Pecca007
The Imaginarium of Doctor Parnassus
The Imaginarium of Doctor Parnassus
Asi jsem tomuhle filmu dal přívlastek "kvalitní" moc brzy. Ačkoli s Terrym Gilliamem nemám tolik zkušeností, jeho film "12 opic" jsem považoval za geniální a mnohokrát pošpiněný film "Kletba bratří Grimmů" mi taky nepřišel tak hrozný jako většině diváků. "Imaginárium dr. Parnasse" navíc obalil známý "skandál" v podobě smrti Heatha Ledgera a tak i kdyby mě už k filmu netáhlo jméno režiséra, určitě by to byla už jen pouhá zvědavost na poslední herecký výkon Ledgera a zakomponování jeho dalších tří kolegů a následovníku do role. Jak už Aleee napsala do svého nadpisu, film je opravdu "fantasmagorie". Ovšem já vím, že tohle označení vůbec nemusí znamenat zápornou vlastnost a že záleží pouze na tom, jak se daná látka uchopí a já jsem byl přesvědčený, že někdo jako Gilliam nemůže nic zbabrat. Film ale nebyl tak perfektní a já po dlouhé době opět nějaký film hodně předcenil. Prostě se mi hodně nelíbily ty přechody z reality do imaginária a jejich celkové vizuální podání. Ty jsou totiž podány tak syrově a samozřejmě, že se mi to spíše příčilo. To celé přecházení z reality a zpět mi tady prostě nesedlo. Když už se ale příběh odehrává v imagináriu, máte Gilliama za géniuse, protože imaginární svět, který vytvořil je doslova překrásný, právě scény v něm jsou největším pozitivem filmu. Samozřejmě za všechno nemůže jen Gilliam, ale hodně toho podle mě pokazila právě i nečekaná smrt Heatha Ledgera, jejiž zasáhnutí do filmu muselo dost zásadně změnit scénář. (Teď se budu opakovat po ostatních uživatelech, ale nemůžu za to, že takový názor mám taky. :-) ) Scénář nenarušuje příběh tím, že se během filmu střídají herci v jedné z hlavních rolí, ale tím, že díky té změně nedává dost věcí smysl a film se stává pro diváky dost zmatený či nepochopený. Naopak to slavné "střídání" herců je vyřešeno velmi sympaticky, nerušeně a všichni tři náhradnící skvěle navazují na Ledgerův herecký výkon. Když už jsem u těch hereckých výkonů tak jen povím, že kromě Ledgera, který zde hraje nejlépe (a to neříkám jen kvůli přísloví: "O mrtvých jen v dobrém.", to je prostě můj názor!), ještě stojí zmínit Colina Farrella, který svým výkonem převýšil Judea Lawa i "největší lákadlo filmu" Johnnyho Deppa. Lily Cole byla taky velmi dobrá a přechod z nevinné, mladé a nezkažené na dospělou ženu zvládla perfektně. Christopher Plummer a Tom Waits jsou zde taky výteční, ale nejsilnější a nejlepší jsou jejich výkony podle mě jen ve svých společných scénách. Jejich dialogy jsou totiž ve filmu značení pro herecký koncert. Stejně na mě ale větší dojem udělal spíše Waits jako ďábel. Waits má zkrátka charisma. Jedním dechem: "Tenhle film mi zkrátka nesedl. Gilliam se v největší síle ukázal až v druhé polovině filmu, kdy se dostatečně "vyblbl" v imagináriu, ale první polovina pro mě byla nudná a plná chyb. Je třeba ovšem podotknout, že smrt Ledgera trochu zamíchala scénářem, který sice poté šikovně vyřešil tu největší chybu, ale nikoli ty menší! Heath, Farrell a Waits jsou výborní!" Překvapení se koná, ale ne to příjemné. Dávám 50 %.
Case 39
Case 39
Tak už i Renée Zellweger se zařadila mezi herečky první třídy, které se snížily k hraní v takovýchto filmech. Kdybych věděl, co mě čeká, tak bych film bral s mnohem větším nadhledem. Distributoři mě zase jednou obelstily. Ze stručného obsahu jsem pochopil, že půjde o jakýsi psychologický thriller s šílenými rodiči. Vše se tak i vyvíjelo a já myslel, že jsem se trefil. Jenže pak se všechno otočilo o 180 stupňů a né zrovna tím příjemným směrem. "Pandorum" Christiana Alvarta mě docela bavilo. Alvart má potenciál vytvářet napínavé scény a diváka vyděsit. Tady ovšem jakoby všechny jeho přednosti zmizely. Jistě za to může i scénář Raye Wrighta. Prostě, budu hodně kritický. Film má dobrý rozjezd na solidní nervydrásající drama jenže pak udělal scénárista Wright pro mě nelogický krok a smíchal snímek "Orphan" a "Nenarození", a všechno bylo v pytli (tedy alespoň pro mě). Jistě, Alvart zde předvádí něco málo ze svého režiserského nadání a například asi nejlepší scéna z filmu, kde hrají hlavní roli Bradley Cooper a roj sršní se mi dost líbila. Já bych celou tu "démon" tématiku zebral v klidu, kdyby ale nepřišla z ničeho nic. Celé to vygradování mi přišlo dost směšné, hlavně když zpočátku vypadá a působí tenhle film tak strašně lidsky. Film navíc nepostrádá lehce předvídatelný konec a nepostrádá ani celou hromadu nelogických mezer. Alvart je nadějný režisér, jenže tady to opět pokazil jen a pouze scénář. No, jen scénář ne. I herci filmu kazili výsledný "look". Renée Zellweger je naprosto strašná. Hraje a vypadá hůř, než kdy jindy a tady mi byla silně nesympatická. Jodelle Ferland se snaží trumfnout Isabelle Fuhrman, ale to se jí silně nedaří. Nemá tak silné charisma jako Fuhrman a značně jejímu hereckému výkonu uškodilo i to zapletení s démonickou tématikou. Jediní, kdo tady byli charismatičtí byli pánové Cooper a McShane. Obou dvou se Wright díky scénáři zbavil, takže poté už film jen a pouze klesal na kvalitě. Jedním dechem: "Nejhorší výkon Renée Zellweger, marné snažení Jodelle Ferland, celkově velmi špatný scénář. To vás čeká, když se kouknete na film. Zachraňuje ho pouze trio Alvart, Cooper a McShane." Zpočátku jsem nechtěl být až takhle kritický, ale když se mi film proležel v hlavě došlo mi, že musím. Nemám důvod filmu nějak přidávat, nemá na to dostatek kvality. 30 %. P.S. "Pandorum" je mnohem lepší!
Maquinista, El
El Maquinista
To, že španělé jsou dobří na thrillery a horrory jsem už dávno věděl. Přesvědčilo mě "Rec" a potažmo i "Sirotčinec", který už mě ovšem tak moc nezaujal. Jak ale bude vypadat film o kterém se říká, že je španělské výroby jenom proto, že se celý natáčel právě v téhle zemi a ani režisér, ani scénárista a dokonce ani hlavní herec nejsou původem ze Španělska, na to jsem byl vážně zvědavý. Přesto tohle nebyl hlavní důvod mého rozhodnutí se na film podívat. Hlavní důvod byl Christian Bale a jeho pověstné a hlavně nezdravé vžití se do hlavní postavy. Film byl na to, že to byl vlastně režisérský debut, hodně dobře hodnocen a já jsem se chtěl podívat jestli si jméno Brad Anderson zaslouží do budoucna mou pozornost. Výsledek je takový, že ano. Anderson vážně umí vytvořit napjaté až nervydrásající scény. Několikrát Vám přeběhne mráz po zádech a já osobně už jsem dlouho nezažil, abych se takhle obával další scény, ale zároveň jí chtěl mít rychle zasebou, protože jsem byl zvědavý jak se film bude dále vyvíjet. Je potřeba uznat, že Andersonovi hodně usnadnil práci scénárista Scott Kosar, od kterého je tohle jednoznačně nejlepší scénář, jaký kdy napsal. Námět láká, příběh graduje a režisérské umění Andersona vytváří tu pravou atmosféru. Vše vypadá skvěle až na to, že film neskutečně pomalu ubíhá. Snad za to můžou příliš velké mezery mezi jednotlivými zásadními scénami, které vždycky posunou děj dále. Sledujete pátrání hlavní postavy, ale opravdu zajímavé Vám příjdou jen některé věci z těch mnoha, které za dobu trvání filmu vyplynou napovrch. To jediné, co film podstatně hodně sráží je ale nakonec právě jeho zakončení. Ne, že by zrovna tady Anderson či Bale něco zkazili, ale scénárista Kosar mě docela zklamal. Použil totiž pro zakončení filmu to nejobyčejnější a nejpředvídatelnější vysvětlení jaké mohl. Jasně, beru na vědomí to, že v roce 2004 ještě tohohle diváci nebyli přesyceni, ale na začátku roku 2010 už jsou a tak film utrpěl nějvětší úraz až teď, na divácích, kteří film ještě neviděli právě díky zubu času. Christian Bale se k roli zachoval až neskutečně realisticky a za to ho chválím, protože se stačilo kouknout na něj a už jste věděli, jak se nejspíš jeho postava cítí. Že umí hrát podobné schizofreniky a pomatence dokázal už ve filmu "Americké psycho" a zde svoje "nadání" jen potvrdil. Jediný, kdo mě zde poté jako jediný zaujal byl John Sharian, který zde naháněl hrůzu i přesto, že nikomu vlastně viditelně neublížil. Jako jediný záporák ve filmu (jestli se dá takhle o jeho postavě mluvit), tak nezklamal. Jedním dechem: "Společně se za pomoci kvalitní Andersonovi režie a hodně realistického výkonu Balea snažíte dojít ke konci za pomoci hodně dobře vymyšlených stop. Na konci ale zjistíte, že scénárista Kosar zklamal a že celá ta cesta byla vlastně na nic." Tohle je dobrý, ale špatně ukončený thriller. 70 % kvůli Balea.
Heartbreak Ridge
Heartbreak Ridge
Tentokrát pro změnu film staršího vzniku. Clint Eastwood byl pro mě vždycky záruka kvality a jelikož tady velí celému štábu jako režisér, ale i sám představuje hlavní roli, myslel jsem, že není co řešit. Sám moc zkušeností s válečnými filmy nemám, takže se šlo napravovat. Jenže tenhle film není válečný film, ale jen se tak tváří. Je to vlastně spíše drama a ten přídavek "válečný" filmu udává pouze poslední cca dvacet minut. Možná je to tak dobře, protože zrovna ty závěrečné scény v bojišti moc nebavily. Vlastně filmu uškodili. Film totiž naprosto bez problému funguje jako drama a kdyby se nezabíhalo do jiných žánrů, bylo by moje hodnocení určitě o něco vyšší. Tento film stojí hlavně na Eastwoodovi, to ani nemusím psát, protože to napadne každého, kdo se jen mrkne na herecké obsazení. Na druhou stranu je to zřejmě i docela pochopitelný důvod, neboť hlavní postavě jde celý film jen o to, aby si získala respekt a tak právě Eastwood musí nejvíce vynikat. Je to ovšem škoda, protože herci, kteří hrají vojáky jsou neskutečně charismatičtí a sympatičtí. Dále je film také na můj vkus moc natahovaný a některé scény a dialogy by se klidně mohli vystřihnout. Ovšem, je to film Clinta Eastwooda, a ten nemůže být nějak moc špatný. Clint zde hraje svojí obvyklou postavu, kterou předvádí ve skoro každém svém filmu. Drzého, sprostého a spravedlivého patriota. Dokonce i zapamatovatelné hlášky tu najdete. Clint i přesto nepředvádí tak osobitý výkon jako třeba v "Gran Torino". Tady spíše opět dokazuje, že je mnohem lepší režisér. Střídají se zde dva typy pasáží. Ty, které Vás baví a ty, které Vás nudí. Ovšem, když ve filmu byla pasáž, která mě bavila (např. výcvik), film jsem si opravdu užíval a viděl jsem v něm tu genialitu. Tohle je totiž film typu "z nuly na vrchol" v tom nejoriginálnějším stylu, jaký jsem zatím viděl. Jak už jsem se zmiňoval, pozornost na sebe ubírá hlavně Clint Eastwood, který ale nepodává nějak extra výkon. Prostě takový na jaký jsme u něho zvyklí, což už mě trochu deprimuje. Viděl jsem filmy, ve kterých hrál lépe. Jediný, kterého jsem poté tady ještě trochu znal byl Everett McGill, který tu měl fungovat, jako záporák. Nepovedlo se a McGill podle mě nevytlačil z této záporné role všechno, co mohl. Šlo to zahrát i lépe. Jedním dechem: "Váhám. První film od Eastwooda, který mě místy nudil. Hlavně ten výjezd do války na konci filmu byl podle mě špatný nápad. Clint Eastwood hláškuje a je "cool", ale jenom tohle mi tady nestačilo." Že by průměr? Ano, nakonec budu přísnější. Proč? Protože tohle není film nějakého druhořadého režiséra, tohle je film Clinta Eastwooda a tyhle filmy dnes symbolizují kvalitu! Proto jen 50 %.
Kontroll
Kontroll
Byly dva důvody, proč jsem chtěl tento film vidět. První je ten, že rád "filmově cestuju" a zaletět si do Maďarska nebyl vůbec špatný nápad a to i vzhledem k tomu jak pozitivní má film ohlasy. Druhý důvod je režisér. Nimród Antal má totiž v budoucnu režírovat zcela nového "Predátora" a já chtěl vědět jak by se s tím eventuelně mohl Antal poprat. Film mě ostatně jako všechny, kteří se na film podívali, překvapil. Narozdíl od ostatních mě ovšem překvapil dost negativně, stejně jako Mekyho. Natočit thriller z prostředí metra, kde hlavní role budou hrát lidi s povoláním revizorů je velmi zajímavě znějící nápad. Film má však mouchy a těch much je, jak film plyne blíže ke konci, stále více a více. Distributoři mě trochu oblbli, protože tohle žádný thriller nebyl. Vlastně ani nevím, jaký měl film žánr, ale thriller tedy rozhodně ne! Je to spíše takový mišmaš, takové něco. Hlavní náplní filmu je poskytnout divákovi pohled na práci revizorů. Už jen tohle mi připadalo nudné a film nezachrání ani fakt, že se ve filmu sem tam objeví postava v kapuci a shodí nějakého pasažéra před jedoucí metro. Situace, které hlavní postavy ve svém zaměstnání prožívaly mi připadaly hodně přehnané, někdy až nereálné. Ve filmu mi schází nějaký jasnější děj. Vše zkončí otevřeně a nic není vysvětlené. Jediné plus, které jsem na filmu našel je právě režie a kamera. Antal nám podává zcela sureální zážitek a ještě k tomu v tom nejortodoxnějším undergroundovém stylu. Což je zajímavé, ale vzhledem k tomu, že Antal je zároveň i scénárista na dvě věci, to kvalitu filmu nějak zvlášť vysoko neposune. Já jsem zkrátka v tomhle filmu nenašel to kouzlo jako většina ostatních diváků. Multižánrový film, který mě osobně během svého trvání nic nedal a vůbec jsem ho nepochopil. Hereckou stránku moc hodnotit nemůžu, protože s maďarskými herci nejsem až tak zběhlý. :D Jen mohu říct, že Sándor Csányi v hlavní roli byl velmi sympatický a podal rozhodně nejlepší herecký výkon ve filmu. Ostatní působí dost "crazy" dojmem, myšleno v negativním smyslu. Jedním dechem: "Antal měl nápad a vizi. Jenže já jsem asi jedna z mála rybek v moři, kteří mu neskočily na návnadu. Kromě dobré režie, zajímavé kamery a sympatické hlavní postavy není na filmu nic kvalitního, a to je pro mě sakra málo!" Dávám 30 %.
Sherlock Holmes
Sherlock Holmes
Pro mě zatím nejočekávanější pecka roku 2010! Tenhle film by mě ani natolik nezaujal, kdybych nevěděl jméno režiséra - Guy Ritchie. Když jsem si totiž představil jak může nový Sherlock Holmes vypadat pod taktovkou režiséra takových filmů jako "Podfu(c)k" nebo "Sbal prachy a vypadni", tak se mi na tváři vyrojil docela velký úsměv. Navíc jsem se Sherlockem nezažil ještě žádné filmové setkání spíše jen to seriálové. Modernější styl na nás dýchá všude. Ritchie se nebál trošku přitvrdit co se týče akce a jména herců v hlavních rolích jsou rozhodně také velmi zajímavá. Robert Downey Jr. jako Holmes byl podle mě trochu neuvážený tah od tvůrců, ale Jude Law jako Watson nebo nejoblíbenější záporák poslední doby Mark Strong byl nadruhou stranu vynikající nápad. Film mi ale někdy vůbec nepřipadal jako film o Sherlocku Holmesovi a to myslím i kladně i záporně. Ten větší prostor, který dostala akční stránka nebo ve filmu skryté odkazy na povídky či seriál o Sherlocku Holmesovi nebyly rozhodně na škodu, ale to, že Holmes vlastně celý film řeší mystický případ, kdy mi film spíš připadal jako "Šifra mistra Leonarda" mi zde vůbec neseděla. Ani to, že Mark Strong byl ve filmu až do závěrečného rozuzlení divákovi předhazován jako čaroděj mi trochu zazdilo pocit, že se dívám na film o Holmesovi. Trochu mi zde vadilo i to nucené zasazení tajemného doktora Moriartyho do děje. Až moc z tohoto tahu šla cítit chuť po penězích. Guy Ritchie ale nenechává tento film klesnout. Nenechává diváky, aby tento film nazvali zklamáním a nejenon Ritchie, ale celý scénáristický tým, který z Holmese dělá strašně "cool" postavu. Nedělá z něho jen obyčejného detektiva, ale i hláškujícího ranaře z čehož jde sice cítit zásah 21. století, ale tenhle fakt rozhodně není záporný. Herecky jsem byl spokojen jen občasně. I když Downey Jr. hraje dobře, někdy to nezvládá a nechává se přehrávat Judem Lawem, který je zde po celý film naprosto bezkonkurenční. Rachel McAdams je zde naprosto nahraditelná a Marku Strongovi se zde podle mě trochu ukřivdilo v tom, že se mu ve filmu jako defakto hlavnímu záporákovi nedává dostatek prostoru. Jedním dechem: "Rukopis Guye Ritchieho je znatelný. Otázka je, jestli to fandům Holmese bude stačit! Já z filmu tak vedle nejsem, protože udělat film o Holmesovi chce jistý perfekcionismus a zde jdou vidět pár přešlapů!" Dávám 70 %.
The Lovely Bones
The Lovely Bones
Jeden z těch filmu na který jsem se musel urychleně podívat. Mám ho už nějakou tu chvíli a čekal jsem na vhodnou dobu. Tenhle film jsem měl za jistou kvalitu, protože jej režíroval "legendární" Peter Jackson. V poslední době se však už vynořily první recenze a začali se ozývat první diváci a ohlasy nebyly uklidňující. Vypadalo to, že tohle kvalitní film nebude. Každý ztrácí důvěru v film, když o něm slyší jen málo pozitivních věcí a to byl případ tohohle filmu. Věděl jsem, že buď teď nebo nikdy. Né, že by mě tenhle film neoslovil. Oslovil mě, ale zároveň nevypadal na nějaký extra zážitek. Zde záleželo spíše na tom, jak se této látky Jackson chopí a to je právě kámen úrazu. Jackson se chtěl předvést, a to natolik, že to filmu uškodilo. Každý záběr je vyumělkovaný, všude jsou cítit počítačové a digitální triky. Tenhle film mě osobně tolik nakrmil moderní digitalizací, až mě z ní přesytil a udělalo se mi z ní špatně. Jde o to, že Jackson se až nepřiměřeně moc věnuje pouze vizuální stránce a zapomíná nám vyprávět příběh, protože spoléhá, že to za něj udělá hlas Saoirse Ronan, který nás provází celým filmem. Ano, filmu bych křivdíl, kdybych psal, že mě vůbec nezaujal. V první půlhodině filmu jsem hltal každý záběr, každé slovo zkrátka všechno. Asi nejnapínavější a nejvíce nervydrásající scéna je, když Tucci zavede nicnetušící Ronan do podzemní skrýše. Touhle scénou to pro mě ale všechno skončilo a začala "přehlídka vizuálních a digitálních triků". Jakmile se hlavní postava dostala do "nebe" začalo to pro mě být nudné. Jackson si začal myslet, že teď už může divákovi vyrazit dech jen tím, že ho ohromí vizuální stránkou. Ta vizuální stránka měla něco do sebe. Byla zajímavá a Jackson se díky ní pochlapil jak dobrý je režisér. Jenže mi díky absenci čehokoli ostatního přišla úplně zbytečná a ke konci už se mi protivila. Ono filmové zakončení mi přišlo jako dost slabá náplast na to, co všechno film postrádal. Herci sice nezklamali a nejsilnějšími články je zde Ronan a Tucci. Zvlášť Tucci je opravdu skvělý. Jeho herecký výkon je asi nejlepší a jeho ztvárnění úchylného zabijáka už nemohlo být realističtější. Všichni ostatní herci, ačkoli zde hrají taky velmi dobře, jsou tu už jen do počtu. Jedním dechem: "Ani na ten průměr u mě film nedosáhne. Může ho točit jakýkoli velikán, ale tohle se prostě nepovedlo a já necuknu! Vizuální stránka není všechno Jacksone! Po zkončení film působí úplně zbytečně!" Dávám 40 % za první půlhodinu, Ronan a Tucciho. Na vizuální stránku kašlu, Jackson mě s ní přesytil. Pro mě obrovské zklamání! P.S.: Vrchol filmu je scéna, kdy se Susan Sarandon jakože ujme domácnosti. Tu změnu žánru v téhle scéně jsem doteď nepochopil, takže radši ani nepřemýšlím nad smyslem téhle scény!
Ladykillers, The
The Ladykillers
Po delší době další Coenovci. Tohle je vlastně paradoxně první film, který jsem od nich viděl. Už tenkrát se mi líbil a tak jsem si ho musel sehnat znovu a trochu si osvěžit paměť neboť jsem si pamatoval už jen některé scénky. Coenovci vždycky byli multižánroví režiséři. Tenhle jejich počin je pro změnu černá komedie z tak různorodým hereckým obsazením, že není filmový fanda, který by při přečítání všech těch hvězdných jmen nezbystřil. Tento film mi asi nejvíc připomínal jejich "Bratříčku, kde jsi?". Myslím, že to je první film od Coenvců, kde nejsem po jeho shlédnutí na rozpacích. "Lupiči paní domácí" jsou totiž vizuálně vymazlení a scénáristicky vyšperkovaní. Kamera je perfektní! Už dlouho jsem neviděl takhle kvalitně vizuálně zpracovaný film. Navíc scénář je taky ozdobou filmu. Bude to asi i nejspíš proto, že Coenovci psali podle předlohy a ne podle svojí hlavy. Nicméně to venkovské vyjadřování, kterým mluví všichni ukázaní obyvatelé New Orleans se krásně kryje do kontrastu s mluvou a vyjadřováním, kterým mluví hlavní postava v podání Toma Hankse. I v jeho týmu lupičů se najde hodně různorodých a odlišných lidí s jinou minulostí, chováním i zvyklostmi. Proto na Vás ve filmu zapůsobí spíš hlavní a vedlejší postavy, než samotný děj. Děj je takový jednoduchý a působí dojmem, jakoby se bál trochu přitvrdit na strunu černého humoru a pořádně se celá hlavní dějová linka rozjíždí až v posledních cca patnácti minutách, které jsou ovšem velmi, řekl bych, originální. Taky se hodí podotknout, že toto je bohužel jeden z těch filmů, u kterého kompletně zkazili český dabing. Hlavně postava Toma Hankse je v některých chvílích skoro až neposlouchatelná. Proto raději doporučuji shlédnout v angličtině, v které též o mnoho lépe vyzní originální mluva hlavního lupiče alias Toma Hankse. Většina herců je zde donucena zcela se zaškatulkovat ve své postavě a hrát "podle předpisů". Marlon Wayans je sprostý rádoby gangster, Tzi Ma je tichý a nebezpečný číňan a Ryan Hurst je pouze svalnatý pitomec. Jediný, kdo tedy nejsou "omezeni" svými rolemi je trio Hanks, Hall a Simmons z nichž bezkonkurenčně vede Hanks a všichni ostatní se už jen vezou. Hall taky občas překvapí grimasou a Simmons taktéž. Hanks je ovšam třešnička na dortu. Jedním dechem: "Coenovci překvapili. Konečně film, jehož kvalitou jsem si tentokrát zcela jistý. Ať už za to může kamera, scénář anebo Tom Hanks, tohle je prostě dobrý, leč nedoceněný film!" Dosud nejlepší Coenovský počin, který jsem viděl! Dávám 80 %.
Stigmata
Stigmata
Původně jsem měl včera v plánu pustit si jiný film. Jenže z ničehonic mě zkrátka "přepadla" chuť na nějaký horror. "Stigmata" byl jediným horrorem, který jsem našel, takže jsem se ani nemusel dlouho rozhodovat. Herecké obsazení sice vypadalo čistě béčkově, ale na režiséra Ruperta Wainwrighta, jsem slyšel vcelku pochvaly ohledně jeho posledního snímku "Mlha", takže nějaká ta důvěra k tvůrcům tam byla. :) Navíc už jsem dlouho neviděl žádný pořádný démonický horror / thriller a tahle skutečnost mě v podstatě definitivně přesvědčila. To, že je film v USA kontroverzní zcela chápu, ale mě, ateistovi, to tolik nevadilo. :) Filmy s tématikou církve, krista a podobně jsou vždy kontroverzní, zde dokonce církev zobrazili jako záporný spolek, takže se tomu vůbec nedivím. Tenhle tah si měl získat pozornost diváků, což se stalo a jejich ohromení filmem už měl zařídit Wainwright, což na některé taky zabralo, ale na mě ne. Film se snaží mít silnější příběh a vizuální stránku, aby zakryl chyby. Celé to převtělování a stupňování film šlechtí. Režisér Wainwright vytvořil scény, který si rozhodně budu dlouho pamatovat. Vše ale klasicky opět upadá na scénáři. Ačkoli je námět zajímavý a díky Wainwrightovi i vizuálně pěkný, jde v tom poznat ta americkost a právě tohle filmu nejvíce škodí. Kněz se i přes svoje zásady dá dohromady s hlavní postavou, na poslední chvíli stihne zabránit tomu nejhoršímu a všechno navíc skončí šťastně. Ano, takže je to vlastně směs střídající klišé a pro mě nepochopené tahy. Jak jsem již psal, gradace je ale výborná a film je místy i děsivý, takže tyhle fakta všechny chyby tak trochu zmírňují. Posledních zhruba deset minut by ovšem mohlo být trochu pozměněno, protože tohle bylo přehnané už i na mě. Herecká stránka: Patricia Arquette je tu jen proto, aby zkrátka někdo hlavní roli zahrál. Nepředvádí kvalitní výkon. Ona vlastně ani nemůže, protože má podle scénáře většinou jen sténat, padat, mluvit jiným hlasem a psát. Gabriel Byrne je sice sympaťák, ale hraje tady zcela ortodoxního klaďase, což už mi u některých filmů začíná vadit. Jonathan Pryce je zde typický záporák - průměrný herecký výkon. Jedním dechem: "Rupert Wainwright a jím vytvořená vizuální stránka je největším kladem filmu. Scénář je sice dobře vygradovaný, ale nepostrádá typické klišovité chyby. Tím, že film vytasí tématiku ježíše krista se automaticky nestává kvalitním!" Film si ovšem zaslouží alespoň těch 60 % za tu vizuální stránku!
Murder at 1600
Murder at 1600
Opět krimi. Tenhle žánr mi totiž přišel na páteční večer nejvhodnější. Nejrychleji mi padl do oka tento film. Wesleyho Snipese už jsem dlouho ve filmu "nepotkal" a tenhle film měl navíc zajímavý námět. Já měl však zato, že je to jen další akční béčko, protože Snipes hraje většinou jenom ve filmuch typu B a Diane Lane se taky pohybuje výběrem rolí na hranici áček a béček. Režisér Dwight H. Little, který nikdy nenatočil nic kloudného a scénárista Wayne Beach, který píše jen samé krimi béčka mě v mém názoru, že mě čeká jen další béčko ještě více utvrdili. Jenže názory diváků na tento film jsou různorodé, takže jsem předem s určitostí nemohl říct, jestli je to povedený film nebo ne, takže jsem film zapl s přesvědčením, že mě film rozhodně může mile překvapit. To se ale nestalo. Zaprvé se Wesley Snipes do téhle role nehodil, protože ho má většina diváků zafixovaného jako hláškujícího ranaře. Tady nehraje v takovém duchu, proto mi ve filmu neseděl. Námět sice zněl zajímavě, ale film tak nevypadal. Abych v dnešní době vychvaloval nějakou kriminálku, musela by mít nápaditý, ale zároveň kvalitní scénář, charakterní herce a režisér by měl na začátku vybudovat atmosféru a držet si jí po celý film. "Vrážda v bílém domě" má nápaditý scénář, ale už ne tak kvalitní, herci sice byli sympatičtí, ale ne charakterní a režisér Little dokázal natočit jen pouhou jednu scény, kde bych zaznamenal atmosféru. Tenhle fillm by spíše uspěl jako epizoda "CSI", ale jako plnohodnotný film se sto minutovou stopáží nemá nějak velkou šanci prorazit. Mě film nevadil a vlastně splnil to, co jsem po něm chtěl. Na 100 minut Vás dokáže zabavit, ale nehledejte v něm žádnou vyšší kvalitu. Jak jsem již psal, herci jsou až na Diane Lane vesměs sympatičtí. Snipes je tady moc klidný což mě poněkud rozhodilo. Hraje dalšího z těch úplně poctivých detektivů, kteří nehřeší a ochrání svého prezidenta ať se děje cokoli. Prostě stereotyp. Na Alana Aldu se tady pěly ódy, jak tady neskutečně dobře hraje slizkého záporáka, ale mě jeho výkon nepřišel nějak převratný. Bylo zajímavý vidět právě Aldu v jiném charakteru, než jsme u něj zvyklí, ale zde hrál pouze průměrně. Jedním dechem: "Další krimi, které jen stojí v řadě a ničím nevybočuje. Možná si budete myslet, že přece jen díky svému námětu malinko vybočuje, ale pak Vám dojde, že jste se na něho vlastně jen dívali z jiného úhlu. Všechno je průměrné. Režisér, scénárista i herci!" Dávám 50 %.
Up in the Air
Up in the Air
Poslední dobou se ke mě dostalo pár filmových novinek a "Lítám v tom" byl jeden z nich. Ani nevím proč jsem si včera pustil zrovna tenhle film. Filmy Jasona Reitmana neznám a stručný popis filmu mi toho taky o ději moc neřekl. Snad právě proto jsem si asi film pustil. Navíc herecké obsazení v čele s Georgem Clooneym bilo do očí. Musím říct, že film má jedny z nejpěkněji udělaných úvodních titulků. Jak jsem z tohoto filmu pochopil Jason Reitman umí velmi dobře vyprávět příběh, jenže jeho příběhy jsou na mě až příliš dospělé. Pořád jsem jenom čekal kdy se film rozjede, ale o chvíli později mi došlo, že už se film vlastně dávno rozjel. Film mě první polovinu moc nebavil. Bylo hezké vidět v úvodu v malé roličce Zacha Galifianakise, ale na mě byl děj moc "klidný" a to mě trochu vykolejilo. Neříkám, že film není kvalitní, ale není to můj šálek kávy. Herci mi sledování filmu, ale podstatně zpříjemnili. Scénář se totiž zaměřuje spíše na lidi, na jejich uvažování a názory a v tomto ohledu byl film zajímavý, ale v jinačích ohledech už nikoli. Samotný děj mě bavil až teprve v druhé polovině. Tehdy se teprve s hlavními postavami začalo něco dít. Teprve v téhle části filmu se všichni herci mohli naprosto vyřádit, a taky to udělali. Hlavní postavy si začaly uvědomovat, že názor, který celý život zastávaly možná nebyl tak správný a že všechno se dá obejít, a každá postava si to uvědomila jiným způsobem. To filmu pochvaluji a také mu pochvaluji to, že neobsahuje přeslazeně štastný, americký happyend. Film je realistický, pravdivý a nepředvídatelný, ale to neznamená, že byl pro mě automaticky taky zábavný. Hereckou stránku filmu ovšem oceňuji. George Clooney na mě až takhle příjemně už dlouho nepůsobil a Vera Farmiga si tímhle výkonem jde rovnou pro Oskara, opravdu! Jason Bateman a Anna Kendrick taky nezklamali a jako třešničku na dortu dostaneme navíc Zacha Galifianakise a J.K. Simmonse. Jedním dechem: "Tenhle film se tváří dospěle a je dospělý, a to je to. Na mě je právě až moc dospělý a tak teď nějak nemůžu nalézt tu jeho správnou hodnotu. Na druhou stranu je ovšem potřeba říci, že herecká stránka je perfektní a druhá polovina filmu je znatelně lepší!" Dávám 60 %. P.S. Vytvořit si objektivní názor na tenhle byl pro mě opravdu tvrdý oříšek.
Soloist, The
The Soloist
Lidi z Hollywoodu se opět vydělat snažili peníze s přesvědčením, že "based on a true story" film nemůže u diváků dopadnout špatně. Docela to chápu, protože ze skutečných příběhů se většinou opravdu stanou kvalitní filmy. Tohle je ale tak trochu vyjímka, ovšem říkám "tak trochu". Šlo se na to velmi chytře. Vezme se "neokoukaný" a nadaný režisér jménem Joe Wright, na scénáři začne pracovat Susannah Grant, která už má v oboru "příběhů podle skutečné události" nominaci na sošku za film "Erin Brockovich" a do role novináře se obsadí sympaťák Downey Jr. a psychicky nemocného umělce ztvární Jamie Foxx, což mi přišlo dost úsměvavé, protože jsem přesně uhádl o co tvůrcům jde jelikož právě Foxx dostal za to, že hrál slepého Raye Charlese dostal Oskara a lidi z Hollywoodu si teď myslí, že pro narušené, hluché či slepé černé umělce zde není nikdo jiný, než Jamie Foxx. :D Tenhle tah tvůrců měla být jakási sázka na jistotu, ale některé příběhy podle skutečnosti zkrátka nejsou vhodné k natočení. Chápu o co jim šlo, ale jelikož se děj vlastně táhne od nikud nikam, je to celé bezúčelné. Nudné scény ve filmu jsou a nevymažou je ani skvělé výkony hlavní herecké dvojice. Je pravda, že režisér Joe Wright, ač jsem se s ním dnes "setkal" poprvé, má talent. Kamera byla perfektní a při scénách, kdy bylo vše jen podkresleno hudbou jsem si film opravdu užíval, ale to je vše. Z příběhu jsem nebyl naměko, nebrečel ani jsem neměl husí kůži a když jsem husí kůži náhodou měl, tak to bylo jen kvůli té hudbě, kameře nebo pohledu na Foxxe jak tu hudbu prožívá. Tentokrát ovšem plány tvůrců nevyšly a i když je možné, že nějaké nominace budou, budou jen za herecké výkony, protože ty jediné jsou na filmu opravdu zajímavé. Jak bych je tedy hodnotil? Jamie Foxx nezklamal. Je to kvalitní herec a dokáže ztvárnit v podstatě kohokoli. Robert Downey Jr. už trochu pokulhával, protože byly ve filmu chvíle, kdy jsem mu tu roli zkrátka nevěřil. Nevěřil jsem mu to přátelství a necítil jsem to přátelství. Z těch dvou je pro mě jasným vítězem Foxx. Potom už není žádný herec, který by stál za zmíňku. Jedním dechem: "Oceňuji ten pokus, ale nedivím se, že nevyšel. Neúspěch tohoto filmu není v režisérovi, hercích či scénáři. Chyba je v příběhu a právě příběh velmi ubírá na kvalitě filmu!" Rozhodoval jsem se mezi 60ti a 70ti procenty. Nakonec dám 60 %, protože je to taková "chvílemi nudná jednohubka" a takový film i zůstane.
Whiteout
Whiteout
Musel jsem si nějak osvěžit filmový přehled a to se nejlépe dělá tak, že si pustíte nějakou novinku. Já upřednostňuji akční filmy, takže i když jsem měl novějších filmů vícero, "Whiteout" zvítězil na plné čáře. Už trailer mě dobře navnadil a námět byl hodně zajímavý a dosud neokoukaný. Režisér Dominic Sena se "specializuje" hlavně na akční filmy a to bylo taky mým lehkým utěšením. Kate Beckinsale v hlavní roli byla taky docela pozitivní věc, protože jsem jí ve filmu "nepotkal" už delší dobu a tak jsem byl zvědavý jestli nezapomněla hrát. Jistota, jestli byl film dán do správných rukou, ale slábla čím déle film běžel. Bohužel tenhle thriller taky velice hodně ztratil na špatně napsaném scénáři a je to docela paradoxní, když se na něm podílelo tolik scénáristů. Úvodní pasáž je dobré znamení. Je akční a nechává diváka v nevědomí. Jakmile se ovšem film "přesune" na hlavní dějovou linku s Kate Beckinsale v hlavní roli, nastane poměrně velká nuda. Nezachrání to ani fakt, že všichni herci bez vyjímky jsou velmi sympatičtí. Scénář byl prostě hrozný. Ničím nezajímavý a sípavý. Kdyby tak o hodinu zkrátil, byl by to zajímavý námět pro nějaký detektivní seriál, ale jako film se to minulo účinkem. Jediné napětí, které jsem ve filmu zaregistroval, byly scény, kdy se objevil maskovaný vrah. U těch scén jsem docela zpozorněl a film mě nachvilku dokonce začal i bavit, ale co se nestane, scénáristi odkryjí jeho totožnost dvacet minut před koncem, aby mohl nastat tolik "neočekáváný" zvrat, který mi měl zlepšit pohled na film. Bohužel, tohle se taky nepovedlo a to nejspíš proto, že film postrádal v samém závěru i tu špetku napětí. Když film skončil zasněným pohledem hlavní hrdinky na polární záři, poklepal jsem si na čelo a filmu se ihned zbavil. Jak jsem již napsal všichni herci jsou sympatičtí. Bohužel i přesto hrají všichni průměrně. Během filmu jsem zjistil, že se Beckinsale umí strašně hezky a efektivně svléct a osprchovat, ale neumí podobně hrát, tedy alespoň tady jsem žádný herecký výkon nezaznamenal. Ostatní herci podali do puntíku stejný výkon. Jedním dechem: "Zajímavý a diváky lákající námět ještě nemusí stoprocentně znamenat kvalitní film. Úplně všechno ztroskotalo na scénáři, protože jede podle thrillerové příručky a navíc je nezajímavý a plný nudných mezer. Tohle už nespraví ani Dominic Sena." Dávám 30 %, protože tohle je pro mě naprosté zklamání.
Cape Fear
Cape Fear
Do třetice všeho dobrého s Martinem Scorsesem. Na tento film jsem narazil náhodou. Podle názvu a roku výroby to zprvu vypadalo na nějaký béčkový thriller se Seagalem. Při bližším zjištění jsem se už o film začínal zajímat více. Režisér Martin Scorsese mě zaujal jako první. Měl jsem s ním dosud zkušenost jen dvakrát. Z jeho staršího počinu "Počítání mrtvých" jsem byl nadšen, z novější "Skryté identity" už méně, ale pořád jsem měl tohoto pána zafixovaného v paměti, takže jsem neváhal a tento film si ihned pořídil. Proč taky ne, když film sklidil dvě nominace na Oskara a hlavní herecké duo "De Niro vs. Nolte" vypadalo taky zajímavě. I když mi stručný obsah filmu moc neřekl, usoudil jsem, že půjde spíše o thriller, který si bude pohrávat s psychikou diváka a jakmile jsem spatřil v úvodní scéně De Nira, hned jsem se potutelně usmál. On je na takové role ten pravý, ale to už mi potvrdila ta nominace na Oskara. Bohužel, tento film ztrácí na své kvalitě díky scénáři. Útěcha pro něj může být jen to, že takový problém má velké množství filmů stejného žánru. Zub času se na filmu podepsal a to ve všem, po vizuální stránce mi to ani tak nevadí, protože jde vidět, že Scorsese se snaží. Jenže film má zub času i na scénáři. Ačkoli je hlavní záporná postava napsaná skvěle, příběh už ne. Typický, gradující standart, který dnes už vidíme v každém thrilleru by mi ani tak nevadil, kdyby nebyl konec tak strašně moc natahovaný a scénáristé by se nesnažili za každou cenu vrazit do filmu tak hodně "nečekaných zvratů". Od Scorseseho jsem také čekal víc. Prostě si vybral špatný film. Tenhle thriller ovšem nepostrádá památné scény. Scéna v divadle je dialogově a herecky výborná a noční scéna v domě je zase výborně zvládnutelná režisérsky a kameramansky, protože je to asi nejvíce napínavá scéna filmu. Závěrečná scéna měla taky dobrý náběh, kdyby nebyla tak předvídatelná a až moc natažená. De Niro ale film zachraňuje. Je charismatický, ale přitom strašně agresivní a to se nevidí často. Nick Nolte hraje průměr a De Nirovi nesahá ani po paty. Osobně nechápu tu Oskarovou nominaci Juliette Lewis. Její výkon mi nepřišel nějak vynikající, spíše mi naopak byla většinou nesympatická. Jedním dechem: "Zcela průměrný thriller, který se u mě úplně minul účinkem. Možná proto, že lepších filmů, než je tento, které mě chvilkově či na pár dnů psychicky vydeptali už jsem pár viděl. Ovšem Scorsesemu jeho kvalitu zapřít nelze i když tohle je pro mě jeho nejslabší film. De Niro ale hraje opravdu výborně a celý film tak posílá na vyšší level!" De Niro zachránil film od průměru! Dávám 60 %.
The War of the Roses
The War of the Roses
"Válka Roseových" je film, který jsme doma vždycky sledovali, když zrovna běžel v televizi. Už jako malý jsem měl dost černý smysl pro humor a tak se pro mě některé scény z tohoto filmu staly památné a dnes už jsou, řekl bych, kultovní. Ovšem, já tenhle film neviděl už nějakou tu dobu, takže když jsem dostal možnost se na film podívat, neváhal jsem. Film je prý "nejlepší anti-manželský film" a já to, ještě když mám film v živé paměti, mohu dosvědčit. Danny DeVito je můj oblíbenec. V každém filmu je sympaťák a je stejně dobrý režisér, jako herec. Film spíše než scénář udělala kultovním právě režie. Právě DeVito vložil do filmu ten pravý a nefalšovaný černý humor díky tomu, jak zcela perfektně vizuálně film odvyprávěl. Film má jen jednu, dvě památné hlášky, ale památných scén je mnohem víc. Režie je pro mě tudíž bez chyby. Ani scénář nic nekazí a například nápad, že se bude film vyprávět jako zážitek rozvodového právníka, který se vlastně objevuje i v hlavní dějové lince coby přítel obou manželů, je perfektní. Navíc vsuvky s právníkem alias Danny DeVitem vůbec nevyrušují diváka nebo nepřerušují děj nějakým vážnějším stylem a DeVito svým charismem navíc pouze zpříjemňuje film. Možná si říkáte, že film příliš vychvaluji, ale mě tenhle film opravdu padl do noty. Vím, že od druhé poloviny filmu všechno zachází až do úplných extrémů, které jsou směšné a stupidní, ale tím příjemným způsobem. Tenhle film má diváka pouze pobavit a jediné opravdové poselství v něm je to, že si má člověk vážit své druhé polovičky. Tenhle film bude buď někdo schazovat nebo vychvalovat, já vychvaluji, ale to neznamená, že vidím film úplně bez chybičky. Jediné, co mi vadí, je výkon Michaela Douglase. Ten místy přehrával a jeho výkon připomínal houpání na houpačce - jednou nahoře, jednou dole. Opravdu mě bavil jen tehdy, když se na svou manželku opravdu naštval a jednal. Kathleen Turner byla oproti tomu výborná. Po celý film předváděla bezchybný herecký výkon a ten přechod z milující k nesnášející byl taky bezchybný a hlavně zcela viditelný. Danny DeVito jen doplňuje trio a taky boduje. Jeho monology mě bavily, protože byly vtipné a on je i zde velmi sympatický. Jedním dechem: "Pravý a hodně černohumorný opak všech romantických komedií, zřejmě proto mě film tak bavil. DeVito zvládá výborně režii i herecký výkon. Dvojice Douglas / Turner je zezačátku perfektní, později však Douglas nějak místy přestane hrát!" Právě proto nepůjdou procenta do závratných výšin, ale půjdou vysoko. Dávám 80 %.
Scarface
Scarface
Já mám prostě pro starší gangsterky slabost. Možná je to tím, že dnes už takové gangsterky jaké se točili mezi sedmdesátými a devadesátými roky točili, už se dnes netočí a člověk musí opravdu hledat a archívu. K tomu jeden z nejpovolanějších režisérů tohoto žánru Brian De Palma, Al Pacino v hlavní roli a měl jsem před sebou jednu z nejkultovnějších filmových gangsterek. Neumíte si představit, jak jsem se na film těšil. Nezastavila mě ani hrůzně vypadající stopáž, která obsahovala číslo 170. Teď mohu ovšem klidně přiznat, že stopáž je to jediné, co filmu ubírá na kráse. Tehdy ještě scénárista Oliver Stone se zkrátka potřeboval rozepsat a já mu to nemám za zlé, protože většina scének ve filmu je naprosto stylových, ale přece jenom by filmu neškodilo, kdyby se zkrátil alespoň o dvacet minut. To je jak říkám jediná chyba na filmu. Scénář je napsán realisticky. Nedělal z hlavní záporné postavy kladného hrdinu, tak jak to mají dneska ve zvyku lidi z Hollywoodu. Navíc tenhle film měl správné a jediné zakončení, jako mohl mít. Nestřídali se v něm nudné a záživné pasáže. Děj pořád rovnoměrně gradoval, bylo víc střel, víc obětí a všechno to zakončila perfektní přestřelka v Tonyho vile. Ta pro mě zůstane naprosto legendární, protože stylovější a krvavější konec těžko najdete. Kazili to akorát některé naprosto zbytečné scény. Díky De Palmovi jsou tu památné scény a díky Pacinovi zase památné hlášky. Jestli tohle film nepostrádá, dříve či později se z něho stane kult a "Zjizvená tvář" je toho typickým příkladem. Na to jak je film starý, překonává kdejaké gangsterky z dnešní doby. Ať už je to kvůli Pacinovi nebo kvůli něčemu jinému, film svou kvalitu nezapře. Al Pacino měl dostat Oskara nebo alespoň nominaci. Jeho ctižádostivost, nasranost a ke konci potom šílenství jsem cítil i já. V tomhle mu bylo docela ukřivděno, protože já jsem po celý film nezategistroval, že by intenzita jeho výkony nějak výrazně slábla. Vše ještě skvěle doplňují tehdy ještě málo známá Michelle Pfeiffer, Steven Bauer a hlavně ke konci výborná Mary Elizabeth Mastrantonio. Jedním dechem: "Kult v pravém slova smyslu. Naprosto jedinečná podívaná a to hlavně díky skvělému Al Pacinovi a kvalitnímu scénáři Olivera Stonea. Film je ovšem podle mě zbytečně natahovaný!" Dávám zasloužených 90 %. P.S. Doporučuji se na film podívat v angličtině. Nejenže český dabing vše kazí, ale třeba legendární hláška Tonyho Montany: "Say hello to my little friend!" na Vás tolik nezapůsobí!
21
21
Už před filmem jsem věděl, co mě zhruba čeká. Nemyslím tím to, že jsem věděl o čem film je, myslím to, že jsem podle toho dokázal odhadnout jaký budu mít na film po jeho skončení názor, a nepletl jsem se. Věděl jsem, že pro mě nezajímavý námět, v nezajímavém místě (kasíno), kde se pořád dělá a děje to samé, neznamená nic jiného, než jen průměrný film. K tomu ještě pod taktovkou režiséra Roberta Luketica, který natočil jen samé průměrné romantické komedie. Jedinou naději mi dávali pouze scénáristi, kteří za sebou mají slušné počiny, ale hlavně Kevin Spacey a Laurence Fishburne, kteří měli diváky přesvědčit, že tenhle film není jen další obyčejné béčko. Vážně chápu tvůrce. Scénář je přece obrazem skutečné události a jak je známo, "život píše nejlepší příběhy". Ovšem, "vyjímka potvrzuje pravidlo" a tenhle film je zrovna ta vyjímka. Subjektivně nechápu, jak tenhle film mohl takhle zabodovat. Počítání karet jsme už přece viděli mnohokrát, ať už ve filmech či seriálech. S chodem kasína a s jeho ochrankou jsme se taky už setkali, takže nechápu, co na tom diváky tak baví. Já osobně se na film podíval jen kvůli Spaceymu. Navíc je příběh klišovitý. První polovina mě sice bavila, ale jakmile se příběh převedl pouze na Las Vegas, už to pro mě byla nuda. Ono, i ta první polovina mě sice malinko nudila, ale ne tak, jak druhá polovina. Děj je předvídatelný a onen "nečekaný zvrat" na mě tolik nepůsobil, protože jsem byl zkrátka až moc znuděn, než aby jsem měl vyražený dech a žasl nad genialitou scénáristů. Spoléhal jsem alespoň na konec, protože jsem si před filmem přečetl něco o tom skutečném týmu a to, jak scénáristi zasadili do příběhu sladký happyend mě taky moc nepotěšilo. Jasně, trio Spacey, Sturgess, Bosworth hrají dobře a jsou sympatičtí, ale když mě zkrátka film nezaujme nebo alespoň nepobaví, tak je to zbytečné. Oni vlastně všichni herci jsou sympatičtí a za to taky film odcením, ale je potřeba ještě říct, že Laurence Fishburne mě zklamal. Je sympaťák a tady se nemá šance projevit a já nechápu, proč bere takové role, když má rozhodně na lepší. Jedním dechem: "Zápletka úplně obyčejná, někdy až nudná, takže film měl náběh na podprůměr. Ovšem díky hercům, v čele se Spaceym a docela ucházející první polovinu se z toho vyklubal docela příjemný, "jednohubkový" průměr!" Přesně jak jsem si myslel. 50 %.
Reservoir Dogs
Reservoir Dogs
Filmy od Quentina Tarantina, které jsem ještě neviděl by se dali spočítat na prstech jedné ruky, která by navíc měla několik prstů uříznutých. :D Nějak se netajím tím, že Tarantino je můj režisérský bohém, to ale neznamená, že jeho filmy budu jen vychvalovat. "Gauneři" jsou toho příkladem. Na tento film jsem byl hodně zvědavý. Na všechno kolem něj. Herecké obsazení bylo pastvou pro oči, film zdobil pověstný úvodní rozhovor o Madonně, na který jsem slyšel pouze chválu, no a samozřejmě "Tarantino styl" scénář. Ten je totiž i tady největším kladem filmu. Tarantino totiž ví, jak svoje obecenstvo pobavit. Já osobně zastávám názor, že když se ve filmu víc mluví, než jedná, film se automaticky stává nudným. U Tarantinových filmu to však vůbec neplatí. Ten člověk zkrátka umí napsat hlášky, které dříve či později zkultovní a v tom je kouzlo jeho filmů. Díváte se na ně spíše kvůli těm monologům či dialogům, než kvůli samotnému ději. Tarantino má taky dobrý čuch na herce. Vždycky do svých rolí obsadí herce, kteří buďto jsou stejní šílenci jako je Tarantino anebo jsou to zkrátka zatraceně dobří herci. Ovšem, není to jeho nejlepší výtvor, co se mě týče. Přece jenom bych ve filmu odcenil více akce. Jenže tenhle film má dlouhé dialogy a kvůli stopáži, která trvá něco málo přes devadesát minut i nedostatek akčních či "Tarantinovsko šílených" scének. Jediná scéna, která se mi pořádně vryla do paměti je, když se Madsen vyřádil na svázaném policajtovi a to je na Tarantinovské filmu málo. Někteří se zde pokoušejí srovnávat s "Pulp Fiction". Podle mě je to jen o vkusu. Ten, koho odradila v "Pulp Fiction" brutalita, bude zastávat názor, že "Gauneři" jsou lepší. Mě se však nezdá. "Pulp Fiction" má totiž všechno to, co "Gaunerům" chybí. Herci jsou do jednoho výborní. Je pravda, že místo Chrise Penna, bych si dokázal do role Eddieho představit někoho jiného, ale to je asi tak všechno, co můžu podotknout. Michael Madsen je správný šílenec, Tim Roth zde hraje asi nejlepší roli ve své kariéře a Harvey Keitel se Stevem Buscemim nejvíce těží se vzájemných dialogů a tím pádem nezaostávají za dalšími herci. Jedním dechem: "Scénář tentokrát není bez chybičky, stopáž by mohla být delší a film by mohl být více akčnější, ale herci jsou perfektní, rozhovory taky a zakončení filmu je jako třesnička na dortu. Tarantino měl však i mnohem lepší filmy!" Nezklamán, ale ani nepřekvapen. Dávám 70 %.
City Of Angels
City of Angels
Je až k neuvěření, co všechno dokáží lidé vymyslet za příběhy. Převést na plátno příběh o lásce mezi ženou a "andělem" tak, aby to nevypadalo stupidně, směšně, no prostě záporně chce hodně velkou představivost a talent. Nebo to zkrátka můžete opsat a upravit jako Dana Stevens. To, že je film remake jsem se dozvěděl až dnes i když jsem film viděl už několikrát v minulosti. Já na romantické filmy moc nejsem, ale tento je asi můj nejoblíbenější, protože nejenže zaujme příběhem, ale je to taky jediný romantický film, který se mi vysloveně vryl do paměti a já si i dnes některé scény dobře vybavoval i když jsem film naposledy viděl několik roků zpátky. Ani mě neudivilo, že je film remake, protože tak působivý námět lidé z Hollywoodu prostě neumí vymyslet. Originál "Nebe nad Berlínem" jsem neviděl ale je to dobře, protože by mě tahle verze asi tolik neuspokojila. Ovšem, to je dost diskutabilní, protože tenhle remake má diváky čím nalákat. Zaprvé to je Nicolas Cage. Dnes už jaksi nemá čuch na role, ale dříve jsem byl spokojen s každým filmem, který jsem s ním viděl a tenhle film není vyjímka. Zadruhé je tady režisér. Brada Silberlinga dnes už poctivý filmový fanda zná. Silberling je multižánrový režisér. "Město andělů" je určite zcela něco jiného, než "Casper" nebo "Lemony Snicket", avšak vždycky jde poznat, že zrovna tyhle filmy točil Silberling. Ve svých filmech si totiž Silberling vždy dává záležet hlavně na vizuální stránce. Film září barvami, střída jas a to vše se mění společně s příběhem a s postavením v jakém jsou zrovna hlavní postavy. Po režíjní stránce krása. Po scénáristické stránce film trochu skřípe. Jde vidět, že film je určen hlavně dámskému okruhu, protože příběh nabízí všechny ty romantické klišé a i když se nakonec film vyvine velmi neobvykle a tím pádem zajímavě, nemění to nic na tom, že tam ty klišé zkrátka jsou. Proto romantické filmy nemám rád, protože klišé jsou a mají být součástí příběhu. Jenže tenhle film je pro mě "romanťákem" číslo jedna, takže tady mi to až tolik nevadilo. Herci jsou výborní. Nicolas Cage tentokrát vygradoval svůj apatický pohled a u mě s ním uspěl. Navíc zvládl roli jak anděla, tak člověka, takže nezklamal v žádné části filmu. Meg Ryan není bůhvíjak dobrá herečka. Průměrný výkon, jako v každém filmu v kterém jsem jí viděl. Dennis Franz je asi druhý nejlepší herec ve filmu a Andre Braugher je na tom stejně jako Meg Ryan, úplně průměrný výkon. Jedním dechem: "Asi nejlepší romantický film, co jsem kdy viděl. Silberling a Cage bodují, ale kazí jím to Dana Stevens, která neumí ani opsat scénář!" Dávám 80 % jelikož tenhle film je jistým způsobem moje srdcovka. Jindy bych šel s hodnocením nejspíš o malinko níže.
Leon
Leon
Údajně nejlepší Bessonův film je právě "Leon" tudíž, když už jsem ho měl pár týdnu doma, jsem se k němu konečně dostal. Nebyl to ten typ filmu, který bych potřeboval hned vidět. Proti Bessonovi jakožto režisérovi či scénáristovi nic nemám. Dle mého názoru je Besson lepší scénárista, než režisér, ale to neznamená, že se mi jeho režírování nelíbí. Nejlepší film, který jsem od něho viděl je "Pátý element". Tento film se pro mě stal dá se říci kultem a já měl strach, že ačkoli má "Leon" velmi dobré ohlasy u kritiky i diváků, tak zkrátka nebude takový, jaký budu čekat. Prostě jsem film předcenil. Je pravda, že film má několik velmi podstatných pozitivů, ale ani tyhle pozitivy mi neposkytly film, který bych si chtěl třeba pouštět pořád dokola. Je pravda, že Jean Reno se pro tuhle roli narodil. Neumím si představit nikoho jiného, kdo by zahrál odtažitého, citlivého, ale přitom chladného zabijáka lépe, než právě Reno. To samé platí o Garym Oldmanovi. Jeho herecký výkon byl perfektní a já zbožňoval ty jeho monology o vážné hudbě nebo jeho trhnutí vždy, když si vzal nějakou pilulku. Opět další herec zde, který vtiskl své postavě duši. Podobně bych mohl mluvit i o Natálii Portman. Z toho vyplývá, že já byl z herecký stránky nadšený. Ovšem, to je jediné z čeho jsem nadšený. Besson mě totiž zklamal v místě, v kterém bych to od něj vůbec nečekal - ve scénáři! Děj je klišovitý a i když zní zajímavě, dnes už působí okoukaně. Předvídatelné je všechno. Vývoj děje, vývoj vztahu mezi hlavními postavami, prostě všechno. Tady bych chtěl ještě podotknout, že ačkoli ta chemie mezi Renem a Portmanovou byla vidět, jakmile však jejich vztah začal být více "osobní", začalo to na mě působit divně. Akční scény zde sice byly dobře natočené, ale nebylo jich tolik, kolik bych od tématu, kterým se film zabývá, očekával. Nepochopil jsem, proč si tento film chtěl hrát zcela zbytečně více na drama, než na akční kriminálku. Jedním dechem: "Bessonův nejlepší film? Proč jsem tedy od něho viděl i lepší výtvory? Mix dramatu a akce, který se Bessonovi nepovedl ukočírovat a tak jej posílá do výšin pouze herecká stránka, která je perfektní!" Lehký nadprůměr, to znamená 60 %.
Spy Game
Spy Game
Další film Tonyho Scotta je za mnou a jsem rád, že to není zase tak průměrný film, jako byl mnou posledně viděný "Únos vlaku 1 2 3". Tony se zde může opět pěkně ukázat. Má k tomu originální scénář i hodně zajímavé herecké obsazení. "Spy Game" mi ovšem hodně zněl a připadal jako film "Labyrint lží" od Tonyho bratra - Ridleyho Scotta. Ten měl skoro stejný námět a dva působivé herce. Jediný rozdíl byl v tom, že "Spy Game" zněl poutavěji, než tahle novější kopie od Ridleyho. To však nic nemění na tom, že jsem ohledně tohoto filmu měl pochybnosti, protože vypadal na ten typ filmu, kde se víc mluví, než jedná a to je pro filmy špatné znamění a tenhle film se mi zezačátku jevil jako ten typ filmu. Jenomže to by nesměli být scénáristi Beckner a Arata natolik chytří. Připsali do příběhu totiž ještě pár "flashbacků" čili pohledů do minulosti, které jsou zábavnější, akčnější a jsou chytře rozesety po celém filmu tak, aby tak konverzační linka s Robertem Redfordem nebyla moc nudná a dlouhá. Sice to nezabrání nudným chvilkám úplně. Na začátku musíte chvíli trpět, než se film pořádně rozjede, ale tímto tahem scénáristé předešli tomu, aby se tahle nuda šířila dál. Navíc i ta nudnější linka s Redfordem začne být v závěrečné čtvrtině filmu o něco zábavnější. Je to dobrý film. Rozhodně není Scottův nejlepší, ale jeden z těch lepších. Skvěle promyšlený, na žádné zvraty zde sice nenarazíme, ale vychutnáme si závěr, kdy společně s Redfordem všechny přelstíme. Pořád tady mluvím o Redfordovi, ale to je jen proto, že on jediný zde nějak hraje. Pitt se totiž z velké části objevuje ve filmu jen ve "flashbackcích" a scénáristi mu nedávají prostor se nějak projevit jelikož vždycky, když je Pitt na scéně, začnou přestřelky, exploze, honičky, zkrátka humbuk. Na jednu stranu rozumný tah scénáristů, na druhou stranu jáma, kterou si film sám vykopal a pořád do ní padá. Redford je totiž jediný, kdo z celé té herecké skvadry znatelně předvádí dobrý herecký výkon. Pitt je tu pouze sympaťák, Catherine McCormack ohromně nezajímavá a Stephen Dillane obyčejný a navíc neubližný záporák. Jedním dechem: "Promyšlený scénář, režie výborná a sympatická hlavní dvojice. Scénáristi ovšem při vymyšlení námětu zapomněli zakrýt úplně všechny dírky a tak film v několika momentech, díky několika věcem upadá. Škoda!" Tony Scott tak, jak jsem na něho zvyklý. Zasloužených 70 %.
The Box
The Box
Na takovýto film si musíte prostě udělat nerušené volno, protože tyhle typy filmů musíte bedlivě sledovat. To jsem věděl a tak jsem si radši počkal na vhodnou chvíli a film jsem si přesto, že ho mám už nějakou dobu pustil až dnes. Námět mě prostě nehorázně zaujal. Thriller s hlavním triem Diaz, Langella a Marsden. Hlavně to jméno Diaz mi hodně bilo do očí. Neboť jsem si neuměl představit, jak se taková "přiblblá blondska" jako je Cameron Diaz vypořádá s vážnou rolí. Langellu jsem si také hodně zapamatoval po shlédnutí "Duel Frost/Nixon", takže jsem si říkal, že jeho výkon by i mohl zastínit případné a pravděpodobně selhání Cameron Diaz. Richard Kelly, to jméno už jsem slyšel, ale setkal jsem se s ním teprve až dnes. Donnie Darka i Apokalypsu jsem neviděl, takže jsem byl i docela natěšený, jenže to trochu pominulo, když jsem nejednou slyšel, že zde trochu využívá "Lynch styl". To mě trochu zastrašilo, protože jsem Lynch nikdy nebyl můj šálek kávy. Pořád jsem ale spoléhal, že si Kelly pojede svým stylem a nebude Lynche přehnaně kopírovat. Teď už ale k filmu. Pozitiva: Kelly se rozhodl zasadit příběh do sedmdesátých let a nejenže přesně takhle film působí, Kelly film dokonce natáčí stylem, kterým se točilo v oněch letech. Na kameře však nejde poznat onen negativní zub času, který vždycky vadí "modernímu" divákovi a to je podle mě největší frajeřinka filmu! První polovina filmu je hodně dobrá. Nechybí atmosféra, napětí a všechno, co patří k dobrému thrilleru. Tleskám. Dokonce mi zde ani nevadí Diaz a když se Langella objeví ná scéně, tuhne mi krev v žílách. Jenže teď nastávají negativa. Konečně jsem pochopil to koketování s Lynchovým jménem. Malinký, pozitivní "plusík" je v tom, že když dáváte alespoň trochu pozor, film pochopíte, kdežto u Lynche máte nulovou šanci. To ovšem nic nemění na tom, že film až příliš zachází do extrémů a velice kazí dobrý rozjezd filmu. Celé to zasazení mimozemské existence do příběhu, Santa Claus na silnici nebo věčně kapající krev z nosu je bizardní. Navíc bych film alespoň tak o dvacet minut zkrátil, protože posledních dvacet minut je to jen zbytečné natahování filmu neboť film stejně dojde ke konci, který všichni čekali. Herci: Čím víc je konec blíž, tim víc je Diaz nesnesitelná. Tady jí jde lépe to kulhání, než hraní. Marsden je takový nemastný, neslaný a to po celý film, ale alespoň je k vydržení, takže průměrný výkon. Zachraňuje to Langella, který je přesvědčivý na začátku, i tehdy, když se naplno odkryje ta pravá šílená zápletka, a to je co říct. Jedním dechem: "Dobrý začátek, to je všechno. Kdybych byl fanouškem Lynche, tak film vychvaluju. Jenže já zkrátka nemám pochopení pro úplnou změnu žánru, který vynese film až do nesmyslných extrémů. Langella je zde ono herecké svétlo, alespoň někdo bohudík!" Zvláštní film. Pro některé to bude silný zážitek, pro některé totální blbost. Já dávám 40 %.
Shaun Of The Dead
Shaun of the Dead
A teď zase pro změnu něco "odpočinkového". Možná to vypadá divně, že si k odpočinku pouštím zombie film, ale tohle byla komedie a u těch se vždycky jenom odpočívá. Stejně mám pro zombie filmy slabost a ani nevím proč, ale tohle je jistým způsobem průkopnický film, takže proč mu nedůvěřovat. Navíc, dnes už platí, že Simon Pegg a hlavně Nick Frost jsou zárukou kvality i když i oni nejsou vždycky zábavní. Jenže zombie komedie se dá celá postavit na fantazii a humoru scénáristy a režiséra. V tomto případě tyto funkce zastával Edgar Wright. Od tohoto pána jsem viděl jen několika minutový trailer pro Grindhouse. Měl jsem tedy strach, že film nebude zombie komedie, ale obyčejný zombie film s nádechem černého humoru, což rozhodně hrozilo. Ještěže jako druhý scénárista tu byl Pegg a na něm bylo, tedy alespoň podle mě, aby film vyzněl tak, jak měl - více jako komedie. Všechno to se povedlo a na filmu jde dobře poznat ta žánrová rozlišnost. Problém je, že se jí nevede rozeznat po celý film. První polovina je perfektní! Vtipná, suchý anglický humor, Pegg a Frost s apatickými pohledy a dojde i na "cool" zabíjení zombíe. Dokud hlavní postavy dodržují pohyb a pořád mají prostor, tak to Wright ještě všechno zvládá. Už od druhé poloviny filmu jsem ovšem věděl, že ta komediální složka už bude jenom slabší, a měl jsem pravdu. Jenže to bylo ještě smutnější. Jakmile se totiž hlavní postavy (a tudíž celý děj) zasekli v hospodě Winchester, i Wright začal mít scénáristický blok a film je od téhle chvíle tudíž dost nezajímavý. Tím, že scénáristé zahnali děj do uzavřeného prostoru si sami sobě vykopali jámu. Film se stává předpovídatelným a tudíž už nemůže překvapit. Škoda, film měl totiž šanci stát se kultem, kdyby nezpomalil tempo a scénáristům by nedošly nápady. Ovšem přiznávám, že závěrečná scéna mi opět udělala úsměv na tváři. S herci je to u mě asi takhle: Pegg i Frost baví (Frost ovšem více), Kate Ashfield a Dylan Moran působí otravně a Bill Nighy předvádí zcela obyčejný herecky výkon. Jedním dechem: "Kdybych měl film přirovnat k horské dráze znělo by to: První polovinu si jízdu užíváte, je to rychle, zábavné a nečekané. V polovině jízdy se dráha bezdůvodně sekne a už jede o mnoho pomalejší rychlostí. Proč? To nám asi nikdo neřekne. Každopádně Frost i Pegg tu snaženlivě udržují náladu." Asi i kvůli téhle dvojce odměním film 60ti a né 50ti %.
We Own the Night
We Own the Night
Po shlédnutí kriminálky "L.A. - Přísně tajné" jsem se na tento žánr nějak naladil a tak jsem dnes šáhl ještě po tomhle filmu. Tenhle film byl taky dost dobře herecky obsazený, z délky stopáže jsem nekoulil očima a námět vypadal zajímavě. I když teda boj policie s ruskou mafií v osmdesátých letech už jsme viděli tolikrát, že už tohle téma začíná být až nechutně ohrané. Nicméně od režiséra a scénáristy Jamese Graye jsem zatím nic neviděl a tohle byla moje premiéra, takže jsem vlastně vůbec nevěděl do čeho jdu. To zajímavě znějící herecké obsazení ovšem zaslepilo moje obavy. Musím říct, že jsem ale čekal více akce. Film je spíše drama, než krimi a to mě jaksi trochu zklamalo. Film se zajímá hlavně o rodiné vztahy a o žebříček hodnot hlavní postavy. To by mi ovšem ani tak moc nevadilo, kdyby film neměl děravý scénář a jen dva dobré herce z celé té skvadry. Úvodní část filmu, kdy poznáváme postavy, jejich charaktery a vztahy mezi nimi byla dobře napsaná, díky Joaquinu Phoenixovi nenudila, ale už tady to s hereckými výkony skřípalo. Prostřední část aneb infiltrace k drogám a následné ukrývání byla pro mě asi "nejvýživnější". Proč? Byla nejakčnější (přestřelka v drogovém doupěti a skvělá automobilová honička), Phoenix se až zde pořádně herecky rozjel a chvilková neúčast Marka Wahlberga taky udělala svoje. Závěrečná scéna, kdy se Bobby přidává k policii, ale zase začíná být nudnější a akční scéna v závěru taky mohla být vygradovanější, než byla. James Gray zkrátka scénáristicky něco pokazil a herce si taky nevybral nejlépe. Měl štěstí, že mu film, co se týče kvality, herecky "zvedal" Pheonix, který má přesně na tyhle role image. Role odvázaných, volně žijících frajerů umí prostě nejlépe, protože se při nich podle mě nemusí ani tak moc snažit hrát. :D Ovšem ke konci se jeho postava úplně změní a tudíž se dalo předpokládat, že jeho herecky výkon bude ke konci slabší, a taky že byl. Druhý herec, který pomáhá herecky Pheonixovi zvednout kvalitu filmu je Robert Duvall. Dokáže přesvědčivě ztvárnit tvrdého a nekompromisního šéfa policie, ale i ustaraného a obětavého tátu, a proto jsem ho zde jako herce velice respektoval. Ti, kdo kazili hereckou stránku byli Mark Wahlberg a Eve Mendes. Mendes skoro pořád přehrávala a Wahlberga bych tady klidně oželil, protože nehrál nějak výrazně dobře, nudil mě a občas taky trochu přehrával. Jedním dechem: "Průměrná krimi typu horská dráha. Jednou nahoře, jednou dole. Jediný důvod, proč film nelze hodnotit jako čistý průměr je Joaquin Phoenix v hlavní roli!" Filmu tedy dám 60 %.
Gwai wik
Gwai Wik
Když někde zaslechnu slovní spojení "asijská tvorba", nevybaví se mi silná dramata a dojímající romantické filmy, ale právě asijské horrory. Tahle složka asijských filmů u mě nejvíce boduje. Tyto horrory jsou už dnes pojem a nehrabou se na ně ani směšné americké remaky. Když jsem měl tedy možnost za pár babek koupit v trafice tento film, neváhal jsem. O filmu jsem sice nic nevěděl, ale dával jsem tomu šanci už jen proto, že je to asijský horror a ty jsou, jak je známo, většinou kvalitní. Od bratrů Pangových jsem viděl jen jejich nejnovější "Nebezpečný cíl" a tam jsem kvalitu jaksi postrádal, takže jsem doufal, že tedy se oba bratři představí v mnohem lepším světle. Ani přínejmenším jsem ovšem nečekal, že mě film takhle zklame. Ano, zezačátku by se možná dalo mluvit o nějaké té horrorové atmosféře, ale tady defakto atmosféru dělali pouze zvukové efekty a né režíjní či scénáristické dovednosti bratrů Pangových. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem sebou párkrát necukl, pořád to ale mohlo být o dost lepší a já čekal jen na moment, kdy se film pořádně rozjede, protože začátek byl sice dobrý, ale těžil z věcí jako "myslím, že mě někdo sleduje" nebo "tohle není moje, kde se to tu vzalo", které vídáme ve skoro každém americkém duchařském horroru a já jsem z takových prvků už doslova přesycen. Co jsem ale vůbec nečekal bylo to, že film úplně změní svůj žánr. Tohle nebyl čistý horror, protože hlavní postava se dostala do nějakého smyšleného světa. Jak se film tak nehorázně mohl změnit na čisté fantasy to nechápu a divím se, že je film všude prezentován jako horror, když je to většinu filmu jen pouhé fantasy. Pangovým bych křivdil, kdybych nepochválil vizuální složku onoho fantaskního světa. Například "jeskyně potracených dětí" nebo "útok oběšenců" byl natočen perfektně, jenže to nebylo to, co jsem hledal. Navíc mi film až nebezpečným způsobem připomínal "Silent Hill". V závěru se sice bratři Pangovy snaží zachránit co se dá, ale ani "šokující" závěr mě však stále neodradil od toho, abych film hodnotil podprůměrně! Co se týče herců, tak Angelica Lee byla pěkná, nic víc a Qiqi Zeng nebyla taky nějak obzvláště pozoruhodná. Jedním dechem: "Tohle není horror, ale pohádka pro dospělé! Pravda je, že imaginární svět je vizuálně dost vychytaný, ale to není důvod, kvůli kterého jsem se chtěl na film podívat!" Zažil jsem právě první horrorové zklamání z Asie. Dávám 40 %.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.021 sec. (PHP: 55% SQL: 45%)
