné je všechny vypisovat. Všichni herci hrají výborně a nikdo nezůstává pozadu, takže řeknu něco jen k mým zdejším favoritům. Russell Crowe je tu opravdu výborný. Svým výkonem budí respekt a je nevypočítatelný. V záchvatech zlosti a vzteku nepřehrává, což je obdivuhodné a donutí diváka fandit mu i když není čistě kladná postava. Díky tomuhle výkonu rozkopl dveře do Hollywoodu a jde to poznat! James Cromwell mě tady hodně ohromil. Je až k neuvěření, že člověk, který hrál ve filmech jako "Babe" nebo "Trestná Lavice" předvede až takhle dobrý herecký výkon. Jeho postava se v průběhu filmu mění jako chameleon a on přesto hraje přesvědčivě. Tím mi vyrazil dech! Můj černý kůň filmu! Do třetice ještě Danny DeVito jako typický bulvární novinář. Už od jeho úvodního monologu na mě působil velmi sympatickým dojmem a rychle jsem si tuto postavu oblíbil. Zřejmě proto, že DeVito působil jako takové zábavné odlehčení kdykoli se objevil na scéně. Toho Oskara pro Kim Basinger jsem jaksi nepochopil neboť její výkon nebyl podle mě zase až tak moc úchvatný, aby kvůli němu hned dostala sošku. Jedním dechem: "Učebnicový příklad toho, jak má vypadat film! Všechno je dokonalé a proto film šlape jako švýcarské hodinky!" Na filmu jsem za celých 138 minut nenašel žádnou větší chybu (taky zírám)! Proto nebudu přehnaně kritický a dám 100 %! Jsem přesvědčený, že při dalším shlédnutí si film ještě víc užiju!

30. prosince 2009
plakát filmu
60 %

Pandorum

Moc nadějí jsem do tohot snímku nevkládal. V roce 2009 se vyklubalo hodně dobrých i špatných sci-fi a tak jsem nepředpokládal, že by Pandorum byl nějakým světlým místem. Myslel jsem totiž, že to bude nějaký takový průměr, jakým byl "Moon". Už podle stručného infa se mi "Pandorum" zdál hodně podobný filmu "Moon". Ovšem "Pandorum" je v mnoha ohledech lepší. Režisér Christian Alvart mi byl dosud neznámý. Atmosféru a nápětí stavěl na klišé lekacích scénách, ale to neznamená, že by na mě někdy nezapůsoily. Tyhle scény na mě vždycky zaberou a tak jsem sebou občas pořádně trhlal i při tomto filmu. Že by ovšem Christian Alvart nějak zásadně překvapil, to se říci nedá. Klasické béčkové sci-fi, kterému podle mě čeští distributoři docela zakřivdili, když ho neposlali do českých kin. Scénárista Travis Milloy se snažil aby film nevypadal jako "Doom" nebo "Vetřelec", já se ovšem pocitu podobnosti zkrátka nemohl zbavit. Milloy se snažil rozset po celém filmu různé zvraty a momenty překvapení, ale na mě osobně zabral jen jeden, a to ten v samotném závěru. Jiné pokusy o ošálení diváka byly buď předvídatelné anebo neměli takový dechberoucí účinek. Scénář je ale dobře vymyšlený a promyšlený, to je jeho největší plus, které trochu zakrývá ty nedostatky. Závěr je nápaditý, to se musí nechat. Film nenudí, ale zázraky od něho taky nečekejte a je si třeba taky uvědomit, že na druhý pokus Vás film už tolik neoslní a nepobaví. "Pandorum" totiž čerpá hlavně z atmosféry, která si v tomto případě zakláda na prvním dojmu, na momentu překvapení a také na tom, že se divák až do samého závěru úplně neorientuje v příběhu. Je to prostě klasická vyvražďovačka, kterou bych sice horrorem nenazval, spíše je to sci-fi thriller. Co se týče herecké stránky, zázrak se nekoná. Jediný, kdo zde zaujme je Ben Foster a to jen proto, že jeho na jeho postavu se příběh nejvíc zaměřuje. Dennis Quaid mě nikdy jako herec moc nebavil a jeho pokles k béčkovým filmům značí, že nebaví nejen mě, ale i ostatní diváky. Jinak už k hercům nemám co dodat. Jedním dechem: "Na první shlédnutí zaujme, na druhé už ne. Další klasická sci-fi vyvražďovačka typu B, kde Foster potěší, ale Quaid znechutí." Filmu bych dal 70 %, kdybych věděl, že mi nabídne stejně kvalitní zábavu i na druhé či třetí kouknutí. Jelikož tomu ale tak není, tak dávám 60 %.

25. prosince 2009
plakát filmu
Interview
Interview
60 %

Interview

Na tenhle film jsem se kouknul jen proto, abych si rozšířil obzory ve filmové branži. Měl jsem málo času a tenhle film zabíral něco málo přes osmdesát minut, takže to bylo to jediné, na co jsem se mohl dovolit kouknout. Ani nevím, proč jsem si tenhle film sehnal, když mi stručný obsah na webech ani nepřišel nějak zvlášť zajímavý. Asi za to mohly ty velice pozitivní recenze, kde redaktoři mávali kolem sebe vysokými hodnoceními. Proč? To jsem tehdy nechápal, takže jsem to chtěl pochopit. Věděl jsem, že to bude čistá "konverzačka" a možná právě proto jsem měl také strach, že se film i za svou krátkou stopáž nevyhne nudě. Né, že bych Stevemu Buscemimu nebo Sienně Miller nevěřil, vždyť právě hlavně Sienna Miller byla za svůj herecký výkon zde velmi chválená. Jenže si film zkrátka nezískal mou důvěru a navíc mám z vlastní zkušenosti potvrzené, že filmy, kde se víc kecá než jedná jsou nudné. Ovšem ohlasy měl film perfektní, takže jsem si říkal, že nemůže být tak hrozný jak si myslím. Když se nějak přenesete přes ten úvod, který zkrátka musíte vydržet sledovat, aby se mohl děj nějak pohnout, tak od chvíle, kdy hlavní postavy vejdou do bytu Vás čeká ta zajímavější část. Začne se vést ústní souboj a začne se hrát hra na kočku a na myš, ale vy nevíte, kdo je kočka a kdo myš. Charaktery postav se začínají vybarvovat a vyjasňovat, začínají se objevovat jejich stinné stránky a nejtemnější tajemství. Byt ve kterém se hlavní dějová linka odehrává působí najednou tak ztísněně a atmosféra se stává hutnější a hutnější. Tohle je největší plus filmu, to přiznávám. Děj také není předvídatelný, což je taky veliké plus a když k tomu přidám ještě závěr, ve kterém se nakonec ukazuje kdo má vlastně navrch, výjde mi z toho krátky a zajímavý filmový zážitek. Vedle všech těch kladů má ale film taky své zápory. Například mi nějak unikla hlavní myšlenka filmu. Příběh mi prostě přišel nezajímavý a zbytečný a tenhle fakt prostě všechny ty klady dost mírní. Ano, film je učibnicovým příkladem pro všechny filmaře, kteří chtějí kvalitně zapracovat s charaktery svých postav, ale stejně tak je to taky podle mě úplně zbytečný film, z kterého si nic neodnesu a za pár týdnů si nebudu pamatovat ani jednu větu z tohoto filmu. Co se týče herecké stránky, celý film stojí jen na dvou hercích a ti hrají velmi dobře, takže z hereckého hlediska tady nemám moc co k tomu jiného říci. Jedním dechem: Tohle je typická jednohubka. Buscemi režíruje, hraje a věrně kopíruje originální scénář. Miller je neskutečně sexy a její postava má šťávu. Ovšem ačkoli to mezi hlavními postavami správně jiskří, film se pro mě stejně nikdy nestane ničím jiným, než jen pouhou jednohubkou!" Dávám 60 %. Víc si dát vážně netroufnu.

23. prosince 2009
plakát filmu
60 %

The Return of the Living Dead

Po docela dlouhé době jsem se odhodlal a podíval se na tenhle přes dvacet roků starý zombie film. Mě filmy o zombiecích nevadí a určitě mají místo ve světě horroru. Vždycky jsou točené pro zábavu, nikoli pro vystrašení diváka. Vyjímku natočil snad jen Zack Snyder s jeho "Úsvitem mrtvých", ale tenhle fakt jen potvrzuje ono pravidlo. Tyhle filmy jsou jinak úplně všechny stejné. Parta lidí, vymezený prostor, samota a samozřejmě zombieci. Jediný rozdíl je v roku výroby, protože v tomhle odvětví horrorů spíše záleží na zpracování filmu, než na samotném ději. Pusťte si nejnovější "Zombieland" a tohleto dílo a zcela mě pochopíte. Je nesmysl zkusit udělat ze zombie filmů něco opravdu hrůzu nahánějícího, prötože zombieci divákovi skoro nikdy nenahánějí strach. Tohle už v roce 1985 chápal jistý režisér jménem Dan O'Bannon, a tak se pokusil vzít tentokrát zombie film zcela jinak. Natočil vlastně takovou parodii na zombie filmy a tím všechny dostal. Ano, film je z větší poloviny spíše komedie, než horror. Holka svlečená do naha, jenž je v průběhu filmu napadena zombieky a následně se stane jednou z nich, aby pak mohla běhat po městě a kousat do hlav nicnetušících kolemjdoucích mluví za vše. Už jenom to, že v tomto filmu všichni zombie plynule mluví je sympaticky absurdní. O'Bannon se nebojí zajít do extrémů a to se mi líbí, ale scénář, který napsal, je nudný a film se dějově skoro neposouvá. Navíc spousta těch kroků, které účinily hlavní postavy pro svou záchranu je vyloženě stupidní a děj se tak stává lehce předvídatelným. V tomhle odvětví horrorů se sice tak moc nezakládá na kvalitním scénáři, ale do dnešní doby už bylo natočeno velké množství podobných filmů a většina z nich měla o hodně lepší zápletku a dialogy, a hlavní postavy nepostrádaly inteligentnější a chytřejší nápady, takže v tomhle ohledu musím filmu srazit procenta. Jinak je ale film ulítlý jak nejvíc může. Zombieci jsou znetvoření a i když jde v tricích zde vidět zub času (a to hodně), filmu to vůbec neubírá na kvalitě. Zakončení se mi líbilo. Film skončil se stejným, silným černým humorem, jaký si držel od začátku. Herce hráli průměrně (někteří i podprůměrně). Nějakou postavu, která by měla vůdcovské sklony nebo která by mě alespoň bavila jsem taky nenašel a jediný herec, kterého mohu alespoň zmínit je James Karen, neboť od své "přeměny" to byla jediná postava, která mě dokázala trochu zaujmout. Jedním dechem: "Kvalitní film to rozhodně není! Je jen první ve své kategorii, jen díky tomu se nazývá kultem! Ovšem musím uznat, že Dan O'Bannon je šílenec!" Dávám 60 %.

22. prosince 2009
plakát filmu
Komici
Funny People
60 %

Funny People

Taky to určitě znáte: Seženete si film, máte ho někde zalezlý mezi Vaším bordelem a pořád na něho nemáte náladu. Když však na něho za nějaký čas náladu dostanete, chcete ho hned vidět. Tohle byl přesně ten případ s filmem "Funny People". Bylo tolik zajímavějších a kratších filmů, že jsem je před tímto upřednostňoval, když jsem ale dostal náladu na komedii, byla tohle jediná komedie, kterou jsem našel. Né, že bych filmu nevěřil, jenom mi dělali vrásky těch skoro 150 minut a taky jméno Judd Apatow. Ano, respektuji tohoto pána, protože je dnes nejaktivnější tvůrce komedií, a když říkám komedií, myslím komedií a né nějakých béčkových teenage filmů o sexu. Judd Apatow umí diváky pobavit a rozesmát, mě jeho styl humoru není cizí, jen mě jeho filmy nedokázaly nikdy úplně chytit a nadchnout. No, vlastně nevím, proč mluvím v množném čísle, když jsem od něj viděl jen "40 let panic", ale to je jedno. Podstatné je, že je produktivní a já to respektuji, ovšem 150 minut dlouhý film pro mě nebyl dobré znamení a já věděl, že Apatow tady musí něco pokazit. Překvapilo mě, že film je spíš drama, než komedie. Překvapilo mě toho na filmu víc, ať už v dobrém nebo ve zlém. Mě prostě přišlo, že Apatow nemůže míchat drama se svým stylem humoru, že to prostě není ono. Ano, film byl zábavný, když se zde vtipkovalo, byl dramatický, když se zde řešily vážné věci, ale jakmile se to Apatow pokusil nějakým způsobem spojit, už to skřípalo. Taky mi připadalo, že Apatow do filmu natřískal úplně všechno co mohl: Umírání, poznávání sebe sama, stav z nuly na vrchol, kamarádství, bývalou lásku. 150 minut je přece jen moc, takže je musel Apatow nějak zabít, jenže by úplně stačilo, kdyby film o 50 minut zkrátil a můj názor by byl lepší. Jelikož film byl příjemný. "Stand up" výstupy byly skvělé, film si perfektně utahoval z celého showbyznisu a zajímavé celebrity v cameo rolích si ze sebe klidně dělali srandu (scéna s Eminemem je snad nejlepší příklad). Herci byly skvělí. Adam Sandler je bezkonkurenční. Seth Rogen velmi sympatický a Jonah Hill a Eric Bana neskutečně vtipní. Na hereckou stránku filmu nemám ani jednu výčitku. Tenhle fakt jen zpříjemňuje celý film, ale nezvedá jeho kvalitu, neboť herci byly jen sympatičtí, nic víc. Jedním dechem: "Co na tom, že si Judd Apatow sežene sympatické herce a celebrity do cameo rolí, když z toho filmu potom nakonec udělá mišmaš, který je navíc příliš dlouhý!" Dávám 60 %, víc ne!

21. prosince 2009
plakát filmu
Tak si představ
Imagine That
30 %

Imagine That

Na tenhle film jsem se musel zkrátka podívat co nejdřív. Né, že bych se na něho tolik těšil, ale z toho důvodu, že když ne teď, tak nikdy. Navíc k tomu teď byla dobrá příležitost, protože bylo dopoledne a na akční film jsem byl ještě moc rozespalý a na horror či thriller nebylo správné počasí. Takže u mě dostal šanci Eddie Murphy. Jasně, že jsem nebyl tak naivní a nečekal žádnou zdařilou komedii, u které se budu válet po zemi v záchvatu smíchu. Spíše jsem čekal film na způsob "Pohádky na dobrou noc". Jenže "Tak si představ" se tomuto filmu vůbec nepodobá, ba je až míle daleko od něho. Je to jen čistý rodinný film, který ani sám neví, pro koho je vlastně určen, neboť dospělého člověka unudí kvůli klišé scénám a pointě o ztmelování rodinných pout, která už byla převedena na obraz tolikrát, že už to zkrátka musí nudit každého a pro děti to taky až tak není. Mám pocit, že dětské publikum nebude až natolik rozumnět ději, protože hlavní postava je investiční poradce a v tomhle oboru se neorientují někdy ani dospělí, natož děti. Kdyby si alespoň scénáristi opravdu vymysleli pro dětské obecenstvo nějaký imaginární svět, do kterého by otec s dcerou utekli. Jenže oni nechali zápletku takhle suchou a tím pádem i nudnou. Takže mám otázku: "Pro koho je vlastně film určen?" Myslím, že to neví ani režisér Karey Kirkpatrick taky ne a myslím, že to neví ani scénárista Ed Solomon. Úvod je nudný, prostřední část už zábavnější, ale ne bůhvijak a závěr očekávaný a americký. Největší problém je ovšem opravdu v tom, že film Vás bude nudit. Tedy pokud nejste citlivý rodič, ale i tak Vás to bude bavit jen jednou, protože tohle typický příklad filmové jednohubky. Film není originální, zábavný je jen místy a klišovitý od úvodních až po závěrečné titulky. Ano, přiznám se. Film mi dokázal párkrát vloudit úsměv na rty, ale to z něho nedělá nadprůměrný film, dokonce ani průměrný. Navíc herecká stránka stojí pouze na Murphym a Churchovi. Yara Shahidi je jen další dětská herečka a Martin Sheen musel hodně klesnout, když se snížil na hraní v takovýchto filmech. Jedním dechem: "Tenhle film unudí dospělé i děti, takže proč vlastně vznikl? Eddie Murphy a Martin Sheen klesli až ke klišovitým, americkým blbostem, na které si za pár dnů nikdo nevzpomene. Budiž, je to jejich volba!" Dávám 30 % za Murphyho, Churche a těch pár povedených fórků.

21. prosince 2009
plakát filmu
Moucha
The Fly
90 %

The Fly

Jsou filmy, které si pustím ihned po tom, co je dostanu do ruky. "Moucha" byla jedním z tohoto typu filmů. Proč? O filmu se mluvilo jako o horrorové klasice a já jsem velký horrorový fanda, námět vypadal mě zaujal už když jsem o filmu poprvé slyšel a Jeff Goldblum se díky této roli proslavil. Stinné stránky filmu, které by mě od něho odrazovaly jsem nenašel, takže jsem vlastně ani neměl důvod, proč se na to tak rychle nepodívat. Od Davida Cronenberga jsem viděl jen jeho prvotinu "Scanners", ale už tady dával vědět, že on triky prostě umí. Teprve až v "Mouše" měl možnost se na téhle stránce vyřádit a taky že se vyřádil. Stejně jako u "Scanners" kašle Cronenberg na nějaký úvod a hned diváka "vtáhne do jedoucího vlaku". Mě se tenhle jeho přístup líbí, protože alespoň divákovi nedává šanci se nudit. Film je opravdu vyjímečný, akorát záleží na divákovi. Ti, co omdlévají při odběru krve z tohoto filmu nadšení rozhodně nebudou a nikdy asi nepochopí genialitu a vyjímečnost tohoto filmu. Když ho tady tak vychvaluji, nesmíte zapomenout, že až se na film budete dívat, musíte brát ohled na rok výroby. Triky jsou opravdu přelomové, ale jen pro rok 1986 a ne pro dnešní dobu. Film nenudí ani v té úvodní sekvenci. Hlavní postava se mění postupně a pomalu a to je pro diváka rozhodně plus. Navíc se film nesostředí jen na nechutné záběry při postupné transformaci, ale taky má vedlejší romantickou linku, která očerstvuje tenhle film. V některých scénách se dokonce díky Goldblumovi nebo vyděšené tváři Davisové dočkáte i jakéhosi prapodivného pokusu o drama, které zde ale nepůsobí divně a za to jsem Cronenberga docela obdivoval. Scény s opicí, uchem, porodem nebo nehtovými lůžky se pro mě tímto dnem staly nezapomenutelnými. Po dramatickém zakončení film skončil tak náhle jako začal a já měl pocit vnitřního uspokojení. Tohle je vážně přelomový horror. Sice jsem se u něho ani jednou nezlekl, ale představa, že bych dopadl jako hlavní postava mě bude děsit co budu žít, protože Cronenberg byl až moc detailní a puntičkářský při popisování přeměny v mouchu, ale to je určitě klad. Herci jsou skvělí. Goldblum je zezačátku správně zakřiknutý a ke konci správně švihlý, prostě splnil mé očekávání. Geena Davis je krásná a svým výkonem celý film krásně polidšťuje. Jen škoda, že skončila u filmů jako je "Myšák Stuart Little". Jediné, co jsem na filmu bral jako zápor byla postava Johna Getze . Na začátku se choval jako naprostý vůl a ke konci to byl největší hrdina, to jsem nepochopil. No a protože mi nesedla tato postava, tak mi nesedl ani John Getz. Přišel mi strašně slizký. Jedním dechem: "Spíš napínavé sci-fi, než horror. Kultem je film ale oslovován oprávněně a umím si představit jak Cronenberg, jeho triky a Goldblum museli tehdy nadzvednout žaludek nejednomu divákovi!" Rozhodoval jsem se mezi 80ti a 90ti procenty. Nakonec dám 90 %, protože si je film jednoduše zaslouží!

21. prosince 2009
plakát filmu
Dokonalý únik
A Perfect Getaway
50 %

A Perfect Getaway

Opět další snímek, který tento rok proletěl kiny téměř bez povšimnutí. A já se docela divil, protože obsahově zněl film hodně zajímavě a herecky taktéž. Sice se hlavní role skládali z dnes už řekl bych béčkových herců, ale nadruhou stranu z takových herců, které musí každý dobrý filmový fanda určitě znát. Jediné, co mi nějak tak předznaménavalo, ať nečekám nějakou velkou pecku bylo jméno David Twohy. Jeho počiny "Riddick" a "Hlubina" na mě neudělaly nějak zvlášť velký dojem a tak jsem byl už raději připravený na všechno. To bylo dobře, protože film opravdu až taková pecka nebyl. Čtyři postavy celou dobu chodí po džungli a filosofují mezi sebou, která dvojce tady hraje divadlo, takže to byla docela nuda. Ze všech čtyř hlavních postav mě bavil pouze Nick, ale i on mi někdy připadal díky Twohymu směšný, jelikož Twohy si tuto postavu napsal k obrazu svému a je to vidět. Ty jeho historky o tom, co všechno zažil a kde všude byl, jsou místy opravdu otravné. Když už tedy konečně přišlo na onen zásadní "zvrat", promnul jsem si oči a začal pozorněji sledovat. Nemohu říct, že by mě zvrat, který Twohy vymyslel, v první chvíli příjemně nepřekvapil, ale když jsem se poté nad tím zamyslel, přišlo mi tenhle zvrat spíše obyčejně přitažený za vlasy a následná (a na můj vkus až moc dlouhá) flashback scéna mě v mém názoru ještě utvrdila. Z ničeho nic se prostě jeden z párů začal chovat jako dva psychopati a střílet na všechno kolem. Horrorem bych to sice nenazval, ale thriller to rozhodně byl. Těžil z těch pár lekaček, které abych pravdu přznal na mě pokaždé zabraly, a které Twohy napsal do scénáře a taky musím přiznat, že od scény se zvratem, začal pro mě film být více zajímavý, protože se tam konečně něco dělo. Konec mě ale přesvědčil o tom, že Twohy opět nevytvořil žádnou pecku, ačkoli se hodně snažil a zakládal si na momentu překvapení, nepovedlo se to tak jak chtěl. Herci hráli lépe, než jsem čekal. Timothy Olyphant zářil a za ním hned Steve Zahn. Ženská část ovšem nějak zajímavá nebyla a hrála úplně průměrně. Jedním dechem: "Velký potenciál, ale né tak kvalitní výsledek. Moment překvapení sice funguje, ale kvůli Twohymu jen na chvíli." Dávám 50 %.

20. prosince 2009
plakát filmu
Harley Davidson a Marlboro Man
Harley Davidson and the Marlboro Man
70 %

Harley Davidson & the Marlboro

Nějaký ten oddechový film se hodí v každé chvíli, za každého počasí a když mi tedy v mém rodném městě sněží, rozhodl jsem se nudu zahnat tímhle akčním béčkem. Mohl jsem si vybrat sice i lepší a určitě mnohem kvalitnější filmy, ale měl jsem chuť na nějaký ten chlapský akčňák a abych přiznal barvu, Mickey Rourke v hlavní roli mě přesvědčil, abych se na tento film kouknul. Nic, než jen čirá zvědavost a potřeba vidět jak "cool" a drsně dokáže vypadat, mě donutily zmáčknout "play". Když jsem ovšem ještě před tím viděl jméno režiséra a scénáristy, objevily se u mne jisté pochybnosti. Režisér Simon Wincer natočil "Zachraňte Willyho" nebo "Krokodýl Dundee v Los Angeles" a já jsem měl obavy, ba i dokonce strach, aby se nakonec z tohoto filmu vůbec vyklubal nějaký akčňák. Jenže natočit striktně béčkový akčňák není nějak moc težké, a tak Wincer v režii nedělal nějaké velké chyby (ještě že tak). Scénárista Don Michael Paul dělá jen béčkové scénáře a podle toho to taky tak vypadá. Scénář je velmi primitivní, klišovitý a ... béčkový. Štěstí, že jsem neměl na film nějak zvlášť velké nároky, jinak bych se hodně mlátil do hlavy. Jenže i přes katastrofálně vypadající předchozí počiny všech tvůrců je tenhle film zkátka "cool", a to hodně! Motorky, zbraně, pěsti od krve, rány po kulkách, eploze, bitky a Mickey Rourke. To všechno je neskutečně "cool" a i když je film strašně primitivní a je stejný jako všechny ostatní béčka, mě tenhle film zatraceně bavil a nejlepší na tom je, že to není jen pouhá jednohubka. Jinačí námět, než pomstu nečekejte. Je to už taková rutina a jediné, čím se tenhle film liší od mnohých svých napodobenin je ten, že tady se pointa filmu divákovi ukáže až teprve někdy v polovině filmu. A i když je to předvídatelné, klišovité, americké a zakončené happyendem (zkrátka to má všechny faktory, které já nesnážím), přesto tenhle film pro mě je a bude vždycky "správně chlapský" a nebál bych se ho nazvat i béčkovým kultem! Mickey Rourke je perfektní, drsný a má charisma. Svou roli hraje levou zadní a vychutnává si to, to jde z filmu cítit. Don Johnson ačkoli má působit jako dokonalý protiklad Rourkeovy postavy, působí spíš jako ten, co Rourka brzdí a nepředvádí tu nijak dobrý výkon, ale to tady nepředvádí vlastně nikdo kromě Rourka. Daniel Baldwin je snad nejslizší herec, který existuje a já ho zde nemohl ani cítit! Obsazení Toma Sizemora jako hlavního záporáka by byl dobrý nápad, kdyby dostal ve filmu alespoň dvacet scén navíc. Takhle mi ale jeho postava připadala naprosto zbytečná a já tedy za hlavního záporáka počítal spíš Baldwina. Jedním dechem: "Primitivní, samé klišé, stupidní scénář a happyend. Háček je v tom, že je to tak moc "cool", až je to kultovní!" Objektivní názor: 50 %. Subjektivní názor: 70 %. Tak si vyberte.

18. prosince 2009
plakát filmu
Čekej do tmy
Wait Until Dark
80 %

Wait Until Dark

Hodně jsem se přemáhal, abych se na tenhle film vůbec kouknul. Už je zkrátka něco ve mě, co mi vždycky říká, že čím je film starší, tím méně je kvalitní. Vím, že to není pravda, ale neuměl jsem si představit, jak chce režisér Terence Young udržet děj napinavý a zájímavý, když se celý film, který trvá přes sto minut, odehrává v jedné lokaci. Teď už to vím. Teď už vím, že jsem se hodně spletl! Sice se ve filmu objevuje pár nelogičností, které ale jako diváci musíme přejít, protože všechny tyhle nelogičnosti, jak se ukáže, směřuje právě k napětí a mrazení v zádech, které divák díky atmosféře později pocítí. Jenže když s klidem přejdeme ty menší nelogičnosti, přesto se na nás svalí ty větší nelogičnosti jako například otázka, zda údajně čerstvě oslepená žena, může umět slepá seběhnout po schodech, protože to přesně Audrey Hepburn ve filmu několikrát udělá. Někomu se to může zdát jako prkotina, protože film je sám o sobě kvalitní, ale mě se zdálo, že by neuškodilo kdyby byl Young nebo alespoň scénárista Robert Carrington trochu větší puntičkář či detailista. Podle mě by to jenom přidalo atmosféře filmu, která byla už tak dost hutná. Ovšem, aby to zase nevypadalo, že strašně čile hledám na filmu chyby, to nechci. Na jeho obranu musím říct, že co se týče napětí, pěkně mě film psychicky vydeptal. Opravdu poklona, i když se mi zdálo, že Hepburn někdy ve svém výkonu zakopává, režisér Young to divákovi vynahradí vlastně tím, že od dvacáte minuty je divák prakticky neustále napnut a Carrington zase divákovi znemožňuje se nudit a vůbec celkově vydechnout a to jsem odcenil! Konec je zajímavý a hlavně věrohodný. Hlavní představitelka neporazí hlavního záporáka nějakým nesmyslným činem, ale chytře vymyšleným způsobem. Osobně si myslím, že kdyby měl záporák v závěru neustále navrh a situace by se otočila až na poslední chvíli, byl by závěr lepší, jenže tady má chvíli navrh Arkin a chvíli Hepburn a proto napětí bylo u mne přerušované. Víc jsem měl, abych pravdu přiznal, zatajený dech v průběhu filmu, než na konci. Teď k hercům. Je těžké zahrát slepce a Audrey Hepburn jej zahrala myslím si velmi kvalitně. Oskara bych jí nedal, ale nominace je dle mého názoru zcela na místě. Alan Arkin byl jako záporák vynášen do nebe, ale mě zaujal pouze činy, které jeho postava prováděla. Jestli bych měl říct, kdo se záporáku byl herecky nejlepší, tak to u mě jasně vyhrál Richard Crenna. Ten umí jak diváka, tak Hepburn vyděsit pouze slovy a nemusí vytahovat nůž, a to zde Arkin neumí. Jedním dechem: "Youngovi a Hepburn patří poklona. I když film není bez chybičky, je to rozhodně kvalitní film. Hutná a neustále napínavá atmosféra a Crenna společně s Arkinem to jen potvrzují!" Uberu filmu za malinké nedostatky ve scénáři a v hereckých výkonech a dám, myslím že zcela oprávněných, 80 %.

15. prosince 2009
plakát filmu
Ctihodný občan
Law Abiding Citizen
70 %

Law Abiding Citizen

Tenhle film byl dost v ústraní a co jsem si všiml, tak ani nešel do kin. Je to škoda, protože má velmi silné ambice na to, se stát nejlepším thrillerem roku, ale jak se to vezme. F. Gary Gray už je sice dost zkušený režisér, ale točí takové oddychovky (Loupež po italsku, Buď v klidu), takže jsem si neuměl představit, jak vezme dokáže pojmout vážný a chladný thriller, ovšem každému se má dát šance, ne? Zato Kurt Wimmer je kvalitní scénárista thrillerů (Equilibrium, Test) a já věděl, že příjde opět s něčím zajímavým. A s čím na mě osobně tedy zapůsobil? Není to rozporuplná postava Gerarda Butlera ke které se později ještě vrátím. Je to právě ta myšlenka filmu nebo lépe otázka, kdy nám divákům Wimmer celý film pokládá otázku: "Kdo je ten zlý a kdo ten hodný?" Neboť právě o to ve filmu jde. Nikdy v něm není zcela jasné kdo je na straně dobra a kdo na straně zla a film nám dává najevo, že hranice mezi dobrem a zlem, dobrým a špatným rozhodnutím je opravdu tenká a někdy až nerozpoznatelná. To se mi na filmu líbilo nejvíc a to mi přišlo nejvíc originální. To, že Wimmer do příběhu zasadil zajímavou postavu Clyda Sheltona a Gerard Butler postavě vtiskl chladnokrevný, kamenný pohled mě na filmu ani tolik neohromilo, neboť jsem ve filmu pořád viděl odkazy na některé ačkové i béčkové thrillery. Právě postava Clyda mi svým názorem a myšlením přípomínala Jigsawa a úvodní scéna mi připomněla film "Rallye smrti". Navíc rozuzlení zápletky ačkoli je dost zajímavé, tak je taky dost přitažené za uši a já prostě potřebuju k dobrému pocitu z thrilleru věrohodnou zápletku a také její vyústění, což mi tenhle film nenabídl a i když se na něj pěkně dívalo, mě prostě rohlíkem neopijí. Dějově sice byl příběh zajímavý, takže jsem se skvěle bavil, ale nebylo v něm nic, co bych ještě neviděl. Jak to dopadne mi bylo jasné už od samého začátku a proto mi zakončení filmu nezpůsobilo žádné vrásky. Gerard Butler byl nejlepší i přesto, že měl pořád stejnou grimasu. Jamie Foxx mu velmi dobře sekunduje a oba dva tak vytváří velmi dobrou dvojici "nepřátel". Herecky film stojí pouze na těchle dvou a nedává šanci se pořádně projevit žádné vedlejší postavě. Snad kromě Christiana Stolteho jehož znázornění záporáka mi tedy přišlo mnohem reálnější, než to Butlerovo. Jedním dechem: "Velice slušný thriller, jehož největším kladem a zároveň největším záporem je scénář. Protože je však ústřední dvojka výtečná a správně to mezi nimi jiskří, nebojím se na výsledném hodnocení přidat!" Dávám 70 %.

14. prosince 2009
plakát filmu
Horší už to nebude
Stranger Than Fiction
80 %

Stranger Than Fiction

Po delší době jsem se konečně dostal k nějakému filmu a jsem rád, že to byl právě tenhle film, protože lepší "návrat" do světa filmu jsem si opravdu nemohl vybrat. "Horší už to nebude" jsem si vybral jen náhodně. Námět, ačkoli byl hodně zajímavý, jsem si pořád neuměl vizuálně představit. Režisér Marc Forster mi však ukázal, že to jde a nebýt jeho, myslím, že by mě tenhle film nezaujal natolik, jako je tomu právě v těchto chvílích. Bylo hodně zajímavé, vidět Willa Ferrella tentokrát ve vážnější roli a myslím, že jí zvládl docela dobře. I když tenhle film byla tak trochu i komedie, ale přesnější by spíš bylo oslovení "tragikomedie", protože to film opravdu je. Největší plus filmu je určitě scénář. Zacha Helmse napadl velmi originální a neokoukaný scénář (což je v dnešní době až skoro zázrak) a Marc Forster jej skvěle vizuálně převedl na obrazovku. Je sice pravda, že hlavní postava je obyčejná, stereotypní a nudná, ale to působí jenom ta postava a film takhle nepůsobí, tedy alespoň na mě. Možná film někomu může přijít nerealistický, ale kdo by nad tímhle filmem takhle přemýšlel v době, kdy jsou fenomény jako "Matrix" nebo "Pán prstenu". Mě na filmu nevadilo vůbec nic, jelikož jsem film už od samého začátku bral jako lehké fantasy, takže mě nic nezklamalo. Jediné, co bych scénáři vytknul je to, že ačkoli hlavní postava projde hodně životními změnami za celou tu dobu ve filmu, na postavě to nejde poznat. Pořád mi Harold Crick připadal na konci stejný jako na začátku. A to jak v chování, tak i v grimasách a gestech. Taky bych nechal zakončení takové, jaké mělo podle spisovatelky být. Příběh si po celou dobu nechce hrát ani na komedii ani na pohádku, takže nemůžu pochopit, proč film jako pohádka nakonec skončí. To je ale všechno co bych filmu vytknul. Film je dobře odvyprávěn, je možné, že někoho bude nudit, ale mě se to nestalo. Co se týče herců, tak u mě to dopadlo zajímavě, protože Will Ferrell sice hraje obstojně a nemusí se za svůj výkon vůbec stydět, ale mě osobně o mnoho víc bavili spíš vedlejší postavy v podání Emmy Thompson a Dustina Hoffmana. Osobně mě nejvíce bavila Emma Thompson. Její ztvárnění silné a depkařící kuřačky bylo skvělé. Celkově působila tak kouzelně, prostě jsem si jí oblíbil. Dustin Hoffman je sympaťák, ale zde mi jeho filmová postava nějak nesedla. Někdy měl monolog, kterému jsem nemohl uvěřit a myslel jsem si, že snad špatně slyším (hlavně ten jeho poslední dialog mezi ním a Ferrellem mě nejvíce dostal), ale stejně je to sympaťák! Maggie Gyllenhaal a Queen Latifah mě z celé herecké skvadry bavili nejmíň. Latifah ve filmu působila úplně nepotřebně a Gyllenhaal zase vůbec nebyla sympatická. Jedním dechem: "Hlavně kvůli scénáři a režii byl tenhle film pro mě opravdovým filmovým zážitkem a nemít ve scénáři pár dírek, tak by byl v mém TOP žebříčku!" Dávám 80 % a zcela oprávněně!

13. prosince 2009
plakát filmu
Gosford Park
Gosford Park
30 %

Gosford Park

Dlouho jsem se odhodlával k tomuto filmu! Film už na mě zezačátku působil jako strašná nuda a nezachránil to ani fakt, že zde hraje jenom anglická smetánka. Ano, ono se na jména typu: Clive Owen, Stephen Fry, Maggie Smith, Michael Gambon, Helen Mirren nebo Emily Watson strašně pěkně dívalo, ale stejně mi ani tohle nedodávalo optimismus. A když film ještě k tomu trvá přes dvě hodiny, tak Vám hlavě taky zazní slovíčko: "natažený". Vím, že režisér Robert Altman je filmovými fanoušky považován za pána režiséra a já tomu i věřím, když se podívám, kolik měl nominací na Oskara, ale tenhle film vykreslil dobře. Až jsem si myslel, že Altman je rozený angličan, jak mi film připadal realistický. Altman tento projekt dělal, řekl bych, dost perfekcionisticky neboť samotný film tak působí. Co ale film táhne dolů jako kotva je scénář. Nechápu, jak za něj Julian Fellowes mohla dostat Oskara. Jediné pozitivum na scénáři je to, že je dobře napsán vůči období ve kterém se odehrává, ale to je všechno. První a myslím, že i ta největší chyba je, kterou Fellowes udělala byla ta, že se ve filmu něco začne dít až v druhé polovině. Mám na mysli tu vraždu, která se ve filmu odehraje. Před tou vraždou je to jen samá nuda a kecy. Jasně, že jsem si užíval hereckých výkonu, ale né moc neboť Fellowes zde dala tolik postav, že jsem nevěděl která je která a o které postavě se teď mluví. Prostě jsem měl v postavách zmatek. Jistě, že né ve všech. Většinou jsem si ale pamatoval postavy, které hráli herci většího kalibru. (Smith, Gambon, Owen, Fry, Watson). I Balabanovu postavu jsem si pamatoval, ale to jen díky jeho vzhledu. :D Když došlo k vražde, tak jsem se hned "probudil" a automaticky a zcela oprávněně jsem čekal nějakou tu gradaci. Jenže Fellowes mě opět zklamala. Vyústění filmu není nijak dechberoucí, spíše je nemastné a neslané. Pro mě je tedy film hodně velkým zklamáním neboť jsem od něho čekal, díky takovému hereckému ansáblu, hodně. A co herci? Maggie Smith je tady bezkonkurenční a ona jediná si tu nominaci z těch všech hvězd co jsou tady opravdu zaslouží. Stephen Fry mě svou miniroličkou taky dost potěšil. Clive Owen a jeho kamenná tvář mi zde taky nevadila a Emily Watson překvapila, protože mě jako jediná z filmového služebnictva opravdu zaujmula. Jedním dechem: "Film je zajímavý možná jen místem odehrávání a po herecké stránce. Scénáristicky to pro mě ovšem byla katastrofa, kterou ani Altman neztlumil." Když jsem včera film viděl, nechtěl jsem být tak krutý. Jenže dneska se mi film proležel v hlavě a víte co? Já budu krutý! Dávám 30 %.

7. prosince 2009
plakát filmu
Po přečtení spalte
Burn After Reading
70 %

Burn After Reading

Filmy bratří Coenovců jsou pro mě jakousi výzvou od doby, co jsem viděl poprvé jejich tvorbu v podobě filmu "Muž, který nebyl". Potom jsem totiž viděl: "Bratříčku, kde jsi?" a pochopil, že Coenovci nemají vyhraněný žánr a koukat na každý jejich další film je jako vstupovat do neprozkoumané, tajemné místnosti, čili naprosto vzrušující. Možná proto jsem se na tento jejich novější film tak těšil. Z předchozích zkušeností vím, že očekávat od Coenovských filmů hodně, se nevyplácí a tak jsem nic moc od tohoto filmu neočekával a myslím, že jsem dobře udělal. Film mě zaujal svým hereckým obsazením a zajímavým námětem, navíc kolem devadesáti minut Coenovcům s klidem obětuju. S Coenovskými filmy mám neustále jeden a ten samý problém. I když jsou příběhem zajímavé, nepostrádají kvalitní herecké výkony a jsou zajímavě natočeny, přesto mě nedokážou zaujmout natolik, abych do filmu naprosto spadl. Vždycky mě ty filmy občas nudily a tenhle není vyjímkou. Coenovci zase vstoupili do vod jiného žánru. Černá tragikomedie, tak bych film ostatně já zařadil, protože jako drama mi to ani nepřišlo, ale tohle je hodně diskutabilní. Až jsem se divil, jak mi film připomínal tvorbu Tarantina. Film mi přišel jako hodně slabá verze "Pulp Fiction" (řečeno s nadsázkou)! Film také obsahoval několik dějových linek, které zapadaly to jednoho, hlavního příběhu. Sice dialogy nebyly tak "vymazlené", ale sem tam mi to fakticky připomělo Tarantina. :) I když byl děj zajímavý, hezky se zamotával a měl nápadité zvraty, postrádal nějakou tu závěrečnou gradaci a možná z něho nejsem tak "paf". Co se týče komediální stránky. Mě osobně humor teda padl, ale byl zde divákovi "servírován po troškách" a byl strašně jemný. Klidně bych se nebál přidat do scénáře několik černo-humorných fórků, aby to tak moc nevyznělo jako drama. Co se týče herců, tak ženská část mě vůbec neoslovila. Ani Tilda Swinton, ani Frances McDormand mi tady nějak nesedly. Pánská část herců mi to zato herecky vynahradila. Asi nejlepší výkon patří Bradu Pittovi. Jeho postava je ve filmu jen proto, aby bavila a ona skutečně baví. Ať už svým charakterem a nebo situací, do kterých se dostává. Potom John Malkovich. Já jsem si ho zde oblíbil už jenom proto, že tak hezky prožíval to svoje "fuckování". :D Uměl se správně nervovat a i proto mě párkrát rozesmál. George Clooney měl ve filmu asi nejdramatičtější mužskou postavu. Tu zahrál skvěle to nezpochyb, ale mě stejně zaujmul ze všech hlavních herců nejméně. Jedním dechem: "Coenovci se snaží, Pitt se snaží, Malkovich a Clooney taky. To, co film táhne dolů jsou chyby ve scénáři a nudné herečky." Dlouho jsem se rozhodoval mezi 60ti a 70ti procenty. Nakonec budu ale hodnější a dám 70 %. Coenovci jsou Coenovci a já mám k jejich tvorbě zase o něco osobnější vztah. Navíc, když se Brad Pitt vyblbuje a Malkovich se výborně rozčiluje, obměkčí mě to! :D Dávám 70 %.

7. prosince 2009
plakát filmu
Věc
The thing
80 %

The Thing

Já si opravdu nějak aktivně nevyhledávám filmy Johna Carpentera, to oni si vždycky nějakým záhadným způsobem najdou mě! Ale proč bych se nakonec nepodíval, že? Sice mě "Mlha" nebo "Duchové Marsu" zklamali, ale "Útěk z New Yorku" nebyl zase tak špatný. O tomhle filmu navíc kolují ve světě filmu legendy a říká se, že tenhle film je Carpenterův nejpovedenější, takže jsem neměl jediný důvod, proč se nepodívat. Námět zněl velmi dobře a teď jenom, aby Carpenter odvedl dobře svou práci. Na tom tvrzení, že se "Věc" je nejlepší Carpenterův počin opravdu něco bude, protože tenhle film má něco do sebe! Začiná zlehka, jako většina horrorů, ale divák se nemusí obávat nudy, protože zanedlouho se to rozjede. Carpenter zde dělá stejnou chybu jako ve všech jeho filmech, které jsem doposud viděl. Nehorázně šetři s akcí. Jenže tady to neškodí tak, jak to škodí všem Carpenterovým akčňákům, protože tohle je horror a Carpenter má jako režisér jedno velké pozitivum. Umí vytvořit atmosféru, a právě tento fakt zachránil tomuto filmu zadek. Carpenter nás obeznámí s "věcí", ale nedává jí nějak moc prostoru. Carpenter si totiž už do konce filmu jen pohrává s psychikou postav a tím pádem i s psychikou diváka. Z filmu jde úplně cítit ta beznaděj, klaustrofóbie a jakási ponorková nemoc. Ennio Morricone navíc hudebně souladí s Carpenterem, takže každá scéna, kdy si myslíte, že "Věc" zaútočí je, díky hudebnímu podkladu, ještě více nervy drásající. Triky jsou na dnešní dobu hodně slabé, ale když si uvědomíte rok výroby, tak je to docela maras! I fakt, že film neskončil klišé happyendem trochu povystrčil mé hodnocení nahoru. Film i v závěru zůstává stejně pesimistický a klaustrofóbický, jako po celý film. Co se týče herecké stránky, tak zde samozřejmě nemohl chybět Carpenterův chráněnec Kurt Russell. Ten už zde sice nemá tak silnou charakterní roli jako v "Útěku z New Yorku", ale hraje dobře. Další (a poslední), kdo mě zaujal byl Keith David, který se celý fílm nenápadně držel v pozadí, ale ke konci dostává více prostoru a maximálně jej využívá. Druhý nejlepší výkon v tomto filmu. Jedním dechem: "Při filmu jsem cítil depresi, napětí, beznaděj a strach všude kolem mě, né díky (občas směšné) příšeře, ale díky Carpenterovi. Atmosféra byla silná a nechyběla díky ní ani ta akce. Carpenter zabodoval!" Jelikož jsem se na film díval za úplné tmy a atmosféra na mě působila na plné obrátky, musím teď dát 80 %. Možná, že až film někdy uvidím podruhé, už mě tolik nenadchne, a nebo taky ano!

5. prosince 2009
plakát filmu
Odplata
Payback
70 %

Payback

Zase jsem jednou dal pouze na můj filmový úsudek a vybral si tenhle film. Už podle názvu jsem dost dobře pochopil o co ve filmu půjde a i když jsem si myslel, že film bude obsahovat klišé scény, provařené hlášky a všechno to, co už jsem viděl v několika předchozích gangsterkách, rozhodl jsem se přesto dát tomuto filmu šanci a měl jsem pro to myslím dost smysluplné důvody. Zaprvé jsem vkládal důvěru v Mela Gibsona, který když se tenhle film natáčel, tak měl ještě čuch na dobré role, navíc podle infa, které jsem si přečetl jsem věděl, že hlavní postava je tak trochu cvok a Mel Gibson byl vždycky i v normálu malinko vyšinutý, takže jsem si myslel, že by to mohla být docela zábava. Dost nadějí jsem také vkládal do režiséra a zároveň scénáristy Briana Helgelanda. Tohle byl sice první film pod jeho režií co jsem viděl, ale jakožto scénárista už má něco odmakané a rozhodně to nejsou žádné béčkové scénáře, takže i tohle mě přesvědčilo o možné nadprůměrné kvalitě filmu. Zezačátku jsem se trochu zlekl. Příběh se rozjížděl pomalu, místy působil nudně a já osobně jsem se v některých chvílích ani neorientoval v ději. V takovém případě i to lehké Helgelandovo noir pojetí působilo trochu kýčovitě. To všechno ale z ničeho nic ustálo a film se docela pěkně rozjel. V Gibsonovi se začal projevovat ten vraždící šílenec, kterého jsem v něm zezačátku neviděl a všechno se začalo tak pěkně a nenáročně zamotávat, prostě to celkově přestávala být nuda. Důvod jeho chování je zde sice vyřčen několikrát, ale je až tak banální, že Vám to prostě neleze do hlavy a máte hlavní postavu spíše za pomatence. Hlavní postava ale není jediný šílenec ve filmu. Postavy Gregga Henryho a Lucy Liu také nejsou příliš normální a proto jsem si snáze oblíbil hlavní postavu. Kamera je perfektní. Helgeland lehce napodoboval noir styl a působilo to příjemně. Noir zde byl cítit, občas vidět, ale nebil do očí a proto mě to tak příjemně překvapilo. Mel Gibson je "crazy". Sice zezačátku je trochu nevýrazný, ale v druhé polovině Vám vše vynahradí, to se nebojte! Gregg Henry je další takový "nuts" a po celou dobu, kdy je jeho postava na scéně dýchá Gibsonovi herecky na záda. Maria Bello je sexy, Lucy Liu je hodně šílená a Kris Kristofferson je docela nevýrazný neboť jeho záporák není tak charakterní jako postava Gregga Henryho. Jedním dechem: "Když přetrpíte zhruba prvních dvacet minut, kde Helgeland docela scénáristicky selhal, tak Vás už potom čeká jen dobrá akční jízda, šílený Gobson, po sado masu dychtící Lucy Liu a dobrá kamera." Není to takový nářez, ale pořád je to díky Gibsonovi docela slušná akce! 70 %, to je nejvíc co mi mé svědomí dovolí dát.

4. prosince 2009
plakát filmu
Salton Sea
The Salton Sea
60 %

The Salton Sea

Ani nevím proč můj zrak tentokrát spadl na tento film. Možná to bylo tím námětem, který rozhodně nevypadal na žádné béčko, těmi pozitivními ohlasy nebo to bylo jen tou mou zvědavostí a potřebou rozšířit si filmové obzory. :) O.J. Carusa dobře znám. "Disturbii" i "Oko dravce" jsem viděl a tak jsem si myslel, že vím co mám od tohoto filmu očekávat. Jenže v roce 2002 Carusovi ještě nedali na film tolik peněz, jako mu dávají teď, takže se musel více soustředit na svojí tvůrčí stránku a jde to poznat. Co se týče vizuální stránky, tady u mě film získal plný počet bodů. Kamera je naprosto perfektní, jedna z nejlepších věcí na filmu. Díky ní opravdu skvěle vynikne atmosféra. Tohle není jen obyčejný film o pomstě. Tohle není jen bezhlavá akce. Řeší se tu z velké většiny také psychologická stránka postavy, což ovšem filmu paradoxně škodí, než přilepšuje. Po jednosměrném a nenáročném úvodu je divák vtažen do kolotoče, kde se věci a hlavně postavy a vztahy mezi nimi obrací o 180 stupňů. Jistě, zní to zajímavě, ale přesto scénárista Tony Gayton udělal ve scénáři "moře" chyb. Je sice pravda, že rozuzlení jaké si na nás Gayton přichystal by většině diváků mělo alespoň vykouzlit pochvalný úsměv na tváří a při úvodním monologu se mi doslova zatajil dech, ale navzdory tomu je tu jeden velký kámen úrazu. Film je strašně protahovaný. Jako by film na diváka působil opačným způsobem jako na hlavní postavu speed, který ve filmu bere (pokus o metaforu :D). Film je strašně zbytečně natahovaný a hlavně, někde v prostřední části film nudí, což se filmu neodpouští a můžou se snažit i tvůrci i herci, ale já nudu ve filmu nesnesu! Správné tempo začal film nabírat až po tom, co se divák dozvěděl pravdu (někdy ve třetí čtvrtině filmu). Jenže to už je pozdě na to, aby se něco napravovalo. Zakončení je stejně protažené, jako celý film. Tvůrci se prostě nemohli odpustit šťastnější konec! Čekal jsem od filmu, že zkončí ve stejné atmosféře, jakou se ztotožňuje po celou dobu - depresivně. To by podle mě bylo to správné zakončení, jenže Gayton opět šlápl vedle. Herci jsou vesměs dobří. Val Kilmer zde hraje jako o život a jde poznat, že je ve vrcholné formě, protože jeho výkon je hodně kvalitní. Vincent D´Onofrio je hodně dobře ujetý záporák a scény ve kterých figuruje jsou hlavně díky němu správně dramatické a Peter Sarsgaard hraje vygumovaného feťáka / kamaráda opravdu přesvědčivě. Jsou tu ale také herci, jejichž postavy ve filmu vůbec být nemuseli a jsou tu jen z rozmaru Gaytona (Adam Goldberg a Luis Guzman). Jedním dechem: "Caruso ukazuje svojí kreativitu a Kilmer zde doslova kouzlí. Scénárista ale všechnu jejich snahu zakopává do země, i když je pravda, že má scénář hodně světlých míst. A i když se snaží i D´Onofrio a Sarsgaard, občasnou nudu to z filmu nevymaže." Dávám 60 %. Kdyby to mělo rychlejší tempo, byl by to díky Carusovi a Kilmerovi rozhodně nářez!

3. prosince 2009
plakát filmu
Zombieland
Zombieland
70 %

Zombieland

Už když jsem na tenhle film viděl trailer, tak jsem věděl, že tenhle film zkrátka musím vidět. Zombie filmy mi nikdy nevadily. I když je sice pravda, že takové ty zombie filmy ze sedmdesátých let nejsou příliš záživné, novodobé zombie filmy jsou díky dnešní technice lépe koukatelné. Filmaři také chtějí v dnešní době zombie filmy spíše diváky pobavit, než postrašit, takže to je také plus. A nejenom tohoto filmu, ale myslím celkově. Tvůrci se snažili, aby film nebyl nakonec zaškatulkovaný jako "další zombie film", ale aby divák při vyslovení jeho názvu věděl "vo co go" a to se mu podle mě povedlo! Ruben Fleischer udělal film zajímavý po obrazové stránce a já jsem si úvodní sekvenci užil asi nejvíc z celého filmu. Fleischer překvapil a kdyby se mu, jakožto režisérovi, dala další příležitost myslím, že by jsme pochopili jaký je to opravdu blázen, protože tenhle film byl nářez hlavně díky němu, jeho kameře a jeho zpomaleným záběrům. Scénáristi Reese a Wernick to měli těší. Sice zde byly perfektní fórky a scénky, a postavy také bavily, ale to prostě k zombie komediím všechno patří, takže to beru jako samozřejmost a né jako něco, co by film vyvyšovalo před ostatními. Jediná vtipná originalita co jsem zde pochytil, byly "ochraná pravidla", která nejenže působila vtipně už jen sama o sobě, ale také byla dobře vizuálně přenesena do filmu. Scénáristi však také pár věcí zkazili! Tedy alespoň podle mého názoru. Trochu mě zklamalo, že se film zabývá hlavně postavou Jesseeho Eisenberga, když nejcharakternější postavu tu měl Woody Harrelson. Měl super hlášky a jeho postava byla ze všech nejvíc "cool", a jelikož jsem měl za to, že tohle je hlavně komedie, tak jsem předpokládal, že Harrelsonova postava tady bude ta nejhlavnější. Mě osobně ale postava Eisenberga nějak zvlášť nevadila. Také zde nemusela být romantická linka a klišovitý happyend. Tyhle faktory docela narušovaly atmosféru a vzhled filmu. Myslel jsem, že když se tu vyskytuje místy drsný, sarkastický a černý humor, tak že děj a hlavně zakončení bude taky takové. Z jednoho hlediska to chápu, protože si tvůrci chtěli nechat vrátka pro možnou dvojku, ale ten konec byl na zombie film vážně přeslazený. Jesse Eisenberg hrál stejný charakter, jaký hraje ve všech svých filmech, takže úplně průměrný výkon. Emma Stone je kočka a i když její postava měla charakter, stejně mě více zaujala Abigail Breslin, protože to byla nejtvrdší postava teenagera, co jsem ve filmu viděl a Breslin jí zahrála skvěle. Woody Harrelson to je kapitola sama o sobě. Na něj bych tady pěl jen chválu, takže to zkrátím. Tallahassee byl "cool" borec a Harrelson má na takové postavy vizáž, charisma a je "cool" sám o sobě, takže by nikdo nedokázal tuhle postavu ztvárnit lépe, než Harrelson! Jedním dechem: "Nářez to sice je, ale scénáristi film trochu pokazili tím, že se celý film točí okolo nejméně zajímavé hlavní postavy. Režisér a herci se sice moc snaží, ale stejně tyto chyby netakryjí. Harrelson rulez!" Dávám zasloužených 70 % a za rok tady chci mít druhý díl!

2. prosince 2009
plakát filmu
Nezvratný osud 4 3D
The Final Destination
40 %

The Final Destination: Death Trip

Na 3D jsem na film bohužel nestihl zajít, ale stejně jsem chtěl film vidět, protože jsem velkým fanouškem celé této ságy. Vždycky byla nápaditá, ale bohužel (stejně jako "Saw") má, co se týče kvality, sestupnou tendenci. Jednička byla nápaditá a asi dějově nejpestřejší. Tehdy navíc diváky způsoby úmrtí uchvátili, takže je jasné, proč se z tohoto filmu stal fenomén. Ve dvojce už se spíše jen efektivně umíralo, ale jelikož byl režisér David R. Ellis velice zručný, tak byla dvojka plnohodnotným pokračováním a já si jí, abych pravdu přiznal, oblíbil více, než jedničku. Poté, ale následovala trojka a ta už byla podprůměrná. Způsoby úmrtí byly stále nápadité, ale nešla nepoznat ta béčkovost. Hlubší dějová zápletka se úplně vypařila a film se tak stal nejhorším dílem série. Teď přišla čtyřka a mě by to ani tak nezaujalo, kdybych se nedozvěděl, že na režisérskou stoličku se vrací David R. Ellis, režisér dvojky. Vlastně se vrátil i scénárista dvojky, takže jsem se na film rozhodně více těšil. Ano, vymyslel se originální nápad, který tvůrcům určitě vynesl hodně peněz a film si na sebe tak v pohodě vydělal. Film se dal na 3D. A já to schvaluji, protože filmy jsou hlavně od toho, aby diváky bavily a 3D Vám zábavu zaručí! Jenže já jsem to nějak nestihl do kina a tak mi nezbývalo nic jiného, než se na film podívat pěkně v pohodlí domova. Jasně, že jsem nečekal žádný velký skok v kvalitě filmu. Nečekal jsem nejlepší díl, možná proto jsem nebyl vůbec zklamaný. Ano, film stejně jako trojka postrádá nějakou hlubší zápletku a celý film je jenom o úmrtích (však je jich tu taky nejvíce z celé série), ale jde poznat, že se k tomu vrátili Ellis a Bress, protože film rozhodně překonal kvality třetího dílu, ale žádný zázrak to také není. Kamera je sice dobrá a já jsem si úplně živě uměl představit, jak bych si film užil ve 3D, ale bohužel jsem neměl tu příležitost, takže budu hodnotit tak, jak zkrátka musím. Herci jsou sympatičtí, ale nijak vyjímeční. Hrají zkrátka to, co musí. Jedním dechem: "Na úrovni jedničky a dvojka tenhle díl nestojí. Rozhodně je ale kvalitativně výše, než trojka. 3D mu sice hodně zachraňuje prdel, ale dějově je už to jaksi stereotypní a na DVD už to taková paráda nebude a podle toho se řídím. Návrat Ellise jde ovšem poznat!" Dávám 40 %, ale věřte, že kdybych na tomhle filmu byl v kině, dal bych o 10 / 20 % více. Stejně by ale moje hodnocení nakonec dopadlo na 40 %, protože na televizní obrazovce už by to takový nářez nebyl, to mi věřte!

30. listopadu 2009
plakát filmu
Pařba ve Vegas
The Hangover
70 %

The Hangover

Údajně nejlepší komedie roku 2009 čekala už jen na to, až zmáčknu "play". Byl jsem natěšený, možná až moc a tenhle fakt mi dělal starosti, protože už se mi nejednou stalo, že jsem film předcenil a pak byl z něho zklamaný. Spoléhal jsem ale na všechna ta vysoká hodnocení od diváků, které film získal a tak bylo to velké očekávání na místě, si myslím. Todd Phillips je režisér, u kterého si nemůžete být nikdy jistí, jestli tahle komedie bude průměrná nebo nadprůměrná. Avšak musí se mu přiznat, že podprůměrné filmy on točit neumí a je hodně důležitou postavou dnešních komedií, neboť on točí dospělé komedie pro dospělé lidi. "Mládí v trapu" nebo "Škola svádění" byly průměry jako prase, ale "Road trip" nebo "Starsky & Hutch" mě příjemně překvapily a taky dobře pobavily, takže jsem si ani nedokázal tipnout, co mám čekat od tohoto filmu. Navíc, když podobný námět filmu se už v pár filmech objevil a tudíž je značně vytřískaný a neoriginální, ovšem kvalita filmu záleží jen a pouze na fantazii scénáristy, v tomto případě scénáristů. Se zdejším scénáristickým duem Lucas / Moore jsem se u tohoto filmu setkal poprvé, a když jsem se díval na obsahy filmů, které napsali, taky jsem moc nadšený nebyl. Film tedy běžel a bežel, a já se dobře bavil, ale stejně mi námět nepřišel natolik zajímavý, protože jsem měl pořád pocit, že tohle jsem už někde viděl. To, že Lucas a Moore do filmu dost pravidelně sázeli vtípky a fórky ještě neznamená, že tenhle film vynesu do výšin. Ano, bavil jsem se u scény s Mikem Tysonem, u scény s tygrem atd., ale například výsledek otázky "kde je Doug" mě moc nepotěšil, protože jsem od tohoto filmu čekal šílenější vyústění, když už měl tak šílený děj. Překvapila mě herecká stránka, protože hlavní herecká trojka se nezkládala s nějakých velkých komediálních hvězd a jediný, koho jsem z ní jakžtakž znal, byl Bradley Cooper. Ten mi ale připadal jako perfektní hezoun do romantických komedií, takže jsem z jeho účinkování tady byl mírně překvapen, protože do filmu velmi dobře zapadl. Eda Helmse jsem vůbec neznal a filmů s Zachem Galifianakisem jsem pár viděl, ale nikde se mi tento herec nějak výrazně nezapsal do paměti, až tady. Problém je, že ačkoli herci hrají perfektně, pořád jsou jejich postavy, až na tu Galifianakisovu, neoriginální a proto u mě zdejší trio: vůdce, blbec a podpantoflák nezabodovalo natolik, abych tady mával devadesáti procenty. Jedním dechem: "Komedie roku? Rozhodně! Ovšem pořád to není žádný zázrak a i když scénáristé a režisér bodují, tak námět je slabší a jediný, kdo charakterně a herecky posílá film nahoru je Galifianakis!" Pěkných, zasloužených a nepřechválených 70 %.

29. listopadu 2009
plakát filmu
Smrtihlav
Dark City
90 %

Dark City

Už jsem začínal mít strach, že už jsem viděl všechny kvalitní sci-fi a že teď budu muset jen čekat, dokud se nenatočí nějaký nový a přitom kvalitní. V tom jsem ale narazil na film "Smrtihlav". Hodně různorodě hodnocený film. Podle některých dost neprávem zapomněné a podceňované sci-fi Alexe Proyase a podle některých zase nudný a deptající film. Když jsem však uviděl to jméno režiséra, musel jsem si film hned pustit. Proyas totiž umí sci-fi, to ukázal už ve filmu "Ja, Robot". A i když jeho poslední film "Proroctví" nebyl už tak na výši, co se týče kvality, pořád za to nemohl Proyas, ale scénáristé. Až tady jsem ale opravdu pochopil, jak je vlastně Proyas dobrý režisér! Každá scéna je temná, záběr nikdy nevydrží déle jak pět sekund a po celý film na nás velice ostře dýchá noir atmosféra. Možná proto si mě film tak získal. Jak někdo může říct, že je to nudný film to nepochopím. Mě by klidně stačilo, kdyby film zůstal detektivkou, na kterou ze začátku vypadal, a udržoval si stále stejnou atmosféru. Jenže tohle byl sci-fi film a i když měl hodně zajímavou zápletku a Proyas s Goyerem zpracovali látku velmi kvalitně (což novodobé sci-fi mají zajímavé náměty, ale špatné provedení), pořád jsem se nemohl zbavit pocitu, že jako noir detektivka, by mi film seděl více, než jako sci-fi žánr. Ovšem, nikdy během filmu mi to nevadilo nějak moc. Záporáci sice byli zajímavý, ale jenom ze začátku, protože na začátku filmu ještě byli samé tajemství a ten závěrečný "souboj" také působil tak nějak křečovitě, ale ani tyhle fakty mi nějak moc nenarušily moje nadšení z filmu. Film, kde je divák ze začátku stejně zmatený jako sama hlavní postava. Film, který je hodně atmosfericky temný a depresivní. Film, který má neustále nějaký děj a pořád graduje až do poněkud, pravda, kyčovitého zakončení. Plus ještě kvalitní herci. Rufus Sewell je perfektní! Má charisma, jeho hraní jsem mu věřil a nikdy nepřehrával. To už se ale nedá říct o Kieferu Sutherlandovi, který místy přehrává, ale vzhledem k postavě jakou hrál, si až říkám, jestli to přehrávání nebylo účelné. Stejně bylo ale nesmírně zajímavé ho vidět v nějaké takové roli a možná proto mi jeho herecké chyby v tomto filmu ani nevadily. William Hurt podává čistý průměr a Jennifer Connelly zde hraje jenom pro ozdobu. Jedním dechem: "Nuda? To v žádném případě. Proyas ukázal co má v sobě a Goyer napsal konečně nějaký kvalitní scénář. Sice by filmu neuškodila změna žánrů, ale i jako sci-fi s nedostatky mě film dokázal pohltit. To bude asi tou depresivní noir atmosférou. Sutherland rulez!" :D Dávám 90 %! Nebudu říkat, že je to jedinečné sci-fi, budu říkat, že je to jedinečný film, a to on opravdu je!

28. listopadu 2009
plakát filmu
Turistas
Turistas
30 %

Turistas

Tak jsem si s kamarádama udělal takové filmové odpoledne u vodní dýmky. Tenhle film vybírali právě ti moji kamarádi a já jsem věděl, že to bude nějaká béčková vyvražďovačka, jelikož měl tenhle film i béčkové herecké obsazení. Jenže jsem mi to ani tak moc nevadilo, protože tyhle filmy se točí prakticky jen jako jednohubka pro partu lidí, kteří se sejdou u televize, a to byla teď přesně moje situace. Navíc, jaký chlap by se nechtěl dívat na sexy herečky v bikinách a krásné brazilky v maličkých roličkách. :D Ovšem, tak jak jsem očekával, film jel přesně podle zajetých kolejí všech těchto vyvražďovacích filmů. První polovina jen smích, obnažování a párty a druhá polovina zase jen krev, křik, zbraně a útěk. Polehčující okolnost tohoto filmu je, že i v oné "zahřívací" první polovině nevaří defakto z vody a drží si nějaký ten děj. Navíc se snaží i diváky mírně napínat ve scénách jako počáteční havárie autobusu, následné okradení hlavních postav atd. Avšak tušil jsem, že když John Stockwell usedne na režisérskou stoličku, nebude to to pravé. Stockwell sice umí natočit krásné záběry exotické přírody, scény na pláži nebo kdejaké podvodní scény, ale pokud dojde na, tady v tomhle případě, důležitou horrorovou atmosféru, lekačky anebo zvraty, je v koncích a tenhle fakt filmu výrazně škodí. Film trvá necelou hodinu a půl, a z toho dvacet minut nám Ross a Stockwell ukazují to, co by zrovna zde mělo zabírat podstatně větší část stopáže a tohle mě zklamalo, protože ani záběry na krásnou brazilskou přírodu, dokonce ani záběry krásných slečen v plavkách mě nemohou, jakožto horrorového nadšence, "ukojit" nebo umlčet. Děj je předvídatelný a happyend mé filmové hodnocení také nějak výrazně pozizivně nezměnil. Z objektivního názoru tedy musím přiznat, že kdybych se na to nedíval s partou lidí, asi bych se musel hodně přemáhat, abych se na tenhle film dokoukal až do konce. O hercích též nemá cenu mluvit. Nenašel jsem zde nic, co by se dalo nazývat hereckým výkonem, ale zato jsem zde viděl hodně hezkých holek. :D Nejsympatičtější tady byl Josh Duhamel a nejkrásnější Olivia Wilde. Toť vše k herecké stránce. Jedním dechem: "Krásné holky, krásná Brazílie, ale sakra, kde zmizela všechna ta horrorová atmosféra? Stockwell by už do těchto žánrových vod neměl nikdy vstoupit, protože by na diváky poslal tsunami! Já jsem rád, že jsem tohle tsunami přežil!" 30 % za herečky v bikinách a za scénu na "operačním stole", trvající deset minut.

27. listopadu 2009
plakát filmu
Gamer
Gamer
50 %

Gamer

Můj druhý film mého pátečního filmového odpoledne. Pány Neveldina a Taylora znám. Dokonce jsem je jednu chvíli i obdivoval. To bylo tehdy, když jsem poprvé shlédl jejich režisérský debut "Zastav a nepřežiješ". Bylo to něco nového, testosteronová čistá akce od chlapů, pro chlapy. Statham byl "cool", všechno bylo hyperaktivní a nápadité. Poté vzešel na svět druhý díl a já pochopil, že Neveldine a Taylor jsou nadržené, ujeté monstra, kterým právě povolili pánové z Hollywoodu úzdu (myšleno pouze metaforicky). Dvojka už byla totiž moc i na mě a zkráceně řečeno se mi nelíbila, protože všeho bylo ve filmu přemnoženo a ve výsledku to nepůsobilo dobře (a taky podle toho vypadalo moje hodnocení tohoto filmu). Ovšem, tehdy jsem si myslel, že je to jen ta stará, známá "kletba dvojek", která už se projevila u více filmů a myslel jsem si, že pánové už pochopili, že když zvýší počet akce, sexu a brutality, tak to nemusí stoprocentně znamenat lepší film. Takže, teď přišel "Gamer". Parádní námět, nadupaný trailer, obsazení míchající áčkové i béčkové herce a Butler jako nový Statham. Film tedy běžel a běžel, a já jsem si po dvaceti minutách (bohužel) začal říkat, že mi tenhle film čím dál tím víc začíná připomínat "Crank 2". Sice měl film špičkový "look" a koukat se na něj bylo jako vstupovat do nové éry akčních filmů, ale ta přemnoženost brutality, sexu a "hyperaktivní" střih" jaksi rušil to všechno, co bylo na filmu zajímavé. To "poselství", které někteří z Vás v tomto filmu viděli podle mě vůbec nebylo režisérskou dvojicí zamýšleno. Prostě další film, kde si tihle dva mohli vybít na delší dobu všechnu svojí šílenost, nadrženost a hyperaktivitu. Sice mě zklamal závěr, protože zde nebyla žádná gradace ani pouhý nevydařený pokus o ní, ale v podstatě u mě dopadl "Gamer" lépe (né moc), než "Crank 2". Můžou za to z části i sympatičtí herci a jejich výkony, z nichž sice většina byla průměrných, ale přece jen se za ně nemusí stydět. Gerard Butler opravdu dobře nahradil Jasona Stathama, John Leguizamo byl perfektní cvok, Logan Lerman zase velmi sympatický teenager, Michael C. Hall (hlavně ke konci) dost pobavil a dvojice Terry Crews / Milo Ventimiglia už sloužila přímo jen pro srandu. Jedním dechem: "Opět čistá akce od Neveldina a Taylora. Navzdory tomu, že film má hodně rušivých momentů a zakončení stojí za prd, má film také velmi nápaditý námět, špičkový "look" a sympatické herce. A právě tyto složky pozvedávají (tedy alespoň u mě) jeho kvalitu k čistému průměru." 50 %, více si fakt dát netroufnu, protože bych neměl čisté svědomí.

27. listopadu 2009