underground
Memoirs of a Geisha
Film na mě působil... No, velice zvláštně. Poprvé mě k němu přivedla moje nejlepší kamarádka, když jsme se na něj dívali na internetu. Kvalita byla špatná, ale hltala jsem každý moment. Už před tím jsem se velmi zajímala o Japonsko, a tenhle film mi ho ještě více přiblížil. Taky mi vlastně vysvětlil, kdo je to Gejša. Dříve bych prostě lajcky řekla ,,šlapka", ale skutečnost je opakem. Být gejšou obnáší mnohem víc. Jak se řeklo ve filmu, být gejšou, je být umělkyní, představují nový, jiný, tajemný svět. A to mě velmi zaujalo. Co se týče hlavní hrdinky Sayuri, jsem s jejím výkonem spokojená, ikdyž občas působila až moc ,,mimozemšťansky". Čím více se snažila být nevinná, tím to bylo horší. Vždyť sama herečka už má tohle v sobě, nemusí to tolik hrát! Hatsumomo, to je něco úplně jiného. Každé její gesto, každý její pohyb nás čím dál víc utvrzuje v tom, kdo to vlastně je. Její povaha byla tajemná, a vůdčí, což Gong Li zahrála.. naprosto dokonale. Mameha zase perfektně vystihla všechny rysy pravé gejši. Tykev na mě působila jako takový velký vtip celého filmu. Musím to prostě takhle říct :D. Velký zlom, co nastal asi v polovině filmu, byla válka, která mi naprosto vyrazila dech. Prostě mi k filmu nesedla, jasně, vystihla to, jak to prostě dřív bylo, ale naprosto to pokazilo dojem. Chiyo, později už Sayuri všechno dokázala, stala se nejlepší, nejuznávanější a nejžádanější gejšou, všecko po čem kdy toužila se jí splnilo, a válka jí to rozbila na kusy. Film nám přiblížil, jak může být život krutý. Ale samozřejmě, teď je to můj nejoblíbenější film, viděla jsem ho již několikrát, a zatím žádnou chybu jsem tam nenašla. Kdo ještě neviděl, doporučuji! 100%.