avatar uživatele

Pecca007

Jméno
Věk
Bydliště
Twitter
Facebook
Instagram
Poznámka
Názory
plakát filmu
Chyťte ho!
Get Shorty
50 %

Get Shorty

Konečně jsem po asi roku hledání sehnal tenhle film. Byl jsem na něho velmi zvědavý, protože jeho druhý díl "Buď v klidu" jsem viděl už před několika roky a velmi jsem si ho oblíbil. Tehdy se film věnoval hudební branži a byl poměrně dost vtipný. Jeho první díl z roku 1995 se ovšem věnuje té filmové bramži a tudíž mi přišel více zajímavý. Pořád to byl ten stejný Chili Palmer v podání stejného Johna Travolty, ale jiný příběh. Byl to sice jiný příběh, ale struktura děje se nijak nezměnila oproti druhému dílu z roku 2005. Na začátku si Chili Palmer udělá nepřátelé a přidělá si problémy a po zbytek filmu se je snaží vyřešit s ledovým klidem a pokerovou tváří. Při sledování jsem měl opravdu pocit, že se dívám na stejný film a jediný malinký rozdíl byl v prostředí, v kterém se příběh odehrával. Ano, pochvalme všichni scénáristu Scotta Franka za zasazení více zápletek do příběhu. Pochvalme ho za vytvoření Chiliho Palmera a jeho charakterní vykreslení. Jediná dutka, kterou můžeme scénáristu Frankovi s klidem na duši vytknout je ta, že na to že to je akční komedie, to opravdu není vtipné. Už si ani nevzpomínám jestli jsem se u filmu vůbec zasmál. Spíše jen pousmál a to také zřídka kdy. Snad jen u scény s Danny DeVitem, kde si jako herec nacvičoval gangsterský výraz. Pro mě osobně byl tedy film velkým zklamáním, neboť jeho o deset roků mladší následovník byl pro mě stokrát zábavnější! Co se týče režiséra, tak si osobně myslím, že Barry Sonnenfeld už natočil o hodně lepší filmy. Ať už to je "Adamsova rodina", série "Muži v černém" nebo "Wild Wild West" všechno, je zábavnější a lepší než tento film. Horší už snad byl jen film "Velký průšvih". Co se týče herců, tak ti tenhle film doslova zachraňují. John Travolta je perfektní. Opravdu bez chyby. Takhle nějak si představuju správného lichváře. Gene Hackman byl hned v závěsu za Travoltou. Velice přesně a hezky ztvárnil svojí přihlouplou postavu a dodával filmu tak (i když slabý) komediální nádech. Rene Russo je mi silně nesympatická, takže jsem její výkon skoro ani nevnímal. Delroy Lindo byl jediný opravdový záporák ve filmu a mě se jeho výkon líbil. Dennis Farina byla jen taková slabá silueta něčeho, co si říkalo záporák. Působil spíše jen jako ta hloupější postava nicméně jeho výkon byl hodně slabý. Danny DeVito byl takové malé potěšení, které nám film nabídl a scény s ním jsem si opravdu užíval. Malé cameo Harveyho Keitela, který hrál o deset let později záporáka v druhém díle mě hodně pobavilo. Jedním dechem: "Pro mě znamenal film zklamání. "Buď v klidu" je pro mě o hodně zajímavější a hlavně zábavnější film. Travolta však nezklamal! Přesto je to pro mě pouze průměr!" Dávám 50 % a jdu si spravit chuť zábavnější dvojkou!

25. března 2010

Raising Arizona

Jestliže jsem měl možnost vidět Coenovskou "old school" tvorbu z roku 1987 s tehdy ještě začínající Holly Hunter a mladičkým Nicolasem Cagem, neváhal jsem moc dlouho. Navíc jsem věděl, že nejstarší Coenovic kousky byly ty nejvíce Coenovské, takže potencionální zklamáni zde jistě nehrozilo a měl jsem pravdu. Avšak, musím se přiznat, že námět filmu mi nepřišel přiliš lákavý. Ihned jsem si vybavil všechny ty filmy s nemluvňaty, jejich únosy a s nimi nastávající problémy a dohromady s Coeni mi to nějak nešlo na mozek. Vybavil jsem si totiž film "Akce nemluvně" a měl jsem před sebou různé katastroficky naladěné obrysy tohoto filmu. Ovšem, Coenovic styl se nezapře a tak mě žádná (ani menší) katastrofa nezastihla. Pořád to byli ti staří, dobří Coenovci, kteří opět stavěli spíše na charakterech jednotlivých postav a na zamotanosti příběhu. Film začal a já byl hezky vtáhnut do příběhu. Díky chytlavému úvodu z filmu prakticky nespustíte oči. Ať už je to díky rozježenému Cageovi, který zde vypadá, že by neublížil ani mouše, "cool" frajerovi Cobbovi alias lovci lidí s granátama na vestě nebo díky přihlouplé zlodějské dvojice ve složení Goodman / Forsythe. A od scény, kdy hlavní dvojice ukradne dítě nabírá celý film obrovsky rychjlý spád. Krádež peněz, bankovní loupež, hru na kočku a myš nebo souboj lovce lidí s Nicolasem Cagem, to vše si na Vás Coenovci připravili a pěkně po jejich stylu. Nakonec ještě musím pochválit perfektní kameru. Osobně bych ale film moc do nebe nevynášel neboť to stejně žádný zázrak není. Je to jen typicky Coenovské. Ultimátní standart, který tito bratři podávají v každém svém filmu. Z mého pohledu se nejedná o nějak velké překvapení, ale o film, který jsem zkrátka od Coenů očekával. Film sice nenudí, ale ani nedává důvod k jásotu či přehnanému vychvalování. Co se týče herců, tam je to tak půl na půl. Nicolas Cage je zde sympaťák a jeho kukuč a háro mu na celý film vystačí k tomu, aby ho divák měl rád. Holly Hunter mi zde ale v některých scénách značně vypadávala z role. Přišla mi zbytečně uječená a dramatická. Její postava mi prostě nesedla. Trey Wilson podal asi nejslabší výkon. Opravdu mě vůbec nezaujmul. Působil jako by ho to hraní neskutečně nudilo. Dvojice Goodman / Forsythe byla perfektní. Skvěle se jako parťáci doplňovali a společně působili víc vtipně, než jakkákoli jiná postava. Randall Cobb to měl už potom poměrně jednoduché. Stavební kámen jeho postavy byl v imagi, takže se ani nemusel snažit moc hrát. Jedním dechem: "Dostaneme to, na co jsme od Coenů zvyklí. Zábavu plus jeden či dva výborné herecké výkony. To je ovšem vše. Někdy si totiž Coenovci vymyslí námět, který mě vůbec neláká a tohle je právě jeden z nich!" Dávám 70 %.

25. března 2010
plakát filmu
70 %

Drumline

Hledal jsem nějakou oddechovku, na kterou jsem se mohl podívat jedno víkendové dopoledne. Našel jsem právě tento film, toto hudební drama dalo by se říct. Byl jsem zvědavý, jak se mix těchto dvou filmů povede, protože to přece jen nebyl nějaký autobiografický snímek a na první pohled vypadal seriózněji, než třeba "Let's Dance". Nadruhou stranu jsem měl ovšem i trochu obavy, protože za filmem stáli docela amatéři. A to nemyslím jen režiséra a scénáristy, ale i tu hereckou sestavu, jejichž největší hvězdou byl pro mě Orlando Jones. Tenhle film vlastně spoléhal na dvě osoby. Na režiséra Charlese Stonea, který musel perfektně natočit ty hudební výstupy na nichž vlastně stavěl celý film i jeho atmosféra a taky záleželo na výkonu Nicka Cannona. Toho jsem vždycky považoval za průměrného herce i když svým výkonem ve filmu "Atentát v Ambassadoru" mne rozhodně překvapil. Tady je však už od začátku velmi sympatický a přiměje diváka, aby mu po celý film horlivě fandil. O scénáři vlastně není co napsat, protože je to klasický příběh o cestě za cílem s následným happyendem. U příběhu spíše zaujme jeho originalita a téma, kterému se příběh věnuje, než nějaké monology, dialogy či dramatické vsuvky. Jako oddechovka film vážně nezklame a působí příjemně. I když trvá skoro dvě hodiny, neměl jsem pocit, že byl film zbytečně natahovaný nebo dokonce nudný. Jediná chybička, kterou bych filmu vytknul je paradoxně charakter hlavní postavy. Hlavní postavu totiž scénáristé vykreslili jako génia, který ovládá "řemeslo" nejlépe ze všech. Tudíž mi ve filmu chyběla taková ta klišovitá část ve které se hlavní postava naštve a začne na sobě pracovat. Sice něco takového ve filmu je, ale mě to přišlo spíše jako slabá náhraška. Tento film se snaží upozornit spíše na mezilidské vztahy a týmovou práci, takže nečekejte nějaké silné drama, ale spíše takovou filmovou, poučnou a hudebně zábavnou dvouhodinovku. To, o co jde ve filmu ze všeho nejvíc - hudební představení, jsou opravdu vyšperkované a nepostrádají skvělou choreografii. Po téhle stránce je film bezchybný. Co se týče herců nemám žádné námitky. Nick Cannon je sympaťák, takže to, že nehraje bůhvíjak skvěle se trochu maže. Zoe Saldana, ačkoli dnes už hraje lepší role, tady působila nahraditelně jelikož její postava nedostávala tolik prostoru. Orlando Jones nezklamal. Vtipné je, že mi přišel více sympatický, než Cannon. Nejlepší herecký výkon ve filmu na svědomí právě Jones. Další herci už nestojí za zmíňku, protože žádný herec mě už vyloženě nepřekvapil. Jedním dechem: "Skvělá oddechovka a hudební drama v jednom. Hudební výstupy a choreografie je to, co dělá film zajímavým a originálním, nic víc. Jelikož jsou zde ale Cannon a Jones velice sympatičtí, nebojím se hodnocení zvednout!" Dávám 70 %.

23. března 2010
plakát filmu
Volný pád
Falling Down
70 %

Falling Down

Přesně takové originální kousky jakým je tento film já osobně vyhledávám. Tudíž se nesmíte divit, že jsem tento film jaksi upřednostnil před kvantem jiných filmů. Už námět mě neskutečně zaujal. Vypadal tak jednoduše a přitom tak nápaditě, že jsem se nad námětem musel jenom pousmát. Navíc jsem už poměrně dlouho neviděl film s Michaelem Douglasem a ještě déle jsem neviděl film režírovaný Joelem Schumacherem. Filmem se šine taková ironie, jako kdyby si z nás scénárista Ebbe Roe Smith dělal srandu a i když si to všichni uvědomíme, stejně chceme film sledovat, protože děj se vyvíjí tak neuvěřitelně až je to zábavné, hodně zábavné. Film je totiž učebnicový příklad toho, jak má film správně gradovat. Nejdřív se začne s baseballkou a skončí to bazukou. Film prostě nepřestává být nápaditý. Hlavní postava je vlastně v jádru kladná, jen si svoje činy v amoku tolik neuvědomuje. Největší chyba filmu je ta, že scénárista Roe Smith už ke konci filmu přirovnává Williama spíše k psychopatovi. Tím vlastně hatí všechnu originálnost filmu a nabíhá si na klišovitý závěr. V závěru už se film snaží být zbytečně napínavý a to je škoda, protože je napínavý opravdu zbytečně. Tento film je vlastně filmem dvou herců. Zatímco Douglas běhá po ulicích a snaží se diváka bavit a brnkat na tu akčnější stránku. Jeho protějšek s tváří veterána Roberta Duvalla je zavřený v kanceláři a jeho postava se snaží přežít poslední den v práci. Kupodivu i tuhle dějovou linku dokázal scénárista Roe Smith udělat zábavnou a to díky charakteru Duvallovy postavy. Tudíž se nemůže stát, že by Vás film nudil a to je velké plus! Smith mě potěšil tím, že postavu policajta vykreslil jako úplně obyčejného chlápka skoro důchodce. Duvallova postava není žádný tvrďák nebo šílenec, ale úplně obyčejný chlap, který se snaží každý večer přijít domů za manželkou. A jelikož se tahle role hodila přímo na Duvalla, který byl zde neskutečný sympaťák, nemám žádné výtky. Douglase mám jako herce rád. On navíc tyhle typy šílenců zkrátka umí. Stačí se podívat na filmy "Válka Roseových" nebo "Dokonalá vražda" a poznáte to taky. Jen škoda toho ke konci odfláknutého scénáře! Jedním dechem: "Velmi nápaditý akční film. Nápaditost, zábavnost a velmi dobré herecké výkony mu nelze vytknout, ale v závěru jeho kvalita díky scénáři klesá a kazí to, o co se film celou jeho stopáž snaží! Scénka s bazukou rulez!" Dávám 70 % a určitě se někdy v budoucnu opět kouknu.

23. března 2010
plakát filmu
Prokletý ostrov
Shutter Island
80 %

Shutter Island

Martin Scorsese se vrací! A pro tentokrát zase v tajuplném thrilleru. Na tenhle film jsem se neskutečně těšil. Trailer působil tak, jako bychom všichni měli před sebou právě nejlepší thriller roku 2010! Já vím, říkat to už v Únoru je docela smutné a frustrující, ale já jsem nepochyboval, že tomu tak skutečně bude, protože Scorsese je sakra dobrý režisér a to každý filmový fanda přece ví. Víte, takových filmů jako je tento by jsme si v téhle době nejspíš měli hlavně vážit neboť já jsem si například při sledování filmu pořád opakoval, že přesně něco takového v kinematografii chybělo. Pořádný thriller, který je stejně tak kvalitní jak režisérsky a herecky, tak i scénáristicky, a to je hlavní. Pokud Vás film nepřipoutá k sedadlům hlavně svým dějem, může v něm hrát kdokoli a točit ho k kdokoli, stejně Vám film nepříjde nějak extra. Jenže s tímhle filmem to bylo něco jiného. Přímo se nabízel k tomu, aby byl plný napětí, protože námět byl opravdu parádní a měl koule. Takže Scorsese se ani moc nezapotil, protože námět a následná gradace děje mu v jeho práci mu jeho práci dosti ulehčila. Nemůže se prostě stát, že Vás film bude nudit. Třeba Vás nestrhne tak jako ostatní, ale určitě Vás nebude nudit. Film je totiž napínavý, zamotaný a taky občas nadskočíte, když na hlavní postavu odněkaď z rohu někdo vybafne. Všechno, co jsem od tohoto žánru žádal mi film dal, takže v tom jsem problém neviděl. Navíc atmosféra je ještě silnější než jindy, protože jste na tom stejně jako hlavní postava. Nevíte kdo a proč a nevíte komu máte věřit. To se mi hodně líbilo. Ovšem já měl neustále film spíše za detektivku. Tudíž mě zakončení spíše zaskočilo, než dostalo. Tím nechci říct, že by se mi vyústění pointy nelíbilo, ale myslím si, že u novodobých thrilleru už se tento typ vysvětlení stává jakousi rutinou, takže mě zakončení ani tak moc nevyrazilo dech. Zkrátka už jsem něco podobného v několika filmech viděl, ale tenhle má tu výhodu, že má krásně promyšlený příběh, skvělou režii, která dodává filmu tu pravou atmsoféru a napětí, ale hlavně taky silnou hereckou skvadru v čele s Leonardem DiCapriem. Ten je v poslední době stále více a více vidět a jeho výkony jsou více a více lepší. Možná to bude i tím, že v poslední době si vybírá i mnohem lepší filmy. V tomto filmu každopádně všechny přehrává a dokazuje, že už herecky dozrál. Nesahá mu po paty ani Mark Ruffalo a už vůbec ne Ben Kingsley. Kingsley sice něco jako záporáka připomíná, ale není to ono. Ruffalo je jen pouhý ocásek DiCapria a ani ten závěr Ruffalovi moc nepomohl. Jediný, kdo mě kromě Lea ve filmu ještě bavil, byl Jackie Earle Haley, toho jsem od shlédnutí filmu "Strážci" hodně oblíbil. Haley je zde sice jen nachvíli, ale jeho výkon potěší. Jedním dechem: "Tento film je ten typ filmu, který se objeví jednou za čas. Jako thriller má všechno, co má správný thriller mít. Režisér ani herci nezklamali, ale to zakončení je trochu rozpačité a spíše diváka mate. Silný, ale ne bezchybný thriller!" Dávám 80 %. Aby to bylo víc, musel by mě film donutit ještě půl hodiny po jeho skončení úžasle zírat do obrazovky a to se bohužel nestalo!

20. března 2010
plakát filmu
Crazy Heart
Crazy Heart
70 %

Crazy Heart

Tohleto byla moje další zastávka v mém krátkém oskarovém maratónu. Jeff Bridges byl popáté nominovaným a konečně tu zpropadenou sošku vyhrál, takže jsem chtěl vidět za co že toho Oskara vlastně dostal. Mimo jiné jsem se na film také ohromně těšil. Dostal mě už trailer. Hudební filmy spojené s dramatem jsou mým slabým filmovým místem a tenhle film nebyl vyjímkou. Když se dívám na film o nějakém hudebníkovi, tak je jedno jestli se ve filmu hraje zrovna ten žánr, který já osobně poslouchám, vždycky mě ten soundtrack dostane a tento film není vyjímkou. Americké country znám, ale že bych ho nějak vyhledával, to říct nemohu. Ovšem, tady jako kulisa k hlavnímu příběhu působilo perfektně. Co bych jinak k filmu dodal? Je to určitě ten typ, který se natáčí jen proto, aby byl sklízel ceny. Film je totiž jedno velké klišé. Ovšem to, že si film podle mě tak záměrně vynucoval pozornost akademiků mi v tomto případě kupodivu vůbec nevadilo. Bylo to tím, že film působí na diváka příjemně a dává mu přesně to, co divák chce plus ještě něco navíc. Je to příběh o člověku, kterému jde jen o peníze a kašle na všechno, včetně svého zdraví. Něco podobného jste už párkrát určitě viděli, ale v podání Jeffa Bridgese tento řekl bych už zaběhlý dramatický charakter, dostává zcela nových rozměrů. I když zezačátku to oskarový výkon vůbec nepřipomíná, Bridges stihne všechno do konce filmu svědomitě spravit. Celkově film ale není pro diváka nic nového. To samé platí i pro scénář. Film má ale největší výhodu v hereckých výkonech a v tom, že atmosféra filmu je opravdu pohodová. Sice je to po emocionální stránce trochu slabší, ale jak jsem řekl, já jsem byl spokojen. Určitě to není nejlepší film roku, ale Bridges je jak se zdá ze všech nominovaných herců opravdu nejlepší (ještě jsem neviděl "A Single Man" a "Invictus", ale pochybuju, že bych své tvrzení měl do budoucna nějak měnit). Po herecké stránce je to, jak jsem již říkal, velmi kvalitní film. Jeff Bridges podává vynikající výkon a dává své roli duši. Vidíme ho nejdřív jako ožralu, který má všechno na háku a ke konci už to je zcela nový a lepší člověk. A Bridges divákovi nedává šanci ani jedinkrát za film o jeho výkonu zapochybovat a roli zahraje velmi věrohodně a suveréně, zkrátka výkon hodný Oskara. Rozhodně to ovšem není "one man show", ale Bridges je bezpochyby ten, který film táhne. Velice dobře mu pomáhá i Maggie Gyllenhaal. Tu nominaci na Oskara si bezpochyb zasloužila! Kvalitní herecký koncert ještě doplňují i Colin Farrell, který umí mimochodem až překvapivě dobře zpívat a taky nesmíme zapomenout na Roberta Duvalla, jehož přítomnost na scéně také pohladí diváka na duši. Jedním dechem: "Tento film Vám nedá nic nového nebo neviděného, ale nenudí a určitě Vás obdaruje pohodovou atmosférou a skvělými hereckými výkony." Na 80 % to není, i když jsem dlouho váhal. Ale aby mě netrápilo svědomí, nakonec je to "jen" hodně silných 70 %.

18. března 2010
plakát filmu
30 dní dlouhá noc
30 Days of Night
50 %

30 Days of Night

K tomuto filmu se dopracovávám už nějakou tu chvíli. Je to už nějaký pátek, co jsem si tento snímek pořídil, ale pořád na něj nebyla vhodná doba nebo nálada. Až dnes! Tento film všichni a všude chválili a protože se jednalo o horror, u kterých jsou diváci nejvíce skeptičtí a kritičtí, myslel jsem, že mě čeká opravdu pecka. Režisér David Slade mě dostal svým filmem "V pasti", takže jsem byl na tento horror docela zvědavý, protože jsem už věděl, že Slade umí hravě vytvořit atmosféru i napětí. Duo scénáristů Beattie / Nelson zasebou také nemá nějaké průměrné béčkové horrory, takže jsem vážně šel na jistotu. No, režisér Slade nezklamal. Ukázal mi, že to, co předvedl ve svém předchozím filmu nebyla jen šťastná náhoda, ale že to umí i zopakovat, když je potřeba. Atmosféra tomuto filmu vážně nechybí. Ať už je to neustálou nocí, sněhovými vánicemi nebo prostě jen talentem Sladea, atmosféru film opravdu nepostrádá. Napětí se zde taky mnohdy projeví, ale působí jakoby bylo uměle vyvolané. Je to takovéto předvídatelné napětí, kdy víte co se stane a kdy se to stane. Ano, scénář je to na čem film nejvíce ztrácí. Dialogy jsou strašné a já osobně jsem nepochopil, proč museli upíři mluvit takovou hatmatilkou, když měli podle všeho dost velké IQ. Film se pro mě nevyvíjel moc zajímavě a nebyl pro mě zajímavý ani celkově. Většinu filmu o upírech a jiných mimozemských svinstvech mám už totiž odkoukané, proto byl pro mne film jen plný odkazů na jiné či podobně upírské filmy. Někomu to příjde dobré, že scénáristi spojili všechno co se dalo do jednoho filmu, ovšem mě to příjde jako nějaký nudný slepenec. Ještě štěstí, že ten závěr je alespoň nápaditý a zabaví. Jen tak mimochodem, nejlepší role Joshe Hartnetta! I když nepůsobí jako pravý hrdina, tak máchnout sekerou umí a když má dát pěst upírskému bossovi, taky mu to nedělá velké problémy. Já osobně tleskám! Potěšil mě. Docela by mě zajímalo, jak se Danny Huston připravoval na tuto roli. Z jeho výkonu jsem byl na rozpacích. Sice má stoprocentně image záporáka, tady jaksi nedostal prostor vůbec něco říct, takže tahle jeho role nám vůbec nemůže říct, jaký že je to vlastně herec. Ben Foster mě taky hodně potěšil. Působil na scéně jen chvíli, ale o to více si svou roli vychutnal, jde to poznat! Melissa George mi tu přišla do počtu. Podala průměrný, ničím nezajímavý výkon a nic víc! Jedním dechem: "Snaha režiséra Sladea je ve filmu dobře vidět. Bohužel, vše bortí hloupý scénář, slepený se scén, které už v minimálně jednom podobném filmu byly. Když přičtu předvídatelné lekačky a hloupě zbytečná úmrtí některých postav, výjde mi z toho průměrný film! Pořád je to ovšem Hartnettova nejlepší role!" Dávám tedy 50 % i když mě za to někteří diváci nejspíše ukamenují.

17. března 2010
plakát filmu
Smrt čeká všude
The Hurt Locker
60 %

The Hurt Locker

Mé oscarové, filmové putování začalo! A začalo právě tímto filmem. Původně jsem si chtěl tenhle film ponechat jako úplně poslední ze všech letošních oscarových filmů, které jsem si vybral a pořídil. Jenže tento film je tak v poslední době tak moc diskutovaný, že jsem vlastně nevěděl jaký film vlastně doopravdy je a co mám od něho očekávat. Jedna skupina diváků tvrdí, že je to velice originální a realistický válečný film z nové doby a druhá skupina diváků zase tvrdí, že film je nudný a bez pořádného děje. Zkráceně, divácí a recenzenti se dohadují jestli takhle má vypadat nejlepší a nejlépe režirovaný film roku 2009 nebo ne. Film byl tudíž pro mne velkou výzvou. Abych pravdu přiznal, líbí se mi spíše válečné filmy z druhé světové války nebi z Vietnamu, než tyhle novodobé (mnohdy politicky založené) válečné filmy z Iráku a okolí. Také jsem byl zvědavý, jak válečný film zvládné zrežirovat žena. (Nikam tím nemířím!) :D Teď, když je tenhle film zamnou musím říct, že režisérka Kathryn Bigelow svou úlohu splnila dobře. Vždycky když naše hlavní skupina pyrotechniků vyjede na akci, nechybí v těchto scénách to správné napětí, při kterých je i divák lehce na pokraji nervového zhroucení. Některé scény mě neskutečně bavili. Například ta, kdy Jeremy Renner hledá spouštěč v autě napěchovaném výbušninami a ještě libovější je odstřelovací scéna s Ralphem Fiennesem. To jsou bohužel ale tak všechna pozitiva tohoto filmu. Film opravdu místy nudí a na jeho konci jsem opravdu nepochopil, proč vlastně vznikl a co mi chtěl říci nového. Že to vojácí (včetně pyrotechniků) v Iráku mají těžké, to snad ví každý. Navíc, když film nemá ani pořádný příběh a jen jaksi dokumentuje poslední dny jedné jednotky, stává se pro mě po dějové stránce naprosto postradatelný, leč technicky perfektně zvládnutelný. Nominaci na Oskara za režii a kameru bych určitě ponechal, ale nominaci za scénář a hudbu, bych nejspíš vůbec nenavrhl. Taky nevím, jestli bylo správné určit film jako nejlepší roku 2009 a dát Kathryn Bigelow do rukou sošku i za režii. Ovšem, vlastně se ani nedivím. Tohle je totiž přesně ten typ filmu, který akademie vyhledává. Herecky mě film taky trochu zklamal. Jeremy Renner a Anthony Mackie jsou sice sympaťáci a jejich výkony jsou věrohodné, ale to je všechno. Je pravda, že Renner hraje ve filmu nejlépe, ale nominovat ho za to na Oskara taky nebylo nutné. Proč duo nejslavnějších herců Fiennes / Pierce vůbec brali takové cameo role, to asi nikdy nepochopím, jako většina diváků, ale čerpali svým jménem úplně zbytečně. Jedním dechem: "Na můj vkus trochu předceňovaný film. Technicky kvalitní a Jeremy Renner zvládá hlavní roli s přehledem, ale jinak je to jen lehce nadprůměrný film o válce a nic víc!" Dávám 60 % a souhlasím s jednou skupinou diváků: "Takhle nejlepší film roku vypadat nemá!"

17. března 2010
plakát filmu
Identita
Identity
50 %

Identity

Jelikož jsem o filmu nic nevěděl a herecké obsazení jsem přelétl jen tak letmo nevěděl jsem, co od filmu čekat. Dokonce jsem ani nevěděl, jaký je žánr tohoto filmu, takže jsem se pouštěl do filmu vlastně s pramálo informacemi a s čistou hlavou. James Mangold taky není žádný jednožánrový režisér. Zezačátku jsem měl tušení, že film bude následovat filmy jako "21 gramů" nebo "Amores Perros", protože film vyprávěl více příběhů najednou a všechny příběhy se setkali na jednom místě a tam se dále odvíjely. Tudiž jsem měl na film optimistický náhled. Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem zjistil, že film se bude odvíjet úplně jiným směrem. V jedné chvíli se příběh úplně obrátil a film se žánrově změnil z dramatu na thriller a thrillerem zůstal až do konce. Jistě, že jsem převracel panenky, protože mi připadalo, že se film vydá klasickou klišovitou cestou všech vyvražďovaček. Protože tohle je jako začarovaný kruh. Vyvražďovačku už dnes neuděláte zábavnou, když nemáte "cool" vraha nebo setsakramentsky dobrou pointu. Jistější je sázet na vraha, protože vyvražďovaček se do dneška natočilo tolik, že prakticky nejde vymyslet dobrou pointu aniž by Vás někdo nenařkl, že je to od někud zkopírované. Bohužel pro mě si scénárista Michael Cooney zamanul, že on dokáže vymyslet dobrou pointu a tak po celý film zůstává vrah zatajen. Ovšem, čím tajemnější příběh byl, tím větší obavy o závěru filmu jsem měl. Tehdy už jsem věděl, že se příběh prakticky nedá zachránit. Buďto to Cooney všechno hodí na nadpřirozené síly (což by dopadlo katastrofálně) a nebo si vymyslí nějaké šílené rozuzlení. Bohudík (i když slovo "bohudík" je v tomto případě mírně diskutabilní), si vybral tu druhou možnost, čímž nadělal méně bordelu. Jestli si Cooney myslel, že mi tím vyrazí dech, naprosto se spletl. Mě to spíše přišlo, jak už to tady někdo psal, jako slepenec různých nápadů z jiných filmů pod záminkou diváckého obdivu. Někteří se možná chytnou na návnadu, ale já se rozhodně nechytl! Ovšem, abych tu film jen nešpinil, musím říct, že ta atmosféra a napětí se Mangoldovi podařilo vystihnout velmi dobře a ta thrillerová složka zde opravdu funguje! A herci? Johna Cusacka je na takové role škoda. Tady nehrál nějak zvlášť dobře a jeho herecky výkon působil nuceně a znuděně. Něco jako: "Musím to zahrát, jinak ty peníze nedostanu". O Rayovi Liottovi platí to samé a Alfred Molina mi tady přišel úplně zbytečný. Působí tu jen jako návnada pro diváky. Kdo mě ale mile překvapil byl John C. McGinley, který opravdu hrál a hlavně v té úvodní scéně hrál velmi dobře. Dále pak Amanda Peet, která mi v tomto filmu překvapivě nepřišla nesympatická a její výkon se mi líbil. Jake Busey se neskutečně přesně hodil na charakter role, kterou hrál. Škoda, že na scéně nezůstal o něco déle, protože hrál opravdu charakterně! Pár štěků Rebeccy De Mornay taky potěšilo. Škoda té její postavy. Jedním dechem: "Když Mangold dotočil příjemnou oddechovku "Kate a Leopold" a připravoval se na "Walk the Line", musel něčím zabít čas. A já se na něho ani nezlobím, že tenhle film při natáčení nebral moc vážně, protože s Cooneyho scénářem to vážně brát ani nešlo! Je to jen pouhý slepenec nápadů a ideí, který plýtvá talentem Cusacka, Moliny a dalších!" Dávám 50 %.

16. března 2010
plakát filmu
60 %

Signs

Filmy od režiséra Manoje Nighta Shyamalana (hlavně ty starší) byly vždycky velmi chválený. "Znamení" byl jeden z mála filmů, který jsem od něho ještě neviděl a chtěl jsem to napravit. Věděl jsem, o čem film je, takže jsem byl připraven na nejhorší. Po shlédnutí filmu "Čtvrtý druh" už filmům s mimozemskou tématikou nevěřím, ale tentokrát byla tato látka v podstatně talentovanějších rukou, v rukou režiséra Shyamalana. Pozitivní ohlasy na film mi navíc potvrdily, že se nemusím až tolik bát a že Shyamalan v téhle době ještě natáčel hodně nadprůměrné filmy, takže nakonec jsem se na film, řekl bych i těšil. Shyamalanovi taky nezbývalo nic jiného, než film natočit tím svým velmi osobitým, ale hlavně kvalitním stylem. Film totiž po herecké stránce stojí jen na Melu Gibsonovi a jeho "ocásku" Joaquinu Phoenixovi. Sem tam sice dají o sobě znát i dětští herci, ale to opravdu jen okrajově. Na filmu se mi líbilo, že nás hned v úvodu přinutí zpozornět a i když se sice hlavní dějová linka nerozběhne hned, něco jako nudný rozjezd nebo "filmové ticho před bouří" tu totiž není znát. Děj skrývá hodně tajemství i ohledně hlavních postav, tudíž se nikdy vyloženě nenudíte. Jak jsem již zmiňoval, docela jsem se bál, jak natočí Shyamalan scény s mimozemšťany a musím říct, že první scény s nimi byly z mého pohledu velmi optimistické. Shyamalan je totiž hned neukazoval. Pouze neustále vyráběl napětí, které pořád houstlo a celou dobu dával divákovi jen najevo, "že tam někde jsou". Prostě dělal to, co nám poprvé ukázal ve filmu "Šestý smysl", vyprávěl těžko uvěřitelný příběh, uvěřitelným způsobem a mě se to zamlouvalo, a to hodně. Když jsem se ještě k tomu koukal na film při úplné tmě, mělo film tu správnou atmosféru. Ke konci se to ale všechno začalo hroutit. Některé scény, hlavně ty ke konci už mi přišly přestřelené a Gibson v závěru filmu často přehrával (např. scéna, kdy učí Roryho Culkina dýchat). Těmito stupiditami si u mě film značně pohoršil. Herecká stránka nebyla tak špatná. Mel Gibson moc práce neměl, protože za něj všech oddřel Shyamalan, ale ke konci podle mě opravdu herecky selhal. Joaquin Phoenix mi naopak zde přišel nemastný neslaný. Zvolil si styl jedné grimasy a všechny svoje repliky odříkával tak nějak znuděně. Rory Culkin mě zde příjemně překvapil. Jeho postava se ve filmu postupně nejvíc vyvíjela a Rory to herecky zvládl. Dokonce i ty výbušné scény zahrál solidně. M. Night Shyamalan byla taková úsměvavá, ale ten poslední dialog s Gibsonem měl úroveň. Shyamalan se tady předvedl! Jedním dechem: "Tenhle film má milionový rozjezd, ale horší konec! Škoda, že to Shyamalanovi ke konci tak ujelo a herecky to (kromě Culkina) taky není nic moc! Ne nejhorší film od Shyamalana, ale nejlepší taky určitě ne!" Dávám 60 %.

15. března 2010

Misery

Na filmy podle příběhů Stephena Kinga v poslední době natrefuji nějak často a ne, že by mi nějak výrazně vadilo. Proč taky? Stephen King píše úžasné příběhy a jelikož je tenhle film ověnčen jedním Oskarem a nazýván jedním z nejlepších filmů, které se kdy podle povídek Stephena Kinga natočily, nemůžu mít žádné námitky. Já osobně jsem tenhle film už viděl, ale je tomu už strašně dlouho a pamatoval jsem si pouze tu památnou, nebál bych se říci kultovní scénu, kdy Bates láme Cannovy nohy. Sám film je ale vynášen do nebes nejen kvůli této scéně, ale i kvůli celkové atmosféře, takže jsem chtěl přijít na to jestli je to o té atmosféře pravda. Nyní mohu říct, že opravdu je! Tady jde přesně vidět na kolik konečná kvalita filmu závisí na režiséru Reinerovi. Jakmile se děj začne odehrávat pouze v domě, začne napětí, atmosféra a ta pravá filmová zábava! Snad i proto, že kamera neopustí pokoj a hlavní mužská postava je prakticky závislá na svém vězniteli máte po celý film pocit sklíčenosti a bezradnosti, a když píšu po celý film, myslím tím opravdu po celý film! Tahle skutečnost je pochopitelně největší plus celého filmu. Čím více film graduje, tím více nás diváky psychicky deptá a tím více je Kathy Bates děsivá a šílená. A to, že se hlavní postavě stále nedaří nějakým způsobem přelstít svého hostitele také dělá film více a více nervydrásajícím. Jediné, co mi na filmu vadilo je možná až trochu moc natahovaný závěr, kdy se dokonce i párkrát na moment objeví stereotypní prvky. Já osobně jsem knižku nečetl a určitě bych byl filmem více či méně zklamaný, ale jsem si jistý, že tam kde selhává scénář Williama Goldmana vše zachraňuje Kathy Bates. Ta si toho Oskara určitě zasloužila. To, jak rychle a jakým způsobem změní svoje chování a charakter je neuvěřitelné. Ve scénách, kdy její postavu popadne rapl ani zdaleka nepřehrává a její výkon je autentický. Přehrává kompletně celý zbytek hereckého ansáblu včetně Jamese Caana, kteremu nezbývá nic jiného, než hrát svou roli zastíněn Kathy Bates. Film je vlastně takovou "One woman show", takže té hrstce vedlejších herců, kteří se ve filmu objeví nedává ani maličkou šanci se nějak herecky projevit. Bates svou roli ale zvládá s vysokou kvalitou, takže mi tenhle fakt vůbec nevadil. Jedním dechem: "Opravdu jeden z nejlepších filmů podle Kingovy předlohy. Bates zahrává svůj životní výkon a Reiner se projevuje jako velmi talentovaný režisér. Nebýt toho natahovaného konce, byl by to dokonalý thriller!" Dávám 80 %.

15. března 2010
plakát filmu
Alenka v říši divů
Alice in Wonderland
70 %

Alice in Wonderland

Po dlouhé době jsem si opět vyrazil do kina a tentokrát na 3D! Film "Alenka v říši divů" pro mne znamenalo setkání s Timem Burtonem po trochu delší době. První reakce ovšem nebyly až tak moc pozitivní a proto jsem se trochu zalekl. Redaktoři na různých webech mě varovali, že tohle není klasický Burton a že je to film značně nevydařený, ale já na to kašlal. Měl jsem důvěru jak v Burtona, tak i v herecké osazenstvo. Před pár hodinami jsem přišel z kina a musím to potvrdit. Tohle není klasický Burton. Jenže mě to vůbec nevadilo! Burton byl svázán knižní předlohou, takže ani nemohl být svůj, ale mě to nějak značně nevadilo. Nejsem nějak velký fanda jeho počinů, ale některé jsem viděl a všechno to byly dobré filmy. Ne nejlepší, avšak rozhodně dobré. A nejspíš proto, že nejsem tak "zažraný" do jeho filmů mě skutečnost, že tohle není ten starý, dobrý Burton ani nenaštvala. Ani trochu! Já se dokonce skvěle bavil. Jistě, film může působit přestylizovaně, ale je to říše divů, takže od ní nemůžete čekat nějaký stereotyp. Pro mě to naopak bylo vizuálně velice kvalitní. Můj názor je takový, že Burton uměl tenhle film divákovi skvěle naservírovat. Všechno je tu tak pohádkově kouzelné. Ano, musím přiznat, že 3D technologie je tu možná zbytečná, protože se ve filmu možná nevyužije tak hodně, jak by diváci chtěli a ve výsledku jsou pro mě peníze za 3D brýle zcela zbytečné. To však nic nemění na tom, že "Alenka v říší divů" je pro mě dobrý film. Občas takové filmy zkrátka potřebujeme. Proto se nesnažte na tomto filmu hledat na sílu nějaké negativa a udělejte si názor sami. Už teď je ovšem jisté, že film bude mít dva typy táborů. "Burtonovi nadšenci" a "zbytek". Herecké obsazení mě potěšilo. Mia Wasikowska je jako Alenka velmi sympatická a má charisma. Johnny Depp podavá nadprůměr. Jemu zkrátka pohádkové či nadpřirozené postavy jdou více, než ty normální. Tohle je učebnicový příklad! Helena Bonham Carter tady jako hlavní záporák moc nepůsobí. Tedy alespoň na mě nezapůsobila dostatečně zle. Trochu slabší výkon, ale za to velmi zdařilý make-up. Totéž platí u Anne Hathaway. Celý film působila tak nějak utahaně a ani toho hraní moc nepředvedla. Jelikož jsem film viděl v českém dabingu, nemohl jsem si ani vychutnat hlasy Alana Rickmana, Stephena Frye anebo Michaela Sheena, ale až se mi do ruky dostane DVD, určitě si na film podívám ještě jednou a v originálním znění. Jedním dechem: "Jestliže máte starší Burtonovky za své filmové modly, utíkejte od filmu co možná nejdál! Burton je tu totiž svázaný předlohou a tak jeho specifickost je zde vidět jen ve velmi malé míře. Ti, kdož ovšem nemají, tak velké nároky na film, neměl by je určitě zklamat!" Nesmíte na film nahlížet tak kriticky. Je to oddechovka pro mladší, ale i pro starší diváky. Taková oddechovka už tu dlouho nebyla! Chtěl jsem dát více, ale po větším zamyšlení dám "jenom" silných 70 %.

14. března 2010
plakát filmu
Neuvěřitelný život rockera Coxe
Walk Hard: The Dewey Cox Story
60 %

Walk Hard: The Dewey Cox Story

Další z řad parodii. Protože jsem poslední dobou neměl na tento žánr moc štěstí, tenhle film jsem si musel pustit. Když se totiž parodují filmy jako: "Ray" nebo "Walk the Line" a slavné hudební osobnosti ztvárňují slavní herci, nesmí mi to uniknout. Když jsem se totiž podíval například kdo zde hraje členy skupiny Beatles, tak mě to vyděsilo, až mě to pobavilo a bylo rozhodnuto. Nevěřil jsem v Johna C. Reillyho tak, jako jsem nevěřil, že bylo správné dát film do rukou Jakea Kasdana, režiséra podprůměrné komedie "Orange County". Jelikož byl ale pod scénářem podepsán Judd Apatow, nebyla moje nedůvěra ve fïlm zase až tak silná a námět zněl tak šíleně, že bych se na film stejně dříve či později podíval. Musím režiséra Kasdana pochválit za to, jak zvládl ztvárnit jednotlivé období, kdy se film odehrává. Rovněž musím pochválit Apatowa, jak pěkně měl příběh vymyšlený a jak elegantně do něho zapojil všechny postavy a scénky, protože pro mě to byla první parodie, u které jsem si uměl živě představit, jak těžké muselo být zakompenzování všech postav a fórků do příběhu. Ovšem, je toho hodně co lze filmu i vyčísr. Některé fórky byly třeba značně přestřelené, až jsem nechápavě kroutil hlavou. Hlavou jsem kroutil i když John C. Reilly hrál čtrnáctiletého Deweyho Coxe. Taky je potřeba uznat, že většina vtípků byla značně přestřelená, vyhnána do extrému či by naopak některé potřebovaly i vybrousit. Jenže když si vzpomenu na scénu, kdy Deweymu začal fungovat čich, scénu s detoxem a nebo na scénu s Beatles, musím se usmívat i teď. Navíc ústřední písnička "Walk Hard" je chytlavá a i její rapová verze mě pobavila. :D Avšak lhal bych, kdybych neřekl, že jsem od filmu čekal něco víc. Tvůrci diváky prostě připravily na to, jaká to bude veliká pecka, ale nakonec tak veliká nebyla. Herci však nezklamali. John C. Reilly to měl asi nejtěžší, protože jeho postavy se týkala většina vtípků a když né všechny byly právě dobré, docela to hatilo jeho snahu nějak hrát. Stejně jsem si na něho však po celou dobu filmu nemohl zvyknout, takže mě spíše potěšili herci ve vedlejších postavách, než Reilly samotný. Proto jsem si třeba scénky s Jennou Fischer, Jackem Whitem, Jackem Blackem, Paulem Ruddem a dalšími užíval efektivněji. Jedním dechem: "Parodie, která není až tak povedená, ale předem zavrhovat si taky nezaslouží. Apatow vymyslel pár opravdu dobrý momentů, scének a gagů. Jenže film alespoň mě nedal to, co jsem očekával!" Podíval bych se i na dvouhodinový director's cut, možná bych potom filmu i zvednul hodnocení. Teď mu ale dávám silnějších 60 %.

14. března 2010
plakát filmu
Forrest Gump
Forrest Gump
90 %

Forrest Gump

Věřte nebo ne, tenhle film jsem dneska viděl poprvé! Slyšel jsem o něm všelijaké legendy a jen samou chválu, ale vždycky když byl v televizi, tak se mi jaksi vyhnul. Příběh jsem znal, herce a režiséra taky a uměl jsem si představit, jak dobrý a kvalitně natočený by mohl film být. Sice mě trochu děsila ta stopáž, ale řekl jsem si, že pokud to opravdu bude tak dobrý film, jak se o něm říká. Skutečnost, že film trvá přes dvě hodiny ani nezaznamenám. Nadruhou stranu jsem zase věděl, že se mi zákonitě film líbit. I navzdory třem vyhraným Oskarům jsem věděl, že akademie už nejeden film předcenila a nejednou. Film utíkal pomalu a i když se to zdá jako záporná vlastnost (a jindy taky je), u tohoto filmu mi to vůbec nevadilo. Příběh, který Forrest Gump vypráví mě bavil a zajímal. Nebavil mě ani tak jeho osobní život, jako to, kde všude Forrest byl, u čeho všeho byl a čeho všeho se zapříčinil. Příběh mě nedojal, neukápla mi slza a že bych si postavu Gumpa nějak strašně oblíbil a měnil bych s ním ihned život, to bych neřekl. Film je to však příjemný. Více, než příjemný a podle všeho bude stejně příjemný a po více shlédnutích. Plný památných hlášek a naivních replik hlavní postavy. Trochu mi ale připadalo, že film až moc vsází na genialitu své předlohy a že je film na sílu dojemný a vůbec všechny pocity, které chce film v divákovi vyvolat, jsou vyvolány nuceně. Režisér Zemeckis se však velmi snaží. Jde to poznat a já ho za to mohu jen pochválit. Jen díky němu působí příběh Forresta Gumpa stejně kouzelně na plátně, jako v knize. Už od úvodní scény, přes přestřelku ve Vietnamu až po závěrečnou scénu. Všechno je tu prostě dokonalé a nebo se alespoň snaží být. Já osobně bych filmu nemohl dát 100 %. Zaprvé, skvělý scénář není výsledkem filmařů, ale spisovatele Winstona Grooma, takže všechna ta poselství o lásce, válce, rasismu, politice, smrti a jejich krásné propojení v příběhu, bych prostě nemohl připsat Ericu Rothovi, tudíž film vlastně těží z něčeho, co nevybudoval. Dojemnost filmu na sílu navíc opravdu bije do očí. A zadruhé, mě film nezaujal natolik, jako třeba "Dobrý Will Hunting" nebo "Ray". To není o tom, že bych na filmu hledal nějaké negativa nebo si je dokonce utvářel, já se řídím jen podle mého filmového vkusu. Herci jsou výborní. Od autentického Forresta Toma Hankse a jeho mladšího Forresta Haleyho Joela Osmenta, až po krásně naivního Mykeltiho Williamsona či tvrďáka Garyho Sinise. Nikdo z herců nekazí filmu fasádu ani pověst a to je hlavní. Jedním dechem: "Nikdo není dokonalý. Ani samotný Forrest Gump a ani tenhle film. Snímek by se však dal nazvat "dokonalejším" ve světové kinematografii a může za to hlavně Tom Hanks!" Dávám silných 90 %.

14. března 2010
plakát filmu
Drákuloviny
Dracula: Dead and Loving It
40 %

Dracula: Dead And Loving It

Na tenhle film si pamatuju z dětství. Leslie Nielsen byl pro mě v dětství bůh srandy a tak mi žádná jeho parodie nemohla uniknout. Když jsem tedy po letech narazil na tuto velice známou parodii, nemohl jsem se na ní nepodívat. Abych se přiznal, žádný film o Draculovi jsem ještě neviděl, ale s příběhem jsem byl zcela seznámen. Filmy od Mela Brookse moc neznám. Pořádně jsem od něho znal jen tento jeho počin. Pak mám doma ještě jeho "Spaceballs", ale k těm se pořád nemůžu nějak dopracovat. :) Pamatoval jsem si z tohoto filmu pouze asi tři scény. Jak jsem ovšem později při sledování zjistil, pamatoval jsem si ty nejvtipnější scénky u kterých jsem se smál i tentokrát. Bylo pro mne překvapení, že film, který jsem jako malý zbožňoval už pro mě teď není bůhvíjaký komediální zázrak. Vtipných scének je sice ve filmu povícero, ale byly to pro mě takové ty typy scének, u kterých jsem se pouze pousmál a rychle na ně zapomněl. Film nepostrádá pamětihodně scénky, ovšem počet těchto scének by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Každá postava tu má jen jednu pořádně vtipnou scénku a to je velmi špatně. Scéna, kdy Harker a Van Helsing zabíjí Lucy nebo taneční scéna Draculy a Miny, to všechno jsou nezapomenutelné scény. Zároveň to byly však jediné scény u kterých jsem se opravdu zasmál. Nevím, možná je to proto, že jsem neviděl, žádný film o Draculovi a nebo taky tím, že jsem měl jako malý kluk menší nároky a vtipné mi připadalo téměř všechno. Teď jsem filmem avšak tak moc potěšený nebyl. Taky mě nejspíš vyvedlo z míry, že v tomto filmu nehrál Leslie Nielsen až takového blbce jako ve filmech "Bláznivá střela" nebo "Agent WC 40". Režisér Mel Brooks mě zde zkrátka zklamal. Jediné, za co ho mohu pochválit je, jak pěkně vizuálně podal divákovi tu dobu, ve které se film odehrává. A herci? Leslie Nielsen je tu samozřejmě nejsilnější článek filmu. I když jeho postava postrádá více kvalitních gagů, pořád je zábava se na něho jen dívat jako na Draculu, takže s tímhle jediným hercem jsem byl jakžtakž spokojený. Peter MacNicol měl jen jeden pořádně výdělečný film, a to ten s Mr. Beanem. "Draculoviny" mu ale nějak moc na slávě nepřidaly. Snaží se zde dokázat, že dokáže být vtipný i jiným způsobem, ale nějak mu to nevychází. Jediná vtipná scénka s ním je, když vede dialog s Harvey Kormanem. Harvey Korman spoléhá jen na vtipné hlášky a seky, které ve filmu jeho postavá má, ale jinak se svým výkonem neudělá nic pořádného. Zbytek hereckého ansáblu včetně Mela Brookse je už potom naprosto průměrný a nahraditelný. Jedním dechem: "Při sledování filmu záleží opravdu na humoru diváka. Nepochybuji, že film si utvoří dvě skupiny diváků. Já se přikláním spíše k té, která má tento film za slabý, protože jen tři pořádně vtipné scénky je pro mne málo!" Dávám silnějších 40 %. Na 50 % bych si netroufnul.

13. března 2010
plakát filmu
Percy Jackson: Zloděj blesku
Percy Jackson & the Olympians: The Lightning Thief
40 %

Percy Jackson & the Olympians:

Jeden jediný důvod mě vedl k tomu, abych se podíval právě na tento film. Ten důvod je ten, že mi neskutečně bilo do očí, že Warner Brothers chtějí rozpoutat další davové šílenství podobně jako tomu bylo u Harryho Pottera. Všechno tomu nasvědčuje, další vícedílná série filmů tentokrát o teenagerovském polobohovi, režíruje Chris Columbus, člověk, který nastartoval to celé šílenství u Pottera a tuny známých tváří, aby se diváci nalákali na past. Série Harryho Pottera je už totiž skoro u konce a studia potřebují něco, co by zopakovalo úspěch rovný Potterovské mánii. Tady se ale bohužel spletli. Percy Jackson se nepovedl ani jako film a pravděpodobně ani jako kniha (ale to nemám podložené, neboť jsem knihu nečetl). Kouzlo a atmosféra, jakou utvářel Columbus v jeho předchozích filmech je fuč! To bylo pro mne asi největší překvapení. Celé je to jen o tricích, které sice baví, ale Columbus nedokáže divákům vtisknout ten pocit zapálení pro film, kdy hltáte každou scénu. Možná je to tím, že Vám někdy film příjde absurdní. To myslím v tom smyslu, že z Ameriky tady udělali velmoc všeho, dokonce i řecké mystiky. Olymp ukrytý v New Yorku a podsvětí zase v Hollywoodu. Vážně bylo tohle nutné? Opravdu? Film navíc postrádá jakoukoli gradaci a závěrečný "souboj" stojí za prd. Percy Jackson je zkrátka film, který se minul účinkem. Malé děti možná opravdu pobaví, ale starší generace už nikoli. U herců je to následovně: Logan Lerman nemá charisma, jen modré oči. To mi ale nestačí! Brandon T. Jackson hraje asi nejzábavnější postavu. Pořád mi připomínal tu napůl kozu z "Epic Movie" asi proto jsem se mu smál více, než bylo nutné. :D Alexandra Daddario je tu jen do počtu, působí nepotřebně a tudíž nahraditelně. Pierce Brosnan u mě hodně klesl, když kývl na tuhle roli, protože jsem ho pořád viděl jako Jamese Bonda a tady mi jaksi neseděl. Uma Thurman už byla lepší, ale jelikož se míhla jen na chvíli, tak jsem si jí ani neužil. Sean Bean podal naprosto průměrný výkon a to jsem neočekával, když měl roli Dia. Trochu mě zklamal. Rosario Dawson byla neskutečně sexy a lstivá. Jen neskutečně sexy a lstivá, ale to jí na tuhle roli stačilo, takže s ní jsem taky spokojený. Jedním dechem: "Tahle značka se nebude dobře prodávat, na to dám krk. Columbusova režie postrádá to jeho specifické kouzlo rodinných filmů. Autor knižní předlohy taky nebyl bůhvíjaký koumák, spíš vlastenecký patriot a tohle se na filmu odráží, bohužel! Ovšem, palec nahoru za Brandona T. Jacksona a Rosario Dawson!" Dávám filmu slabších 40 %.

11. března 2010
plakát filmu
Halloween
Halloween / Halloween: Retribution
70 %

Halloween

O filmové sérii a jakémsi zakladateli teenagerských vavražďovaček jménem "Halloween" jsem už sice slyšel, nicméně jsem neviděl ani oriiginál Johna Carpentera ani jakýkoli jiný díl této série. Rozhodl jsem se to proto napravit v restartu této série pod vedením Roba Zombieho. Opět musím přiznat barvu a říct, že od tohoto režiséra horrorů jsem viděl pouze jím režírovaný trailer k filmu "Grindhouse", což k posouzení jeho talentu a práce rozhodně nestačí. Měl jsem tudíž více věcí k napravování. Film jsem si pustil pěkně později večer, abych nemohl postrádat tu pravou horrorovou atmosféru a byl jsem plný očekávání. Nebudu to okecávat a řeknu to narovinu, čekal jsem typickou teenagerskou vyvražďovačku, jež je v dnešní době oblíbenou značkou a tak je jí vždycky a všude v Hollywoodu dostatek. To, co jsem očekával jsem také dostal, ovšem dá se říct, že jen z poloviny. Režisér Zombie totiž překvapil a nenaservíroval nám stereotypní krvák, ale nebál se trochu osvěžit tuto kultovní sérii. To, co se mi na filmu nejvíce líbilo (a taky to budu nejvíce vychvalovat), bylo nakouknutí do Michaelova dětství. Tomu se vlastně ani nakouknutí říci nedá, protože filmová pasáž zaobírající se Michaelovím dětstvím zabírala řekl bych dobrou čtvrtku filmu a rozhodně nebyla nudná. Zombie navíc nešetřil brutalitou, takže například scéna, kdy desetiletý Michael vyvraždí téměř celou rodinu dala pěkně zabrat i mě a to jsem viděl už hodně ošklivých věcí. Myers je opravdu brutální chlap a ani Zombie, Mane ba i Faerch nezklamali. Jakmile však nastoupil na scénu Tyler Mane jako dospělý Michael Myers, už mi film začal připadat jako klasický slasher, kterých je ve světě filmu po tuctech. Film mi začal připadat stereotypní a i když Zombie neslevil a pořád ukazoval Myerse jako nejvíce brutálního šílence ve filmové historii, už to zkrátka nebylo ono. Proč? Nejspíše proto, že Mane už jako dospělý Myers vůbec nemluvil a pouze zabíjel. Konečná scéna v domě byla na mě až moc natáhnutá, což působilo hlavně ke konci otravně. Musím ovšem přiznat, že pořád byl "cool" a některé vraždy byly fakt dobře natočeny či vymysleny, ale Daeg Faerch byl jako malý Myers velice přesvědčivý, působil jako šílenec a opravdu šel z něho strach. Scout Taylor-Compton zde ještě ušla, ale ke konci už působila (hlavně díky režiséru Zombiemu) jako další z mnoha ukřičených dívek z podobných filmů a nejen ona, ale i další Myersovy oběti dělali zcela nelogické úkony tak, jako v podobných slasherech. Malcolm McDowell má tady charisma a působí sympaticky. Jeho postavu jsem si hodně rychle oblíbil. Jedním dechem: "Rob Zombie překvapil nás všechny. Nejenže vytvořil skvělý restart kultovní série, ale ještě příspěl svými nápady a nakonec je tu slasher, který je jiný a lepší, než ostatní jeho příbuzní. Zombie se skutečně nemá za co stydět! Faerch rulez!" Dávám 70 %.

8. března 2010
plakát filmu
Halloween II
Halloween II
30 %

Halloween II

Ajajaj. Ihned poté, co jsem shlédl Halloween jedničku, jsem si sehnal nejnovnější díl z roku 2009. Díl z roku 2007 na něj totiž údajně měl zcela navazovat a tak jsem nechtěl nic zapomenout, tudíž jsem si udělal takový večer s Michaelem Myersem. S přesvědčením, že Rob Zombie ví co dělá a s nadějí, že zopakuje to, co ukázal v jeho prvním Halloweenu, jsem se kouknul na film. Jenže Rob Zombie tentokrát zklamal a všechny nové renovace, které do filmu zasadil se mi nelíbily. Začátek ještě šel a do scény v nemocnici jsem si ještě říkal, že to sice nemá na předchozí díl, ale pořád to ještě není tak špatné a může to být horší. Michael Myers byl totiž pořád ten stejně brutální chlapík. Ono to však začalo být horší a horší. Zombie pomalu selhával a na scénář se úplně vykašlal! Úplně rezignoval a děj se vyvíjel tím nejméně přijatelným směrem. Zaprvé, udělal z hlavní postavy naprosto psychicky narušeného idiota, který ve svých nepředvídatelných psychických výlevech působí značně (jemně řečeno) nesympaticky. Což také zapřičiňuje to, že Scout Taylor-Compton strašně přehrává, protože jako málo zkušená herečka neví, jak si se svou roli poradit a tím pádem hraje nejhůře ze všech herců. Zadruhé, postava Malcolma McDowella se taktéž neskutečně přetransformovala a to v největšího filmového blbečka v historii slasherů. Tak, jak mi byl v jedničce sympaticky, tak se mi v tomto díle hnusil! Zatřetí, vůbec nejblbější nápad Roba Zombieho ale byl ten, že se ve filmu nějakým způsobem zainteresují i postavy Michaelovy matky a Michaela jako malého školáka. Tenhle tah totiž představoval to, že celý film se bude odvíjet v jakémsi mystičnu, kde velkého Michaela a Laurie budou doprovázet právě tyto dvě postavy. Popravdě mi to ale přišlo jakoby Zombie psal scénář zfetovaný. Malého Myerse navíc nehrál Daeg Faerch jako tomu bylo v jedničce, ale jakýsi Chase Wright Vanek, takže ani pohledem na Faercha jsem se nemohl pokochat. Pomyslnou třešničkou na dortu je samotný závěr, který nejenže byl stupidní a nelogický, ale ani jsem ho nepochopil! Doufám, že Zombie dodrží svoje slovo a další Halloween už nenatočí. S největší pravděpodobností bych se na něho sice podíval, ale pochybuju, že by byl stejně kvalitní, ba kvalitnější než Zombieho první Halloween. Jedním dechem: "Zombie zbabral co mohl a tak je tohle pokračování velkým zklamáním. Mane je sice stejný úchyl, ale Taylor-Compton i McDowell jsou oproti jedničce k nesnesení! Nejradši bych na tenhle díl zapomněl a v hlavě měl pouze Halloween z roku 2007!" Dávám 30 %.

8. března 2010
plakát filmu
Špatnej polda
Bad Lieutenant: Port of Call New Orleans
50 %

Bad Lieutenant: Port of Call New Or

Nicolas Cage byl vždycky můj oblíbenec. "Zamiloval" jsem se do něho poprvé při sledování filmu "Tváří v Tvář" a už jsem se té "lásky" nezbavil. Proto když se objevil tenhle film, nesměl jsem ho prošvihnout, protože co si budem říkat, poslední dobou to s ním po herecké stránce šlo z kopce. Potřeboval nějakou pořádnou roli v které se mohl ukázat, a tahle role to nabízela. Jen mě trochu vylekalo jméno režiséra. Werner Herzog je totiž chlápek, jehož "Temný úsvit" u mě moc nezabodoval, takže jsem měl trochu obavy. Zde se Herzog snažil stylizovat film do temné, oldschoolové policejní atmosféry a docela se mu to povedlo. Občas však trochu ujel při záběrech na leguány anebo chlápka tančícího breakdance. Největším záporem filmu je tedy příběh, který vůbec ničím nezaujme, působí obyčejně a v závěru Vás donutí se jen mírně pousmát. To je vše. Myslím, že tam byla i snaha předat nějaké poselství a jestli byla, tak v tom případě se do filmu vůbec nehodila. Ačkoli jsou některé scény strašně zábavné, jako celek film nefunguje jelikož nemá pevnou dějovou linku. A co herci? Tenhle film stojí pouze na hlavní postavě a na hereckém výkonu Nicolase Cage. Ten, jakoby chytl druhý dech (nebo si vybral konečně pořádnou roli), protože předvádí podobně kvalitní herecký výkon jako v dobách, kdy hrál ještě v dobrých filmech. Jeho stylizace do feťáka poldy je neskutečně autentická a jde vidět, že si svojí roli užívá. Poté nás tu překvapí ještě pár dalších herců. Mě osobně nejvíc překvapila Jennifer Coolidge. Ve vážné roli jsem jí ještě neviděl a k mému překvapení zahrála svou roli na jedničku. Jennifer Coolidge tak, jak jí dosud neznáme. Poté tu byl například Val Kilmer, který sice neměl moc prostoru, ale když byl na scéně tak dokázal překvapit. Eva Mendes předvedla svůj klasický podprůměrný výkon. Byla sice "super hot", ale to je tak všechno! Jedním dechem: "Film, který nezaujme příběhem, ale svou hereckou stránkou. Herzog sice sem tam experimentuje a někomu to může vadit, mě to ovšem nějak velké problémy nedělalo. Cage je zase ve formě!" Dávám 50 %. Originální "Bad Lieutenant" s Harvey Kaitelem jsem neviděl, ale vsadil bych krk na to, že ta původní verze je lepší. Asi né o moc, ale je. Na férovku, tenhle film zachraňuje pouze Cage!

4. března 2010
plakát filmu
Bez soucitu
From Paris with Love
40 %

From Paris With Love

Předchozí film o policajtech který jsem viděl nebyl moc akční a tak jsem se nějak pokusil to napravit. "From Paris With Love" měla být totiž zatím nejakčnější pecka roku a potvrzoval to i trailer. Scénář Luca Bessona zrežíroval Pierre Morel, který má na svědomí nejlepší akční řežbu roku 2008 s názvem "96 hodin", no pání! Navíc John Travolta jako hláškující skinhead po boku se šampónkem v podobě Jonathana Rhyse Meyerse. Vypadalo to na pěknej úlet (myšleno pozitivně). Rasistický podtext mi z filmu koukal přímo do tváře, ale co už. Vypadalo to jakoby se akční nářez měl opakovat. Spoléhal jsem na to, že tenhle film je pod rukami těch nejpovolanějších, takže by mě neměl vůbec zklamat. Houby! Film se nepovedl! Pokles kvality jde poznat. Tento film bude hodně trpět na tom, že jej diváci budou srovnávat s Morelovým předchozím filmem. Jenže on si za to vlastně může sám. Scénář působí jako kdyby ho Besson začal psát teprve týden před natáčením, tady se totiž všechno hroutí. Morel film zvládá. Akční scény mají šťávu, dobře se na ně dívá a diváka to až nutí si je pustit několikrát dokola. Ten scénář se ovšem hrubě nepovedl! Mezi oběma postavami neexistuje něco jako partnerská chemie. Besson napsal příběh o drsňákovi a jeho poskokovi, tak mi to připadalo. Příběh nedává smysl. Do poloviny filmu nevíme o co vlastně jde, proč se vlastně Travolta vůbec objevil na scéně a tápeme co to má vlastně Meyers za bokovku. Zkrátka samé zmatky a tvůrci o nich ví, ale myslí si, že na diváky zaberou právě ony vyšperkované akční scény, kterých je ve filmu dostatek. Závěr se taky moc nepovedl. Po všem tom množství různých filmů, které jsem viděl, jsem si tak nějak zvykl na to, že v závěru má film určitým způsobem gradovat a být napínavější a napínavější, ale tenhle film to jaksi postrádá. To, že nás v závěru obdaří režisér pár zpomalenými záběry ještě neznamená gradaci. Herecká stránka toho nemá taky moc co nabídnout. John Travolta je něco jako záchranná kotva celého filmu, protože film stojí pouze na něm a čerpá jenom z jeho výkonu a charismatu. Travolta si agenta už pěkně dlouho nezahrál, takže jde vidět, že se ve své roli vyžívá. Já hrát takového šílence, taky bych si to náramně užil. Jonathan Rhys Meyers mě docela zklamal. Ve filmu "Match Point" byl perfektní, ale tady ho zcela zastiňuje Travolta a jeho postava tu působí zcela zbytečně. Navíc vsadil na taktiku "jedné grimasy", takže herecky se taky nepředvedl nejlépe jak mohl. Zbytek herců už potom nestojí ani za zmíňku. Proč? Protože než se stačí nějak herecky angažovat, Travolta je sejme. Jedním dechem: "Akční řežba s holohlavým Travoltou! Problém je v tom, že to je pouze akční řežba s holohlavým Travoltou a díky zpackanému Bessonovu scénáři nebude film nikdy ničím větším!" Dávám 40 % za akční scény a Travoltu!

4. března 2010
plakát filmu
Nadaný žák
Apt Pupil
60 %

Apt Pupil

Tohle vypadalo nesmírně zajímavě a docela rychle si to získalo mou důvěru. Povídky od Stephena Kinga mám nejradši. Ovšem, filmy podle nich už méně, protože filmy jen málokdy předčí atmosféru jeho povídek (Jízda na střele). Samozřejmě ale existují i vyjímky (Zelená míle), takže proč by tohle nemohla být zrovna ta vyjímka? Bryan Singer je velmi kvalitní režisér. Matně se snažím vzpomenout, jestli vůbec existuje nějaký film, který by se mi od něho nelíbil. Když jsem si k tomu navrh představil sira Iana McKellena jako bývalého nacistického velitele, měl jsem jasno. Povídku jsem sice nečetl, ale něco málo jsem si o ní zjistil. Například, že postavu Todda trochu "zmírnili". Nevím proč. Kdyby se přesněji drželi knižní předlohy myslím, že by divákovi více vyrazili dech a to nemluvím o tom, jak silná mohla být atmosféra filmu. Vždyť Singer je dost kvalitní režisér na to, aby příběh do podrobností převedl hezky na plátno. Představoval jsem si, že film bude více šokující a že se mi hned jen tak nevypaří z hlavy a pořád se mi budou v hlavě. Bohužel to tak není. Jediná silná scéna z filmu je tak, kdy si Ian McKellen oblékne nacistickou uniformu a Brad Renfro mu rozkazuje. Tahle scéna mi vyrazila dech, jenže já čekal, že se v takovém duchu bude odvíjet celý film. Líbilo se mi zde, jak Brandon Boyce napsal scénář. Neříkám, že scénář nemá své chyby, ale část, kdy si obě dvě postavy hrají na kočku a na myš je perfektní. Pefektní i v tom, že ani herci zde nezklamali. Bohužel, jak se příběh dále rozvíjel, stával se pro mě méně a méně zajímavým. Herecká stránka také mohla být lepší. Brada Renfra jsem pořádně zaregistroval až v tomhle filmu a s jeho hereckým výkonem jsem byl spokojen. Opravdu byl jako chameleon a dokázal svou postavu v mžiku změnit z hodného a neubližného chlapce na zvráceného a manipulativního hajzlíka. Byl jsem s ním spokojen i když někdy ve filmu zažíval i slabší chvilky. Měl jsem strach, že Ian McKellen zklame. Na něho jsem měl totiž nějvětší nároky a od něho jsem očekával nejlepší výkon, ale oddechl jsem si. On totiž bezpochyby předvádí nejlepší výkon a když jeho postava ukáže svou temnou. Jde z něj větší strach, než z Brada Renfra za celý fiílm! Například scéna s kočkou je taky taková chuťovka. Poté už zde Singer obsadil vesměs neznámé herce. Možná Vás v seznamu hercu ještě zaujmou jména Joshua Jackson a David Schwimmer, ale tyhle herce si ani nestihnete užít, protože jejich postavy trpí na nedostatek prostoru. Týká se to hlavně té Jacksonovy postavy. Se Schwimmerem zde sice máme dvě plnohodnotné scény, ale v podstatě jde o to, že Schwimmer jen odříká své repliky a uklidí se ze scény, takže tak. Jedním dechem: "Film je sice už tak dost věrný předloze, ale ještě věrnější zobrazení by filmu jen pomohlo. Singer nezklamal a duo Renfro / McKellen taky ne. Ovšem, to je bohužel všechny pozitiva filmu!" Dávám 60 %.

4. března 2010
plakát filmu
Čtvrtý druh
The Fourth Kind
30 %

The Fourth Kind

Když jsem si pouštěl tento film, vůbec nic kromě hereckého obsazení jsem o něm nevěděl. Znal jsem jenom název, žánr a herce. Takže si jistě dokážete představit moje překvapení, když jsem zjistil o čem film skutečně je. Překvapen jsem byl i z toho jakým stylem je film natáčen a i když chtěl režisér Osunsanmi navodit takovou tu "based on a true story" atmosféru, já jsem filmu nevěřil ani sekundu jeho stopáže. Navíc je mi to proti srsti. Vždycky, když se něco záhadného stalo a natáčelo se to na kameru, tak vždycky začala kamera zrnit a blbnout. Aby toho nebylo málo, tak ještě v samém začátku nakráčela Milla Jovovich před kameru a seznámila nás s příběhem. To už bylo moc i na mě. Jakoby si Osunsanmi uvědomoval, že příběh stojí za starou bačkoru a tak chtěl diváky tak nějak opít rohlíkem. Abych filmu jen nekřivdil tak musím uznat, že když se na film díváte okolo jedenácté hodiny večer, opravdu to s Vámi něco udělá. Sice se nebudete schovávat pod peřinou, ale koutky Vám nejspíš budou cukat. U mě to ovšem bylo tak, že jakmile zkončil film, přestal jsem se "bát" a do postele jsem šel s klidnou hlavou. Podle mě se tudíž film vůbec nepovedl. Nejenže jsem mu nevěřil to divadlo, ale ani kvalita té "normální" hrací linky nebyla vůbec dobrá. Chvíli jsem si myslel, že Osunsanmi chtěl svůj film vědomě zkazit. Do hlavní role totiž obsadil Millu Jovovich. Na tom by sice nebylo nic tak špatného, protože tahle herečka má zasebou hodně dobrých filmů, ale tady jde poznat, že už jí dochází dech i herecké schopnosti. Tomu co předvádí se totiž nedá říkat hraní, ale nazval bych to "recitací replik". Svůj nejlepší výkon nám ve filmu předvedla hned úplně na začátku, kdy nakráčela před kameru a s kamennou tváří nám všem zalhala. :D Ta dokumentární složka má navíc špatné působení i na herecký výkon Jovovichové. Osunsanmi se nejspíš tak moc soustředil, aby všechno vypadalo reálně a věrohodně, že zapomněl na všechno ostatní. I na herce, kteří pak neměli skoro co hrát. Millu Jovovich jsem tady už dostatečně zkritizoval, tak jí už nechám být. Další herci se už skoro ani nedostali ke slovu. Jediný, jehož výkon se mi líbil, byl Will Patton, který jako šerif podal asi nejvěrohodnější výkon ze všech herců. Předvedl alespoň něco a nespoléhal jen na kamery a vystrašené diváky. Jedním dechem: "Film se snaží jít po stopách fenoménů "Záhada Blair Witch" a "Paranormal Activity" s vědomím, že když do toho zapojí i slavnější herce a tu dokumentátní složku do filmu jen opatrně vsune, všichni z toho budou paf. To by jsem to ale musel filmu věřit a herecké výkony by museli být a hodně kvalitnější!" Dávám 30 %, protože tohle je pro mě opravdu jen další nepovedený film!

3. března 2010
plakát filmu
Crash
Crash
90 %

Crash

Věděl jsem, že tohle bude silný film. Silný ve smyslu "citově náročný". Nemyslel jsem si to jen díky tomu, že film vyhrál Oskara. Tenhle film totiž pojednával o rasismu a právě rasismus byl jeho hlavní myšlenkou. Ty ceny za režii a scénář mi navíc nějak předpovídaly, že film asi nebude nijak odbitý a že bude nejspíš kvalitní. Na herecké obsazení se taky hezky koukalo. Sandra Bullock, Don Cheadle, Matt Dillon a dokonce i Brendan Fraser konečně v nějaké serióznější roličce. Takové filmy se pro mě stávají lahůdkou. Na dramata se totiž moc nedívám. Jen když jsem si jistý, že budou opravdu kvalitní a tohle drama opravdu kvalitní je. Začnu negativy, protože těch má film mnohem méně. Největší nevýhodou (a asi taky jedinou, která stojí za zmíňku) je to, že Haggis a Moresco ve scénáři moc tlačí na pilu. Film je až moc vyumělkovaný a diváka jaksi tlačí na svojí stranu. Film na mě působil jakoby se točil jen proto, aby dostal Oskara. Jenže tenhle fakt se tak nějak tlumí, když si uvědomím jak silně (tedy alespoň na mě) film zapůsobil! Pozitiva jsou ta, že ačkoli je film divákovi předložený stylem např. "21 gramů", není tak moc zamotaný a dá se v něm lépe orientovat. Nemůžu Vám zaručit, že budete znát jména všech postav (ty neznám doteďka ani já), ale určitě budete mít přehled o všech příbězích a postávách v nich figurujících. Jednotlivé příběhy Vás budou některé bavit více a některé méně, ale u žádného byste se neměli nudit. Nejde tu ani tak o příběh samotný a jeho originálnost jako spíš o to, jak v závěru vyzní, jak silně na Vás zapůsobí a s jakým příběhem se nejvíce ztotožníte (tady myslím spíše názorové a filosofické ztotožnění). Takhle jsem tedy film bral já osobně. Snímek se snaží být co nejvíc realistický, takový anti-patriotský film, který ukazuje různé formy rasismu a samozřejmě rasistů. Zakončení filmu je mi sympatické v tom, že je nekončí ani čistým happyendem ale zase ani nějak drasticky smutně. Každý příběh skončí jinak, ale všechny příběhy a i film jako celek, všechno zůstává otevřené! Teď k hercům. Budu zmiňovat jen ty herce, co mne zaujali, protože kdybych měl psát o všech, tak bych se asi upsal. Matt Dillon byl zde pro mě herec číslo jedna! V první scéně s ním z něho rasismus jen čpěl. V dalších scénách, kdy se jeho postava vyvíjela jste mohli sledovat, jak najednou začne jeho postava nahlížet na rasismus úplně jinak a Matt to všechno zahrál velmi autenticky! Nejlepší výkon, jaký jsem od něho viděl! Dvojka Ludacris / Tate se mi zde taky hodně líbila. Možná proto, že tohle duo tak trochu odlehčovalo atmosféru. Problém byl ale v tom, že žádný z herců ani pořádně nedostal šanci se nějak projevit, takže je to opravdu jen o tom, kdo je Vám více sympatický. Jedním dechem: "Po Oscarech volající film. Chvílemi až moc na sílu volající, přesto ale kvalitní! Realistický, bez cenzury a k zamyšlení. Někteří herci sice nedostávají tolik prostoru, kolik by potřebovali, ale Dillon zde předvádí bezkonkurenční výkon, to bezdebat!" Dávám 90 %. Nebudu dávat zbytečně nízká hodnocení jen proto, že film místy působí prvoplánově. Kvalita se zde nedá zapřít!

1. března 2010
plakát filmu
Nesnesitelná krutost
Intolerable Cruelty
70 %

Intolerable Cruelty

Coenovci opět vyhráli před ostatními filmy, které jsem měl na výběr. Jejich tvorbu jsem si oblíbil právě díky jejich osobitému stylu a i když nelze říct, že by každý jejich snímek byl kvalitní, najdou se v jejich filmografii i takové, které mě rozhodně mile překvapily. Coenovce mám rád i proto, že nejsou zaškatulkovaní v jednom žánru, ale s chutí se vrhají do různých žánrů. Tentokrát si vzali do parády romantickou komedii a jejich rukopis jde poznat i zde. Samozřejmě, že jsem věděl, že mě nečeká jen tak nějaká klišovitá romantická komedie. Coenovci do svých filmů s oblibou hází cynismus, tady jim sice kupodivu šetřili, ale každopádně se projevil. Film není tak zábavný jako některé ostatní Coenovic filmy. Některé kvalitní gagy tu najdete (nejlepší je asi ten se Sýpákem Joem), jenže tentokrát Coenovci vytvořili spíše inteligentní a vypointovaný film a na svůj osobitý styl tak trochu zapomněli. Film je bezesporu zasazen do zajímavého prostředí, přibližuje nám zajímavou profesi a snaží se nám zábavnou formou přiblížit všechny ty právnické kličky a triky. To vše nám nabízí ale jen první polovinu a v té druhé se film vydává špatným (a více romantickým směrem). První polovina mě bavila hlavně díky inteligentnímu souboji Clooneyho a Zety - Jones. Ovšem kdyby nebylo postavy Sýpavého Joea a já se začal na film dívat až od druhé poloviny, nepoznal bych, že se jedná o "Coenovský film". Opravdu film působil jen jako další romantická komedie. Né, že bych proti nim něco měl, jenže na začátku filmu Coenovci nasadili svůj osobitý styl, takže se pro mě film stal něčím větším, než jen dalším romanťákem a když jí potom v průběhu postupně ztrácel, trochu mě to zklamalo! Ovšem, závěrečných zhruba deset minut se vše vrací do normálu. Tenhle film stojí v prvé řadě na hlavní postavě. George Clooney stále více a více respektovanější herec, protože jak jsem měl možnost se přesvědčit, opravdu je to chameleon. Dokáže zahrát tvrďáky (Tří Králové), inteligenty (Dannyho parťáci) i blbce. Shodou okolností ty blbce hraje většinou v Coenovských filmech. Zde taky působí jako pitomec, ale hraje tak dobře, až je divákovi čím dál tím víc sympatický. Catherine Zeta - Jones je Clooneymu opravdu kvalitním protivníkem a co mě u ní potěšilo bylo to, že šlo opravdu poznat, že byla do filmu obsazená hlavně proto, že umí hrát a nejen proto jak vypadá. Její výkon se mi taky velice líbil a chemie mezi ní a Clooneym přímo bila do očí! Dále musím zmínit Billyho Boba Thortona, který svou rolí hodně mile překvapil. Konečně jsem na něm viděl více, jak jednu grimasu a mlel pantem jakoby měl umřít. Velmi milé překvapení oproti jeho roli ve filmu "Muž, který nebyl". Bylo zajímavé vidět Edwarda Herrmanna v něčem jiném, než jen v gilmorkách a Geofreyho Rushe po dlouhé době v něčem jiném, než jen v pirátech. Tou zajímavostí to ale taky končí! Jedním dechem: "Coenovci vyloženě nezklamali, ale podle mě se o jejich nejlepší výtvor rozhodně nejedná. Film je příjemný, Clooney sympatický a Zeta - Jones nebezpečně sexy!" Dávám 70 % a to jsem ještě hodný!

1. března 2010
plakát filmu
Dům na špatné adrese
Lakeview Terrace
50 %

Lakeview Terrace

Osobně jsem viděl už asi polovinu filmografie Samuela L. Jacksona. Je to totiž můj veliký oblíbenec a vždycky si rád rozšířím znalosti o jeho filmech. "Dům na špatné adrese" nebyl jeden z těch, který bych si nesměl nechat ujít, ale to, že tam Jackson hraje záporáka mě jaksi navnadilo. Tenhle pan herec vždy hrál jen klaďase nebo hodné muže zákona. Tady hrál muže zákona taky, ale rozhodně nebyl hodný. Byla tu příležitost zjistit, jestli můj oblíbenec umí hrát i jiné role, než jen ty, na které jsme u něho zvyklí. To, že film režíruje Neil LaBute mi taky nějak moc náladu nezvedlo, ale zase jsem nechtěl film předem nějak rázně zavrhovat. Film totiž neměl být jen pouhý thriller, měl to být psychologický thriller a když jsem si představil ten možný Jacksonův výkon, už jsem měl v hlavě jasno. Ostatní herce jsem ani moc neřešil, protože Patrick Wilson byl pro mě víceméně neznámý a Kerry Washington jsem považoval jen za druhořadou herečku. Bylo mi jasné, že film bude těžit hlavně z výkonu Jacksona, protože námět nebyl originální ani nápaditý a pár jiných herců v roli vyšinutých sousedů už jsem taky viděl. Možná že scénáristi Loughery / Korder si mysleli, že když dají námětu rasový podtext a příběh zasadí do období kalifornských požárů, stane se film automaticky více zajímavým. Na filmu cením to, že se opravdu snaží působit jako film s rasovým poselstvím. Cením snahu vymanit se ze škatulky "dalšího obyčejného, předvídatelného thrilleru", jenže to by se musel režisér LaBute více snažit upozornit diváky na tuto problematiku a nesměl by všechnu pozornost nechávat jen hereckému výkonu Jacksona. LaBute vlastně selhává ve všem! Film je stereotypní, nezajímavý, předvídatelný a díky té předvídatelnosti ani nefunguje ona gradace v závěru filmu. Jediní, kdo film zachraňují jsou už opravdu jen herci. Jackson rozdává nenávist po kilech, je slizký a jako obvykle se rychle vciťuje do role. Klasický Jacksonův výkon tak, jak jsme na něho zvyklí. Kerry Washington má milou tvář a jediné co se jí vede, je v mezičase zlehčovat atmosféru, ale o nějakém hereckém výkonem nelze mluvit. Patrick Wilson má zde úplně klišoidní roli. Takový ten mnohokrát viděný typ manžela klaďase. Působí jako ňouma, ale v závěru je z něho tvrďák. Jeho role nebyla nějak moc těžká. Stačilo se jen podívat na pár podobných filmů a zahrál svou roli s přehledem. Ovšem, chyba není v hercích, ba naopak, chyba je ve scénáři! Herci film zachraňují! Jedním dechem: "Film typu: "Tohle už jsem někde viděl..." Předvídatelný, klišé námět nezachraňuje druhořadý režisér LaBute, ale hlavní herecké trio Jackson, Wilson, Washington. Obzvlášť teda Jackson jako záporák!" Další jednohubka, kterou už vícekrát vidět nemusím, navzdory tomu, že zde hraje můj oblíbenec Jackson. Dávám 50 %.

28. února 2010